Přírodní památka Králky

Přírodní památka Králky (25. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Králky (25. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Králky představuje pískovcové a slepencové skalní útvary ve smíšeném lesním porostu na jižním úbočí Hostýnských vrchů. Je situována na vrcholu hřbetu nedaleko zříceny hradu Lukov, v nadmořské výšce 400 až 478 m, asi 1 km severovýchodně od obce Lukov. Katastrální území Lukov u Zlína. Vyhlášeno 16. 4. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1428. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 2,5329 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Skalní útvary tvořené pískovcovými a slepencovými paleogenními lavicemi lukovských vrstev.

Hrubozrnný pískovec lukovských vrstev   Balvanité slepence v PP Králky

Hrubozrnný pískovec lukovských vrstev

 

Balvanité slepence v PP Králky

Geologie, půdní poměry: Skalní útvary v PP Králky jsou budovány mocnými hrubozrnnými pískovcovými a slepencovými lavicemi lukovských vrstev (svrchní křída až svrchní paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu Západních Karpat, v pruhu antiklinálního pásma mysločovicko-trnavského. Úklon pískovcovo-slepencových lavic (dosahující okolo 30°) je přibližně shodný se sklonem postupně klesajícího svahu tohoto hřbetu. Lavice jsou tvořeny hrubozrnným arkózovým pískovcem, který přechází do drobového pískovce - má určité zastoupení jílovité složky v základní hmotě.

Přírodní památka Králky (25. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Králky (25. 10. 2002)

V hlavním skalním útvaru přechází hrubozrnný pískovec postupně do drobnozrnného polymiktního slepence a jejich lavice dosahují tloušťky mezi 4 až 5 m. Vedle těchto psamiticko-psefitických vrstev jsou zde také dvě polohy hrubozrnného až balvanitého polymiktního slepence a jejich mocnosti jsou asi 1,5 m.

Průchodem mezi skalami vede turistická a naučná stezka (23. 11. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Průchodem mezi skalami vede turistická a naučná stezka (23. 11. 2009)

V pískovcích mají největší zastoupení zrna křemene, po kterých následují živce. Ojedinělé balvany v polohách až balvanitého slepence mají až 55 cm v průměru, což je počátek přechodu do balvanového (popř. až blokového) slepence tzv. divokého flyše. Valouny a balvany jsou opět nejčastěji tvořeny křemenem, živcem a dalšími druhy hornin (z nich to jsou jiné druhy psamitů, granitoidních vyvřelin a metamorfitů).

Skalní útvary v PP Králky (5. 10. 2004)   PP Králky (5. 10. 2004)

Skalní útvary v PP Králky (5. 10. 2004)

 

PP Králky (5. 10. 2004)

Největší ze všech skalních útvarů Králek má při dolním okraji délku okolo 38 m a maximální výška činí 10 m. V horní partii slepencových skal se nachází také drobná rozsedlinová jeskyně. Skalní útvary byly modelovány mrazovým zvětráváním podél puklin a mezivrstevních ploch za spoluúčasti chemického zvětrávání. Z povrchu skal jsou často tvrdá křemenná zrna a valouny více či méně vyerodovány ze svého okolního měkčího materiálu, čímž způsobují jejich povrchovou drsnost. Půdním typem na lokalitě je kambizem typická až dystrická.

Sleziník červený (Asplenium trichomanes), foto © Z. Podešva   Devětsil bílý (Petasites albus), foto © Z. Podešva   Dub zimní (Quercus petraea), foto © Z. Podešva

Sleziník červený
(Asplenium trichomanes)

 

Devětsil bílý
(Petasites albus)

 

Dub zimní
(Quercus petraea)

Flóra a vegetace: Skalní útvary se nacházejí ve smíšeném lesním porostu, který tvoří smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušeny jsou další dřeviny jako dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), jedle bělokorá (Abies alba), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), bříza bělokorá (Betula pendula) a třešeň ptačí ('Prunus avium).

PP Králky (21. 4. 2011)   PP Králky (21. 4. 2011)

PP Králky (21. 4. 2011)

 

PP Králky (21. 4. 2011)

Spodní partie přírodní památky Králky  (25. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Spodní partie přírodní památky Králky  (25. 10. 2002)

Skály jsou téměř bez vegetace, přesto se na nich uchytilo kromě mechů a lišejníků několik borovic lesních (Pinus sylvestris), na stinných místech rostou kapraďorosty, např. osladič obecný (Polypodium vulgare) a sleziník červený (Asplenium trichomanes), na podmáčených místech pod skalami kvete brzy zjara devětsil bílý (Petasites albus).

Přírodní památka Králky (21. 4. 2011), foto © Zdeněk Podešva   Přírodní památka Králky (21. 4. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Fauna: Ze zoologického hlediska není PP Králky nijak zvlášť významná, podrobný průzkum dosud nebyl proveden.

Skalní útvary v jižní části PP Králky (21. 4. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvary v jižní části PP Králky (21. 4. 2011)

Historie: Na horní plošině největší skály je několik vedle sebe vytesaných sedaček, na kterých podle lidové pověsti zasedalo tzv. valašské lovčí právo. Během 19. století bylo toto místo také využíváno jako známé výletní stanoviště šlechtického rodu Seilernů ze zámku Lešná. Nedaleko se nachází zřícenina rozsáhlého hradu Lukova, který byl založen pravděpodobně na začátku 13. stol. Od poloviny 18. stol. byl hrad opuštěn a postupně chátral. V dnešní době probíhá jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Vytesané schůdky a sedačky v PP Králky (13. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Vytesané schůdky a sedačky v PP Králky (13. 5. 2002)

Management, ohrožení: Hospodaření v lesních porostech bude zaměřeno na postupnou obnovu přirozené skladby dřevin, při probírkách bude odstraňován nepůvodní smrk a modřín. Vzhledem k relativně snadné dostupnosti a blízkosti hradu Lukov je přírodní památka Králky poměrně hojně navštěvována turisty. Vede k ní značená naučná stezka Lukov, která odbočuje z červeně značené cesty pod hradem Lukovem. Nachází se zde také informační tabule naučné stezky. Občas dochází k poškozování skal vyrýváním nápisů a také k nelegálnímu táboření. 

Přírodní památka Králky (11. 4. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Králky (11. 4. 2011)


Bibliografie:

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci,
2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Aktualizováno 4. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět
TOPlist