Přírodní památka Smolinka

Kvetoucí šafrány v přírodní památce Smolinka (15. 4. 2006)

Kvetoucí šafrány v přírodní památce Smolinka (15. 4. 2006)

Základní údaje: Přírodní památku Smolinka tvoří vlhká nivní louka podél pravého břehu potoka Smolinky v délce asi 1 km, která je na jedné straně ohraničena potokem, na druhé straně sousedí se suššími pastvinami. Nachází se v Lačnovské pahorkatině, asi 2 km severovýchodně od obce Smolina (Valašskokloboucko, okres Zlín) v nadmořské výšce 420 až 440 m. Katastrální území Smolina. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982 jako CHPV Smolina o celkové výměře 2,5 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991 jako CHPV Smolinka, naposledy přehlášeno a rozšířeno na současnou výměru nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 776. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 5,4121 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Vlhké údolní louky s výskytem silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). Území je významné i z krajinářského hlediska, neboť přirozený tok potoka s četnými meandry, břehovými porosty a přilehlými loukami tvoří významný prvek v okolní krajině.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)

 

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Geologie, půdní poměry:  Geologický podklad území je tvořen vsetínskými vrstvami (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Převažují zde vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci, které jsou v nivě potoka překryty kvartérními naplaveninami. Půdním typem je fluvizem glejová a glej typický, nad nivou Smolinky kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Na floristickém složení lučních porostů se ve značně míře podílejí četné druhy trav a další druhy charakteristické pro mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion. Přírodní památka Smolina je jednou z nejbohatších lokalit chráněného a silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) na Valašskokloboucku (v okrese Zlín). Šafrán se vyskytuje nejhojněji v enklávách meandrujícího potoka, kde spolu s ním na jaře rozkvétá např. prvosenka vyšší (Primula elatior), orsej jarní (Ficaria bulbifera), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides).

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) v PP Smolinka (15. 4. 2006)

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) v PP Smolinka (15. 4. 2006)

Břehy potoka Smolinky lemují stromy a keře, především olše lepkavá (Alnus glutinosa). V jejich podrostu je zastoupen např. hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), jarmanka větší (Astrantia major), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a další.  Na nejvlhčích místech se vyskytují mokřadní společenstva svazu Calthion, roste zde několik druhů ostřic (Carex spp.), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), přeslička obrovská (Equisetum telmateia), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), máta dlouholistá (Mentha longifolia) a další.

Šafrán bělokvětý se na této lokalitě vyskytuje i mimo zvláště chráněné území Smolinka, jak v nivě potoka Smolinky, tak i na přilehlých sušších stráních, kde se střídají listnaté lesíky s opuštěnými pastvinami a ovocnými stromy, v poslední době nevhodně zalesňovanými smrkem. Nejbohatší populace šafránu bělokvětého se nachází v nedaleké PP Lačnov (již v okrese Vsetín) na několika lokalitách v Lačnově a okolí (např. PP Sucháčkovy paseky, Vařákovy paseky).

Přírodní památka Smolinka (15. 4. 2006)

Přírodní památka Smolinka (15. 4. 2006)

Fauna: Území je významné nejen z hlediska botanického jako stanoviště zvláště chráněného druhu. Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Vyskytují se zde též obojživelníci a promyšlené vybudování tůní na vhodně zvolených místech by napomohlo rozvoji jejich populací, nejhojnější je skokan hnědý (Rana temporaria). Z hnízdících druhů ptáku zde byl pozorován kromě běžnějších i bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Management, ohrožení: PP Smolinka spolu s PP Podskaličí jsou téměř posledními zbytky lokalit šafránu bělokvětého v okrese Zlín, které zůstaly zachovány do dnešní doby. Většina dříve známých nalezišť tohoto druhu byla v minulosti zničena rozoráním luk nebo intenzivní pastvou. V údolí potoka Smolinky se v minulosti nacházela nejbohatší populace šafránu bělokvětého s desetitisíci jedinců, která však byla téměř zničena v šedesátých letech 20. stol. při rekultivaci luk bývalým JZD (jednotným zemědělským družstvem). I v současné době je většina lučních porostů v nivě Smolinky zemědělsky využívána jako pastviny pro skot se všemi negativními důsledky na vegetaci. V době květu šafránu je lokalita poměrně hojně navštěvována.

Přírodní památka Smolinka - údolní niva potoka Smolinka (15. 4. 2006)

Přírodní památka Smolinka - údolní niva potoka Smolinka (15. 4. 2006)


Bibliografie:

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Kyslingrová, D. (1993 - 1998): Botanické průzkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní části okresu Vsetín (lokality Hrádek u Študlova, Střelná, Sucháčkovy paseky, Lačnov, Smolinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice). Ms. Depon. in KrÚ Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 stran.


Aktualizováno 8. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět