Přírodní památka Nádrž Tesák

Přírodní památka Nádrž Tesák (5. 7. 2017)

Přírodní památka Nádrž Tesák (5. 7. 2017)

Základní údaje: Přírodní památka Nádrž Tesák představuje významný biotop obojživelníků, který tvoří betonová vodní nádrž a cca 7 m široký pás vegetace kolem hran této nádrže, v minulosti zarůstající náletovými dřevinami. Nachází se v centrální části Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina), v horském sedle a rekreačním středisku Tesák v nadmořské výšce 690 m n. m., asi 20 m východně od bývalé restaurace Chata Tesák (chata vyhořela 29. 1. 2022) a 850 m sv. od kóty Kyčera (757 m n. m). Vyhlášeno nařízením Zlínského kraje č. 5/2015 ze dne 29. 6. 2015. Katastrální území Rajnochovice, okres Kroměříž. Evidenční kód ÚSOP: 6097. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha: 0,1332 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Populace čolka karpatského (Lissotriton montandoni) a dalších druhů obojživelníků včetně jejich biotopu.

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad okolí přírodní památky tvoří ráztocké vrstvy soláňského souvrství (křída svrchní, paleocén) s flyšovými vrstvami charakteristickými proměnlivým podílem pískovců a jílovců a ostrůvky kaumbergského souvrství (křída svrchní) s rudohnědými a zelenošedými jílovci. Na povrchu převládají kamenité až hlinito-kamenité deluviální sedimenty kvartéru. Půdní pokryv území tvoří kambizem.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)   Zarůstající část nádrže (5. 7. 2017)

Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)

 

Zarůstající část nádrže (5. 7. 2017)

Hydrologie: Ve vlastním chráněném území se nenachází žádný vodní tok. Nejblíže je bezejmenný levostranný přítok říčky Juhyně, tekoucí asi 180 m jihovýchodně od hranice území, kterým je také lokalita odvodňována. Uměle vybudovaná betonová nádrž obdélníkového tvaru o rozměrech 17,3 m × 32,8 m a maximální hloubce 1,5 m se dělí na mělčí a hlubší část. Nádrž nebývá vodou zcela zaplněna, výška vodní hladiny v hlubší části se pohybuje kolem 90 cm, v mělčí kolem 40 cm. V současné době jsou jediným zdrojem vody v nádrži pouze atmosférické srážky.

Flóra a vegetace: Přírodní památka není po botanické stránce nijak zvlášť zajímavá. Mělčí část vodní nádrže, více než třetina celkové plochy, je v současnosti téměř zcela zarostlá orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) a další mokřadní vegetací. Vodní hladinu pokrývá během vegetačního období okřehek menší (Lemna minor), vyskytuje se zde také okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca). Leknín bílý (Nymphaea alba) zde byl nejspíše vysazen.

Fauna: Umělá vodní nádrž představuje unikátní biotop vhodný pro rozmnožování obojživelníků a dalších vodních živočichů. Z vážek byly pozorovány pouze běžné druhy, např. šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea), šídlo královské (Anax imperator), lesklice zelenavá (Somatochlora metallica) a vážka rudá (Sympetrum sanguineum). Z chráněných druhů obojživelníků je nejhojnější čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a čolek karpatský (Lissotriton montandoni), jejichž populace dosahují několika desítek až stovek exemplářů. Nejméně početný je čolek obecný (Lissotriton vulgaris), u kterého dochází také ke křížení s čolkem karpatským. Dále se zde vyskytují ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů se v okolí nádrže zdržuje ještěrka obecná (Lacerta agilis). 

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni), PP Nádrž Tesák (7. 5. 2007)

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni), PP Nádrž Tesák (7. 5. 2007)

Vlastní chráněné území nabízí díky své malé rozloze jen minimum hnízdních příležitostí, pravidelně zde hnízdí pouze kos černý (Turdus merula). V blízkém okolí hnízdí z chráněných druhů ptáků lejsek šedý (Muscicapa striata), z běžných např. červenka obecná (Erithacus rubecula), konipas bílý (Motacilla alba), konipas horský (Motacilla cinerea), linduška lesní (Anthus trivialis), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), holub hřivnáč (Columba palumbus), sojka obecná (Garrulus glandarius), datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud velký (Dendrocopos major). Při sběru potravy byl v přírodní památce a jejím okolí pozorováni drozd zpěvný (Turdus philomelos), křivka obecná (Loxia curvirostra), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Na přeletu nad Tesákem byli pozorováni např. čáp černý (Ciconia nigra), čížek lesní (Carduelis spinus), žluva hajní (Oriolus oriolus), žluna šedá (Picus canus), krkavec velký (Corvus corax), včelojed lesní (Pernis apivorus), káně lesní (Buteo buteo), krahujec obecný (Accipiter nisus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). V minulosti hnízdil v okolí Tesáku také kos horský (Turdus torquatus), v posledních letech zde byla jen ojedinělá pozorování, pravděpodobně pouze protahujících jedinců.

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris), PP Nádrž Tesák (7. 5. 2007)

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris), PP Nádrž Tesák (7. 5. 2007)

Ze savců byli při lovu potravy zaznamenáni netopýr večerní (Eptesicus serotinus) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). V okolí se dále vyskytují např. veverka obecná (Sciurus vulgaris), ježek východní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes) a liška obecná (Vulpes vulpes).

 Lesnictví: Ve vlastním chráněném území se nenacházejí žádné lesní pozemky, ze západní strany jej obklopují lesní porosty – bohatá jedlová bučina mařinková (5B1) a bohatá jedlová bučina s ostružiníkem chlupatým (5B2).

Historie ochrany území: Vodní nádrž byla na Tesáku vybudována v 70. letech 20. století, k její stavbě byly použity betonové panely. Oficiálně se jednalo o nádrž požární, ve skutečnosti měla sloužit jako koupaliště pro sousedící rekreační středisko. V roce 1993 byla lokalita zaregistrována jako významný krajinný prvek – biotop s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů obojživelníků. První managamentová opatření byla provedena v roce 2000, kdy byl částečně odstraněn porost orobince a listí napadané do nádrže. Asi do roku 2005 byly břehy nádrže udržovány kosením.  

Přírodní památka Nádrž Tesák (12. 10. 2014)

Přírodní památka Nádrž Tesák (12. 10. 2014)

  Management, ohrožení: V roce 2017 byla z okolí nádrže odstraněna většina křovin a vzrostlých dřevin, především jehličnanů, ponechána byla část nejblíže k turistické chatě. Mělčí část je v současnosti zcela zarostlá orobincem úzkolistým, který zabírá více než třetinu plochy nádrže. V plánu péče je navrženo odstranění části porostu orobince z této mělčí části a celého porostu z hlubší části nádrže spolu s redukcí zazemnění. Je třeba také obnovit oplocení celého prostou nádrže, které je v havarijním stavu. Nádrž se nachází v bezprostřední blízkosti rekreačních objektů, z čehož plyne řada dalších možných negativních vlivů na chráněné území.

Natura 2000: Přírodní památka Nádrž Tesák je v částečném překryvu s evropsky významnou lokalitou Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) o celkové rozloze 2396,5918 ha, představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Nádrž Tesák (5. 7. 2017)

Přírodní památka Nádrž Tesák (5. 7. 2017)

 Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-


Literatura:

Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 8/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144 pp.

Hanel, L. et Zelený, J. (2000): Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. – Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9, Vlašim, 240 s.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chvojková,E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s.

Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 180 pp. ISBN 978-80-200-2399-5.

Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1.

Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., 96 s., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2013): Plán péče o přírodní památku Nádrž Tesák na období 2015–2024. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Nádrž Tesák. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šálek, P. (2018): Inventarizace ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v Přírodní památce Nádrž Tesák. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 20 s. + 1 s. příloh.

Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp.

Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4.

Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. 


Aktualizace 29. 1. 2022 Hostýnské vrchy Úvodní stránka Zpět
Nahoru