Přírodní památka Hošťálka

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Hošťálka představuje stepní stráňku s jihovýchodní až jihozápadní expozicí v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Nachází se v Mutěnické pahorkatině (okrsek Žádovická pahorkatina) na vrcholové plošině v jižním výběžku široce zaobleného protáhlého hřbetu Vážanské vrchoviny s nejvyšší kótou Hačky (349 m n. m.), v nadmořské výšce 264 až 278 m n. m., asi 700 m východně od obce Skalka (kaplička). Katastrální území Skalka u Kyjova, okres Hodonín. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění ze dne 30. 6. 1949. Evidenční kód ÚSOP: 117. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková výměra 1,015 ha (podle aktuálního plánu péče 0,2288 ha). Mapy.cz.

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris)   Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris)

 

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Předmět ochrany: Bývalé pastviny s posledními zachovalými zbytky acidofilní xerotermní vegetace na mělkých půdách v kyjovské části podhůří Chřibů s výskytem bohaté populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis).

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), PP Hošťálka (4. 4. 2009)

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis),
Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními sedimenty vsetínských vrstev (střední eocén – spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve flyšových vrstvách převažují šedé až zelenošedé vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Na lokalitě se místy nacházejí drobné skalní výchozy. Kyselé pískovce zvětrávají na křemenný písek, vyvinuly se na nich minerálně chudé mělké půdy typu ranker s nízkým obsahem humusu a mírně kyselou až kyselou půdní reakcí.

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), PP Hošťálka (4. 4. 2009)   Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), PP Hošťálka (22. 9. 2005)

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis),
Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

 

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis),
Přírodní památka Hošťálka (22. 9. 2005)

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Flóra a vegetace: Výslunnou stepní stráňku s jihovýchodní až jihozápadní expozicí a  obklopují ze tří stran zarůstající opuštěné sady, lesní porost a na něj navazující akátina. Jihovýchodní okraj území lemuje polní cesta, která jej odděluje od okolních zemědělských pozemků. Teplomilnou vegetaci luční části představují společenstva acidofilních suchých trávníků ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis, která jsou dobře vyvinutá hlavně na jihozápadním svahu.

Přírodní památka Hošťálka (28. 4. 2004)

Přírodní památka Hošťálka (28. 4. 2004)

V mírně mezernatém porostu je výrazněji zastoupena kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a ovsíř luční (Avenula pratensis), uplatňují se zde i další druhy trav jako sveřep vzpřímený (Bromus erectus), bojínek tuhý (Phleum phleoides), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), smělek štíhlý (Koeleria gracilis) a smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata). Brzy na jaře rozkvétá na lokalitě v několika stovkách jedinců koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který zde představuje jednu z nejpočetnějších populací na Hodonínsku.

Hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)   Hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca)

Hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)

 

Hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca)

Z dalších teplomilných a suchomilných druhů se vyskytují např. lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), chlupáček zední (Pilosella officinarum), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), máčka ladní (Eryngium campestre), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), jetel rolní (Trifolium arvense) a zvonek moravský (Campanula moravica).

Mezi běžné druhy patří rožec rolní (Cerastium arvense), PP Hošťálka (28. 4. 2004)

Mezi běžné druhy patří rožec rolní (Cerastium arvense),
Přírodní památka Hošťálka (28. 4. 2004)

Přítomnost nevápnitých kyselých půd naznačují rozrazil jarní (Veronica verna), pavinec modrý (Jasione montana) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Vegetace vrcholové plošiny je ochuzená a ruderalizovaná, dominuje v ní ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), který doprovází ostružiník křovitý (Rubus fruticosus). V přírodní památce se nachází také několik ojedinělých solitérních dřevin, především bříza bělokorá (Betula pendula) a ořešák královský (Juglans regia).

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Fauna: Pro svou malou výměru a polohu v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině je lokalita po zoologické stránce poměrně chudá. Představuje však cenné refugium především pro hmyz a ptactvo. Z motýlů vyhledávají návrší např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč voňavkový (Brintesia circe), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), několik druhů baboček a modrásků, z brouků zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) a majka obecná (Meloe proscarabaeus). Z plazů se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). V přírodní památce a jejím okolí bylo pozorováno několik druhů ptáků, např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), stehlík obecný (Carduelis carduelis), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus) a včelojed lesní (Pernis apivorus).

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Lesnictví: V současné době tvoří větší část území lesní porosty různého charakteru a původu. Je připraveno přehlášení přírodní památky v nových hranicích, kde budou tyto porosty převedeny do ochranného pásma. Lesní porost v severní části se nachází částečně ve strži a je tvořen především trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), dále dubem zimním (Quercus petraea) a třešní ptačí (Prunus avium). Jsou zde ponechány četné souše a vývraty, zejména bříz (Betula pendula). Jihozápadní část představuje opuštěné zarostlé sady, severovýchodní část tvoří akátové porosty.

Přírodní památka Hošťálka (22. 9. 2005)   Přírodní památka Hošťálka (22. 9. 2005)

Přírodní památka Hošťálka (22. 9. 2005)

 

Přírodní památka Hošťálka (22. 9. 2005)

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Přírodní památka Hošťálka (4. 4. 2009)

Management, ohrožení: Lokalita byla v minulosti využívána jako obecní pastvina. Po vyhlášení chráněného území v roce 1949 byla pastva ukončena a území vlivem absence péče následujících více jak 40 let zarůstalo náletem dřevin a křovin, především trnovníkem akátem, břízou bělokorou a růží šípkovou. Negativně bylo ovlivňováno také obhospodařováním sousedních vinic a polních kultur, zejména splachy hnojiv a úlety pesticidů. Pravidelná péče byla zahájena až v 90. letech 20. století, spočívala především v odstraňování náletových dřevin. V současnosti je chráněné území udržováno pravidelnou červencovou sečí po vysemenění koniklece a následnou občasnou pastvou.

PP Hošťálka – výhled z vrcholové plošiny směrem k Ježovu (28. 4. 2004)

PP Hošťálka – výhled z vrcholové plošiny směrem k Ježovu (28. 4. 2004)


Literatura:

Ambrozek, L. et Jongepier, J. W. (1990): Botanický inventarizační průzkum SPR Hošťálka. – Ms., depon in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. et al. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Horňanský, J. (1985): SPR Hošťálka – Botanický inventarizační průzkum. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Chalupa, J. (2009): Plán péče o přírodní památku Hošťálka na období 2009–2019. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Jongepierová, I. (1996): Plán péče o přírodní památku Hošťálka na období 1996–2000. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Jongepierová, I. et Paličková, M. (2002): Plán péče o přírodní památku Hošťálka na období 2002–2006. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Lustyk, P. (2012): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Hošťálka. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Luža, O. (1986): Částečný inventarizační seznam hmyzu (Hošťálka). – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pavelčíková, L. (2019): Plán péče o přírodní památku Hošťálka na období 2020–2029. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín.


Publikováno 20. 2. 2020 Úvodní stránka   Zpět