Základní údaje: Navrhovaná přírodní památka Zákostelí představuje travnaté výslunné stráně, zčásti porostlé křovinami a vzrostlými, převážně ovocnými stromy. Nachází se na severozápadním okraji Chřibů (okrsek Slameňácká vrchovina) v trati Zákostelí nad jihovýchodním okrajem obce Zdounky. Je situována ve spodní části starého třešňového sadu a bývalých pastvin na poměrně členitém svahu se západní až severozápadní expozicí v nadmořské výšce 290 až 330 m. Katastrální území Zdounky, Přírodní park Chřiby. Celková výměra 2,55 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Bohatá populace pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora) a dalších vstavačovitých, vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů.
Cíl ochrany: Zachovat druhově bohatá rostlinná společenstva, vytvářet a udržovat podmínky pro výskyt a rozšíření všech vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zachovat a udržovat krajinný ráz lokality.
Geologie, půdní poměry: Území spadá do oblasti vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Geologické podloží ve spodní části lokality tvoří pískovce a slepence (svrchní oligocén až spodní miocén) ždánicko-hustopečského souvrství dílčí ždánické jednotky, v horní části šedé, zelené a červené jílovce, vápnité jílovce a pískovce (senon až svrchní eocén) spodního oddílu dílčí zdounecké jednotky a středně rytmický flyš s pískovci, vápnitými jílovci a slepenci (svrchní eocén) svrchního oddílu zdounecké jednotky. Svah je rozbrázděn několika rýhami a poznamenán drobnějšími sesuvy. Půdním typem na většině území jsou hnědozemě. Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací jsou karpatské ostřicové dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Spodní část území představuje souvislý porost tvořený převážně listnatými stromy a křovinami. Vyskytuje se zde několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), na okrajích kruštík širolistý (Epipactis helleborine), uvnitř porostů okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík moravský (Epipactis moravica).
Převážnou část území tvoří druhově bohatá travinobylinná společenstva hlubších minerálně bohatých půd teplých oblastí svazu Bromion erecti se sveřepem vzpřímený (Bromus erectus), s rozptýlenými stromy a zejména keři. Z dřevin se vyskytuje bříza bělokorá (Betula pendula), svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), krušina olšová (Frangula alnus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris), topol osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Prunus avium), růže šípková (Rosa canina), vrba jíva (Salix caprea), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), kalina obecná (Viburnum opulus) a dub letní (Quercus robur). Kromě již zmíněných kruštíků a okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) zde rostou další zástupci vstavačovitých, především bohaté populace pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora) a vstavače vojenského (Orchis militaris), dále vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Významná je také přítomnost malé, avšak vitální populace tořiče včelonosného (Ophrys apifera).
Z dalších vzácných a ohrožených druhů se na lokalitě vyskytují kozinec dánský (Astragalus danicus), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata). Za pozornost stojí i výskyt dalších rostlin jako jsou např. zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), oman mečolistý (Inula ensifolia), oman vrbolistý (Inula salicina), jetel horský (Trifolium montanum), úročník bolhoj obecný (Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria), vítod chocholatý (Polygala comosa), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia).
Fauna: Orientační zoologické průzkumy byly dosud zaměřeny především na brouky (Coleoptera) a motýly (Lepidoptera). Ze zvláště chráněných druhů brouků zde byli zaznamenáni střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi), svižník polní (Cicindela campestris) a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), z motýlů např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) i vzácnější otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Zajímavý je výskyt soumračníka černohnědého (Heteropterus morpheus), který se v posledních letech šíří z jižní Moravy dále na sever, a také soumračníka čárkovaného (Hesperia comma), typického druhu stepních a travnatých biotopů, u něhož byl v poslední době zaznamenán zřetelný úbytek četnosti.
Z čeledi modráskovitých (Lycaenidae) se zde vyskytuje např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ostruháček trnkový (Satyrium spini), modrásek tolicový (Cupido decoloratus), modrásek černolemý (Plebejus argus) a modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), z dalších např. mizející druh okáč voňavkový (Brintesia circe). Poměrně bohaté druhové zastoupení bylo zjištěno u skupiny motýlů s noční letovou aktivitou, mezi nápadné druhy patří např. stužkonoska olšová (Catocala nupta), stužkonoska švestková (Catocala fulminea), přástevník medvědí (Arctia caja) a přástevník hluchavkový (Callimorpha dominula). Lze předpokládat bohatší faunu dalších teplomilných druhů hmyzu, byla zde zaznamenána kudlanka nábožná (Mantis religiosa), drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a několik druhů čmeláků (Bombus spp.). Plazi jsou na lokalitě zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Z ptáků zde hnízdní a vyhledávají potravu běžnější druhy, např. lejsek šedý (Muscicapa striata), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a konopka obecná (Carduelis cannabina). Ze savců byl pozorován zajíc polní (Lepus europaeus) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí, ve spodní části je však souvislý porost vzrostlých listnatých stromů a křovin převážně náletového původu. Management, ohrožení: V minulosti byla především horní část území navrhované PP Zákostelí využívána jako ovocný sad a pastvina pro skot. Většina plochy nebyla několik let pravidelně obhospodařována. Lokalita je ohrožena především nežádoucí sukcesí a blízkostí souvislého osídlení (černé skládky ve spodní části lokality, vjezd motorových vozidel, především terénních motocyklů). Pro zachování biotopu je nutné obnovit vhodný způsob obhospodařování a odstraňovat náletové dřeviny.
V rámci managenetu byla ještě před vyhlášením chráněného území provedena redukce zeleně a náletových dřevin, především byly odstraněny pyramidální topoly, modříny, mladší borovice, břízy byly zredukovány na třetinu s ponecháním větších exemplářů, z keřů vrby jívy byla ponechána polovina, z keřů svídy, hlohu, krušiny a ptačího vzrostlé výstavky. Je navrženo odstranění poloviny suchých ovocných stromů (převážně třešní), ponechány budou zejména větší souše pro hmyz vyvíjející se v odumírajícím či suchém dřevu. Zapojené křoviny v okrajové části nZCHÚ budou udržovány zapěstováním souvislého okraje, partie vzrostlých stromů s výskytem kruštíků ve spodní části lokality budou ponechány prozatím bez zásahu, budou pouze odstraněny černé skládky.
Pravidelně prováděné zásahy budou spočívat v kosení jedenkrát ročně po 15. červenci, v místech s výskytem třtiny křovištní dvakrát, popř. i vícekrát. Místa výskytu pětiprstky hustokvěté, tořiče včelonosného a jejich okolí kosit až po uzrání semen koncem září. Pokosenou biomasu odklidit od posečení do dvou dnů, při sušení píce odklidit seno do jednoho týdne od pokosení. Pro uchování bohaté entomofauny nekosit každoročně celou lokalitu, ale část ploch ponechat jako tzv. živné pásy pro vývojová stádia hmyzu.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
