Přírodní památka Ochozy

Přírodní památka Ochozy (12. 8. 2005)

Přírodní památka Ochozy (12. 8. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Ochozy představuje druhově bohaté teplomilné trávníky na jižním úbočí Ždánického lesa s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Nachází se v Dambořické vrchovině (okrsek Uhřická vrchovina) na pravém údolním svahu Spáleného potoka, v nadmořské výšce 274 až 319 m n. m., asi 1,8 km severozápadně od okraje obce Archlebov a 2,6 km západně od obce Ždánice. Katastrální území Archlebov, okres Hodonín. Zřízeno nařízením Okresního úřadu v Hodoníně č. 8/2002 ze dne 9. 10. 2002 s účinností od 24. 10. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2203. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková výměra 0,9468 ha. Přírodní památka Ochozy je součástí přírodního parku Ždánický les. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachování a ochrana zvláště chráněných druhů rostlin. Hlavním motivem je ochrana kriticky ohroženého druhu tořiče včelonosného (Ophrys apifera), který zde roste, silně ohroženého vstavače vojenského (Orchis militaris) a řady dalších ohrožených druhů jako je okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hořec křížatý (Gentiana cruciata) atd. Na vegetaci je vázána svým výskytem i řada teplomilných druhů hmyzu.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními flyšovými sedimenty, převážně jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství (oligocén – miocén) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma západních Karpat. Tyto horniny jsou zde překryty sprašemi a sprašovými hlínami (svrchní pleistocén), v dolní části svahu se pak nacházejí fluviální písčito-hlinité sedimenty Spáleného potoka. Půdním typem je hnědozem pelická.

Flóra a vegetace: Na travnatém svahu s převážně severovýchodní orientací se vyvinula teplomilná vegetace širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), v horní a střední části také s porosty ostřice nízké (Carex humilis) a ostřice chabé (Carex flacca). Po celém území se nacházejí rozptýlené stromy a křoviny se svídou krvavou (Cornus sanguinea), růží šípkovou (Rosa canina), kalinou obecnou (Viburnum opulus), hlohy (Crataegus spp.), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) a dalšími druhy, ve střední části se nachází skupinka náletových dřevin, zejména topolu osiky (Populus tremula). Také severní okraj přírodní památky zarůstá křovinami a náletem dřevin, přímo na něj navazuje komplex lesních porostů Ždánického lesa.

Nejvýznamnějším rostlinným druhem, pro který byla zřízena územní ochrana formou přírodní památky, je kriticky ohrožený tořič včelovitý (Ophrys apifera). Byl zde poprvé nalezen v roce 1991 a jeho nepříliš početná populace je každoročně monitorována. Z dalších zástupců vstavačovitých se v teplomilných trávnících vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), v osikovém hájku a na okraji lesa roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Na vlhčích místech ve spodní polovině svahu byl nalezen také kruštík bahenní (Epipactis palustris).

V přírodní památce se vyskytuje řada chráněných, ohrožených a dalších, převážně teplomilných a suchomilných druhů rostlin, jako např. hořec křížatý (Gentiana cruciata), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), modřenec chocholatý (Muscari comosum), vítod větší (Polygala major), ostřice Micheliova (Carex michelii), černýš rolní (Melampyrum arvense), čilimník rakouský (Chamaecytisus austriacus), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), čilimník černající (Cytisus nigricans), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), plicník měkký (Pulmonaria mollis), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), chlupáček Bauhinův (Pilosella bauhini), oman mečolistý (Inula ensifolia), oman hnidák (Inula conyzae), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mochna přímá (Potentilla recta), mařinka psí (Asperula cynanchica), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica). Na narušených plochách a v rozvolněných porostech se přidává pipla osmahlá (Nonea pulla), voskovka menší (Cerinthe minor), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) a rýt žlutý (Reseda lutea), v lemu lesa a v okolí křovin černýš hajní (Melampyrum nemorosum).

Na prudkém protějším svahu s jihozápadní orientací, na okraji agrárních teras, se nachází další významná botanická lokalita Loktušky s teplomilnou vegetací suchých trávníků. Vyskytuje se zde několik dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin, které v přírodní památce Ochozy nebyly nalezeny, jako např. kriticky ohrožený len chlupatý (Linum hirsutum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), záraza bílá (Orobanche alba), záraza hořčíková (Orobanche picridis) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata).

Fauna: I přes svou malou rozlohu je území významným refugiem teplomilných druhů bezobratlých živočichů vázaných na stepní společenstva. Z motýlů (Lepidoptera) se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), několik druhů modrásků, okáč ovsový (Minois dryas) a vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes). Ve vrcholícím létě vyhledává květy sadce konopáče na lokalitě poměrně hojný přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), druh chráněný evropskou legislativou. Z brouků byl pozorován mrchožrout housenkář (Dendroxena quadrimaculata), z ostatních skupin hmyzu např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a další běžné druhy pěvců.

Okáč ovsový (Minois dryas), PP Ochozy (12. 8. 2005)

Okáč ovsový (Minois dryas), PP Ochozy (12. 8. 2005)

Lesnictví: V přírodní památce se nenacházejí žádné lesní pozemky, nicméně severní okraj území přímo navazuje na lesní porosty Ždánického lesa.

Management, ohrožení: Území přírodní památky bylo v nedávné minulosti využíváno jako extenzivní ovocný sad a vinice, podobně jako je tomu dosud na sousedních pozemních, které představují fragment původně rozlehlého komplexu sadů, vinic a drobných políček na jižním okraji Ždánického lesa. Po ukončení hospodaření se zde začaly šířit expanzivní a invazní druhy rostlin, především třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), hromadila se stařina a území postupně zarůstalo náletovými dřevinami.

Po vyhlášení chráněného území byl zahájen aktivní management spočívající v pravidelném kosení stepních trávníků, odstraňování náletových dřevin a nahromaděné stařiny. Optimální je mozaikovité kosení jen části plochy s ohledem na výskyt chráněných druhů rostlin, a to vždy až po jejich vysemenění. Intenzivněji jsou koseny porosty třtiny křovištní, zlatobýlu obrovského a ruderalizované plochy ve spodní části svahu. Území leží mimo značené turistické trasy a cyklostezky, je však poměrně dobře dostupné po polních cestách vedoucích z Archlebova.


Literatura:

Grüll, F. (1954): Vegetační poměry Ždánského lesa. – Spisy Přír. Fak. Masaryk. Univ., Brno, 1: 1-35.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Matuška, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Ochozy na období 2012–2021. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Řepka, R. (1991):Příspěvek ke květeně Ždánického lesa. Část I. – Od hradské stezky: 129-147.

Řepka, R. (1994): Příspěvek ke květeně Ždánického lesa. Část II. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 27: 51-57.

Slavík, P. (2001): Plán péče pro přírodní památku Ochozy na období 2002–2011. - Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Šmiták, J. (2001): Přírodní památka „Ochozy“ – seznam druhů vyšších rostlin. Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Švábíková, R. (2012): Hodnocení krajinného rázu přírodního parku Ždánický les. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.


Publikováno 31. 3. 2020 Úvodní stránka   Zpět