Přírodní rezervace Oskovec |
Základní údaje: Přírodní rezervace Oskovec představuje zbytek starého lužního lesa v nivě řeky Moravy, v minulosti s početnou hnízdní kolonií volavek popelavých a čápů bílých. Nachází se v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva), na pravém břehu přirozeně meandrujícího toku řeky Moravy v nadmořské výšce 166 až 168 m n. m., asi 1,8 km SSZ od okraje obce Petrov (od Baťova kanálu) a 3,5 km západně od centra města Strážnice. Na protějším břehu řeky Moravy se nachází přírodní rezervace Oskovec II. Katastrální území Vracov, okres Hodonín, přírodní park Strážnické Pomoraví. Zřízeno výnosem Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 291. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 8,6203 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Významná ornitologická lokalita – starý porost topolů, jasanů a dubů, v němž hnízdí kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea), čáp bílý (Ciconia ciconia) a luňák hnědý (Milvus migrans). Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nivě řeky Moravy, geologické podloží je tvořeno neogenními sedimenty Vídeňské pánve, které jsou překryty kvartérními říčními sedimenty. Ve spodních vrstvách jsou uloženy pleistocenní fluviální štěrkopísky, na nich holocenní písčitohlinité říční sedimenty. Půdní pokryv tvoří fluvizemě glejové. Flóra a vegetace: V lesní vegetaci přírodní rezervace Oskovec převažují listnaté porosty, které inklinují k panonským tvrdým luhům nížinných řek s jasanem úzkolistým asociace Fraxino pannonicae-Ulmetum glabrae ze svazu Alnion incanae. Jejich přirozená dřevinná skladba však byla v minulosti silně pozměněna lesním hospodařením – výsadbou nepůvodních rychle rostoucích dřevin. Ve stromovém patře jsou v současnosti dominantními dřevinami jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) a topol kanadský (Populus ×canadensis), v sv. části rezervace další šlechtěné rychle rostoucí topoly a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Z dalších dřevin dosahuje většího zastoupení pouze jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a nepůvodní ořešák černý (Juglans nigra), podstatně méně je pak zastoupen dub letní (Quercus robur), topol bílý (Populus alba) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Nepůvodní druhy doplňuje invazní javor jasanolistý (Acer negundo). Jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laevis) a javor babyka (Acer campestre) se vyskytují především v podúrovni a v keřovém patře. Na břehu řeky Moravy rostou dřeviny měkkého luhu, hlavně vrba bílá (Salix alba) a vrba křehká (Salix fragilis). V keřovém patře v minulosti dominoval bez černý (Sambucus nigra), který zde po povodních v roce 1997 uschnul – bez totiž nesnáší déle trvající zaplavení kořenového systému. V současnosti se v lese bez černý opět vyskytuje v doprovodu dalších druhů keřů, k nimž patří např. kalina obecná (Viburnum opulus), střemcha obecná (Prunus padus), svída krvavá (Cornus sanguinea) a trnka obecná (Prunus spinosa), ojediněle také brslen evropský (Euonymus europaeus) a hlohy (Crataegus sp.), z lián chmel otáčivý (Humulus lupulus) a plamének plotní (Clematis vitalba). V poměrně druhově chudém bylinném patře lužního lesa se v jarním aspektu objevuje např. dymnivka dutá (Corydalis cava), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), kostival lékařský (Symphytum officinale), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní (Ficaria verna), popenec obecný (Glechoma hederacea), rozrazil laločnatý (Veronica sublobata) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Na okrajích lesa roste ojediněle podražec křovištní (Aristolochia clematitis), v terénních depresích se vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a ostřice pobřežní (Carex riparia), na jihozápadním okraji se nachází porost ostřice Buekovy (Carex buekii). V létě zcela dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kterou doprovází invazní druhy celík obrovský (Solidago gigantea) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Fauna: Z brouků byli v rezervaci nalezeni např. červenáček Agnathus decoratus a Rhopalocerus rondanii, kriticky ohrožené druhy uvedené v Červeném seznamu bezobratlých, v hnízdech volavek a čápů např. hlodáč Trox perrisii, z evropsky významných druhů lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Z vážek je zajímavý výskyt dalšího evropsky významného druhu klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), vázané svým vývojem na přirozené koryto Moravy. V minulosti se jednalo o významnou ornitologickou lokalitu se společnou hnízdní kolonií čápů bílých (Ciconia ciconia) a volavek popelavých (Ardea cinerea) v prostředí lužního lesa. Početná hnízdní kolonie volavek byla chráněna již ve 30. letech 20. století hrabětem Antonínem Františkem Magnisem, majitelem tehdejšího strážnického velkostatku. Maxima hnízdní kolonie bylo zřejmě dosaženo v polovině 50. let 20. století, v roce 1944 bylo na lokalitě napočítáno 44 hnízd volavek. V roce 1956 zde byla vyhlášena státní přírodní rezervace Oskovec zajišťující ochrana starých porostů topolů jasanů a dubů s hnízdní kolonií volavek popelavých a čápů bílých. Tato společná hnízdní kolonie existovala v Oskovci až do roku 2010, kdy byla náhle opuštěna. Příčinou jejího zániku bylo pravděpodobně zahnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla) přímo v rezervaci právě v roce 2010. V následujících letech zde sice již orli nehnízdili, jejich přítomnost v širším okolí však nadále odrazuje čápy i volavky od opětovného obsazení hnízdní kolonie – byly zde zaznamenány pouze ojedinělé návštěvy a pokusy o hnízdění, většinou neúspěšné.
Ze savců byla zjištěna např. kuna lesní (Martes martes), lasice kolčava (Mustela nivalis) a liška obecná (Vulpes vulpes), ze spárkaté zvěře lokalitu navštěvuje prase divoké (Sus scrofa) a srnec obecný (Capreolus capreolus), v řece Moravě žije bobr evropský (Castor fiber), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra). Lesnictví: Lesní porost v přírodní rezervaci je zařazen do skupiny lesních typů 1L – jilmový luh. V minulosti zde byly vysazené nepůvodní druhy dřevin, rychle rostoucí hybridní topol kanadský, další šlechtěné topoly a severoamerický ořešák černý. Nejstarší části porostu s topolem kanadským se nacházejí ve stádiu rozpadu s četnými vývraty, zlomy a uschlými stromy, což se projevuje sníženým zakmeněním, rozšiřováním světlin a bujným rozvojem nitrofilních bylin s dominancí kopřivy omezující přirozenou obnovu lesa. Management, ohrožení: Existence společné hnízdní kolonie je kromě přítomnosti orla mořského ve Strážnickém Pomoraví ohrožena především úbytkem stromů vhodných pro hnízdění čápů a volavek v přestárlém a rozpadajícím se porostu topolů. Přirozená obnova lesních porostů je nedostatečná, z tohoto důvodu byl na světlinách v minulosti vysázen menší počet jasanů, jilmů a lip. Do budoucna je nutné zajistit další výsadbu rychle rostoucích i dlouhověkých dřevin přirozené dřevinné skladby s výjimkou jasanů. V posledních letech totiž dochází k intenzivnímu chřadnutí a odumírání jasanů, jehož původcem je invazní houba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus) zavlečená k nám z Asie.
Na území přírodní rezervace v minulosti navazovaly nivní louky s rozptýlenými dřevinami poskytující bohatou potravní nabídku pro četné druhy ptactva. Tyto louky byly bohužel v období kolektivizace zemědělství koncem 60. let 20. století rozorány na rozlehlá pole. Do nedávna se jednalo o poněkud odlehlé území chráněné před rušivými civilizačními vlivy, ke kterému nevedou žádné veřejné komunikace. To se v posledních letech zásadně změnilo s rozvojem vodní turistiky související s obnovou a provozováním Baťova kanálu, především v období hlavní sezóny od května do září. Jednou z vodáckých atrakcí je sjíždění neregulovaného úseku řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem na kánoích, kajacích, raftech i motorových člunech, které lze zapůjčit v několika blízkých přístavištích. Někteří turisté se chovají neukázněně a ruší nadměrným hlukem hnízdící ptactvo, vystupují na štěrkopískové náplavy v ochranném pásmu a dokonce zde nelegálně táboří. Natura 2000: Přírodní rezervace Oskovec je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Strážnická Morava (CZ0624068) v panonské biogeografické oblasti o celkové rozloze 658,6114 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PR Oskovec smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) (91F0), z evropsky významných druhů vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), brouk lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a bobr evropský (Castor fiber). Území je také součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (CZ0621025) chránící zde populaci čápa bílého (Ciconia ciconia). Rezervace byla zařazena do databáze mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu Oskovec I, II (R.HO.02).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-
|