Přírodní památka DubinaZákladní údaje: Přírodní památka Dubina představuje dubohabrový lesík na pravém údolním svahu potoka Kozrálka. Mírně ukloněný zalesněný svah s jižní expozicí se nachází v Kelčské pahorkatině (podcelek Podbeskydské pahorkatiny), v nadmořské výšce 263 až 281 m, mezi poli při silnici z Hlinska pod Hostýnem do Prusinovic. Katastrální území Prusinovice. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva školství, věd a umění ze dne 26. 3. 1952. Evidenční kód ÚSOP: 2488. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra: 0,7495 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Přirozená dubohabřina, dosud neporušená dosazováním nevhodných a cizích druhů dřevin, s charakteristickým bylinným patrem, stanoviště teplomilných druhů rostlin (v minulosti jediná lokalita třešně křovité na Holešovsku). Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří sedimenty slezské jednotky vnějšího flyšového pásma, které jsou reprezentovány vápnitými pískovci (oligocén, spodní miocén) a jílovci (paleocén-eocén). Podloží je překryto kvartérními svahovinami. Půdním typem je hnědozem typická. Flóra a vegetace: Přírodní památka Dubina představuje zbytek původní podhorské karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), vtroušena je bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyka (Acer campestre), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Prunus avium). Keřové patro tvoří ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), svída krvavá (Cornus sanguinea), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a chráněný lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Bylinné patro se vyznačuje výrazným jarním aspektem, v podrostu roste řada význačných druhů rostlin, např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), velmi hojně sasanka hajní (Anemone nemorosa), árón východní (Arum cylindraceum) a dymnivka plná (Corydalis solida), dále ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice měkkoostenná (Carex muricata), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), orsej jarní (Ficaria verna), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kopytník evropský (Asarum europaeum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), svízel vonný (Galium odoratum), jarmanka větší (Astrantia major), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), violka lesní (Viola reichenbachiana) a další. Z orchidejí se vyskytuje pouze ojediněle kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Pozoruhodný je výskyt kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) v prosvětlené části lesa. Na tomto lesním biotopu roste několik desítek jedinců (nejbližší nedávno potvrzená lokalita se nachází asi 1,5 km jihozápadně v bývalé přírodní rezervaci Kruhy u Tučap). Jediná lokalita třešně křovité (Cerasus fruticosa) na Holešovsku zanikla, připomíná ji několik jedinců třešně prostřední (Prunus ×eminens) v cípu lesa při východním okraji přírodní památky. Třešeň křovitá dodnes roste na Kroměřížsku např. na mezi nad silnicí u osady Olšina nedaleko Šelešovic.
Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy nebyly dosud prováděny. Z motýlů se vyskytují běžné druhy jako bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) a okáč pýrový (Pararge aegeria), z brouků se můžeme setkat např. s chřestovníčkem liliovým (Lilioceris lilii), který žije na lilii zlatohlavé. Z plazů byla při okraji chráněného území zjištěna ještěrka obecná. Chráněné území je hnízdištěm řady druhů ptáků, pozorováni byli např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), strnad luční (Emberiza calandra), kos černý (Turdus merula), strakapoud velký (Dendrocopos major), z dravců se zde zdržuje káně lesní (Buteo buteo). Typickými druhy savců jsou veverka obecná (Sciurus vulgaris) a kuna lesní (Martes martes). Management, ohrožení: Z lesnického hlediska je porost ponechán bez zásahu, pouze s nahodilou těžbou (např. po ničivé vichřici v srpnu 2001, kdy na horním okraji a uprostřed lesíka spadlo několik vzrostlých stromů). Třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), jeden z hlavních motivů ochrany v době vyhlášení, byla z území vytlačena. Vzhledem k bohatému jarnímu aspektu však bylo chráněné území zachováno. Přírodní památka Dubina je ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami, především bezem černým, který potlačuje bylinný podrost a je nutné jej v pravidelných intervalech odstraňovat. Odborné zásahy provedla v roce 1999 a následně v r. 2003 a 2007 ZO ČSOP VIA Hulín. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Coufalík, J. (1985): Inventarizační průzkum (botanika) SPR Dubina, okres Kroměříž, k. ú. Prusinovice. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Hroneš, M. (2017): Exkurze do okolí Hlinska pod Hostýnem a Holešova. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 6, 2017, s. 25-29. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Láznička, V., Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. - Veronica 5: 40-42. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Psotová, H., Ungermanová, L. et Girgel, M. (2010): Plán péče pro přírodní památku Dubina na období 2011-2020. Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje. Svačina, T. (2011): Mapování kriticky ohroženého taxonu snědek pyrenejský kulatoplodý Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum (Kerner) Hegi v Hostýnských vrších a okolí a jeho ekologie. Ms, dep. in ČSPOP - Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. & Hanáková, P. (2012): Rozšíření a ekologie kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum /Kerner/ Hegi) v Hostýnských vrších. Acta Carp. Occ., 3: 21-43, 2012. Šindelářová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kroměřížska. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. |
• Aktualizováno 2. 2. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |