Národní přírodní památka Na Adamcích
Základní údaje: Národní přírodní památka Na Adamcích představuje unikátní teplomilná společenstva úzkolistých i širokolistých suchých trávníků na pahorcích a poměrně členitých svazích různé orientace mezi obcemi Želetice a Nenkovice. Tvoří ji dva na sebe navazujícími přírodní amfiteátry, Přední Adamce a nověji vyhlášená část Zadní Adamce. Nachází se v Kyjovské pahorkatině (podcelek Mutěnická pahorkatina, okrsek Krumvířská pahorkatina), asi 700 m severovýchodně od kóty Homole (273 m n. m.), v rozpětí nadmořských výšek 205 až 257 m n. m., asi 200 m jihozápadně od okraje zástavby obce Želetice. Katastrální území Želetice u Kyjova, Nenkovice, okres Hodonín. Poprvé vyhlášeno v roce 1972 (viz historie ochrany). Evidenční kód ÚSOP: 561. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 15,1577 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 2,7437 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: a) společenstva subpanonských úzkolistých suchých trávníků (Festucion valesiacae) a širokolistých suchých trávníků (Bromion erecti), b) vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů hadinec červený (Echium maculatum) a lýkovec vonný (Daphne cneorum) včetně jejich biotopů, a c) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace modrásků, kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a strnad luční (Miliaria calandra), včetně jejich biotopů.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní flyšové sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství (oligocén svrchní, miocén spodní) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Střídají se zde šedé až žlutavě šedé slídnaté a vápnité pískovce, jemně až středně zrnité, s šedými vápnitými jílovci a vložkami skluzových slepenců. Tyto horniny jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami. V půdních typech převažují pararendziny kambické, pouze místy se nacházejí na SV svazích také černozemě typické. Nachází se zde také několik sesuvů půdy.
Flóra a vegetace: Lokalita má charakter stepních lad s teplomilnou a suchomilnou vegetací, která se zde z větší části vyvinula díky tradičním způsobům obhospodařování v minulosti. Druhová skladba chráněného území se značně mění v závislosti na jeho expozici. Na stepních stráních jižních a jihozápadních svahů dominují společenstva úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiacae s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), v nichž se vyskytuje např. ostřice nízká (Carex humilis), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kosatec nízký (Iris pumila), sinokvět měkký (Jurinea mollis) a violka obojetná (Viola ambigua).
Na západních svazích se vyvinula xerotermní společenstva s dominantní ostřicí nízkou (Carex humilis) a omanem mečolistým (Inula ensifolia), na hlubších půdách širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Hojný je hlaváček jarní (Adonis vernalis), který doprovází koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), hadinec červený (Echium maculatum), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), modřenec hroznatý (Muscari neglectum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), třemdava bílá (Dictamnus albus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a kakost krvavý (Geranium sanguineum). Z orchidejí se vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), vzácně i vstavač osmahlý (Orchis ustulata) a vemeníček zelenavý (Coeloglossum viride).
Dále zde rostou např. bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), černýš rolní (Melampyrum arvense), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), česnek žlutý (Allium flavum), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kozinec dánský (Astragalus danicus), len tenkolistý (Linum tenuifolium), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), mochna bílá (Potentilla alba), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), oman srstnatý (Inula hirta), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), pelyněk pontický (Artemisia pontica), pipla osmahlá (Nonea pulla), prvosenka vyšší (Primula elatior), rozrazil rakouský (Veronica austriaca), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), smldník jelení (Peucedanum cervaria), snědek Kochův (Ornithogalum kochii), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), třezalka ozdobná (Hypericum elegans), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), záraza bílá (Orobanche alba), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica).
Na několika místech se nacházejí poměrně bohaté populace kriticky ohroženého lýkovce vonného (Daphne cneorum). K nejvzácnějším rostlinám NPP Na Adamcích patří nenápadná bezobalka sivá (Trinia glauca) z čeledi miříkovitých, která je v České republice známá pouze z několika lokalit na jižní Moravě. Zajímavostí je přítomnost ostrůvku vlhkomilných druhů, především česneku hranatého (Allium angulosum) a sítin (Juncus sp.), na podmáčené plošce v horní části úvozové cesty. Z mechorostů byl na obnažené půdě nalezen vzácný drobnomech Floerkeův (Microbryum floerkeanum). Na části území se nacházejí staré třešňové a švestkové sady.
Fauna: Na teplomilnou vegetaci je vázána celá řada ohrožených a chráněných druhů hmyzu, nápadní jsou především denní motýli, např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), několik druhů modrásků a vřetenušek. Z brouků lze spatřit např. svižníky (Cicindela sp.), majku obecnou (Meloe proscarabaeus), majku fialovou (Meloe violaceus), zlatohlávka huňatého (Tropinota hirta) a zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta). Na staré třešně je svým vývojem vázán dnes již ubývající krasec třešňový (Anthaxia candens).
Z dalších druhů hmyzu se můžeme setkat s kudlankou nábožnou (Mantis religiosa), cikádou chlumní (Cicadetta montana) a cvrčkem polním (Gryllus campestris). Území je také jedním z posledních útočišť některých opylovačů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera) a řady druhů karnivorního a parazitického hmyzu, který reguluje zemědělské škůdce.
Plazi jsou zastoupeni poměrně hojnou ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Ornitologická pozorování uvádějí výskyt 37 druhů ptáků, za zmínku stojí např. strnad luční (Emberiza calandra), vlha pestrá (Merops apiaster), žluva hajní (Oriolus oriolus), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). Ze savců zde žijí běžné druhy zemědělské krajiny, nedaleko NPP se nachází farma zaměřená na chov daňka evropského.
Historie ochrany: Původně bylo území vyhlášeno v roce 1972 Ministerstvem kultury ČR (výnos č. j. 18245/72 ze dne 29. 12. 1972) jako státní přírodní rezervace Na Adamcích o rozloze 7,4750 ha. Rezervace byla zřízená k ochraně zbytků přirozených stepních společenstev na Ždánických pískovcích. Na základě ustanovení § 90 odst. 8 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bylo území administrativně zařazeno do kategorie národní přírodní památka. Nově bylo vyhlášeno až vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 150/2014 Sb. ze dne 18. 7. 2014 o vyhlášení Národní přírodní památky Na Adamcích a stanovení jejích bližších ochranných podmínek s účinností od 1. 8. 2014. Přitom byla do původní NPP přičleněna část zvaná „Zadní Adamce“, celková výměra se tím zvětšila na současných 15,1577 ha, což je více než dvojnásobek původní výměry.
Management, ohrožení: Území je ohroženo především splachy hnojiv a úlety pesticidů z okolních zemědělských pozemků. Nepovolené vypalování travnatých ploch, ke kterému zde v minulosti občas docházelo, představuje závažné riziko především pro populace ohrožených druhů hmyzu. Údržba území spočívá v pravidelném ručním kosení s ohledem na výskyt chráněných druhů rostlin i živočichů. Je zde také prováděno odstraňování náletových a nepůvodních druhů dřevin, zvláště kustovnice cizí. Na vybraných dílčích plochách byla několikrát realizována také pastva ovcí. Údolím východního amfiteátru (Přední Adamce) prochází po úvozové cestě poměrně málo frekventovaná zeleně značená turistická stezka ze Želetic do Nenkovic.
Natura 2000: NPP Na Adamcích je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Na Adamcích (CZ0620419) v panonské biogeografické oblasti o rozloze 15,0601 ha. Území je mimořádně významné jako lokalita teplomilných trávníků s výskytem řady ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů, např. hadince nachového, lýkovce vonného, bezobalky sivé a vzácných druhů modrásků.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: AOPK ČR (2012): Plán péče o Národní přírodní památku Na Adamcích na období 2012–2021. Depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Jižní Morava, Brno. AOPK ČR (2014): Plán péče o Národní přírodní památku Na Adamcích na období 2014–2021. Depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Jižní Morava, Brno. AOPK ČR (2019): Regionální akční plán pro modráska ligrusového (Polyommantus damon) v CHKO České středohoří. AOPK ČR, Praha. Beneš J. et Konvička M. (2006): Denní motýli v národních maloploškách: první poznatky z celostátní inventarizace. – Ochrana přírody, 61, 5: 145–150. Beneš, J. et Spitzer, L. (2019): Inventarizační průzkum denních motýlů (Lepidoptera) v NPP Na Adamcích v roce 2019 (AOPK ČR – Jižní Morava). Závěrečná zpráva. – České Budějovice. 33 s., fotografická příloha. Ms., depon. in: ÚSOP, AOPK ČR, Praha. Bezděčka, P., Jongepier, J. W. a kol. (2001): Chráněná území okresu Hodonín. Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty o. p. s. Bízová, J. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jihomoravského kraje. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Agronomická fakulta. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Čáp, J. (2005): Inventarizační průzkum NPP Na Adamcích – floristická inventarizace. – Ms., depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Jižní Morava, Brno. Dolanský, J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Distribution and habitat preferences of spiders of the genus Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) in Czechia. – In: Vč. Sb. Přír. – Práce a studie, 18: 125–140. ISSN 1212-1460. Dřevojan, P., Hradílek, Z., Koval, Š., Kubešová, S., Mikulášková, E., Novotný, I. & Zmrhalová, M. (2017): Zajímavé bryofloristické nálezy XXVII. – BRYONORA / 59 (2017). Grüll, F. (1986): Inventarizační průzkum vegetačního krytu přírodní rezervace Na Adamcích. Ms., depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Jižní Morava, Brno. Hartman, Z. (1958): Xerothermní květena území jižně Ždánického lesa. – Diplomová práce, 58 pp. Depon. in: Kat. syst. bot. a geobot. PřF MU Brno. Hrouzek, M. et Hula, V. (2007): Současná situace moravských populací kriticky ohroženého modráska ligrusového (Polyommatus damon). – In: Laštůvka, Z. et Šéfrová, H. [eds.] (2007): II. Lepidopterologické kolokvium – program a sborník abstraktů AF MZLU v Brně, 25. ledna 2007, s. 9. Hubáčková A., Vachek M., Ambrozek L., Kučera Z., Paličková M., Jongepierová I., Čmelík P. (1997): Příroda okresu Hodonín. OkÚ Hodonín, referát životního prostředí. Jakubková, M. (1997): Biologie, ekologie a rozšíření Daphne cneorum L. na Moravě. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, 105 s. John, V., Beneš, J., Číp, D., Andres, M. et Konvička, M. (2020): Ochrana motýlů v době klimatické. – In: Ochrana přírody 3/2020: 6-11. Kobzinková, M. (1995): Floristické poměry pahorkatiny mezi obcemi Želetice a Násedlovice (okres Hodonín). Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar. Konvička, M., Hrouzek, M., Beneš, J. et Havelda, Z. (2006): Monitoring a předběžný autekologický průzkum modráska ligrusového (Polyommatus damon, Lycaenidae) na jeho posledních lokalitách v ČR: Podklady pro přípravu záchranného programu (2005–006). – Msc., depon. in: AOPK ČR, Praha, 19 s. + 9 s. příloh. Kuras, T., Mazalová, M. et Šarapatka, B. (2017): Stepní lada jako refugia motýlů agrární krajiny Čejčska. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Pekárová, J. (2000): Plán péče pro NPP Na Adamcích a její ochranné pásmo na období 2001–2010. - Ms., depon. in Správa CHKO Pálava, Mikulov. Pivodová, S. (2019): Monitoring a management vybraných zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin v NPP Na Adamcích v obci Želetice v Krumvířské pahorkatině. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jitka Málková, Csc. Rejžek, M. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v kompetenci Správy CHKO Pálava. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. Slancarová, J. (2009): Srovnání nároků dvou ohrožených modrásků Polyommatus damon a Polyommatus thersites, využívajících shodnou živnou rostlinu. Bakalářská diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, PhD. Staněk, D. (1983): Floristická studie části území Nenkovice, Stavěšice, Strážovice, Dražůvky a Želetice. Diplomová práce. Depon. in: Kat. syst. bot. a geobot. PřF MU Brno. Šlancarová, J. (2011): Vliv heterogenity krajiny na složení lokálních společenstev: Motýli ve stepních rezervacích jižní Moravy. – Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta & Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. Thomayerová, J. (2009): Thalictrum minus agg. v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119. |
| • Aktualizováno 10. 12. 2021 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |