Přírodní rezervace Čerňava

Přírodní rezervace Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Čerňava (27. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní rezervace Čerňava představuje zachovalý karpatský les pralesovitého charakteru. Nachází se v Hostýnských vrších (okrsek Rusavská hornatina) pod vrcholem Čerňava (843,8 m n. m.), na jihovýchodně až severovýchodně orientovaném svahu se sklonem až 45° (levý údolní svah Rosošného potoka) v nadmořské výšce 527 až 725 m n. m., asi 1,5 km sz. od rekreačního střediska Tesák a 3,7 km jz. od středu obce Rajnochovice. Katastrální území Rajnochovice, okres Kroměříž, přírodní park Hostýnské vrchy. Rezervace byla zřízena výnosem Ministerstva kultury č. j. 7827/75 ze dne 28. 9. 1975 s původní rozlohou 18,13 ha, nově vyhlášena nařízením Zlínského kraje č. 2/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 623. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 23,1618 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou: a) biotop L5.1 květnaté bučiny, b) biotop L5.4 acidofilní bučiny, c) čolek karpatský (Triturus montandoni), střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva), včetně jejich biotopu.

Lesní prameniště v PR Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Lesní prameniště v PR Čerňava (1. 5. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží je tvořeno sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Převážnou část území zaujímají hostýnské vrstvy soláňského souvrství (svrchní křída – paleocén), v nichž převažují modrošedé vápnité pískovce s bioklastickým podílem nad šedými a zelenošedými vápnitými jílovci. V jižní části rezervace se nacházejí rusavské vrstvy zlínského souvrství (paleogén, střední až svrchní eocén) s hrubozrnnými pískovci a slepenci, které se vyznačují hojnou přítomností jílovcových závalků a exotických valounů až bloků, jen velmi ojediněle jsou přítomny tenké vložky zelenošedých jílovců. Do sv. cípu území zasahuje také ostrůvek kaumbergského souvrství (svrchní křída, cenoman–campan) s rudohnědými a zelenošedými jílovci. Především v horní části území vystupují drobné skalní výchozy a suťová pole, ojediněle i větší skalní bloky. Převažujícím půdní typem je kambizem, varieta mesobazická, v jižním výběžku území se vyvinul ranker kambický, v nivě Rosošného potoka fluvizem glejová. Místy se ve svahu nacházejí menší lesní prameniště.

Flóra a vegetace: Přírodní rezervace Čerňava patří k nejzachovalejším územím s květnatými bučinami a přirozenými lesy v rámci celého Zlínského kraje. V lesní vegetaci převažují společenstva mezotrofních květnatých bučin svazu Fagion sylvaticae, asociace Galio odorati-Fagetum sylvaticae. Lesní porosty na strmějších svazích místy inklinují k acidofilním bučinám svazu Luzulo-Fagion sylvaticae. Pouze maloplošně se můžeme setkat s vegetací směřující ke karpatským ostřicovým bučinám asociace Carici pilosae-Fagetum sylvaticae a štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin, v horní části se zachovala travnatá loučka s pískovcovými skalisky. Součástí přírodní rezervace je také malá vodní nádrž s makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, v současnosti bez významných vodních makrofyt.

Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), přimíšeny jsou další dřeviny jako jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm drsný (Ulmus glabra) a jedle bělokorá (Abies alba), ojediněle javor mléč (Acer platanoides) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Místy je vyvinuto keřové patro tvořené především zmlazením buku, případně i dalších dřevin, z keřů pak bezem červeným (Sambucus racemosa), bezem černým (Sambucus nigra) a zimolezem černým (Lonicera nigra).

Mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), foto © Zdeněk Podešva   Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), foto © Zdeněk Podešva

Mokrýš střídavolistý
(Chrysosplenium alternifolium)

 

Měsíčnice vytrvalá
(Lunaria rediviva)

V bylinném patře se vyskytuje např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čarovník alpský (Circaea alpina), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sasanka hajní (Anemone nemorosa), starček vejčitý (Senecio ovatus), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), violka lesní (Viola reichenbachiana), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), bika bělavá (Luzula luzuloides), kostřava lesní (Festuca altissima), lipnice hajní (Poa nemoralis), ostřice horská (Carex montana), ostřice lesní (Carex sylvatica) a ostřice převislá (Carex pendula).

Na lesních prameništích a v jejich okolí rostou např. blatouch bahenní (Caltha palustris), devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) a řeřišnice hořká (Cardamine amara). Na jednom lesním prameništi byly nalezeny také zajímavé mechorosty, např. v Hostýnských vrších spíše vzácné rašeliníky, jako je rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum) a rašeliník třásnitý (Sphagnum fimbriatum), dále např. dekorativní mech zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscinum) a játrovky mřížkovec kuželovitý (Conocephalum conicum) a bezžilka mastná (Aneura pinguis).  

Dřevokazné houby na kmeni buku, PR Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Dřevokazné houby na kmeni buku, PR Čerňava (27. 10. 2002)

Hojně jsou zastoupeny kapradiny, např. kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis) a osladič obecný (Polypodium vulgare).

korálovec jedlový (Hericium flagellum), foto © Zdeněk Podešva   Korálovec bukový (Hericium clathroides) na padlém kmeni javoru, PR Čerňava, foto © Zdeněk Podešva

Korálovec jedlový (27.10.2002)

 

Korálovec bukový (27.10.2002)

Rezervace je lokalitou vzácných dřevokazných hub, jako např. strmělky (hlívy) dřevní (Ossicaulis lignatilis), korálovce jedlového (Hericium flagellum) a korálovce bukového (Hericium clathroides).

Drobná dřevokazná houba čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides), foto © Zdeněk Podešva, 27. 10. 2002

Drobná dřevokazná houba čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides

Fauna: V rezervaci byly doposud prováděny zoologické průzkumy zaměřené především na sledování obratlovců, okrajově i jiných skupin živočichů. Z motýlů se zde hojně vyskytuje charakteristický druh bukových lesů martináček bukový (Aglia tau). K významným zástupcům brouků patří střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), který je svým způsobem života vázaný na prameniště, lesní mokřiny a jejich bezprostřední okolí. Z dalších střevlíkovitých brouků (Carabidae) zde žijí např. střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), střevlík zahradní (Carabus hortensis), střevlík fialový (Carabus violaceus), střevlík hladký (Carabus glabratus), střevlík hajní (Carabus nemoralis), střevlík polní (Carabus arvensis) a druhy vyšších horských poloh, jako např. střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík Linnéův (Carabus linnei), kvapník Amara erratica a karpatské horské druhy střevlíčků Pterostichus foveolatus a Pterostichus unctulatus.

Z tesaříků se vyskytují např. kozlíček mramorový (Saperda scalaris), tesařík Anastrangalia dubia a tesařík Anoplodera sexguttata. Na území rezervace bylo zjištěno také několik zajímavých a vzácných druhů brouků vázaných na odumírající kmeny stromů, např. kornatec velký (Peltis grossa), rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus), dřevomil lesní (Melasis buprestoides) a dřevomil Hylis olexai. Z ohrožených druhů vážek byl pozorován páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata), z běžných např. šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea) a šídlo královské (Anax imperator). Z měkkýšů se vyskytují např. typický karpatský endemit modranka karpatská (Bielzia coerulans), skalnice lepá (Faustina faustina), skelnatka stlačená (Oxychilus depressus), skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica), vřetenovka rovnoústá (Cochlodina orthostoma) a drobný plž praménka rakouská (Bythinella austriaca).

Z obojživelníků byli v rezervaci nalezeni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a ropucha obecná (Bufo bufo). V minulosti byly z území udávány také dva druhy čolků – čolek horský (Triturus alpestris) a čolek karpatský (Triturus montandoni), který zde dosahuje západní hranice areálu rozšíření. Po opravě vodní nádrže (klauzy) ve spodní části rezervace v roce 2007 se výskyt čolků již nepodařilo prokázat. Problémem je vysoká rybí obsádka klauzy, pro kterou jsou vývojová stádia obojživelníků i dospělci čolků vítaným zdrojem potravy. Nelegálně zde bylo vysazeno několik druhů ryb, např. plotice obecná (Rutilus rutilus), bolen dravý (Aspius aspius), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), karas stříbřitý (Carassius gibelio) a kapr obecný (Cyprinus carpio). Tímto je prakticky znemožněno rozmnožování obojživelníků v rezervaci. Čolci se však i nadále v bezprostředním okolí vyskytují a jejich návrat po odstranění rybí obsádky je tak možný. Z plazů žije v rezervaci ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

Přírodní rezervace Čerňava a její širší okolí je také významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptáků. Z chráněných a ohrožených druhů zde byli pozorováni např. čáp černý (Ciconia nigra), konipas horský (Motacilla cinerea), lejsek malý (Ficedula parva), sluka lesní (Scolopax rusticola), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), žluva hajní (Oriolus oriolus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), ostříž lesní (Falco subbuteo) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V roce 2021 bylo v rezervaci zaznamenáno hnízdění vzácné sovy puštíka bělavého (Strix uralensis).

Z dalších ptačích druhů se vyskytují např. brhlík lesní (Sitta europaea), červenka obecná (Erithacus rubecula), čížek lesní (Carduelis spinus), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), drozd brávník (Turdus viscivorus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), konipas bílý (Motacilla alba), kos černý (Turdus merula), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), králíček obecný (Regulus regulus), křivka obecná (Loxia curvirostra), linduška lesní (Anthus trivialis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora lužní (Parus montanus), sýkora modřinka (Parus caeruleus), sýkora uhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), sojka obecná (Garrulus glandarius), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud malý (Dendrocopos minor), puštík obecný (Strix aluco) a káně lesní (Buteo buteo). Dříve uváděný kos horský (Turdus torquatus) nebyl v posledních letech pozorován.

Doupné stromy v PR Čerňava (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva   Puštík obecný (Strix aluco), foto © Zdeněk Podešva

Doupné stromy v PR Čerňava

 

Puštík obecný (Strix aluco)

Z ohrožených druhů savců se vyskytují veverka obecná (Sciurus vulgaris) a plch velký (Glis glis), zaznamenán byl také vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Z běžných druhů byli zjištěni např. myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus) a zajíc polní (Lepus europaeus), šelmy zastupuje kuna lesní (Martes martes), jezevec lesní (Meles meles) a liška obecná (Vulpes vulpes). Za potravou sem z okolí přichází daněk evropský (Dama dama), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).

Muchomůrka červená (Amanita muscaria), foto © Zdeněk Podešva   PR Čerňava (27.10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Muchomůrka červená (Amanita muscaria)

 

PR Čerňava (27.10. 2002)

Lesnictví: Většinu plochy rezervace tvoří autochtonní karpatský les pralesovitého charakteru stáří více než 300 let (v roce 1984 bylo uváděno stáří min. 270 let) s četnými vyvrácenými a trouchnivějícími kmeny. Z lesních typů převažují jedlobučiny, především bohatá jedlová bučina javorová na svazích (5B6), dále klenová bučina kapradinová (5A3) a vlhká jasanová javořina (5U3). Při spodním okraji rezervace blízko asfaltové komunikace se nachází památný strom „Jedle pod Čerňavou“, nejmohutnější svého druhu v Hostýnských vrších (stáří min. 210 let, výška 42 m, obvod 367 cm). V bezprostředním okolí rezervace jsou především listnaté porosty s převahou buku lesního.

Přírodní rezervace Čerňava (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Čerňava (1. 5. 2002)

Management, ohrožení: Ve vrcholových partiích PR Čerňava došlo vlivem imisí z ostravské aglomerace a extrémně nízkých teplot na přelomu let 1978/79 k odumření porostů, které byly později osázeny smrkem ztepilým (ve stejném období došlo i k rozsáhlému poškození vrcholové části PR Kelčský Javorník). V současnosti jsou lesní porosty ponechány bez větších těžebních či pěstitelských zásahů. Nejzachovalejší část území (plocha původní rezervace zařazená do kategorie lesů zvláštního určení) bude ponechána samovolnému vývoji, budou zde prováděny pouze menší zásahy, jako např. podpora přirozené obnovy. Ostatní části území budou obhospodařovány s využitím podrostního hospodářského způsobu. Velkým problémem jsou vysoké stavy spárkaté zvěře, především daňka skvrnitého. Na území rezervace dochází k výraznému omezení přirozené obnovy dřevin, v případě jedle bělokoré a jilmu horského téměř k jejímu úplnému znemožnění. Značně přemnožená je také černá zvěř, která způsobuje závažné škody nejen na vegetaci, ale i na místní fauně. Pro zachování rezervace do budoucna je bezpodmínečně nutné snížení stavů spárkaté zvěře, aby byla umožněna přirozená obnova lesních porostů.

Střední částí rezervace prochází po vrstevnici lesní asfaltová cesta vedoucí okolo celého masívu Čerňavy. Podél spodního okraje rezervace prochází údolím Rosošného potoka asfaltová komunikace z Rajnochovic na Tesák s omezením vjezdu motorových vozidel, která je využívána jako cyklostezka. Je zde zároveň vyznačena naučná stezka Hostýnské vrchy vedoucí z Hostýna přes Skalný a Klapinov kolem zříceniny hradu Obřany do údolí Bystřičky k rozcestí Chvalčov – lesní školka, a dále po zelené turistické značce na rozcestí pod Tesákem, odkud pokračuje až do Rajnochovic. Trasa 18 km dlouhé naučné stezky je vedena tak, že prochází převážně po stávajících turistických stezkách přes tři zvláště chráněná území Hostýnských vrchů – PR Obřany, PP Na Jančích a PR Smrdutá.

Historie území: PR Čerňava byla známa již dříve pod názvem „Podpěrova rezervace”. Při spodním okraji rezervace se nachází na Rosošném potoce malá vodní nádrž, tzv. klauza, která sloužila v minulosti k zadržování vody pro plavení dřeva do Rajnochovic. Na úpatí protilehlého svahu nad klauzou vyvěrá poměrně vydatný pramen (Fons Theodori), upravený v roce 1900 a pojmenovaný podle olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.

Vodní nádrž „klauza” při dolním okraji PR Čerňava (1. 5. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Vodní nádrž „klauza” při dolním okraji PR Čerňava (1. 5. 2002)

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). PR Čerňava je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

PR Čerňava od Sochové, dobře patrné jsou exempláře staletých jedlí (21.12. 2004), foto © Zdeněk Podešva

PR Čerňava od Sochové, dobře patrné jsou exempláře staletých jedlí (21.12. 2004)


Literatura:

Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. Malacologica Bohemoslovaca 17: 17-27.

Čížek, L., Kostanjšek, F., Hauck, D., Konvička, O., Foltan, P. et Okrouhlík, J. (2015): Management populací evropsky významných druhů hmyzu v České republice: Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus). Certifikovaná metodika. Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice. 27 s.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 189.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Grüll, F. (1984): Inventarizační průzkum SPR Čerňava. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Havlíček, J. (2001): Plán péče pro PR Čerňava na období 2002–2011. - Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Hradílek, Z. (2013): Bryologická vycházka aneb za mechorosty do Hostýnských vrchů. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 2: 25–28.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.    

Kment, P., Horsák, M., Procházka, J., Sychra, J. et Malenovský, I. (2017): Rozšíření podkornice Aradus obtectus (Hemiptera: Heteroptera: Aradidae) a kornatce Peltis grossa (Coleoptera: Trogossitidae) v České republice a jejich první nálezy v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732.

Kolbinger, D. et Hradilová, L. (2011): Čerňava. – Bystřice pod Hostýnem: Město Bystřice pod Hostýnem. 70 s. ISBN 978-80-904117-4-6.

Kolektiv autorů (2021): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Analýza stavu a vývoje. Platnost 2022–2041. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž, 306 pp.

Konvička, O. et Čagánek, D. (2011): Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) (Coleoptera: Rhysodidae) na Moravě (Česká republika). – Acta Carpathica Occidentalis, 2: 81–82.

Krejcárek, L. (2001): Průzkum lesní rezervace Čerňava - Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 187.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Lička, D. (2008): Management tlejícího dřeva a jeho význam pro biodiverzitu lesních ekosystémů a pro lesní hospodářství. Dizertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav ochrany lesů a myslivosti.

Lička, D. et Šťastný, P. (2007): Objem tlejícího dřeva na TVP Čerňava I a II (PR Čerňava, Přírodní park Hostýnské vrchy). In: Vacek, S., et al., (2007). Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce 2007. s. 445.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 180 pp. ISBN 978-80-200-2399-5.

Mertlik, J. et Pelikán, J. (2013): Nové údaje o Hylis olexai (Coleoptera: Eucnemidae) pro území České republiky a Slovenska. New data about Hylis olexai (Coleoptera: Eucnemidae) for the area of the Czech Republic and Slovakia. – Elateridarium 7: 45–54. ISSN 1802-4858.

Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1.

Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3. 

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Němec, V. [ed.] (2014): Plán péče o přírodní rezervaci Čerňava na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Novák, J. et Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Palečková, L. (2018): Variabilita společenstev suchozemských plžů v přírodě blízkých lesních biocenózách. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Jan Divíšek, Ph.D.

Pavelka, K. (1987): Inventarizační průzkum fauny obratlovců SPR Čerňava. - Záv. zpr. inv. průzk. KS SPPOP, Brno, 19 s.

Pelíšek, J. (1980): Složení půd a asimilačních orgánů s odumírajícími lesními porosty v oblasti Kelčského Javorníku a Čerňavy, Brno.

Pola, J. (1987): Inventární seznam denních motýlů vyskytujících se v SPR Tesák a Čerňava v roce 1987. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pola, J. (1988): Dodatek k seznamu Lepidopter z roku 1987 vyskytujících se na území SPR Tesák a Čerňava. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pola, J. et Stavinoha, J. (1988): Výskyt brouků ve SPR Tesák a Čerňava. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.

Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026. 

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2005): Netopýři Hostýnských vrchů a jejich úpatí. – Ms., depon. in: ČSPOP Bystřice pod Hostýnem a Krajský úřad Zlínského kraje.

Svačina, T., Hradílek, Z. et al. (2007): Příroda Hostýnských vrchů. – 1. vyd. Chvalčov: Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, 127 s. ISBN: 978-80-254-0101-9.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2013): Plán péče o přírodní rezervaci Čerňava (návrh na vyhlášení) na období 2014–2023. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Nepublikováno, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PR Čerňava. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Nepublikováno, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šálek, P. (2018): Inventarizace ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v přírodní rezervaci Čerňava. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 27 s. + 1 s. příloh.

Šírek, J. (2021): Zajímavosti ze střední Moravy od dubna do září 2021. – Moudivláček 2/2021: 3–4.

Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp.

Šťastný, P. (2006): Zhodnocení významnosti tlející dřevní hmoty a mykoflóry v PR Čerňava. – Bakalářská práce. MZLU Brno, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Libor Jankovský.

Šťastný, P. (2008): Tlející dřevo a mykoflóra v PR Čerňava. – Diplomová práce, MZLU Brno, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Libor Jankovský.

Tomášek, J. (1967–1986): Příspěvek ke květeně jihovýchodní Moravy, (1-5). – Zpr. Čs. bot. společ., 2: 121–122, 1967; 3: 80–86, 1968; 5: 184–187, 1970; 12: 35–43, 1977 a 21: 125–137, 1986, Praha.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů. Valašsko – vlastivědná revue, 8: 20–21.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů (pokračování z č. 2002/1). Valašsko – vlastivědná revue, 9: 18–19.

Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp.

Vrška, T. (2011): Metodika hodnocení přirozenosti lesů v ČR. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., 17 s.

Vrška, T. et Hort, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení „přirozenosti“ lesních porostů. – Brno: AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, oddělení ekologie lesa. 10 s.

Vymazal, M. (2009): Ochrana odumírajících a doupných stromů – závěrečná zpráva k projektu. – Ms., depon. in: Moravský ornitologický spolek – smp ČSO.

Vymazal, M. (2010): Závěrečná zpráva z monitoringu Ptačí oblasti Hostýnské vrchy za rok 2010. – Ms., depon. in: ČSO, Praha.

Vymazal, M. (2011): Projekt Ochrana odumírajících a doupných stromů v Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. – Moudivláček, Zpravodaj Moravského ornitologického spolku – středomoravské pobočky ČSO, 1: 2–3.

Vymazal, M. (2013): Habitatové nároky strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. – Diplomová prace. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecka fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. 55 s., 4 přílohy.

Vymazal, M., Zemanová, K. et Šírek, J. (2019): Mapování sov metodou akustického monitoringu v Ptačí oblasti Hostýnské vrchy (Mapping owls by accoustic monitoring in Special Protected Area Hostýnské vrchy hills). – Zprávy MOS 77/2019, s. 4–9.

Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp.

Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.](2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4.

Zavřel, H. (1940): Léto na Černavě. - Krásná Zem. Ostrava. 14: 81–82.

Zavřel, H. (1960): SPR na holešovsku. Zprávy krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově, roč. 1960, č. 1-2, s. 11.

Zemanová, K., Shromáždil, P., Němeček, Z. et Beran, J. (2021): První prokázané hnízdění puštíka bělavého (Strix uralensis) v Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. – Acta Carp. Occ. 12: 174–177. ISSN 1804-2732.

Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3.   

Žídek, M. (2010): Gamaspektrometrie a petrografie pískovců račanské jednotky v Hostýnských vrších. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Ondřej Bábek, Dr.


Aktualizováno 17. 4. 2022 Hostýnské vrchy Úvodní stránka Zpět
Nahoru