Přírodní památka Bzová

Přírodní památka Bzová (15. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Bzová představuje zachovalý lesní porost ve vrcholových partiích jihozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Rusavská hornatina). Nachází se v nadmořské výšce 595 až 622 m, asi 2,5 km severozápadně od obce Vlčková. Katastrální území Vlčková. Vyhlášeno 16. 4. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1423. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 2,6439 ha. Mapy.cz.

Přírodní památka Bzová (5. 5. 2004)

Předmět ochrany: Zachování původní druhové skladby dřevin a podrostu v lesním typu lipové javořiny (Tilieto-Aceretum) a jedlové bučiny (Abieto-Fagetum) pralesovitého charakteru na magurském flyši.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem je magurský flyš, tvořený převážně paleogenními flyšovými pískovci ráztockých vrstev soláňského souvrství. Napříč, přibližně středem plochy, se táhne balvanitý vrcholový hřeben. Půdním typem jsou kambizemě.

Přírodní památka Bzová (5. 5. 2004)

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní památky Bzová tvoří společenstva květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen je javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra) a pouze ojediněle se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je vyvinuto slabě, roztroušeně se v něm vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném patře rostou hojně běžné druhy karpatské květeny, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), čistec lesní (Stachys sylvatica), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) aj. Především na kořenových nábězích a kmenech buků je vyvinuto mechové patro.


PP Bzová (15. 10. 2002)		PP Bzová (15. 10. 2002)

Fauna: Podrobnější zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. Na porosty pralesovitého charakteru se soušemi, padlými a trouchnivějícími kmeny jsou vázány četné druhy bezobratlých. Vhodné podmínky zde nachází také řada druhů ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas), holub hřivnáč (Columba palumbus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud velký (Dendrocopos major), datel černý (Dryocopus martius), brhlík lesní (Sitta europaea), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krahujec obecný (Accipiter nisus).

Mechy v přírodní památce Bzová (15. 10. 2002)

Lesnictví: Les Je tvořen převážné silnou bukovou kmenovinou o stáří 160 let s příměsí javoru klenu, na jižním svahu navíc přistupuje jilm. V území byla dříve hojnější jedle, která zde v důsledku exhalací v ovzduší již téměř vymizela. Lokalita je otevřena do volné krajiny a lesní porosty jsou tak vystaveny extrémním účinkům povětrnostních vlivů. Po celé ploše jsou roztroušeni četní netvární jedinci, pahýly po ulomených kmenech a vývraty, které dodávají území charakter pralesa. Na několika místech bukový porost přirozeně zmlazuje, nejvíce pak v západní části.


PP Bzová (15. 10. 2002)		PP Bzová (5. 5. 2004)

Management, ohrožení: Jedle bělokorá (Abies alba) je velmi citlivá na zvýšený obsah průmyslových exhalací v ovzduší (zejména pak na oxidy síry a dusíku) a z našich lesů na původních stanovištích již téměř vymizela. V lesních porostech Bzové většina ze vzrostlých stromů v průběhu asi dvaceti let na konci 20. stol. uschla, podobně je tomu i v ostatních chráněných bučinách s vtroušenou jedlí v Hostýnských vrších. Na jejich místě dnes nalezneme stojící souše nebo již spadlé a ztrouchnivělé kmeny. Mírně se zlepšující kvalita ovzduší v současné době dává naději zbývajícím jedlím v této lokalitě. Přírodní památka Bzová je jednou ze zastávek na naučně stezce, která vychází z Lukova. Návštěvníky zavede i k dalším chráněným územím v okolí Lukova (PP Bezedník, PP Ondřejovsko, PP Chadná dolina a PP Vela) a seznámí je tak s nejhodnotnějšími partiemi této části Hostýnských vrchů.

Přírodní památka Bzová (5. 5. 2004)

Literatura:

Elsnerová, M., Krist, J. & Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kubíčková, H., Smutná, M. et Schneider, J. (2011): Plán péče pro přírodní památku Bzová na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., s. 2016. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Sedláček, V. (2020): Plán péče o přírodní památku Bzová na období 2022–2031. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J., Kozumplíková, A., Lampartová, I. et Pazderová, M. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Velká Vela. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Velká Vela. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KrÚ Zlínského kraje a ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. & Šušolová, J. eds.: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp.

• Aktualizováno 12. 9. 2021