Přírodní památka Podskaličí

Přírodní památka Podskaličí (15. 4. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Podskaličí (15. 4. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Podskaličí představuje údolní, do značné míry kulturní louku s výskytem chráněného šafránu bělokvětého. Je situována na pravém břehu potoka Smolinky mezi vrchy Skalice (kóta 444 m n. m.) a Vincúch (456 m n. m.). Nachází se v nadmořské výšce 365 až 370 m, asi 1,5 km severně od obce Křekov. Katastrální území Křekov. Vyhlášeno 16. 9. 1982. Evidenční kód ÚSOP: 778. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 1,9558 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Bohatá populace šafránu bělokvětého (v době vyhlášení) na jedné ze dvou lokalit zřízených k ochraně tohoto druhu na Valašskokloboucku (druhou lokalitou je PP Smolinka). Podskaličí je významné nejen z hlediska botanického. Přirozený tok potoka s pobřežní vegetací, okolní zalesněné svahy a údolní louky vytvářejí komplex s vysokou krajinářskou hodnotou.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), foto © Zdeněk Podešva

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen dílčí jednotkou račanskou magurského flyše, která je zde zastoupena luhačovickými vrstvami a újezdskými vrstvami zlínského souvrství. Luhačovické vrstvy (eocén) jsou tvořeny křemennými pískovci s vrstvičkami plastických jílů, újezdské vrstvy (rovněž eocenního stáří) jsou charakteristické střídáním křemenných pískovců s převažujícími polohami vápnitých jílovců. Tyto horniny jsou v nivě potoka překryty kvartérními naplaveninami. Půdním typem je glejová fluvizem a glej typický, místy kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Luční vegetaci přírodní památky Podskaličí představují mezofilní ovsíkové louky inklinující ke svazu Arrhenatherion s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Na skladbě lučního společenstva se ve značné míře podílejí další druhy kulturních luk se středními nároky na ekologické podmínky, s velkým zastoupením různých druhů trav jako je psárka luční (Alopecurus pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) a bojínek luční (Phleum pratense). Nalezneme zde vesměs známé a všeobecně rozšířené rostliny, jako např. kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare), jetel luční (Trifolium pratense), vikev ptačí (Vicia cracca), zvonek rozkladitý (Campanula patula), šťovík kyselý (Rumex acetosa) a pastinák luční (Pastinaca sativa). Ve vlhčích částech území se vyskytují vlhkomilnější taxony, z charakteristických zástupců lze uvést pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), mátu dlouholistou (Mentha longifolia), toten lékařský (Sanguisorba officinalis) a mnohé další, včetně některých druhů ostřic (Carex spp.) a sítin (Juncus spp.).

Východní hranici přírodní památky Podskaličí tvoří potok Smolinka (15. 4. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Východní hranici přírodní památky Podskaličí tvoří potok Smolinka (15. 4. 2006)

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) je v přírodní památce Podskaličí nejhojnější v blízkosti potoka, v místech, která jsou obtížněji přístupná pro pasoucí se dobytek. Šafrán zde roste spolu s prvosenkou vyšší (Primula elatior), sasankou hajní (Anemone nemorosa) a orsejem jarním (Ficaria bulbifera). Břehy potoka Olšinky jsou lemovány stromy a keři, především olší lepkavou (Alnus glutinosa) a javorem babykou (Acer campestre), zastoupena je i svída krvavá (Cornus sanguinea) a střemcha obecná (Padus avium). 

Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Vhodné hnízdní podmínky zde nacházejí běžné druhy ptactva lesních lemů i otevřené krajiny, např. červenka obecná (Erithacus rubecula), několik druhů sýkor a pěnic.

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, po stranách je lemována smíšenými i jehličnatými lesy.

Pastva skotu v přírodní památce Podskaličí (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Pastva skotu v přírodní památce Podskaličí (7. 6. 2003)

Management, ohrožení: V minulosti byla louka pravidelně jednou až dvakrát do roka kosena. V posledních letech je však využívána jako pastvina pro skot se všemi negativními dopady na vegetaci jako je nadměrné narušování drnové vrstvy, poškozování podzemních hlízek šafránu bělokvětého a celková degradace lokality. Populace šafránu je zde již velmi slabá (stav v roce 2006). Pro jeho zachování a posílení bude třeba omezit pastvu a vrátit se k tradičním způsobům obhospodařování.


Bibliografie:

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Grüll, F. (1986): Inventarizační průzkum vegetačního krytu (CHPV) Podskaličí. - Depon. in KrÚ Zlínského kraje. 

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


Aktualizováno 7. 2. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět