Přírodní rezervace Oskovec II

Přírodní rezervace Oskovec II (4. 6. 2005)

Přírodní rezervace Oskovec II (4. 6. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervace Oskovec II představuje fragment starého lužního lesa v nivě řeky Moravy, v minulosti s hnízdní kolonií volavek popelavých a čápů bílých. Nachází se v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva) na levém břehu přirozeně meandrujícího toku řeky Moravy, v nadmořské výšce kolem 167 m n. m., asi 1,5 km SSZ od okraje obce Petrov (od Baťova kanálu) a 3,5 km západně od centra města Strážnice. Na protějším břehu řeky Moravy se nachází přírodní rezervace Oskovec. Katastrální území Petrov u Hodonína, okres Hodonín, přírodní park Strážnické Pomoraví. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Hodonín s účiností od 1. 12. 1991 jako chráněný přírodní výtvor Oskovec II. Evidenční kód ÚSOP: 1493. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 2,8330 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Starý lužní les na levém břehu Moravy. Les je tvořen jasanem úzkolistým a hostí významnou hnízdní kolonii čápů bílých a volavek popelavých (v době vyhlášení).

Dymnivka plná (Corydalis solida), PR Oskovec II (28. 3. 2022)   Křivatec žlutý (Gagea lutea), PR Oskovec II (28. 3. 2022)

Dymnivka plná (Corydalis solida)
PR Oskovec II (28. 3. 2022) 

 

Křivatec žlutý (Gagea lutea)
PR Oskovec II (28. 3. 2022)

Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nivě řeky Moravy, geologické podloží je tvořeno neogenními sedimenty Vídeňské pánve, které jsou překryty kvartérními říčními sedimenty. Ve spodních vrstvách jsou uloženy pleistocenní fluviální štěrkopísky, na nich holocenní písčitohlinité říční sedimenty. Půdní pokryv tvoří fluvizemě glejové.

Přírodní rezervace Oskovec II (28. 3. 2022)

Přírodní rezervace Oskovec II (28. 3. 2022)

Flóra a vegetace: V lesní vegetaci převažují porosty, které inklinují k panonským tvrdým luhům nížinných řek s jasanem úzkolistým asociace Fraxino pannonicae-Ulmetum glabrae ze svazu Alnion incanae. Ve stromovém patře je v současnosti dominantní dřevinou hlavní úrovně porostu jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), méně častý je dub letní (Quercus robur), který je zde zastoupen několika mohutnými stromy vysokého stáří. V podúrovni, především v jižní části území, roste lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), jilm habrolistý (Ulmus minor) a jilm vaz (Ulmus laevis). Z nepůvodních druhů dřevin se vyskytuje ořešák černý (Juglans nigra) a invazní javor jasanolistý (Acer negundo). Souvislejší keřové patro je vyvinuto pouze v jižní části rezervace. Dominantní dřevinou je bez černý (Sambucus nigra), který se jednotlivě vyskytuje i v ostatních částech území. Z dalších druhů keřů je zastoupena např. svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh obecný (Crataegus laevigata) a v okrajových partiích také trnka obecná (Prunus spinosa). Pouze místy se uplatňuje přirozené zmlazení dřevin s javorem babykou (Acer campestre), lípou srdčitou (Tilia cordata), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia).

V poměrně druhově chudém bylinném patře se v jarním aspektu hojněji vyskytuje např. křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní (Ficaria verna), popenec obecný (Glechoma hederacea), hluchavka bílá (Lamium album) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pouze místy se objevuje česnáček lékařský (Alliaria petiolata), česnek medvědí (Allium ursinum), dymnivka plná (Corydalis solida), kostival lékařský (Symphytum officinale), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria) a violka lesní (Viola reichenbachiana), na lesních světlinách vzácně řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli) a koromáč olešníkový (Silaum silaus).

Přírodní rezervace Oskovec II (4. 6. 2005)

Přírodní rezervace Oskovec II (4. 6. 2005)

V letním aspektu vytváří souvislé porosty kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kterou doprovází např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a svízel přítula (Galium aparine), hojný je také česnek ořešec (Allium scorodoprasum). Na okrajích lesa roste ojediněle podražec křovištní (Aristolochia clematitis), na světlinách a na břehu řeky Moravy v ochranném pásmu rezervace zavlečené invazní druhy jako celík obrovský (Solidago gigantea), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která vytváří na břehu řeky rozsáhlý porost.

Fauna: Z brouků byl v rezervaci nalezen evropsky významný druh lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Z denních motýlů se vyskytují běžné druhy, jako např. bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), babočka síťkovaná (Araschnia levana) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), v minulosti byl na hrázi v ochranném pásmu pozorován také pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena). Z vážek je zajímavý výskyt dalšího evropsky významného druhu – klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), vázané svým vývojem na přirozené koryto Moravy.

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis), PR Oskovec II (4. 6. 2005)   Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), ochranné pásmo PR Oskovec II (2005)

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis)
PR Oskovec II (4. 6. 2005) 

 

Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena)
ochranné pásmo PR Oskovec II (2005)

V době vyhlášení ochrany v roce 1991 se jednalo o významnou ornitologickou lokalitu se společnou hnízdní kolonií čápů bílých (Ciconia ciconia) a volavek popelavých (Ardea cinerea), která zde vznikla rozšířením či přesunutím části početné hnízdní kolonie z PR Oskovec nacházející se na protějším břehu Moravy. Hnízdní kolonie čápů a volavek existovaly v PR Oskovec a PR Oskovec II až do roku 2010, kdy byly náhle opuštěny. Příčinou jejich zániku bylo pravděpodobně zahnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla) přímo v PR Oskovec právě v roce 2010. V následujících letech zde sice již orli nehnízdili, jejich přítomnost v širším okolí však nadále odrazuje čápy i volavky od opětovného obsazení hnízdních kolonií – byly zde zaznamenány pouze ojedinělé návštěvy a pokusy o hnízdění, většinou neúspěšné.

Čáp bílý (Ciconia ciconia), PR Oskovec (15. 4. 2009)   Dub letní (Quercus robur), PR Oskovec II (28. 3. 2022)

Čáp bílý (Ciconia ciconia)
PR Oskovec (15. 4. 2009) 

 

Dub letní (Quercus robur)
PR Oskovec II (28. 3. 2022)

Z dalších ptačích druhů nacházejících zde vhodné hnízdní příležitosti byli pozorováni např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek šedý (Muscicapa striata), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), žluva hajní (Oriolus oriolus), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocoptes medius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a žluna zelená (Picus viridis). V minulosti hnízdily v sousední PR Oskovec a jejím okolí také ohrožené druhy dravců – luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans) a raroh velký (Falco cherrug). Na štěrkových náplavech v ochranném pásmu vzácně hnízdí kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos), v kolmém břehu koryta Moravy ledňáček říční (Alcedo atthis).

Ze savců byla zjištěna např. kuna lesní (Martes martes), lasice kolčava (Mustela nivalis) a liška obecná (Vulpes vulpes), ze spárkaté zvěře lokalitu navštěvuje prase divoké (Sus scrofa) a srnec obecný (Capreolus capreolus), v řece Moravě žije bobr evropský (Castor fiber), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra).

Východní okraj přírodní rezervace Oskovec II (28. 3. 2022)

Východní okraj přírodní rezervace Oskovec II (28. 3. 2022)

Lesnictví: Lesní porost v přírodní rezervaci je zařazen do skupiny lesních typů 1L – jilmový luh. Z nepůvodních druhů dřevin zde byl minulosti vysazen severoamerický ořešák černý (Juglans nigra), z náletu pochází javor jasanolistý (Acer negundo). Převážná část porostu je přestárlá a blíží se stádiu rozpadu, místy se nacházejí vývraty dubů a jasanů, zlomy a usychající stromy napadené dřevokaznými houbami. Důsledkem je zvětšování lesních světlin a rozvoj nitrofilních bylin omezujících přirozenou obnovu lesa.

Management, ohrožení: Od vyhlášení ochrany zde prakticky nedochází k lesnímu hospodaření, porost je ponechán svému přirozenému vývoji, stojící i ležící mrtvé dřevo je ponecháno na místě jako významná součást biotopu. Existence společné hnízdní kolonie je kromě přítomnosti orla mořského ve Strážnickém Pomoraví ohrožena především úbytkem stromů vhodných pro hnízdění čápů a volavek v přestárlém a rozpadajícím se porostu jasanů a především dubů. Přirozená obnova lesního porostu není dostatečná, zatím však nedochází k jeho výraznému prosvětlení, jako je tomu v sousední PR Oskovec, a nejsou zde dosud navrhována obnovní opatření. Pro podporu hnízdění pěvců bylo na jižním okraji rezervace instalováno několik ptačích budek. V posledních letech dochází k intenzivnímu chřadnutí a odumírání jasanů, jehož původcem je invazní houba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus) zavlečená z Asie.

PR Oskovec II (4. 6. 2005)    PR Oskovec II (28. 3. 2022)

PR Oskovec II (4. 6. 2005) 

 

PR Oskovec II (28. 3. 2022)

V okolí přírodní rezervace se podél řeky Moravy nacházely v minulosti nivní louky a drobná políčka s rozptýlenými dřevinami poskytující bohatou potravní nabídku pro četné druhy ptactva. Tyto pozemky byly bohužel v období kolektivizace zemědělství koncem 60. let 20. století rozorány na rozlehlá pole. Chráněné území je na rozdíl od PR Oskovec situované na protějším břehu řeky Moravy snáze dostupné. Podél jižního okraje probíhá protipovodňová hráz a pod ní souběžná lesní cesta, která se napojuje asi 250 m jz. směrem na evropskou dálkovou cyklotrasu EuroVelo 4.

Padlé stromy v PR Oskovec II jsou ponechány na místě (28. 3. 2022)

Padlé stromy v PR Oskovec II jsou ponechány na místě (28. 3. 2022)

Zásadním problémem spojeným s návštěvností území je nárůst vodní turistiky související s obnovou a provozováním Baťova kanálu, především v období hlavní sezóny od května do září. Jednou z vodáckých atrakcí je sjíždění neregulovaného úseku řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem na kánoích, kajacích, raftech i motorových člunech, které lze zapůjčit v několika blízkých přístavištích. Někteří turisté se chovají neukázněně a ruší nadměrným hlukem hnízdící ptactvo, vystupují na břeh řeky v ochranném pásmu a dokonce zde nelegálně táboří. Na západním okraji rezervace je vyšlapaná stezka od rybářů, kteří tudy procházejí k revíru na řece Moravě, a mohou také způsobovat rušení ptactva v hnízdním období.

Protipovodňová hráz a lesní cesta podél jižního okraje PR Oskovec II (28. 3. 2022)

Protipovodňová hráz a lesní cesta podél jižního okraje PR Oskovec II (28. 3. 2022)

Natura 2000: Přírodní rezervace Oskovec II je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Strážnická Morava (CZ0624068) v panonské biogeografické oblasti o celkové rozloze 658,6114 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PR Oskovec II smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0), z evropsky významných druhů vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), brouk lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a bobr evropský (Castor fiber). Území je také součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (CZ0621025) chránící zde populaci čápa bílého (Ciconia ciconia). Rezervace byla zařazena do databáze mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu Oskovec I, II (R.HO.02).

Přírodní rezervace Oskovec II – výhled přes řeku Moravu od PR Oskovec (15. 4. 2009)

Přírodní rezervace Oskovec II – výhled přes řeku Moravu od PR Oskovec (15. 4. 2009)


Literatura:

Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. – Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s.

Čamlík, G., Horal, D., Jagoš, B., Riedl, V. et Volf, V. (2018): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty a RP Jižní Morava.

Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26.

Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hora, J., Čihák, K. et Kučera, Z. [eds.] (2015): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008-2010. – Příroda, Praha, 33: 1–489.

Horváth, M. (2017): Plán péče o přírodní rezervaci Oskovec II na období 2017–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík, P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – Vydání první. Hodonín: Okresní úřad Hodonín, Referát životního prostředí, 63 s.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5.

Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Juřica, J. et al. (2018): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Strážnická Morava CZ0624068. – Ms., 29 pp., depon. in: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno.

Kirchner, K. et Nováček, V. (1998): Hodnocení vybraných fyzickogeografických charakteristik lokality „Osypané břehy“ SZ od Strážnice z hlediska antropogenního ovlivnění a ochrany krajiny. – GÚ ČSAV, Brno.

Kux, Z. (1945): Hnízdění luňáka hnědého ve volavčí kolonii na Hodonínsku. – Čs. ornitholog 12: 8–13.

Kux, Z. (1947): Volavky popelavé na jižní Moravě v. r. 1946–1947. – Čs. ornitholog, 14: 61–63.

Kux, Z. et Balát, F. (1946): O hnízdění luňáků hnědých (Miulvus migrans [Bodd.]) na jižní Moravě. – Sylvia, 8(3-4): 63–67.

Lustyk, P. (1998): Botanický inventurizační průzkum přírodní rezevace Oskovec. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Macháček, P. (2004): Hnízdění čápů bílých v lužních lesích. – In: Hrib, M. et Kordiovský, E. [eds.] (2004): Lužní les v Dyjskomoravské nivě. Moraviapress. Břeclav. pp. 417-422.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Novák, Z., Havlíček, P. et Petrová, P. (1999): Zpráva o geologických výzkumech v širším okolí lokality „Osypané břehy“ v r. 1999. – ČGÚ, Brno.

Nyklová, M. (2018): Trendy hnízdění a chování čápa bílého. – Disertační práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ornitologická laboratoř. Vedoucí práce: prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.

Ondruch, J. (2012): Fyzickogeografická charakteristika Přírodního parku Strážnické Pomoraví a vymezení kritických bodů přívalových povodní v povodí Veličky od pramene po Trávníkový potok. – Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Aplikovaná geografie.

Pištěk, J. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Oskovec II na období 2007–2016. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno.

Resl, K., Linhart, M. et Láska, R. (2021): Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) lokality Bzenec-Přívoz. – Acta Carp. Occ. 12: 103–133. ISSN 1804-2732.

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Šimeček, K., Čamlík, G., Horal, D. et Hora, J. (2004): Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Hodnocení ohrožení cílových druhů se zaměřením na vliv plánované rychlostní komunikace R 55. – Studie pro MŽP. Česká společnost ornitologická Praha.

Šťastný, K., Bejček, V., Mikuláš, I. et Telenský, T. (2021): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014–2017. – Vydání první. Praha: Aventinum, 512 s. 


Publikováno 2. 4. 2022 Úvodní stránka   Zpět
Nahoru