Přírodní památka Očovské louky

Přírodní památka Očovské louky – východní část (24. 5. 2019)

Přírodní památka Očovské louky – východní část (24. 5. 2019)

Základní údaje: Přírodní památka Očovské louky představuje komplex původně vlhkých nivních luk, porostů vysokých ostřic, rákosin, mělkých tůní a kanálů, místy se skupinami dřevin, solitérních stromů a křovin v nivě řeky Moravy, z části obklopených lužním lesem. Chráněné území se nachází v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva), v nadmořské výšce 162 až 170 m n. m., na východním okraji města Hodonín, mezi městským hřbitovem a Očovským lesem. Katastrální území Hodonín. Zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru v Hodoníně ze dne 27. 6. 1990. Evidenční kód ÚSOP: 1492. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 34,8100 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Velmi cenné plochy z hlediska fytocenologického (Silaetum pratensis), na poměrně malé ploše zde nacházejí poslední útočiště ohrožené druhy flóry a fauny ČSFR. Hlavním motivem ochrany jsou kriticky ohrožené druhy mokřadních rostlin a vodních a mokřadních ptáků. Lokalita je navržena k ochraně mezinárodní konvence o mokřadech, tzv. Ramsarskou konvencí (podle zřizovacího předpisu).

Konitrud lékařský (Gratiola officinalis), PP Očovské louky (11. 9. 2004)   Kakost bahenní (Geranium palustre), PP Očovské louky (11. 9. 2004)

Konitrud lékařský (Gratiola officinalis)
PP Očovské louky (11. 9. 2004)

 

Kakost bahenní (Geranium palustre)
PP Očovské louky (11. 9. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří neogenní sedimenty Vídeňské pánve, na nichž leží nezpevněné hlinité, písčité a štěrkovité fluviální sedimenty kvartéru. Na těchto sedimentech se vyvinuly nivní půdy, převažujícími půdními typy jsou ve střední a severní části území fluvizemě glejové, v jižní části pak černice glejové.

Oman vrbolistý (Inula salicina), PP Očovské louky (11. 9. 2004)

Oman vrbolistý (Inula salicina), PP Očovské louky (11. 9. 2004)

Fauna: Ze vzácných druhů blanokřídlých byli na louce nalezeni např. mravenci Myrmica gallienii a Myrmica curvithorax. Z brouků se v okolních lesních porostech vyskytuje jeden z největších brouků České republiky – tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Ptáci jsou zastoupeni spíše běžnějšími druhy, vhodné hnízdní podmínky zde nachází také strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V minulosti bylo v přírodní památce zaznamenáno hnízdění několika vzácných ptačích druhů podmáčených a zaplavovaných luk, k nimž zde patřil např. břehouš černoocasý (Limosa limosa), konipas luční (Motacilla flava) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). V současnosti je hnízdění výše uvedených druhů na lokalitě kvůli jejímu vysušení málo pravděpodobné.

Přírodní památka Očovské louky – východní část (24. 5. 2019)

Přírodní památka Očovské louky – východní část (24. 5. 2019)

Lesnictví: Lesní pozemky se nacházejí především v ochranném pásmu, do vlastního chráněného území zasahují pouze okrajově.

Natura 2000: Území přírodní památky Očovské louky je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Očov (kód CZ0624071) o celkové rozloze 287,8270 ha. Předmětem ochrany EVL jsou přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia), z druhů hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Chráněné území bylo také zařazeno do databáze mokřadů České republiky jako mokřad lokálního významu Očovské louky L.HO.06.

Přírodní památka Očovské louky – střední část (24. 5. 2019)

Přírodní památka Očovské louky – střední část (24. 5. 2019)


Literatura:

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Bezděčková, K. et Bezděčka, P. (2016): Zajímavé nálezy mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z České republiky. Interesting records of ants (Hymenoptera: Formicidae) from the Czech Republic. – Acta rerum naturalium, 19: 23–25.

Bryja, V. et al. (2005): Spiders (Araneae) of the Lower Morava Biosphere Reserve and closely adjacent localities (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 90: 13-184, 2005. ISSN 1211-8788.

Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26.

Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D.

Grulich, V. (1988): Chráněné rostliny Hodonínska. – Okresní kulturní středisko Hodonín, 17 s.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. – Ministerstvo životního prostředí, Praha.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hruby, J. (1926): Göding in Mähren und seine Umgebung. – Čas. Morav. Mus. Brno 24: 60–97.
Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5.

Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K., Husák, Š., Jandová, J. et Pellantová, J. [eds.] (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Ivan, A., Kirchner, K. et Nováček, V. (1994): Geomorphology of the Hodonin town surroundings. – Moravian Geographical Reports, No. 2/1994, Vol. 2: 4–11.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1994): Inventarizační průzkum (botanický). Přírodní památka Očovské louky, k. ú. Hodonín. – Ms., Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 10 s.

Juřica, J. a kol. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Očov CZ0624071. – Ms. Depon. in: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno.

Kirschner, J. et Štěpánek, J. (1992): Notes on the series of Taraxaca Exsiccata, Fasc. I-IV (Studies in Taraxacum 9.) Poznamky o exsikátové sbírce Taraxaca Exsiccata, svazek I-IV (Studie rodu Taraxacum 9.) – Preslia, Praha, 64: 17–33.

Kirschner, J. et Štěpánek, J. (1998): A monograph of Taraxacum sec. Palustria. – BÚ AV ČR, Průhonice, 281 pp.

Koubková, T. (2007): Nelesní vegetace písků na Hodonínsku a její změny po třech desetiletích. – Diplomová práce. Vedoucí práce Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph. D.

Koutecký, P. (2000): Regenerace luk v nivě Moravy po katastrofální povodni v roce 1997. – Bakalářská práce. Biologická fakulta JU České Budějovice, 35 s.

Koutecký, P. (2003): Změny vegetace aluviálních luk po povodních (jižní Morava). – Zprávy České botanické společnosti, 38: 111–115.

Král, J. (1970): Charakteristika vegetace v úseku aluviální nivy řeky Moravy mezi Mikulčicemi a Tvrdonicemi, se zvláštním zřetelem na společenstva lužní a luční. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Z. Šeda.

Löw, J. (1986): Studie zabezpečení ekologické stability Očovských luk. – Agroprojekt Praha, závod 06 Brno.

Lustyk, P. (2006): Plán péče pro maloplošné zvláště chráněné území na období 2006–2011, přírodní památka Očovské louky, k. ú. Hodonín. – Ms., Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 5 s.

Lustyk, P. (2007): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Očovské louky, k. ú. Hodonín. – Ms., Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 11 p. + příl.
Lustyk, P., et Kolibáč, P. (2011): Plán péče o přírodní památku Očovské louky a její ochranné pásmo na období 2012–2021. – Ms., Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno, 24 s. + 5 s. příloh.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. – In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – Agentura ochrany přírody a krajiny Praha.

Mikulica, L. (2003). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla – B0181 (Kontext V od Hodonína). – Ms. Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 11 s.

Špačková, V. (1991): Závěrečná zpráva k ochranářskému mapování, mapový list 34–22–23 (ZM 1:10 000). – Ms. Depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, pracoviště Hodonín.

Vachek, M. et al. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, 63 s.

Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. 


Publikováno 28. 2. 2022 Úvodní stránka   Zpět
Nahoru