Přírodní památka Jezero
Základní údaje: Přírodní památka Jezero představuje vlhké až podmáčené louky s vápnitým slatiništěm, rákosinami a dvěma umělými vodními plochami – mělkou protáhlou tůní situovanou podél JV hranice a rybníčkem při jižním okraji. Územím protéká uměle vybudovaný odvodňovací kanál zvaný Prostředňák (na některých mapách označovaný jako Vacenovický potok), který jej rozděluje na menší SZ a větší JV část. K východní hranici přiléhá lesní enkláva Bzenecké Doubravy. Přírodní památka leží v Dolnomoravském úvalu (okrsek Ratíškovická pahorkatina), v ploché terénní sníženině s nepatrným sklonem k JZ, v nadmořské výšce 190 až 192 m n. m., při SSV okraji obce Vacenovice v trati zvané Jezero. Katastrální území Vacenovice u Kyjova, okres Hodonín. Přírodní památka Jezero byla vyhlášena nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 2/00 ze dne 16. 11. 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2119. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra 9,3271 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 2,8450 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Zachování a ochrana botanicky, zoologicky, esteticky a krajinářsky hodnotného komplexu vlhkých až mokrých luk, mělké vodní nádrže a vrbo-topolového háje s bohatým bylinným podrostem. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v území vyskytují pampeliška bahenní, prstnatec májový, ostřice Davallova a řada dalších. Ve vlhkomilné vegetaci se vyskytuje značné množství chráněných živočichů, zejména obojživelníků, jako např. blatnice skvrnitá, rosnička zelená, skokan štíhlý, skokan ostronosý, ropucha zelená a z plazů užovka obojková. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří třetihorní sedimenty a nepropustné slínité sedimenty mořského neogénu Vídeňské pánve. Na základě analýz pylů a řas z odebraných vzorků sedimentů bylo prokázáno, že lokalita byla v pozdním glaciálu skutečně jezerem, v němž se během holocénu ukládaly organické sedimenty (slatina). Postupem času docházelo k jeho zazemňování a zarůstání vegetací. Zdejší mokřadní louky tak představují pozůstatek jednoho ze zaniklých jihomoravských jezer. V půdním pokryvu území převažují gleje.
Flóra a vegetace: Na podmáčených loukách převládá
vegetace vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, v níž se vtroušeně až
ostrůvkovitě objevují diagnostické druhy svazů Calthion, Molinion
a Arrhenatherion. Z významnějších druhů rostlin se v lučních porostech
vyskytuje např. ostřice odchylná (Carex appropinquata), ostřice dvouřadá
(Carex disticha), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice
latnatá (Carex paniculata), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis),
sevlák širolistý (Sium latifolium), koromáč olešníkový (Silaum silaus),
ptačinec bahenní (Stellaria palustris), pampeliška lesklá (Taraxacum
lucidum) a česnek hranatý (Allium angulosum). Na vápnitém slatiništi
uprostřed jihovýchodní části přírodní památky se vyvinula vegetace
krátkostébelných ostřic svazu Caricion davallianae (fragmenty asociace
Valeriano dioicae-Caricetum davallianae) s ostřicí Davalovou (Carex
davalliana), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica), prstnatcem
májovým (Dactylorhiza majalis) a suchopýrem úzkolistým (Eriophorum
angustifolium).
Fauna: Na pestrou mozaiku mokřadních biotopů v přírodní památce Jezero jsou vázány četné druhy bezobratlých, obojživelníků a ptáků. Kromě běžných druhů denních motýlů lze na loukách spatřit nápadného ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) i ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe). Bohatě jsou zastoupeni obojživelníci, z nichž zde bylo nalezeno celkem 9 druhů, čolek obecný (Lissotriton vulgaris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a rosnička zelená (Hyla arborea). Z plazů byla zaznamenána užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků byli pozorováni např. moudivláček lužní (Remiz pendulinus), žluva hajní (Oriolus oriolus) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Z okolí zaletují na louky za potravou čáp bílý (Ciconia ciconia), volavka popelavá (Ardea cinerea), volavka bílá (Ardea alba) a moták pochop (Circus aeruginosus). Z větších savců se zde vyskytuje bobr evropský (Castor fiber). Management, ohrožení: Území přírodní památky je ohrožováno zarůstáním náletovými dřevinami a především splachy dusíkatých a fosforečných hnojiv z okolních polí a odpadními vodami se zvýšeným obsahem fosfátů, které způsobují eutrofizaci celého biotopu. V důsledku zvýšeného obsahu živin se mění druhová skladba lučních společenstev na úkor původních druhů slatinných luk. Uměle vyhloubená mělká tůň je pozůstatkem po nelegální těžbě slatiny v 80. letech 20. století, je ohrožena postupným zazemňováním a zarůstáním. Z důvodu ochrany obojživelníků a parožnatek je třeba zamezit vysazování ryb do tůně. Management lučních porostů spočívá v pravidelném kosení a likvidaci náletových dřevin, včetně odklízení posečené biomasy. Pro zachování vývojových stádií hmyzu a vysemenění později plodících druhů rostlin se ponechává část ploch nepokosená. Porosty nepůvodního a invazního druhu zlatobýlu obrovského v okrajových částech chráněného území bude nutné cíleně likvidovat kombinací chemického ošetření a kosení.
Natura 2000: Přírodní památka Jezero je součástí evropsky významné lokality Jezero (CZ0620078) o celkové rozloze 9,5448 ha představující fragmenty vlhkých luk s různými typy mokřadní a slatinné vegetace s řadou ohrožených druhů rostlin a živočichů - bezkolencové louky, vápnitá slatiniště a tvrdé oligo-mezotrofní vody s vegetací parožnatek. Území je také v překryvu s ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví (CZ0621025). Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, motáka pochopa, lelka lesního, strakapouda prostředního, strakapouda jižního, skřivana lesního a jejich biotopy. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-
|
