Přírodní rezervace Hutě

Přírodní rezervace Hutě (uprostřed) od Žítkovského vrchu (22. 10. 2011)

Základní údaje: Přírodní rezervace Hutě představuje pestrou mozaiku bývalých pastvin a květnatých luk s rozptýlenou zelení, starých ovocných sadů, lesíků a několika pramenišť s mokřady v severovýchodní části katastru obce Žítková v Bílých Karpatech. Nachází se v Lopenické hornatině na levém údolním svahu Žítkovského potoka v členitém terénu severozápadních svazů kóty Vlčí vrch (632 m n. m.) v nadmořské výšce 450 až 540 m n. m. u hranice se Slovenskem (v oblasti zvané Moravské Kopanice). Katastrální území Žítková, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením ONV v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 791. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 20,0134 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Členité svažité území s bývalými bělokarpatskými pastvinami prostoupenými rozptýlenou zelení, mokřady, pramennými vývěry a lesíky s vysokou biodiverzitou. Výskyt teplomilných i podhorských rostlinných společenstev s řadou ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů, krajinářsky velmi hodnotné území.


Vstavač kukačka (Orchis morio)		Tolije bahenní (Parnassia palustris)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad rezervace je tvořen horninami svodnického souvrství (paleocén až maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, především vápnitými jílovci, slínovci a pískovci, na nichž se vytvořily suťové sedimenty s rozsáhlými sesuvnými poli. Aktivita sesuvů se výrazně zvýšila po trvalém osídlení a odlesnění území, které zde započalo s příchodem kopaničářů asi před 300 lety. Terén je poměrně členitý s různou hloubkou půdní vrstvy a vlhkosti, střídají ze zde místa kyselá s bazickými, pouze ojediněle vystupují i jednotlivé kameny. Na svahovinách se prameny rozlévají do šířky a vytvářejí slatinné mokřady a mokřadní louky, místy zůstává voda na jílovitém podloží těsně pod povrchem půdy. Na svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě s různým stupněm acidifikace a oglejení, místy i pseudogleje a gleje s náznaky rašelinění a tvorbou pěnovců.

Mokřad v přírodní rezervaci Hutě (16. 5. 2003)

Flóra a vegetace: Rostlinná společenstva tvoří v přírodní rezervaci Hutě pestrou mozaiku suchomilné, mokřadní a ekotonální vegetace. Na loukách převažují travino-bylinné porosty s vegetací karpatských přepásaných luk asociace Anthoxantho-Agrostietum, v nichž se uplatňuje vysoký podíl teplomilných druhů. Na stanovištích s mělkými, na živiny chudšími půdami se nacházejí krátkostébelné smilkové trávníky svazu Violion caninae s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta). Vyskytuje se zde řada ohrožených a chráněných druhů rostlin, ze vstavačovitých (Orchidaceae) je místy poměrně hojný vstavač kukačka (Orchis morio), dále vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a kruštík růžkatý (Epipactis muelleri). Jedná se o historickou lokalitu pro Bílé Karpaty vyhynulých druhů orchidejí (moravská strana Vlčího vrchu) - vstavače štěničného (Orchis coriophora) a švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis), které by zde mohly znovu objevit. Z dalších ohrožených, chráněných a pozoruhodných druhů zde rostou např. hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens) i na podzim kvetoucí hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), v mechovém patru, především na severních svazích, drobné kapradiny hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a vzácný mech dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii).


Vstavač štěničný (Orchis coriophora), ilustrační foto (Slovensko 2013)		Okrotice červená (Cephalanthera rubra)

Na několika mokřadech na svahových prameništích se vyvinula mokřadní společenstva s pcháčovými loukami svazu Calthion, v nichž dominuje ostřice latnatá (Carex paniculata). Tyto louky místy přecházejí do vegetace slatin svazu Caricion davallianae. Rostou zde ohrožené a chráněné mokřadní druhy jako např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), kruštík bahenní (Epipactis palustris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustris), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice oddálená (Carex distans), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), kozlíček štěrbinatý (Valerianella rimosa), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), a také vzácné druhy mechorostů jako krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides) a vlahovka vápnomilná (Philonotis calcarea). Na prameništích v zastíněných dutinách pěnovcových inkrustací se vyskytuje vzácný drobný mech krasatka přeslenitá (Eucladium verticillatum), v dolní části chráněného území na náplavech Žítkovského potoka vzácná tráva lesních pramenišť zblochan hajní (Glyceria nemoralis).

V rozptýlených lesních porostech, které jsou součástí rezervace, bylo zaznamenáno několik dalších ohrožených a chráněných druhů, např. okrotice červená (Cephalanthera rubra), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) a hruštička prostřední (Pyrola media). Na kmenech starých ovocných stromů bylo nalezeno několik epifytických druhů lišejníků, jako např. děratka horská (Pertusaria amara), provazovka srstnatá (Usnea hirta) s jemně větvenou keříčkovitou stélkou a terčovka lysá (Parmelia glabra), pro kterou představuje PR Hutě jednu z mála lokalit v České republice. Území je významné také po stránce mykologické.

Přírodní rezervace Hutě od Žítkovského vrchu (16. 5. 2003)

Fauna: Květnaté louky, mokřady, staré ovocné sady a lesíky představují významné biotopy pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých, především hmyz. Ze zajímavých a vzácných druhů motýlů se v PR Hutě vyskytují typické druhy bělokarpatských květnatých luk, především perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), který dosahuje v Bílých Karpatech severozápadní hranice rozšíření, dále např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ohniváček modrolesklý (Lycaena hippothoe), kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson) a přástevník angreštový (Rhyparia purpurata). Při zoologických průzkumech zde bylo mimo jiné zaznamenáno na 43 druhů pavouků, významný je také objev vzácného sekáče hřebenového (Zacheus crista).

Plazi jsou zastoupeni užovkou stromovou (Zamenis longissimus), užovkou hladkou (Coronella austriaca) a ještěrkou živorodou (Lacerta vivipara), obojživelníci kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata). Z významnějších druhů ptáků se zde vyskytuje např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud malý (Dendrocopos minor), žluna zelená (Picus viridis), lejsek šedý (Muscicapa striata), chřástal polní (Crex crex), z dravců ostříž lesní (Falco subbuteo) a včelojed lesní (Pernis apivorus), z drobných savců např. ježek východní (Erinaceus concolor), rejsec černý (Neomys anomalus), plch velký (Glis glis), netopýr velký (Rhinolophus ferrumequinum), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).

Lesnictví: Na lokalitě se nachází několik menších lesíků, na jejichž dřevinné skladbě se podílí buk lesní, dub letní a habr obecný. Tyto plochy, vedené jako lesní pozemky, obhospodařují soukromí majitelé. Náletové porosty jsou tvořené převážně jasanem ztepilým, topolem osikou a břízou bělokorou.

Starý ovocný sad v přírodní rezervaci Hutě (22. 10. 2011)

Management, ohrožení: Původně bylo téměř celé území využíváno vlastníky jako jednosečné louky a pastviny, které byly osázeny ovocnými stromy, především švestkami a starými krajovými odrůdami jabloní a hrušní, ve spodní části pak byla i drobná políčka. Lesíky byly využívány občasnou výběrovou těžbou. Po upuštění od tradičních způsobů obhospodařování, které započalo v 70. letech 20. stol., začalo území zarůstat náletovými dřevinami a také agresivními druhy trav, především válečkou prapořitou a třtinou křovištní, na mokřadech rákosem obecným. V době kolektivního hospodaření zemědělského družstva Záhorovice byla horní část zdevastována intenzivní pastvou ovcí bez předchozí seče, soukromníky zůstaly koseny pouze malé plochy. Pravidelná údržba rezervace je zajišťována dobrovolníky již od roku 1990 formou letních táborů. V druhé polovině července je prováděno kosení většiny ploch včetně mokřadů s následným odklízením sena, odstraňování náletových dřevin a dosazování krajových odrůd ovocných stromů. Od roku 1993 je přírodní rezervace Hutě pod patronátem Základního článku Hnutí Brontosaurus Mařatice, který zde také pořádá letní tábory a od roku 1997 probíhá i pokusná extenzivní pastva ovcí.

Natura 2000: Přírodní rezervace Hutě se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Podzim v přírodní rezervaci Hutě (22. 10. 2011)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bezděčka, P. (1993): Inventarizační průzkum mravenců (Formicidae) a střevlíkovitých brouků (Carabidae) PR Hutě. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Bojková, J. (2009): Variabilita makrozoobentosu podél minerálně-trofického gradientu prameništních slatinišť. – Disertační práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Školitel: Doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.

Bojková, J., Chvojka, P. et Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Černý, M. (1999): Inventarizační průzkum vrtalek (Diptera) vybraných lokalit CHKO Bílé Karpaty. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Doležalová, S. (2012): Habitatové preference plazivek (Copepoda: Harpacticoida) na vybraných prameništních slatiništích Bílých Karpat. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Hájek, M. (1999): Deset let na Hutích. – In: Bílé Karpaty, Časopis moravskoslovenského pomezí, Veselí n. M., 4: 5.

Hájek, M. et Konvička, O. (2006): Plán péče o PR Hutě na období 2007–2016. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty.

Hájek, M. (2007): Inventarizační průzkum PR Hutě z oboru botanika. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Hájek, M., Jongepierová, I., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o PR Hutě na období 2017–2026. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty.

Hájek, M. (2020): Diverzita Hutí na Žítkové: co bylo, je a bude. - Krása našeho domova, XX (62), podzim/zima 2020, s. 2-4.

Hájková, P. et Hájek, M: (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holuša, O. (2006): Zpráva z inventarizačního průzkumu pisivek (Insecta: Psocoptera) lokalit na území Bílých Karpat: Svatý Štěpán (6974), Vlachovice (6873), Komňa – Lom Rasová (7072), Starý Hrozenkov – Lom Skalka (7073), Strání – ch. ú. Mechnáčky (7172) a Žítková – ch. ú. Hutě (7073). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, O. (2006): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Insecta: Odonata) lokalit na území Bílých Karpat: Svatý Štěpán (6974), Vlachovice (6873), Komňa – Lom Rasová (7072), Starý Hrozenkov – Lom Skalka (7073), Strání – ch. ú. Mechnáčky (7172) a Žítková – ch. ú. Hutě (7073). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horsák, M. (2000): Lehmannia nyctelia (Bourguigant, 1861) - nový slimák pro Českou republiku. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 120–122.

Horsák, M., Kment, P. et Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. - Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206-210.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Ježek, J. (2007): Dvoukřídlí (Diptera: Psychodidae). Závěrečná zpráva. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1996): Botanický inventarizační průzkum PR Hutě. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. (1992): Plán péče o PR Hutě na období 1993–2005. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kaplan, Z. et al. (2018): Distribution of Gentianella lutescens subsp. lutescens in the Czech Republic. – Preslia 90: 425–531.

Kočárek, P. (2007): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě PR Hutě (k. ú. Žítková). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Kraus, J. (2010): Vegetace lesních pramenišť Bílých Karpat a její vztah k druhovému složení okolí. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Macek, J. (2007): Zpráva o faunisticko-inventárním průzkumu podřádu Symphyta (Hymoneptera) na vybraných lokalitách CHKO Bílé Karpaty ve sběrné sezóně 2007. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Macek, J. (2012): Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2): 819–896.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Nápravníková, L. (2007): Průzkum a monitoring výskytu drobných zemních savců řádu hlodavců (Rodentia) v PR Hutě. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Omelková, M. (2012): Druhová skladba a ekologie dvoukřídlých (Diptera) na prameništních slatiništích, se zřetelem na vybrané taxonomické problémy čeledi koutulovití (Psychodidae). – Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta. Školitel: Doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.

Omelková, M. et Helešic, J. (2006): Nové a zajímavé larvy dvoukřídlých (diptera) na flyšových prameništích. - In: Sborník příspěvků XIV. Konference České a Slovenské limnologické společnosti, Nečtiny 26-30. června 2006, s. 61.

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. - Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Růžičková S. (2006): Společenstva měkkýšů lesních lokalit v různých sukcesních stádiích na území CHKO Bílé Karpaty. - Bakalářská práce, depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce RNDr. Michal Horsák, Ph. D.

Řezáč, M. (2009): Rozšíření a ochrana pavouků sklípkánků (Araneae: Atypus spp.) v České republice. Distribution and conservation of the purse-web spiders (Araneae: Atypus spp.) in the Czech Republic. Příroda, Praha, 28: 3-43.

Sekerka, L. et Konvička, O. (2018): Inventarizace MZCHÚ – PR Hutě – Fytofágní hmyz a epigeičtí predátoři. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Slachová, K. (2020): Vliv minulé orby na druhové složení luk v PR Hutě v Bílých Karpatech. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Stanovský, J. (2007): Přírodní rezervace Hutě, inventarizační průzkum entomologický. Brouci - Coleoptera. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tajovská, E. (2013): Variabilita společenstev měkkýšů lesních pramenišť Bílých Karpat: vliv faktorů prostředí a okolních stanovišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

Wolf, P. (1996): Drobní zemní savci na vybraných lokalitách orchidejových luk v CHKO Bílé Karpaty. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

• Aktualizováno 12. 12. 2021