Navrhovaná přírodní rezervace Záhlinické louky – Filena

Mokřadní louky s řeřišnicí Matthioliho (Cardamine matthioli) u Záhlinic (28.4. 2005)

Mokřadní louky s řeřišnicí Matthioliho (Cardamine matthioli) u Záhlinic (28.4. 2005)

Základní údaje: Navrhovanou přírodní rezervaci Záhlinické louky – Filena představuje rozsáhlý komplex mokřadních biotopů s podmáčenými loukami, tůněmi, slepými rameny a přilehlými lužními lesy Filena a Zbytky s periodickými tůněmi a zalesněnými hrúdami (pozůstatky vrcholků písečných dun). Nachází se v nivě řeky Moravy, v nejjižnější části Hornomoravského úvalu (Středomoravská niva), v nadmořské výšce 185 až 190 m n. m., na jižním okraji obce Záhlinice, vpravo od silnice ze Záhlinic do Tlumačova. Katastrální území Záhlinice, navrhovaná rezervace je součástí přírodního parku Záhlinické rybníky. Mapy.cz

Pryskyřník velký (Ranunculus lingua) Starček poříční (Senecio sarracenicus)

Pryskyřník velký (Ranunculus lingua)

 

Starček poříční (Senecio sarracenicus)

Předmět ochrany: Zachování posledních zbytků původních slatinných podmáčených luk Středomoravské nivy, lužního lesa a periodických tůní s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů.

V létě rozkvétají na loukách u Záhlinic tisíce rostlin česneku hranatého (Allium angulosum)

V létě rozkvétají na loukách u Záhlinic tisíce rostlin česneku hranatého
(Allium angulosum), silně ohroženého druhu květeny ČR (24. 7. 2003).

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) Česnek hranatý (Allium angulosum)

)Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)

 

Česnek hranatý (Allium angulosum)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří kenozoické, neogenní a pliocenní brakické a sladkovodní sedimenty (písky, štěrky, jíly). Písky jsou obvykle pestře zbarvené, střídají se zde s polohami křemitých štěrků a jílovitých písků. Horniny místy obsahují až desítky centimetrů mocné vrstvy zemitého lignitu.

Luční tůň u Čisté lemuje šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), 14. 8. 2006

Luční tůň u Čisté lemuje šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), 14. 8. 2006

Hrahor bahenní (Lathyrus palustris) - detail Hrahor bahenní (Lathyrus palustris) - detail

Hrahor bahenní (Lathyrus palustris) - detail

 

Hrahor bahenní (Lathyrus palustris)

Všechny půdní typy v oblasti patří mezi půdy nivní. Plynule na sebe navazují 3 základní typy: na vyvýšených místech lužního lesa Filena („hrúdy”) je typ nejsušší, naplavená šedozem. Jedná se o písčitý až hlinitopísčitý druh půdy s dobrou provzdušněností a dostatečnou vlhkostí, s glejovým horizontem jen velmi slabě vyvinutým. Hladina podzemní vody nikdy nedosahuje povrchu půdy. Tento typ je charakteristický pro skupiny lesních typů Ulmi-Fraxineta. Podstatně více podmáčeným půdním typem je glej, zpravidla v terénních sníženinách.

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) v lese Filena (22. 3. 2007)

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) v lese Filena (22. 3. 2007)

Les Filena u Záhlinic (28. 4. 2008)

Les Filena u Záhlinic (28. 4. 2008)

Půda má špatnou provzdušněnost a vysokou slehlost, humifikace probíhá intenzívně. Charakteristickými lesními společenstvy na těchto půdách jsou skupiny lesních typů Querci-Fraxineta. Posledním typem půdy luhů je zbahnělý glej, v popisované oblasti vyvinut v terénních depresích a tůních se stagnující povrchovou vodou. Půda je trvale zamokřená, hlinitojílovitá. Pro tyto půdy jsou typické skupiny lesních typů Salici-Alneta.

Kosatec sibiřský (Iris sibirica) Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Kosatec sibiřský (Iris sibirica)

 

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Česnek hranatý se zlatohlávkem tmavým na mokřadní louce u Záhlinic (25. 7. 2002)

Česnek hranatý se zlatohlávkem tmavým na mokřadní louce u Záhlinic (25. 7. 2002)

Flóra a vegetace: Z významných druhů se na podmáčených loukách vyskytují velmi bohaté populace česneku hranatého (Allium angulosum), starčku poříčního (Senecio sarracenicus) a řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli). Jen ojediněle se můžeme setkat se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a dalšími ohroženými či vzácnými druhy rostlin, které představují pryskyřník velký (Ranunculus lingua), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica) a rozrazil dlouholistý (Veronica maritima). V roce 2007 byl na okraji rákosin u tůně Čistá nalezen také kriticky ohrožený hrahor bahenní (Lathyrus palustris). Na východním okraji lokality Přední louky byly v roce 2019 nalazeny 2 exempláře prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata).

Pcháč šedý (Cirsium canum)   Rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)

Pcháč šedý (Cirsium canum)

 

Rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)

Bohaté porosty přesličky luční (Equisetum pratense) na hrúdu v lese Filena (28. 4. 2008)

Bohaté porosty přesličky luční (Equisetum pratense)
na hrúdu v lese Filena (28. 4. 2008)

Fauna: Z významných a vzácných druhů bezobratlých byli v periodických tůních v lese Filena zjištěni korýši žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). Na luční porosty je vázána celá řada zajímavých druhů živočichů, především hmyzu. Z motýlů byl pozorován otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ostruháček březový (Thecla betulae), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), černoproužka topolová (Archieris puella) a další.

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar)

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar)

V minulosti byl na loukách hojný také modrásek bahenní (Maculinea nausithous), který zde již nebyl delší dobu zaznamenán. Z brouků se na loukách běžně vyskytuje např. zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), na lemové porosty vrb je vázán tesařík pižmový (Aromia moschata). Pozoruhodným zástupcem rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) je saranče tlustá (Stethophyma grossum), která patří v České republice mezi vzácné druhy s lokálním výskytem. Zajímavý je také výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa) na mokřadním biotopu. Vážky (Odonata) jsou zastoupeny minimálně deseti druhy.

Saranče tlustá (Stethophyma grossum)   Přástevník chrastavcový (Diacrisia sannio)

Saranče tlustá (Stethophyma grossum)

 

Přástevník chrastavcový (Diacrisia sannio)

Z plazů žije na příhodných stanovištích užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků hnízdí na mokřadních luokách např. čejka chocholatá (Vanellus vanellus), v minulosti vzácně bekasína otavní (Gallinago gallinago) a vodouš rudonohý (Tringa totanus).

Otakárek ovocný (Iphiclides podarilius)

Otakárek ovocný (Iphiclides podarilius), Záhlinické louky

Starček poříční (Senecio sarracenicus)   Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

Starček poříční (Senecio sarracenicus)

 

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

V rozsáhlém komplexu lužních lesů, luk, rybníků a mokřadních stanovišť bylo při výzkumech zjištěno 15 druhů netopýrů. Nejvíce jsou zastoupeny druhy preferující mokřadní ekosystémy - netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr vodní (Myotis daubentonii). Ze savců se můžeme dále setkat s běžnými druhy, k nimž patří např. zajíc polní (Lepus europaeus), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Od 90. let 20. stol. je sledována na Čisté stálá populace bobra evropského (Castor fiber). V pobřežní vegetaci slepého ramene Čistá probíhá dlouhodobý odchyt ptactva do nárazových sítí a jejich kroužkování. Od roku 2005 je tato činnost součástí projektu CES v Záhlinicích (sledování úspěšnosti hnízdění u vybraných druhů ptáků), který zde zajišťují členové Moravského ornitologického spolku.

Les Filena u Záhlinic (26. 3. 2007)

Les Filena u Záhlinic (26. 3. 2007)

Management, ohrožení: Převážná část luk je obhospodařována místními zemědělci a je pravidelně kosena, na menší části území probíhá také pastva ovcí a skotu. Některé sušší louky již byly bohužel rozorány. Území bylo spolu se Záhlinickými rybníky zařazeno do programu CORINE – biotopy a do Databáze mokřadů České republiky jako mokřad nadregionálního významu Filena a Záhlinické rybníky (N.KM.01).

Tůně v lese Zbytky předstaují pozůstatky původního koryta řeky Rusavy (31. 5. 2002)

Tůně v lese Zbytky předstaují pozůstatky původního koryta řeky Rusavy (31. 5. 2002)

Mokřadní louky s řeřišnicí Matthioliho (Cardamine matthioli) u Záhlinic (28.4. 2005)

Mokřadní louky s řeřišnicí Matthioliho (Cardamine matthioli) u Záhlinic (28.4. 2005)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-


Literatura

Batoušek, P. (2007): Inventarizační průzkum rostlin Filena – Kurovický potok. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Batoušek, P. (2007): Inventarizační průzkum rostlin Filena – Přední louky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Batoušek, P. (2007): Inventarizační průzkum rostlin lokality Filena – Čistá. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Duchoslav, M., Bártová, V. et Krahulec, F. (2007): Rozšíření druhů rodu česnek (Allium) v České republice. II. Druhy sekce Rhizirideum (A. angulosum, A. senescens subsp. montanum). – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42: 25–64.

Elsnerová, M. et Elsner, V. (2007): Výsledky lepidopterologického výzkumu Záhlinicka v roce 2006. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. 

Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5.

Gogela, F. (1910): Květena na dolním toku Rusavy. Část druhá: Okolí Záhlinic. – Věstn. Klubu přirod. Prostějov 12 (1909): 129-143.

Hadinec, J. et Lustyk, P. (2007): Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42: 247-337: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae VI. Česká Botanická Společnost.

Herman, P. (2012): Význam a využití biocenter v kroměřížském mikroregionu. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Mgr. Monika Morris, Ph.D.

Chytil, J. (1981): Srovnání produkce savců a ptáků v lužním lese. – Diplomová práce, UJEP Brno, 202 s.

Chytil, J. (1984): Srovnání produkce ptáků a savců v lužním lese. – Zprávy Moravského ornitologického spolku 42, s. 81-88.

Chytil, J. (2005): Krajina mého srdce. – Veronica, časopis pro ochranu přírody a krajiny, č. 2/2005, s. 16.

Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

Konrádová, B. (2015): Aktivita a druhové složení společenstva netopýrů v charakteristických habitatech v nivě řeky Moravy u Záhlinic. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.

Konrádová, B. (2017): Osídlení stromových dutin netopýry v lužním lese ve vegetační sezóně. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.

Konvička, O. (2010): Nové lokality druhů Polysarcus denticauda Orthoptera: Tettigoniidae) a Stethophyma grossum (Orthoptera: Acrididae) na Moravě (Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 99, ISSN: 1804-2732.

Krejčíř, M. (1959): K historii lužních lesů v okolí Kroměříže. VMK 3: 29 - 35.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.] (2002): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Machar, I. (1995): Návrh na zřízení Přírodního parku „Zámeček” (podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).#Ms., Olomouc, 5. 9. 1995. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Majkus, Z. (2008): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu nPR Filena - Čistá. – Ms., Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Majkus, Z. (2008): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu Záhlinice nPP Přední louky. – Ms., Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Martiško, J. (1994): K záměru vyhlásit zvláště chráněné území na Záhlinických rybnících v okrese Kroměříž (ze zoologického hlediska). – Ms., Český ústav ochrany přírody, Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně.

Merta, L., Zavadil, V. et Sychra, J. (2016): Atlas rozšíření velkých lupenonožců České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 111 pp. ISBN: 978-80-88076-34-6.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in OkÚ Kroměříž.

Novotný, I. (1992): Bryologický inventarizační průzkum navrženého chráněného území "Filena u Záhlinic". – Ms., Brno, 10 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Opravil, E. (1976): Z nejmladší historie luhu řeky Moravy u Kvasic (okr. Kroměříž). Zprávy VÚO 181: 5 - 11.

Pečeňová, M. (1967): Geobotanické poměry lužních lesů a luk od lesa Zámeček u Kroměříže po les Bahňák u Otrokovic. - Diplomová práce. PaedF. UP Olomouc, 71 s.

Podešva, Z. et Šálek, P. (2004): Základní inventarizační průzkum botanický a zoologický Záhlinických luk. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP Via Hulín, depon. in: KrÚ Zlínského kraje, 33 s.

Rybka, V. a kol. (1996): Mokřady střední Moravy. Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, 1996, str. 43.

Smolka, A. (2012): Vývoj populace a význam bobra evropského (Castor fiber) na Záhlinických rybnících a v revíru Kroměříž. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Vedoucí diplomové práce Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.

Sokola, O. (2011): Změny vegetace lužního lesa přírodního parku Záhlinické rybníky. Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie. Vedoucí práce: Mgr. Šárka Cimalová, Ph.D.

Šálek, P. (2002): Inventarizace jednotlivých druhů vážek na mokřadních lokalitách v okrese Kroměříž v roce 2002. Závěrečná zpráva k projektu ČSOP č. 3. Ms., depon. in: ZO ČSOP Via Hulín.

Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. Ms, ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.

Šálek, P. (2002): Průzkum periodických tůní v příhodných místech v okrese Přerov, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v roce 2001 se zvláštním přihlédnutím k výskytu korýšů. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 10 s.

Šálek, P. et Podešva, Z. (2006): Základní inventarizační průzkum obojživelníků, plazů a vážek Záhlinických luk. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín, depon. in: KrÚ Zlínského kraje, 29 s., fotodokumentace na CD.

Šálek, P. et Tupý, V. (2005): Korýši okresu Kroměříž. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. CD-ROM.

Tetera, P. (2002): Návrh naučné stezky v přírodním parku Záhlinické rybníky. Diplomová práce, Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty, Ostravská univerzita, Ostrava, 128 s.

Trávníček, B. (1996): Květena mokřadních lokalit v jihovýchodní části Hané – současný stav. - Muzeum a současnost 10: 39 – 50.

Tupý, V. et Šálek, P. (2002): Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na okrese Kroměříž v letech 1992-2001. Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín.

Unar, P. (1994): Botanická charakteristika jednotlivých typů stanovišť v lokalitě Záhlinické rybníky. – Ms., Český ústav ochrany přírody středisko Brno. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Vávra, T. (2008): Hodnocení ekologické sítě krajiny v okolí obce Záhlinice. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita Brno, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Dr. Petr Maděra.

Vopařilová, L. (2014): Genetická struktura a původ středoevropských populací listonoha jarního Lepidurus apus (Crustacea: Notostraca). – Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie. Školitelka: RNDr. Veronika Sacherová, Ph.D.

Zapletal, M. , Fric, Z., Beneš, J. et Konvička, M. (2013): Expanze zavíječe bahenního Ostrinia palustralis v České republice (Lepidoptera: Pyralidae). – Klapalekiana, 49: 95–105. ISSN 1210-6100.


Aktualizováno 11. 2. 2020   Úvodní stránka Zpět