Přírodní rezervace Skařiny

Přírodní rezervace Skařiny (22. 4. 2019)

Přírodní rezervace Skařiny (22. 4. 2019)

Základní údaje: Přírodní rezervace Skařiny představuje fragment starého lužního lesa se společnou hnízdní kolonií čápů bílých a volavek popelavých. Nachází se v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva) u původního meandrujícího koryta a pravého břehu regulovaného toku řeky Moravy v nadmořské výšce kolem 160 m, asi 250 m jihovýchodně od národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích, při státní hranici se Slovenskem. Katastrální území Mikulčice, okres Hodonín, přírodní park Mikulčický luh. Zřízeno výnosem Ministerstva zemědělství a lesnictví ze dne 10. 11. 1944, výměra a ochranné podmínky upřesněny vyhláškou Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 394. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 5,7658 ha (upřesněno v plánu péče podle digitální katastrální mapy, původní rozloha byla podle vyhlašovací dokumentace 13,24 ha). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Starý lužní porost, hnízdiště vzácných druhů ptactva, především čápa bílého (Ciconia ciconia) a volavky popelavé (Ardea cinerea).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen kvartérními říčními sedimenty, jejichž podložím je komplex neogenních sedimentů moravské části Vídeňské pánve. Na aluviálních náplavech a na píscích se vyvinuly nivní půdy, které mají charakter jílovitých zemin až jílů, půdním typem je fluvizem glejová pelická. Nacházejí se zde také pískové valy tvořené převážně křemennými písky.

Fauna: Přírodní rezervace Skařiny je významnou ornitologickou lokalitou. Na starých dubech a topolech se nachází hnízdní kolonie čápa bílého (Ciconia ciconia) a volavky popelavé (Ardea cinerea), dále zde vzácně hnízdí luňák červený (Milvus milvus). Kromě běžných druhů zvěře zde nachází potravní příležitosti také bobr evropský (Castor fiber), který žije v přilehlém původním korytě řeky Moravy.

Natura 2000: Chráněné území je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Soutok – Podluží (kód CZ0624119) v panonské biogeografické oblasti o celkové rozloze 9 713,6818 ha. Předmětem ochrany je v případě PR Skařiny stanoviště 91F0 – smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris), z evropsky významných druhů lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a bobr evropský (Castor fiber). Rezervace je také součástí ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko (kód lokality CZ0621027) chránící zde luňáka červeného (Milvus milvus) a hnízdní kolonii čápa bílého (Ciconia ciconia). Rezervace byla zařazena do databáze mokřadů České republiky jako mokřad nadregionálního významu Skařiny (N.HO.01).

Přírodní rezervace Skařiny (8. 3. 2020)

Přírodní rezervace Skařiny (8. 3. 2020)

 

Literatura:

Ambrozek, L. et Jongepier, J. W. (1990): Inventarizační průzkum (botanický) SPR Skařiny – přehled druhů. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Brno.

Anonymus (2019): Návrh ochrany EVL Soutok – Podluží formou maloplošných zvláště chráněných území. – LZ Židlochovice, Lesy ČR, s.p., 31 pp.

Buchtová, M. (2014): Ochrana přírody jako faktor rozvoje vybraného území na příkladu zvažované CHKO Soutok. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studiíVedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Čamlík, G., (2017): Závěrečná zpráva k provedenému ornitologickému průzkumu na území evropsky významné lokality Soutok – Podluží a evropsky významné lokality Niva Dyje. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26.

Grossmannová, S. (2018): Vývoj ramen řeky Moravy mezi Rohatcem a Týncem od r. 1450 do současnosti. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Grüll, F. et Vlašín, M. (1983): Inventarizační průzkum SPR Skařiny. – Ms., depon. in: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Brno.

Habrovanská, J. (2006): Vliv mravence Liometopum microcephalum na epigeon. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a ekologie. Vedoucí práce: Dipl. biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.

Hadaš, P. et Litschmann, T. (2011): Dynamika teplotního režimu vody v Mikulčickém luhu a jeho příčiny. – In: Středová, H., Rožnovský, J. & Litschmann, T. [eds]: Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí. Skalní mlýn, 2.–4. 2. 2011, ISBN 978-80-86690-87-2.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hora, J., Čihák, K. et Kučera, Z. [eds.] (2015): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008−2010. – Příroda, Praha, 33: 1–489.

Horák, J. (1960): Příspěvěk k ekologické charakteristice společenstev lužních lesů s výskytem jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia Vahl.). – Sborn. vys. šk. zem., Brno, ř. C, s. 237–269.

Horal, D. et Horák, P. (2011): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Soutok – Tvrdonicko. – Ms., depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Jižní Morana, Brno, 37 pp.

Hrib, M., Kordiovský, E. et Buček, A. [eds] (2004): Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. – Vydání první. Břeclav: Moraviapress Břeclav, 591 pp. ISBN 80-86181-68-5.

Hubáčková, A., Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I. et Čmelík P. (1997): Příroda okresu Hodonín. – OkÚ Hodonín, referát životního prostředí.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5.

Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Kaděra, M. (2011): Mravenec Lužní. – Naše příroda, ročník 2011, číslo 1.

Kolibáč, P. (1999): Plán péče o přírodní rezervaci Skařiny na období 2000–2009. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Brno.

Kolibáč, P. (2009): Plán péče o přírodní rezervaci Skařiny na období 2009–2018. – Ms., depon. in: Odbor životního prostředí KÚ Brno.

Král, J. (1970): Chrakteristika vegetace v úseku aluviální nivy řeky Moravy mezi Mikulčicemi a Tvrdonicemi, se zvláštním zřetelem na společenstva lužní a luční. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Z. Šeda.

Kux, Z. (1945): Hnízdění luňáka hnědého ve volavčí kolonii na Hodonínsku. – Čs. ornitholog 12: 8–13.

Kux, Z. (1947): Volavky popelavé na jižní Moravě v. r. 1946–1947. – Čs. ornitholog, 14: 61–63.

Kux, Z. et Balát, F. (1946): O hnízdění luňáků hnědých (Miulvus migrans [Bodd.]) na jižní Moravě. – Sylvia, 8(3-4): 63–67.

Ložek, V. (1959): Malakozoologický výzkum reservace Skařina u Mikulčic. – Ochrana přírody XIV, 1: 20–21.

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek IX., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Macháček, P. (2004): Hnízdění čápů bílých v lužních lesích. – In: Hrib, M. et Kordiovský, E. [eds.] (2004): Lužní les v Dyjskomoravské nivě. Moraviapress. Břeclav. pp. 417-422.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. 

Plecháč, V. (1965): Úpravy řeky Moravy pod Hodonínem. – Vodní hospodářství, 9: 408–414.

Riedl, V. et Horal, D. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Soutok - Podluží CZ0624119. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, Brno, 117 pp.

Schlaghamerský, J. et Petráková, L. (2014): Mravenec lužní – mýty a fakta. The European Velvety Tree Ant – Myth and Fact. – Živa 62 (5): 230–233.

Šťastný, K., Bejček, V., Mikuláš, I. et Telenský, T. (2021): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014–2017. – Vydání první. Praha: Aventinum, 512 s.

Veselý, D. (2005): Revitalizace odstavených ramen v urbanizované i neurbanizované krajině. – In: Sborník z konference Říční krajina 2005: [River landscape 2005]: 3. ročník pracovní konference se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 378-381. 


Publikováno 1. 5. 2022 Úvodní stránka   Zpět
Nahoru