Přírodní památka Na Želechovických pasekách

Lesní porosty v PP Na Želechovických pasekách (15. 4. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Lesní porosty v PP Na Želechovických pasekách (15. 4. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Na Želechovických pasekách představuje kamenité zalesněné stráně na pravém údolním svahu potoka Obůrek. Nachází se na severozápadním okraji Vizovické vrchoviny (okrsek Kudlovská vrchovina) v nadmořské výšce 280 až 335 m, asi 100 m JV od místní části Obůrky, v blízkosti silnice z Želechovic do Provodova. Katastrální území Želechovice nad Dřevnicí. Vyhlášeno 27. 4. 1949. Evidenční kód ÚSOP: 269. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 0,3390 ha. Mapa.

Jaterník podléška (Hepatica nobilis), PP Na Želechovických pasekách (23. 3. 2010), foto © Zdeněk Podešva   Listy jaterníku se vyvíjejí až po odkvětu PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003, foto © Zdeněk Podešva
Jaterník podléška (Hepatica nobilis)
PP Na Želechovických pasekách (23. 3. 2010)
Listy jaterníku se vyvíjejí až po odkvětu
PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003)

Předmět ochrany: Ojedinělá lokalita jaterníku podléšky (Hepatica nobilis) v moravské části Západních Karpat.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními vápnitými jílovci a středně zrnitými drobovými glaukonitickými pískovci vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Tyto horniny vystupují místy na povrch jako drobné skalní výchozy a suť. Půdním typem je kambizem typická, varieta silně kyselá a kambizem pseudoglejová.

Jaterník podléška (Hepatica nobilis). PP Na Želechovických pasekách (23. 3. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Jaterník podléška (Hepatica nobilis). PP Na Želechovických pasekách (23. 3. 2010)

Flóra a vegetace: Stromové a keřové patro tvoří zejména habr obecný (Carpinus betulus) a líska obecná (Corylus avellana), dále se na skladbě podílí ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), javor babyka (Acer campestre), hloh obecný (Crataegus laevigata), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnka obecná (Prunus spinosa), svída jižní (Cornus australis) a další. Poměrně hojná je dřevnatá, vždyzelená liána břečtan popínavý (Hedera helix), ojediněle se vyskytuje i lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Hrachor jarní (Lathyrus vernus), PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva   Výmladky - stopy pařezinového hospodaření v PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Hrachor jarní (Lathyrus vernus)
PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003)

Výmladky - stopy pařezinového hospodaření
v PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003)

V bohatém bylinném podrostu se vyskytují druhy charakteristické pro světlé listnaté lesy, lesní lemy a křoviny. Důvodem ochrany lokality je výskyt jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), který je známý také jako jaterník trojlaločný. Tento druh není zařazen jako zvláště chráněný, neboť v západní části České republiky je poměrně hojný. V karpatské oblasti je však vzácný a v okrese Zlín se vyskytuje pouze na této lokalitě. I když se o původnosti výskytu jaterníku na Zlínsku vedou stále diskuse, ochrana je opodstatněná. Nejbližší lokalita jaterníku podléšky se nachází až v PP Bražiska na severovýchodním úpatí Hostýnských vrchů, je to zároveň nejvýchodnější naleziště jaterníku v České republice.

Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), PP Na Želechovických pasekách (29. 4. 2003)

V jarním aspektu zde kromě již zmíněného jaterníku roste např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), sasanka hajní (Anemone nemorosa), kopytník evropský (Asarum europaeum), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), árón východní (Arum cylindraceum), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), vstavačovité (Orchidaceae) jsou zastoupeny hlístníkem hnízdákem (Neottia nidus-avis). Na okrajích, zejména v západní a severní části území, přistupují některé druhy lučních, pastvinných a ruderálních společenstev. V okolních lesních porostech se hojně vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia).

Dubohabřina v PP Na Želechovických pasekách (15. 4. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Dubohabřina v PP Na Želechovických pasekách (15. 4. 2005)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl prováděn, pro malou rozlohu chráněného území lze předpokládat větší druhové zastoupení pouze u bezobratlých. Vhodné hnízdní podmínky zde nacházejí běžné druhy ptactva lesních lemů i otevřené krajiny.

Lesnictví: Pozemek, na němž se nachází přírodní památka, je sice veden v evidenci jako trvalý travní porost (pastvina), ale v současnosti je již prakticky celý porostlý dřevinami, především habrem obecným a lískou.

Dubohabřina v PP Na Želechovických pasekách (19. 4. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Dubohabřina v PP Na Želechovických pasekách (19. 4. 2007)

Management, ohrožení: Populace jaterníku podléšky je na lokalitě vitální a v posledních letech se šíří. Z toho důvodu byla plocha chráněného území v roce 1994 znovu vymezena a rozšířena z původní výměry jednoho aru na současný stav.

Přírodní památka Na Želechovických pasekách (19. 4. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Na Želechovických pasekách (19. 4. 2007)

Přírodní památka je však negativně ovlivňována přítomností blízkých pasekářských usedlostí v místní části na Želechovických pasekách, které se nacházejí nad chráněným územím. Zpevněná přístupová cesta k těmto usedlostem vede přímo středem lokality. Jedním z nepříznivých dopadů je hromadění inertního posypového materiálu, který se zde používá v zimním období na sypání cesty. Při úklidu je pak tento materiál vysypáván kolem cesty na místa s výskytem jaterníku. I přes nainstalované zábrany je používána také pěšina vedoucí přes část území. Dalším negativním vlivem je ukládání odpadů na okrajích chráněného území.  

Historie: Lokalita byla vyhlášena Ministerstvem školství, věd a umění státní přírodní rezervací již v roce 1949, jako první chráněné území v okrese Zlín.

Staré ovocné sady u PP Na Želechovických pasekách (19. 4. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Staré ovocné sady u PP Na Želechovických pasekách (19. 4. 2007)


Bibliografie:

Elsnerová, M. (1995): Vzácné a ohrožené druhy květeny okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Hadač, E. (1966): Rozšíření jaterníku (Hepatica nobilis Mill.) v Československu Preslia, 38: 186-201.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 222.


Aktualizováno 5. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět