Přírodní památka Makovica
Základní údaje: Přírodní památka Makovica představuje zachovalou bučinu s pískovcovými skalními útvary v oblasti Středomoravských Karpat – Chřibů. Nachází se v Jankovické vrchovině (okrsek Stupavské vrchoviny) na úbočí Velké Lipové (454,8 m n. m.), na mírných až prudších svazích kóty 436,6 m n. m., v nadmořské výšce 344 až 436,6 m n. m., asi 750 m jižně od bývalé hájovny Na Pile v údolí Dlouhé řeky, Katastrální území Buchlovice. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 2/2002 ze dne 25. 3. 2002, přehlášeno nařízením č. 8/2002 ze dne 20. 5. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2157. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 5,20 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Reprezentativní ukázka typických lesních společenstev chřibské pahorkatiny. Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou paleogenní sedimenty lukovských vrstev (paleogén – paleocén) soláňského souvrství a belovežského souvrství (paleocén – střední eocén) račanské jednotky magurského flyše. Jedná se o nevápnité pískovce, jílovce a slepence. Odolnější arkózové pískovce a slepence lukovských vrstev vystupují především v horních partiích přírodní památky na povrch jako zajímavé skalní útvary. Na jejich povrchu jsou patrné typické znaky zvětrávání a odnosu hornin jako jsou výklenky, převisy, skalní mísy, vzácně i voštiny atd.
Flóra a vegetace: V celém porostu lze popsat několik lesních společenstev. Východní část je tvořena tzv. nahou bučinou, fytocenologicky náležejí k asociaci Luzulo-Fagetum, druhově chudé acidofilní bučině bez vytvořeného bylinného patra. Roztroušeně se vyskytuje diagnostický druh bika bělavá (Luzula luzuloides) a několik druhů rodu jestřábník (Hieracium). Směrem k západu se mění druhové zastoupení bylinného patra. Dominuje zde ostřice chlupatá (Carex pilosa) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora), objevují se diagnostické druhy jako kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), svízel vonný (Galium odoratum) a další. Toto společenstvo náleží syntaxonomicky ke květnatým ostřicovým bučinám asociace Carici pilosae-Fagetum.
Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Na lokalitě se vyskytují běžné druhy živočichů charakteristické pro tuto oblast Chřibů, z plazů byl pozorován slepýš křehký (Anguis fragilis), často se zde zdržuje např. prase divoké (Sus scrofa). Lesnictví: Stromové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata) a částečně i nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies). Na úpatí se vyskytuje doubrava s podrostem strdivky jednokvěté (Melica uniflora). Část chráněného území slouží jako výzkumná plocha VÚLHM k výzkumu defoliace starých bukových porostů v Chřibech. Management, ohrožení: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou přirozenou obnovou. Cílem ochrany je hospodářský les s určitou druhovou skladbou. Chráněné území leží mimo značené turistické stezky a je poměrně málo navštěvované. Natura 2000: Přírodní památka Makovica se nachází na území Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Borkovec, J. (2019): Analýza vybraných maloplošných chráněných území v přírodním parku Chřiby. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2 Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49-87. Hrabec, J. (2008): Natura 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197-202. ISBN 978-80-7375-193-7. Hrabica, A. (1999): „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Krupičková (2001): Botanický průzkum návrhu přírodní památky Makovica, Uherské Hradiště. Lovecká, J. (2011): Svahové pochody v přírodním parku Chřiby a biotopy sesuvných území. – Diplomová práce. Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc. Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc. Schneider J., Lacina D., Kupec P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje EVL Chřiby. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Schneider, J. a kol. (2012): Plán péče pro přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012–2021. – Újezd u Tišnova. Depon. in KrÚ Zlínského kraje. Šálek, P. (2006): Základní inventarizační zoologický průzkum obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Makovica. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: KrÚ Zlínského kraje. Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání. Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. [eds.] Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7. Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2. |
• Aktualizováno 4. 10. 2021 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |