Přírodní památka Bludný

Suťový les v PP Bludný (24.10. 2015), foto © Zdeněk Podešva

Suťový les v PP Bludný (24.10. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Bludný představuje prudké severozápadní až severovýchodní svahy vrcholu Bludný (637 m n. m.) v centrální části Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina). Ve spodní části území je její součástí  i tok a oba břehy říčky Bystřičky až po státní silnici z Bystřice pod Hostýnem na Tesák. Nachází se v nadmořské výšce 510 až 637 m, asi 600 m JZ od vrcholu Smrdutá (749,8 m n. m.), 1,5 km západně od rekreačního střediska Na Tesáku a 6,5 km JV od Bystřice pod Hostýnem. Katastrální území Chvalčov. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 1/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6094. Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace. Celková rozloha: 5,7487 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: prioritní biotop suťové lesy (lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích), biotop květnaté bučiny (bučiny asociace Asperulo-Fagetum), jeskyně nepřístupné veřejnosti a druhy střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva).

Skalní útvary v PP Bludný (12. 10. 2014, foto © Zdeněk Podešva   PP Bludný (12. 10. 2014, foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvary v PP Bludný (12. 10. 2014

 

PP Bludný (12. 10. 2014

Květnatá bučina v PP Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Květnatá bučina v PP Bludný (13. 1. 2007)

Geologie, půdní poměry: Vyšší-střední a východní část území náleží do oblasti račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Geologickým podkladem jsou sedimenty rusavských vrstev zlínského souvrství (paleogén – střední až svrchní eocén) charakteristické flyšovými vrstvami s hrubozrnnými, drobovými pískovci s polohami slepenců. Ve střední-západní části území se nacházejí deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty, v nejnižší části území v nivě toku Bystřičky fluviální sedimenty. Z půdních typů převažuje ranker kambický, ve spodní části kolem toku Bystřičky se vytvořila fluvizem glejová.

Kaskády a drobné vodopády na říčce Bystřičce, PP Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Kaskády a drobné vodopády na říčce Bystřičce, PP Bludný (13. 1. 2007)

Geomorfologie: Svahy Bludného jsou strmé, skalnaté, suťovité, s četnými skalními výchozy různé velikosti od menších skalek až po masivní skály na vrcholu, které dosahují výšky až 15 m. Impozantní vrcholová skála bývá nazývána „Hostýnský Gibraltar“. Ve vrcholové části se nachází i menší puklinová jeskyně. Akumulace suti je patrná i při patě kopce a částečně i v korytě a březích říčky Bystřičky, na níž se nachází řada kaskád a drobných vodopádů (viz fotogalerie ).

Koryto říčky Bystřičky v PP Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Koryto říčky Bystřičky v PP Bludný (13. 1. 2007)

Vodopády na Bystřičce, PP Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva   Vodopády na Bystřičce, PP Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Vodopády na Bystřičce, PP Bludný (13. 1. 2007)

 

Vodopády na Bystřičce, PP Bludný (13. 1. 2007)

Flóra a vegetace: V centrální, nejvíce skalnaté části svahu Bludného a v prostoru jeho paty a rokle podél potoka se vyvinula společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion. Vegetace zde není vyvinuta v typické podobě, místy silně inklinuje ke květnatým bučinám asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), výrazněji je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), jen přimíšeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides), jilm drsný (Ulmus glabra) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), na úpatí svahu se ojediněle nacházejí staré exempláře jedle bělokoré (Abies alba). V bylinném patře skalnatého svahu jsou hojně zastoupeny kapradiny, roztroušeně pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), v nižších polohách kolem toku Bystřičky měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), roste zde i několik trsů sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis).

Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), PP Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), PP Bludný (13. 1. 2007)

Dřevokazné houby v PP Bludný (12. 10. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Dřevokazné houby v PP Bludný (12. 10. 2014)

Na méně skalnatých místech se nacházejí květnaté bučiny asociace Asperulo-Fagetum, je zde však patrný přechod ke květnatým bučinám asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, na skalnatých a suťovitých svazích k vegetaci suťového lesa a na exponovaných a vrcholových partiích přechod k biotopům kyselých bučin. V ochuzeném bylinném patře je zastoupena např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a rozrazil horský (Veronica montana).

Bohaté mechové patro na skalních výchozech, PP Bludný (12. 10. 2014), foto © Zdeněk Podešva   Korálovec bukový (Hericium clathroides), PP Bludný (12. 10. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Bohaté mechové patro na skalních výchozech,
PP Bludný (12. 10. 2014)

 

Korálovec bukový (Hericium clathroides)
PP Bludný (12. 10. 2014)

V nivě toku Bystřičky, mezi silnicí a potokem, se vyvinula vegetace údolních jasanovo-olšových luhů, je zde však patrná eutrofizace a ruderalizace. Ze vzácnějších druhů se vyskytuje ostřice převislá (Carex pendula). Na lokalitě se okrajově nachází i štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Na skalních výchozech se vyvinulo bohaté mechové patro. Ze vzácných dřevokazných hub roste na padlých kmenech např. korálovec bukový (Hericium clathroides).

Skalní útvary v PP Bludný (12. 10. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvary v PP Bludný (12. 10. 2014)

Fauna: Přírodní památka Bludný představuje významné biotopy chráněných a ohrožených druhů živočichů. Ve vodních tocích a jejich bezprostředním okolí žije střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), z dalších bezobratlých je nápadný karpatský endemit modranka karpatská (Bielzia coerulans), druh plže indikující zachovalé horské lesy. Z obojživelníků byl na lokalitě zaznamenán mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria). Ze vzácnějších druhů ptáků se zde pravidelně vyskytují např. lejsek malý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).

Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), Bystřička (7. 7. 2013), foto © Zdeněk Podešva

Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), Bystřička (7. 7. 2013)

Lesnictví: Lesní porosty v přírodní památce byly vzhledem ke stanovišti zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Díky špatné přístupnosti si zachovaly charakter lesa s přirozenou druhovou skladbou a na převažující ploše i věkovou a prostorovou strukturou. Pouze množství ležícího mrtvého dřeva a stojících souší v relativně přístupnější dolní části na úpatí svahu neodpovídá charakteru porostu.

Vrcholové partie v PP Bludný (12. 10. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Vrcholové partie přírodní památky Bludný (12. 10. 2014)

Management, ohrožení: Na lokalitě nejsou patrné žádné hospodářské zásahy mimo nahodilých těžeb a vyklizování dřeva z přístupného úpatí svahu. Pro vytvoření vertikální struktury a vyšší druhové, věkové i prostorové diferenciace je žádoucí ponechat původní cílové dřeviny co nejdéle, zároveň velmi mírnými zásahy v případě potřeby uvolňovat okolní dřeviny přirozené druhové skladby průběžným odstraňováním smrku ztepilého. Pro zvýšení podílu málo zastoupených dřevin přirozené druhové skladby je žádoucí provádět dosadby (jedle bělokorá, javor klen, jilm horský) a ochranu proti zvěři.

Přírodní památka Bludný (13. 1. 2007), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bludný (13. 1. 2007)

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Bludný bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. Přírodní památka je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Spodní okraj PP Bludný u silnice (24.10. 2015), foto © Zdeněk Podešva

Spodní okraj PP Bludný u silnice (24.10. 2015)


Literatura:

Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. – Časopis pro mineralogii a geologii, Praha, 6, č. 3, s. 262-269.

Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17-27.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 189.

Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5.

Goldbach, M. (2004): Výjimečné tvary reliéfu Vsetínských, Hostýnských, Vizovických vrchů a Javorníků. – Seminární práce, Gymnázium Jana Pivečky, Slavičín.

Hradílek, Z. et Tkáčiková, J. (2020): Bryologická exkurze do přírodní památky Bludný u Chvalčova v Hostýnských vrších. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 9: 11-13.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Lučan, R. (2000): Netopýři Hostýnských vrchů. – Vespertilio 4: 111-116 (ČESON).

Navrátilová-Bartoníková, J. (1986): Floristické poměry Rosošného potoka a horního toku Bystřičky v Hostýnských vrších. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2005): Netopýři Hostýnských vrchů a jejich úpatí. – Ms., depon. in ČSPOP Bystřice pod Hostýnem a Krajský úřad Zlínského kraje.

Svačina, T. (2007): Příroda Hostýnských vrchů. – 1. vyd. Chvalčov.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Bludný (návrh na vyhlášení) na období 2014-2023. Depon in KÚ Zlínského kraje.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Bludný. ČSPOP. Depon in KÚ Zlínského kraje.

Šimek, D. (2002): Geologicko-geomorfologická charakteristika pískovcových skalních útvarů v Hostýnských vrších. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geologie.

Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. & Šušolová, J. eds.: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp. 

Zemánková, J. et Pospíšil, V. (1977): Mechorosty přírodní rezervace Smrdutá v Hostýnských horách. – Zprávy vlastivědného ústavu Olomouc, 185: 3-6, Olomouc.


Aktualizace 12. 2. 2020 Hostýnské vrchy Úvodní stránka Zpět