Přírodní památka Chvalčov

Přírodní památka Chvalčov (5. 6. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chvalčov (5. 6. 2011)

Základní údaje: Přírodní památka Chvalčov představuje mokřad s tůňkami na světlině na okraji lesního porostu. Nachází se v Hostýnských vrších (okrsek Rusavská hornatina) v nadmořské výšce 392 až 402 m n. m., na terase na pravém údolním svahu říčky Bystřičky (severní úpatí Hostýna), na jv. okraji obce Chvalčov v lokalitě Na pasekách, asi 200 m jižně od obecního úřadu. Katastrální území Chvalčova Lhota. Vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Zlínského kraje č. 4/2013 ze dne 2. 12. 2013, již v roce 1993 byla lokalita registrována jako VKP Mokřad nad OÚ Chvalčov. Evidenční kód ÚSOP: 5983. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 1,1935 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 1,6653 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Čolek velký (Triturus cristatum) – evropsky významný druh a jeho biotop. Čolek velký je zařazen mezi druhy živočichů v souladu s Přílohou č. 2 k vyhlášce č. 166/2005 Sb. jako druh v zájmu Evropského společenství, jehož ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany.

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad okolí přírodní památky tvoří hostýnské vrstvy soláňského souvrství (křída svrchní, paleocén, eocén ), v nichž převažují modrošedé hrubozrnné vápnité pískovce (organodetritické) nad jílovci. Na povrchu převládají deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty kvartéru, na nichž se vyvinula kambizem modální a pseudoglej modální. V západní části území se nachází prameniště se studnou, ze které je voda odváděna strouhou do větší tůňky.

Rdest vzplývavý (Potamogeton natans), přírodní památka Chvalčov (5. 6. 2015)   Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), přírodní památka Chvalčov (5. 6. 2011)

Rdest vzplývavý (Potamogeton natans)
Přírodní památka Chvalčov (5. 6. 2015)

 

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Přírodní památka Chvalčov (5. 6. 2011)

Flóra a vegetace: Díky postupujícím sukcesním procesům a podmáčení lokality se zde z původního bezlesí vytvořila mozaika mokřadních vrbin a makrofytní vegetace mělkých stojatých vod. Dřeviny jsou převážně náletového původu, zastoupeny jsou vrby (Salix spp.), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula pendula), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus) a třešeň ptačí (Prunus avium). Nepůvodní  druhy dřevin představuje skupina trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) v sv. části území.

Vodní a mokřadní společenstva jsou zastoupena běžnými druhy. V tůni a na jejích okrajích roste rákos obecný (Phragmites australis) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), na podmáčených místech a prameništích rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a ostřice řídkoklasá (Carex remota). Zajímavý je výskyt rozrazilu štítkovitého (Veronica scutellata) zařazeného v červeném seznamu ČR mezi méně ohrožené druhy (C4a). Na mokřadní loučce se nachází malá populace ohroženého prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), z orchidejí byl zaznamenán také vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Z vodní flóry se vyskytují např. okřehky (Lemna spp.), závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), hvězdoš (Callitriche sp.) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans).

Čolek velký (Triturus cristatum), foto © Zdeněk Podešva

Čolek velký (Triturus cristatum)

Fauna: Mokřad s tůňkami plní funkci biotopu pro významná společenstva obojživelníků a bezobratlých živočichů. Vyznačuje se bohatou druhovou rozmanitostí a výskytem více zvláště chráněných druhů. V tůňkách a jejich okolí se vyskytují různé druhy hmyzu vázaného na vodní prostředí, nápadné jsou především vážky (Odonata), např. šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea), lesklice měděná (Cordulia aenea), vážka ploská (Libellula depressa) a vážka rudá (Sympetrum sanguineum). Z obojživelníků je významný především výskyt čolka velkého (Triturus cristatus), který je zároveň hlavním předmětem ochrany. Dle inventarizačních průzkumů je stav zdejší populace čolka velkého příznivý. Z dalších druhů obojživelníků byli zaznamenáni čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a skokan hnědý (Rana temporaria). Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) zde nebyla v posledních letech nalezena, lze však předpokládat, že se po prosvětlení na lokalitu navrátí.

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris)

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris)

Z ptáků byli v přírodní památce pozorováni např. budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), pěvuška modrá (Prunella modularis), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus), žluva hajní (Oriolus oriolus), holub hřivnáč (Columba palumbus), kukačka obecná (Cuculus canorus), sojka obecná (Garrulus glandarius), strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Ze savců žije v chráněném území a jeho okolí např. veverka obecná (Sciurus vulgaris), ježek východní (Erinaceus concolor), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), srnec obecný (Capreolus capreolus) a liška obecná (Vulpes vulpes), mokřad také s oblibou vyhledává prase divoké (Sus scrofa).

Lesnictví: Součástí chráněného území nejsou žádné lesní pozemky, většina vzrostlých dřevin pochází z náletu. V jihozápadní části lokality na okraji ZCHÚ se nachází lesní porost (nelesní pozemek) na severně ukloněném příkrém svahu, který je tvořen monokulturou smrku ztepilého. Jižně a východně navazují smrkové lesy, jejichž vlastníkem je obec Chvalčov. 

Tůňka v přírodní památce Chvalčov (5. 6. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Tůňka v přírodní památce Chvalčov (5. 6. 2011)

Management, ohrožení: Chráněné území je situováno na okraji obce, ještě v 50. letech 20. stol. byla lokalita i její širší okolí bezlesím s trvalými travními porosty, které byly využívány k sušení sena a nejspíš i k občasné pastvě. Později zde bylo zřízeno sportoviště s volejbalovým hřištěm a lavičkami, tůňka sloužila v zimě jako kluziště. V současnosti je lokalita silně podmáčená, téměř bez dalšího využití, jsou zde také pozůstatky veřejného osvětlení a laviček. Územím prochází přístupová cesta k rekreační chatě, která je na podmáčených místech zpevňována drceným kamenivem a stavební sutí. Tyto materiály se nacházejí i v části mokřadní loučky s prstnatcem májovým, která je také silně rozrývána divokými prasaty. Ohrožení biotopu čolka velkého a dalších druhů obojživelníků představuje především zazemňování tůněk a její zarůstání rákosem obecným, nadměrné zastínění a zarůstání náletovými dřevinami, případně nelegální vysazení ryb.  

V letech 2019 až 2020 zde proběhla realizace projetu „Obnova a obnovní péče v EVL Chvalčov“ financovaná z Operačního programu Životní prostředí. Byla provedena rozsáhlá plošná redukce souvislého náletu vzrostlých dřevin a křovin, dále byly pokoseny celé plochy po výřezu náletu a ručně posečeny mokřadní biotopy. Těmito zásahy došlo k výraznému prosvětlení celé lokality a zlepšení podmínek pro rozmnožování obojživelníků. Údržba přírodní památky bude i nadále spočívat v likvidaci náletových dřevin z plochy, především v okolí tůněk, a citlivém odstraňování porostů rákosu a sedimentů z větší tůňky tak, aby byl udržován optimální stav biotopu. Údržbu zajišťuje v současnosti vlastník pozemku (obec Chvalčov) a ČSPOP – Českomoravské sdružení pro ochranu přírody.

Natura 2000: Vyhlášení PP Chvalčov bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Chvalčov (kód CZ0723406) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. Předmětem ochrany EVL je biotop a populace čolka velkého (Triturus cristatus).

Mokřadní loučka v přírodní památce Chvalčov (5. 6. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Mokřadní loučka v přírodní památce Chvalčov (5. 6. 2011)


Literatura:

Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 8/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144 pp.

Hanel, L. et Zelený, J. (2000): Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. – Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9, Vlašim, 240 s.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chvojková,E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s.

Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8.

Kaplan, Z. et al. (2016): Distribution of Veronica scutellata in the Czech Republic. – Preslia 88: 305.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 180 pp. ISBN 978-80-200-2399-5.

Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1.

Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3. 

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP 60/14 Via Hulín.

Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Chvalčov na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pazderová, M. (2013): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chvalčov. – Ms. depon. in: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šálek, P. (2018): Inventarizace ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v Přírodní památce Chvalčov. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 20 s. + 1 s. příloh.

Trávníček, D. (2021) Mapování vodních bezobratlých, PP Chvalčov, 6672a. – Ms. depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Veselý, J. et Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Chvalčov z oboru batrachologie (čolek velký). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp.

Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4.

Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. 


Aktualizováno 28. 1. 2022 Úvodní stránka Hostýnské vrchy Zpět
Nahoru