Přírodní památka Kozel

Přírodní památka Kozel (20. 4. 2018)

Základní údaje: Přírodní památka Kozel představuje geomorfologicky zajímavý pískovcový skalní útvar s charakteristickými tvary zvětrávání. Nachází se pod hlavním hřebenem Chřibů v jz. části Stupavské vrchoviny (okrsek Chřibské hřbety), v nadmořské výšce 468 až 485 m n. m., pouze 40 m jižně od červeně značené páteřní turistické trasy na hrad Buchlov a 670 m jižně od zříceniny hradu Cimburk. Katastrální území Koryčany, LZ Buchlovice, polesí Koryčany, přírodní park Chřiby. Zřízeno usnesením rady ONV v Kroměříži ze dne 5. 4. 1967. Evidenční kód ÚSOP: 193. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková výměra 0,4344 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Skalnatý pískovcový blok vysoký asi 22 m na lesnatém svahu.

Přírodní památka Kozel (28. 4. 2004)


Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)		Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen sedimenty soláňského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Osamocený skalní útvar je složen z typických odolných pískovců a slepenců lukovských vrstev (svrchní paleocén). Hrubozrnné pískovce žlutošedé barvy se skládají převážně z křemene, dále obsahují ortoklas, černý a zelený fylit a světlou slídu.

Izolovaná věžovitá skála Kozel se nachází na mírném k severu ukloněném svahu v nadmořské výšce 475 m n. m. na okraji starého bukového porostu s omezenými výhledy. Samotná skála vysoká asi 22 m je protažena ve směru severovýchod-jihozápad, má zhruba obdélníkovou půdorysnou plochu o rozměrech 18 × 6 m. Je rozčleněna na dvě nestejně velké části korozně rozšířenou svislou trhlinou, která zde vytváří skalní okno. Skála je celkově značně rozrušena selektivní erozí, na jejím povrchu jsou patrné charakteristické tvary zvětrávání a odnosu hornin, jako jsou výklenky, převisy, skalní dutiny, prohlubně, voštiny atd. Zajímavé skalní útvary se nacházejí také na nedalekém vrcholu na kótě 517,7 m n. m. jižně od PP Kozel s výhledem na zříceninu hradu Cimburk. Půdním typem území je kambizem typická kyselá.

Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)

Flóra a vegetace: Okolní lesní porosty tvoří květnaté bučiny asociace Carici pilosae–Fagetum, typické pro oblast Chřibů. Bylinná vegetace v okolí skály je v důsledku silného sešlapu potlačena.

Fauna: Pro svou malou rozlohu není chráněné území zoologicky významné. Z motýlů je v jarním aspektu charakteristický výskyt martináče bukového (Aglia tau), nápadným druhem je bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines). V okolních lesních porostech hnízdí několik druhů ptáků typických pro staré bučiny s doupnými stromy, například brhlík lesní (Sitta europaea), holub doupňák (Columba oenas) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Z velkých savců se mimo jiné vyskytuje prase divoké (Sus scrofa) a jelen evropský (Cervus elaphus).

Lesnictví: Lesní porost v bezprostřední blízkosti skalního útvaru je tvořen fragmentem staré bučiny ve věku přibližně 175 let. Několik starých buků, především před severní stěnou skály, bylo z bezpečnostních důvodů pokáceno. V širším okolí přírodní památky jsou zastoupeny porosty ve stádiu tyčkovin a porosty středního věku tvořené převážně bukem lesním. Do ochranného pásma v jižní části území částečně zasahuje porost smrkové monokultury ve věku přibližně 45 let.

Management, ohrožení: Skalní útvar je využíván k horolezeckým účelům - vytyčeno několik výstupových cest s fixními skobami. Přírodní památka Kozel leží poblíž frekventované červeně značené turistické trasy vedoucí jižním hřebenem Chřibů z Bohuslavic přes hrad Buchlov a Velehrad do Starého Města u Uherského Hradiště. Stezka postupně prochází nebo těsně míjí celkem šest zvláště chráněných území na jižním hřebeni Chřibů: PR Moravanské lúky (Jihomoravský kraj, okres Hodonín), PP Kozel, nedalekou PP Kazatelna (0,8 km), PR Ocásek (1,5 km), PR Holý kopec a PP Barborka.


Přírodní památka Kozel (1. 3. 2003)		Přírodní památka Kozel (18. 6. 2006)

Za Zlechovským potokem je na stezce krátká odbočka ke skalním útvarům v PP Břestecká skála a v obci Chabaně lze odbočit na žlutě značenou turistickou stezku k památnému stromu sekvojovci obrovskému (400 m). Na rozcestí U křížku nebo U mísy je možné odbočit na turistické stezky vedoucí ke zřícenině hradu Cimburk. Je zde také vyznačena cyklostezka vedoucí z Osvětiman do Starého Města u Uherského Hradiště.

Natura 2000: Přírodní památka Kozel se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) v kategorii PR a PP, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu řeky Moravy.

Skalní mísy v pískovcovém balvanu nedaleko PP Kozel,
u turistické stezky k rozcestí a studánce U mísy

Literatura:

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Demek, J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. NČSAV Praha.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. Časopis pro mineralogii a geologii, roč. VI, 1961, č. 3, s. 262-269, Praha.

Cílek, V. (1954): Magurské nasunutí na jz. konci Chřibů. In Práce ústavu pro naftový výzkum, SNTL.

Gába, Z. (1971): Izolovaná skála „Kozel” ve Chřibech. Věstník okresního musea v Kroměříži, listopad 1971, str. 3-15.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. Krajský úřad Zlínského kraje, 2017, první vydání. ISBN 978-80-87833-26-1.

Hrabec, J., Mikula, F. et Stratil, K. (1998): Chřiby – Turistický průvodce. Uherské Hradiště, LVPrint, 232 s. ISBN 80-238-8473-5.

Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 1633 Kozel [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1633.

Kouřilová, M. (2011): Využití geologické stavby území Chřibů ve výuce přírodopisu na základní škole. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc.

Krepčíková, H. (1986): Geologicko - geomorfologický inventarizační průzkum CHPV Kozel ve Chřibech. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Psotová, H., Kamasová, L. et Girgel, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Kozel na období 2015-2024. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J. (2005): Plán péče pro přírodní památku Kozel na období 2005-2014. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. Valašské Meziříší: Vl. Skýpala, 190 s.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Tkáčiková, J. et Vaculík, P. (2009): Horolezectví a ochrana přírody - rovnováha nebo konflikt zájmů? – In: Sehnálek, D. et all. [eds.] (2009): Dny práva – 2009, Sborník příspěvků, 3. ročník mezinárodní konference, Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 10 s.

Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D.

Aktualizováno 4. 10. 2021