Přírodní památka Solisko

Přírodní památka Solisko (27. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Solisko (27. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Solisko představuje převážně bukový lesní porost v centrální části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Rusavská hornatina). Nachází se na jižním svahu hřbetu přibližně pod kótou U tří kamenů (747,7 m n. m.), v nadmořské výšce 580 až 720 m, asi 1 km severozápadně od vrcholu Solisko (550 m) a 3 km od Tesáku. Katastrální území Držková, Přírodní park Hostýnské vrchy. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 4. 1987 jako CHPV Solisko o celkové výměře 8,83 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991, výměra 3,8 ha, naposledy přehlášeno a rozšířeno na současnou výměru jako PP Solisko nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 1431. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 9,9275 ha. Mapa.

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006)   Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006)

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006)

 

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006)

Předmět ochrany: Ukázka původní karpatské jedlobučiny, která představuje zachovalý zbytek dříve rozsáhlých jedlobukových porostů v Hostýnských vrších. 

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří biotitické pískovce ráztockých vrstev (svrchní křída - paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu Západních Karpat. Tyto horniny místy vystupují na povrch jako kamenitá suť. Půdním typem je mezotrofní hlinitá kambizem.

Dřevokazné houby v přírodní památce Solisko (27. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Dřevokazná houba opeňka měnlivá v přírodní památce Solisko (27. 10. 2002)

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní památky Solisko představuje společenstvo květnatých bučin blízké asociaci Dentario enneaphylli-Fagetum. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), blíže k  hřebeni se zvyšuje zastoupení javoru klenu (Acer pseudoplatanus), pouze jednotlivě je přimísen smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba) je dnes na ústupu. Bylinný podrost je na celém území velmi chudý, bez výraznější dominanty. Roztroušeně se zde vyskytuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a ojediněle některé další druhy karpatské květeny charakteristické pro tento lesní typ. Území je také lokalitou četných druhů dřevokazných hub, např. hlívy plicní (Pleurotus pulmonarius), vzácného korálovce jedlového (Hericium flagellum), korálovce bukového ( Hericium clathroides) a dalších.

Přírodní památka Solisko (21. 4. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Solisko (21. 4. 2009)

Fauna: Na rozpadávají se kmeny je vázána bohatá fauna bezobratlých, především hmyzu. Z entomofauny je významný výskyt střevlíkovitých (Carabidae), zjištěn zde byl střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík polní (Carabus arcensis), střevlík Carabus obsoletus, střevlíčci Trechus latus, Bembidion monticola a karpatský horský střevlíček Pterostichus foveolatus. Z motýlů je v jarním aspektu nápadný charakteristický druh bučin martináček bukový (Aglia tau), pozorován byl také batolec duhový (Apatura iris). Staré bukové porosty a jejich širší okolí jsou významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva, vyskytuje se zde např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryocopus martius), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), holub hřivnáč (Columba palumbus), křivka obecná (Loxia curvirostra) a kos horský (Turdus torquatus). Ze savců zde byli zaznamenáni např. rejsek horský (Sorex alpinus), liška obecná (Vulpes vulpes), daněk evropský (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus), v posledních letech stoupají stavy prasete divokého (Sus scrofa), které zde často vyhledává potravu a způsobuje škody na podrostu. 

Dřevokazná houba, PP Solisko (27. 12. 2006)   Korálovec bukový (Hericium clathroides), PP Solisko (27. 10. 2002)

Dřevokazná houba
PP Solisko (27. 12. 2006)

 

Korálovec bukový (Hericium clathroides)
PP Solisko (27. 10. 2002)

Lesnictví: Stáří zdejšího porostu se pohybuje kolem 50 až 160 let. Bukový porost vznikl přirozenou obnovou, je zdravý a dobře vzrostlý, je ponechán samovolnému vývoji bez odstraňování padlých kmenů a vývratů. Podle lesnické typologie jde o bohatou jedlovou bučinu (Abieto-Fagetum). Dříve hojná jedle bělokorá (Abies alba) začala v polovině 20. stol. ustupovat, přesto je zde ještě možno nalézt několik zdravých jedinců. Jeden z nich dosahuje věku asi 180 let. Naprostá většina jedlí jsou však stojící anebo již spadlé souše a jen místy vyrůstají nové stromky z přirozeného zmlazení. Pozn.: stáří stromů je vztaženo k roku 2016.  

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006)

Management, ohrožení: Pro zachování charakteru této přírodní památky je třeba ponechat lesní porosty bez těžebních či pěstitelských zásahů, při probírkách je možné odstraňovat pouze nepůvodní smrk. Bude nutno zajišťovat ochranu přirozeného zmlazení, především jedle, před selektivním okusem zvěře. Podél okraje chráněného území prochází značená turistická stezka z Držkové na Tesák.

Přírodní památka Solisko (21. 4. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Solisko (21. 4. 2009)

Natura 2000: Přírodní památka Solisko je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy (CZ0721024) o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. 

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Solisko (27. 12. 2006)


Bibliografie:

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). - Ms., Depon. in Katedra Botaniky, PřF MU Brno.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 229.

Němec, V. (2014): Plán péče pro přírodní památku Solisko na období 2015 - 2021. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KrÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.


Aktualizováno 8. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět