Přírodní rezervace Halvovský potok

Suťový les v přírodní rezervaci Halvovský potok (28. 10. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Halvovský potok tvoří dva zbytky starých jedlobukových porostů, květnatá bučina a suťový les v členitém a obtížně přístupném terénu. Nachází se ve Vsetínských vrších v pramenné oblasti potoka Jasenice asi 0,8 km západně od vrcholu Vsackého Cábu (842 m n. m.) v nadmořské výšce 595 až 725 m n. m., asi 7 km severovýchodně od Vsetína, v kontaktu s hranicí CHKO a EVL Beskydy. Katastrální území Vsetín. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Vsetín ze dne 20. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2045. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 19,1388 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Ekosystém horského jedlobukového lesa s přirozenou skladbou dřevin včetně význačných skalních výchozů vsetínských vrstev, s přítomností vzácné fauny skalních sutí a přirozených lesů daného vegetačního stupně. Lokalita je významnou součástí regionálních biocentra Vsacký Cáb v rámci územního systému ekologické stability krajiny.

Suťový les v přírodní rezervaci Halvovský potok (28. 10. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen sedimenty račanské jednotky magurského flyše, pískovci ráztockých vrstev soláňského souvrství a jílovci s arkózovými drobovými pískovci belovežského souvrství. Terén je značně členitý, s místními sesuvy, pískovcovými výchozy a balvanitou sutí. Půdním typem jsou kambizemě typické. Na JV okraji rezervace se nachází studánka V Halvovském potoce.

Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)


Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)		Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní rezervace představují karpatské květnaté bučiny svazu Dentario enneaphylli-Fagetum. Stromové patro tvoří dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba). Typickými bylinnými druhy jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), dále bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa).

Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy byly dosud zaměřeny pouze vybrané skupiny bezobratlých a ptactvo. Z pavouků zde byl nalezen např. velmi vzácný obyvatel skalních sutí mysmena horská (Troglonetta granulum). Vhodné hnízdní podmínky v rezervaci a jejím blízkém okolí nachází řada druhů ptáků vázaných na staré jedlobukové porosty s doupnými stromy, např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), lejsek šedý (Ficedula striata) a lejsek malý (Ficedula parva), sluka lesní (Scolopax rusticola), čáp černý (Ciconia nigra), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus) aj. Ze šelem se nepravidelně vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx) a jen ojediněle se zatoulá medvěd hnědý (Ursus arctos). Pravidelně se zde objevuje muflon obecný (Ovis musimon), který byl v okolních lesích vysazen v 50. letech 20. století.

Zmlazení jedle v přírodní rezervaci Halvovský potok (28. 10. 2004)


Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)		Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)

Lesnictví: Lesní porosty tvoří dva zbytky starých jedlobukových horských lesů s přirozenou skladbou dřevin, z nichž jeden je situován na balvanité suti. Nejstarší stromy dosahují kolem 175 let věku (vztaženo k roku 2016). Porosty budou ponechány přirozenému vývoji.

Květnatá bučina v přírodní rezervaci Halvovský potok (28. 10. 2004)

Management, ohrožení: V současné době se plánuje pouze ochrana přirozeného zmlazení ustupujících dřevin, hlavně jedle bělokoré, před okusem zvěří. V části porostu s výsadbou smrku by bylo vhodné postupně zvyšovat zastoupení původních druhů dřevin.

Natura 2000: Území je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko, předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

Přírodní rezervace Halvovský potok (28. 10. 2004)

Literatura:

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Konvička, O. (2010): Příspěvek k faunistice brouků (Coleoptera) Valašska (východní Morava, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 3–12, ISSN: 1804-2732.

Konvička, O. et Spitzer, L. (2006): Zimování hmyzu pod šupinami kůry jedle bělokoré na Valašsku. Valašsko – vlastivědná revue, 17: 16–17.

Křenek, D. et Czerneková, B. (2005): Inventarizační botanický průzkum v PR Halvovský potok. Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D.

Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2014): Inventarizační průzkum PR Halvovský potok z oborů botanika, bryologie. Ms., 26 pp. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2014): Syzygiella autumnalis, Buxbaumia viridis. In: Hradílek Z. (ed.): Zajímavé bryofloristické nálezy XXIII, Bryonora 54: 44–45.

Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2015): Bryologická exkurze do PR Kutaný a PR Halvovský potok ve Vsetínských vrších. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS, 4: 7–10.

Lacina, D. (2013): Plán péče o přírodní rezervaci Halvovský potok na období 2014–2023. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Nekuda V. a kol.(2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pavelka, J. (2006): Inventarizační průzkum ptáků v PR Halvovský potok v roce 2006. Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání, 568 stran.

Pospíšil, V. (1966): Die Moosflora der Berge Vsetínské vrchy in den Nordwestlichen Karpaten. Časopis Moravského musea – Acta Musei Moraviae LI: 169–224.

Sedláčková, M. (2000): Dentaria glandulosa v lesích severovýchodní Moravy. Časopis Slezského muzea, Opava (A), 49: 145–160.

Spitzer, L. (2005): Průzkum epigeické fauny PR Halvovský potok (část střevlíkovití – Carabidae). Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Spitzer, L. (2009): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PR Halvovský potok. Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732.

Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026.

Spitzer, L., Tuf, I. H., Tufová, J., Tropek, R. (2007): Příspěvek k poznání fauny epigeických bezobratlých dvou přírodních jedlobukových lesů ve Vsetínských vrších (Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd, Přírodní vědy, 19: 71-82.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Tkačík, J. (2003): Plán zásahů a opatření pro přírodní rezervaci Halvovský potok (katastrální území Vsetín), zásady managementu. Ms., 10 pp. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2016): Mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace přírodních rezervací Halvovský potok a Kutaný (Vsetínské vrchy). Acta Carp. Occ., 7: 26-46. ISSN 1804-2732.

Tkačíková, J. et Tkačík, J. (2005): Ústup jedle v maloplošných chráněných územích na Valašsku na příkladu PR Kutaný. Valašsko – Vlastivědná revue 15: 24-25.

Vrška, T. et Hort, L. (2003): Terminologie pro lesy v chráněných územích. – Lesnická práce, 82/11: 585–587.

• Aktualizováno 27. 11. 2021