Přírodní památka Kozel

Přírodní památka Kozel (20. 4. 2018), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kozel (20. 4. 2018)

Základní údaje: Přírodní památka Kozel se nachází pod hlavním hřebenem Chřibů, asi 800 m jihovýchodně od zříceniny hradu Cimburk, 50 m jižně od červeně značené turistické trasy na Buchlov, v nadmořské výšce 455 až 518 m n. m. Katastrální území Koryčany, LZ Buchlovice, polesí Koryčany. Zřízeno usnesením rady ONV v Kroměříži ze dne 5. 4. 1967. Evidenční kód ÚSOP: 193. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková výměra 0,4344 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Skalnatý pískovcový blok vysoký asi 22 m na lesnatém svahu.

Přírodní památka Kozel (28. 4. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kozel (28. 4. 2004)

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

 

Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

Geologie, půdní poměry: osamocený skalnatý blok je složen z typického soláňského pískovce magurské vrstvy, který je nejodolnější horninou flyšových Karpat. Je hrubozrnný, žlutošedý a skládá se převážně z křemene, dále obsahuje ortoklas, světlou slídu, červený a zelený fylit. Tato věžovitá skála má zhruba tvar kvádru, je vysoká asi 22 m a celkově je značně rozrušena zvětráváním. Na jejím povrchu jsou patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny, výklenky, převisy, skalní dutiny, voštiny atd. Nachází se na mírném svahu v bukovém porostu, bez výhledu. Zajímavé skalní útvary se nacházejí také na nedalekém vrcholu jižně od PP Kozel, na kótě 517,7 m s pěkným výhledem na zříceninu hradu Cimburk.

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

Flóra a vegetace: Okolní porosty jsou přirozené bučiny, typické pro oblast Chřibů.

Fauna: Pro malou rozlohu není území zoologicky významné, v okolních lesích se mimo jiné vyskytuje jelení zvěř.

Management, ohrožení: Skalní útvar je využíván k horolezeckým účelům - vytyčeno několik výstupových cest s fixními skobami. Přírodní památka Kozel leží poblíž frekventované červeně značené turistické trasy vedoucí jižním hřebenem Chřibů z Bohuslavic přes hrad Buchlov a Velehrad do Starého Města u Uherského Hradiště. Stezka postupně prochází nebo těsně míjí celkem šest zvláště chráněných území na jižním hřebeni Chřibů: PR Moravanské lúky (Jihomoravský kraj, okres Hodonín), PP Kozel, nedalekou PP Kazatelna (0,8 km), PR Ocásek (1,5 km), PR Holý kopec a PP Barborka.

Foto © Zdeněk Podešva   Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

 

Přírodní památka Kozel (18. 6. 2006)

Za Zlechovským potokem je na stezce krátká odbočka ke skalním útvarům v PP Břestecká skála a v obci Chabaně lze odbočit na žlutě značenou turistickou stezku k památnému stromu sekvojovci obrovskému (400 m). Na rozcestí U křížku nebo U mísy lze odbočit na turistické stezky vedoucí ke zřícenině hradu Cimburk. Je zde také vyznačena cyklostezka vedoucí z Osvětiman na hrad Buchlov. 

Natura 2000: Přírodní památka Kozel se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) v kategorii PR a PP, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu řeky Moravy.

Foto © Zdeněk Podešva

Skalní mísy v pískovcovém balvanu nedaleko PP Kozel,
u turistické stezky k rozcestí a studánce U mísy


Literatura:

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Demek, J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. NČSAV Praha.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. Časopis pro mineralogii a geologii, roč. VI, 1961, č. 3, s. 262-269, Praha.

Cílek, V. (1954): Magurské nasunutí na jz. konci Chřibů. In: Práce ústavu pro naftový výzkum, SNTL.

Gába, Z. (1971): Izolovaná skála „Kozel” ve Chřibech. Věstník okresního musea v Kroměříži, listopad 1971, str. 3-15.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1633 Kozel [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1633.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.


Aktualizováno 12. 4. 2020 Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Zpět