Národní přírodní památka Búrová

NPP Búrová - lokalita kýchavice černé (27. 7. 2005)

Základní údaje: Národní přírodní památka Búrová představuje květnatou bělokarpatskou louku s rozptýlenými solitérními stromy. Nachází se na severovýchodním svahu kóty Háj (573 m n. m.), asi 1 km jihozápadně od středu obce Suchov, v nadmořské výšce 442 až 532 m n. m. Katastrální území Suchov, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 17. června 1987 jako SPR Búrová. Evidenční kód ÚSOP: 1037. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha: 18,8101 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Bělokarpatská louka s typickou květenou a ojedinělá lokalita kýchavice černé (Veratrum nigrum) v České republice, krajinářsky hodnotné území.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen horninami svodnického souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše, vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén až maastricht). Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické, místy pseudoglejové, těžší zrnitosti.


Kýchavice černá (Veratrum nigrum)

Flóra a vegetace: Na květnatých loukách se solitérními duby převažují teplomilné travino-bylinné porosty s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). NPP Búrová je jednou ze dvou lokalit kýchavice černé (Veratrum nigrum) na Moravě. Vyskytuje se zde poměrně stabilní populace na ploše asi 2 ha, v České republice roste dále jen v Národním parku Podyjí, vysazena byla v Českém krasu. V rezervaci se vyskytuje řada dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin, např. kozinec dánský (Astragalus danicus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion longifolium), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec trávovitý (Iris graminea), šanta lesostepní (Nepeta nuda), žluťucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex subsp. galioides) a další. V roce 1994 zde byla objevena také malá populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis).

Bohatá populace kýchavice černé (Veratrum nigrum)
v NPR Búrová (27. 7. 2005)

V důsledku intenzivního hnojení a dosevu kulturních travin v minulosti jsou druhově i početně málo zastoupené vstavačovité rostliny, jen ojediněle zde roste vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a v mokřadu na okraji území prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata). Louky se pomalu navracejí ke svému původnímu stavu, o čemž svědčí i nález tří jedinců rudohlávku jehlancovitého (Anacamptis pyramidalis) v roce 2001.

Fauna: Květnaté louky v NPP Búrová jsou významným biotopem četných druhů bezobratlých, především hmyzu. Ze zajímavých a význačných druhů motýlů zde byl zaznamenán např. pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci), píďalky drsnokřídlec bělopásný (Lycia zonaria) a píďalka bahenní (Epirrhoe pupillata), můry dřevobarvec ptačincový (Aporophyla lutulenta) a kovolesklec plicníkový (Euchalcia modestoides). Faunisticky význačné druhy brouků představují především stepní druhy střevlíkovitých (Carabidae), např. Lebia cruxminor, kvapníci Amara tricuspidata a Ophonus sabulicola. Na solitérní duby je vázán roháč obecný (Lucanus cervus). Z dalších skupin hmyzu je zajímavý výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa), kriticky ohrožené kobylky zavalité (Polysarcus denticauda) a několika druhů mravenců, např. mravence čtyřskvrnného (Dolichoderus quadripunctatus) a mravence travního (Formica pratensis). Z pavouků byl zaznamenán teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Plazi a obojživelníci jsou zastoupeni ještěrku obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis), užovkou hladkou (Coronella austriaca) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina). Z ptáků zde hnízdí např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a strnad luční (Miliaria calandra).


Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis) se vyskytuje v NPP Búrová ojediněle (25. 6. 2005)		Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) v NPP Búrová (24. 7. 2005)

Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí, v jihozápadní části je lemována listnatým lesem. Krajinářsky velmi hodnotné jsou rozptýlené solitérní stromy, především duby (Quercus sp.).

Management, ohrožení: Území rezervace bylo v minulosti využíváno jako jednosečné louky. V 80. letech 20. stol. byly louky intenzívně obhospodařovány a pohnojeny minerálními hnojivy, dosévány byly také kulturní traviny. V důsledku toho došlo k ústupu chráněných druhů rostlin, především vstavačovitých, a částečnému ochuzení druhové diverzity. V současnosti je Správou CHKO zajišťováno pravidelné kosení lokality, od roku 2000 jsou přepásány otavy. V posledních letech byl subjekty pověřenými provedením zásahů zvolen naprosto nevhodný termín kosení již koncem jara. Louky byly pokoseny těžkou mechanizací v době, kdy převážná část druhů místní flóry ještě nevytvořila plody a semena. Přitom jeden z hlavních předmětů ochrany, kýchavice černá, vykvétá až uprostřed léta. Zásahy byly prováděny celoplošně, těsně u povrchu půdy a bez ponechání části nepokosených míst, čímž došlo k přímému ničení fauny, zvláště bezobratlých.

Solitérní duby v NPP Búrová (25. 6. 2005)

Natura 2000: NPP Búrová se nachází na části území CHKO Bílé Karpaty, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (kód CZ0724090) o celkové rozloze 20 043,3080 ha.

Literatura:

Ambrozek, L. (2017): Výročí bělokarpatských národek. In: Ochrana přírody 6/2017: 2-5.

Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2006): Makromycety NPP Búrová. Nálezová zpráva za rok 2006. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2007): Makromycety NPP Búrová. Zpráva o nově nalezených druzích v roce 2007. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Boža, P. (2006): Dřepčíci (Coleoptera: Chrysomelidae: Alticinae) a nosatci (Coleoptera: Curculionidae) NPP Búrová, výsledky faunistického průzkumu. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Holec, J. & Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holuša, J., Kočárek, P. & Marhoul, P. (2007): Výskyt kobylky Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) v České republice. Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 254–255, ISBN 978-80-86166-23-0.

Hula, V. (2008): Inventarizační průzkum arachnofauny NPP Búrová (Bílé Karpaty). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Chládek F. (2002): Doplňky a poznámky k fauně rovnokřídlých (Orthoptera s. l., Insecta) Bílých Karpat. Tetrix, svazek 10 - XII/2003, Brno.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1990): Inventarizační průzkum SPR Búrová. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. et Bezděčka, P. (2003): Plán péče o NPP Búrová na období 2003–2012. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2005): Inventarizační průzkum NPP Búrová z oboru botanika. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II. Vyhlášené lokality, zachovalé lokality nebo zaniklé lokality se zachovaným okolím. Příroda, Praha, 28: 203–224.

Kaplan, Z. et al. (2017): Distribution of Thalictrum simplex subsp. galioides in the Czech Republic. Preslia 89: 333–439.

Konvička, M., Beneš, J., Čížek, O., Kopeček, F., Konvička, O. et Víťaz, Ľ. (2008): How too much care kills species: Grassland reserves, agrienvironmental schemes and extinction of Colias myrmidone (Lepidoptera: Pieridae) from its former stronghold. – Journal of Insect Conservation 12: 519–525.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F., Jongepierová I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Šimečková, H. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Daniel Volařík.

• Aktualizováno 3. 3. 2021