Přírodní památka Okrouhlá

Květnatá bučina v přírodní památce Okrouhlá (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Květnatá bučina v přírodní památce Okrouhlá (2. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Okrouhlá představuje přírodě blízké lesní porosty v severní části Bílých Karpat. Nachází se v Chmelovské hornatině (okrsek Vlárská hornatina) v mírně zvlněném terénu na západně exponovaném svahu a vrcholu kóty Okrouhlá (656 m n. m.) v nadmořské výšce 555 až 656 m, asi 1,3 km severně od železniční zastávky ve Vlárském průsmyku. Katastrální území Svatý Štěpán (část parcely č. 5369/7), CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno v roce 1991. Evidenční kód ÚSOP: 1621. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 11,8100 ha. Mapa.

Motiv ochrany: Zachování přirozeného smíšeného listnatého porostu s bohatým bylinným patrem v komplexu lesů kolem Vlárského průsmyku v severní části CHKO Bílé Karpaty. 

Pohled do korun starých buků, PP Okrouhlá (2. 5. 2003)   Kapraď samec (Dryopteris filix-mas), PP Okrouhlá (2. 5. 2003)

Pohled do korun starých buků
PP Okrouhlá (2. 5. 2003)

 

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
PP Okrouhlá (2. 5. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen bělokarpatskou jednotkou magurského flyše, svodnickým souvrstvím, v němž převažují vápnité jílovce a slínovce (spodní paleocén až svrchní křída). Půdním typem je kambizem typická. 

Flóra a vegetace: Převládající dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), avšak příznivé klimatické podmínky, které ve Vlárském průsmyku panují, umožňují větší zastoupení dubu zimního (Quercus petraea). Rostou zde i četné další listnáče jako javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Z nepůvodních druhů se zde nachází několik jedinců smrku. Jedná se o ojedinělou skladbu dřevin, která nemá v severní části Bílých Karpat obdoby. Místy je vyvinuto bohaté keřové patro, které tvoří přirozené zmlazení dřevin, převažuje v něm buk, dále je zastoupen javor klen a mléč, méně častý je jilm horský, lípa a dub.

Staré buky v přírodní památce Okrouhlá (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Staré buky v přírodní památce Okrouhlá (2. 5. 2003)

V bylinném patře jsou zastoupeny charakteristické druhy květnatých bučin jako např. svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), hrachor jarní (Lathyrus vernus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), rozrazil horský (Veronica montana), violka lesní (Viola reichenbachiana), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), popenec chlupatý (Glechoma hirsuta), árón východní (Arum cylindraceum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), orsej jarní (Ficaria verna), žindava evropská (Sanicula europaea), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a další. Z významnějších druhů zde nalezneme lilii zlatohlavou (Lilium martagon), okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia), okrotici červenou (Cephalanthera rubra) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v keřovém patře i lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia)   Okrotice červená (Cephalanthera rubra)

Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia)

 

Okrotice červená (Cephalanthera rubra)

Fauna: Během podrobných zoologických průzkumů zaměřených na bezobratlé zde byly zjištěny karpatské druhy považované za reliktní, druhy mykofágní a druhy svým vývojem vázané na zachovalé lesní porosty. Přírodní památka Okrouhlá patří k nejvýznamnějším bělokarpatským lokalitám xylofágního a saproxylického hmyzu. V roce 2006 zde byl nalezen „houbový nosatec“ Ulorhinus bilineatus z čeledi Anthribidae (větevníčkovití), nový druh brouka pro Českou republiku. Bohatě zastoupeni jsou střevlíkovití (Carabidae), z karpatských druhů zde žije poddruh střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens subsp. escheri), střevlíčci Pterostichus foveolatus a Pterostichus pilosus, z dalších např. střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), střevlík hajní (Carabus nemoralis),  střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Linnéův (Carabus linnaei), úzkoštítník nosatý (Cychrus caraboides) a prskavec výbušný (Aptinus bombarda). K dalším významným druhům brouků patří lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a vzácný tesařík alpský (Rosalia alpina). Z denních motýlů zde můžeme spatřit např. babočku jilmovou (Nymphalis
polychloros
) a batolce duhového (Apatura iris).

Z plazů zde byla pozorována kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus), z obojživelníků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).

Přírodní památka Okrouhlá (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Okrouhlá (2. 5. 2003)

Lesnictví: Jedná se o významnou ukázku lesního hospodaření - pěstování různých druhů listnatých stromů s poněkud odlišnými ekologickými nároky na jednom stanovišti. Většina podobných porostů již byla v minulosti vytěžena, a tak jedním z cílů ochrany je zachování genofondu této bohaté směsi dřevin. Všechny vzrostlé exempláře jilmů, které se nacházejí v rezervaci, jsou označeny žlutými pruhy a evidenčními čísly. V neposlední řadě jsou cenné i přestárlé stromy, které jsou důležitým útočištěm mnoha druhů živočichů.

Staré buky v  přírodní památce Okrouhlá (30. 4. 2015), foto © Zdeněk Podešva

Staré buky v přírodní památce Okrouhlá (30. 4. 2015)

Management, ohrožení: V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany. V současnosti je lesní porost ponechán bez zásahů, ochranářská opatření budou v případě potřeby směřovat k ochraně přirozeného zmlazení před okusem zvěří (oplocenky). Podél spodní části (západní hranice) přírodní památky prochází odvozová asfaltová komunikace z Vlárského průsmyku, na vlastní vrchol Okrouhlé pak vede lesní cesta po její východní hranici. Je navrženo přehlášení na přírodní rezervaci a současné rozšíření chráněného území o sousední porostní skupinu 510B15a, která se nachází na jihovýchodním okraji stávající přírodní památky,

Natura 2000: Přírodní památka Okrouhlá se nachází na území Evropsky významné lokality Vlárský průsmyk (CZ0724430) o celkové rozloze 3172,6326 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PP Okrouhlá bučiny asociace Asperulo-Fagetum.  

Vlárský průsmyk s přírodní památkou Okrouhlá (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Vlárský průsmyk s přírodní památkou Okrouhlá (2. 5. 2003)


Bibliografie:

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. - Acta museal., suppl., Zlín.

Jagoš, B., Hromádka, M. & Konvička, O. (2006): Plán péče o PP Okrouhlá na období 2007-2016. Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 222.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.  

Plevová, L. (2014): Floristický výzkum území jihovýchodně od Brumova-Bylnice. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Tufová, J., Tuf, I. H., Štrichelová, J., Pavelková, K. (2008): Závěrečná zpráva
inventarizačního průzkumu PR Okrouhlá v rámci CHKO Bílé Karpaty. Edafon -
Chilopoda & Diplopoda & Oniscidea & Opiliones. Bílé Karpaty PLA, Luhačovice,
Ms., 11 pp.

Vlašín, M. (2009): Užovka stromová v České republice (1). - In: ZOO report profi, odborná příloha ZOO reportu, Brno, červen 2009, s. 1-3.


Aktualizováno 5. 2. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět