Přírodní rezervace Nová hora
Základní údaje: Přírodní rezervace Nová hora představuje členité území tvořené komplexem bělokarpatských květnatých luk, pastvin, starých ovocných sadů, lesíků, křovin a mokřadů. Nachází se ve Straňanské kotlině na jihozápadním úbočí Nové hory (552 m n. m.) v nadmořské výšce 385 až 510 m n. m., na severovýchodním okraji obce Květná. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením ONV v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Nová hora I. a II. o celkové výměře 20,2431 ha s vyhlášeným ochranným pásmem o výměře 3,20 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991 opět jako CHPV Nová hora I. a II. o celkové výměře 17,0431 ha s ochranným pásmem o původní výměře, naposledy přehlášeno vyhláškou č. 3 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995 jako PR Nová hora a rozšířeno na současnou výměru. Evidenční kód ÚSOP: 798. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková výměra: 29,7412 ha, vyhlášené ochranné pásmo: 12,8131 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Udržení charakteru lučních i hájových společenstev. Záchrana mikrolokalit chráněných a ohrožených druhů rostlin. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen horninami svodnického souvrství (spodní paleocén-svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše, v nichž převažují vápnité prachové jílovce. Terén je poměrně členitý, poznamenaný lidskou činností. Na svahových sedimentech (levý údolní svah potoka Klanečnice) se vyvinuly kambizemě pseudoglejové a pseudoglej typický, střední zrnitosti. Flóra a vegetace: Na bělokarpatských květnatých loukách převažují teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana) a mezofilní ovsíkové a kostřavové louky svazu Arrhenatherion, téměř čtvrtinu plochy rezervace zaujímají dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, nachází se zde i drobné luční prameniště a mokřady s vegetací svazu Caricion davallianae. Vyskytuje se zde řada ohrožených a chráněných druhů, dosud bylo v rezervaci nalezeno 358 taxonů vyšších rostlin. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) zde roste např. vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač bledý (Orchis pallens), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pouze vzácně tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) a vstavač vojenský (Orchis militaris), na vlhčích místech prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), na prameništi kruštík bahenní (Epipactis palustris), v lesících lemujících louky se přidává okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a vzácně kruštík nepravý (Epipactis pseudopurpurata). V minulosti uváděné druhy vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač kukačka (Orchis morio), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a hlavinka horská (Traunsteinera globosa) nebyly v posledních letech prokázány. Z dalších zajímavých druhů se v rezervaci vyskytuje např. kriticky ohrožený hrachor panonský (Lathyrus pannonicus subsp. pannonicus), který roste v České republice na jediné makrolokalitě právě zde ve Straňanské kotlině, dále ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), na prameništích šáchor tmavý (Cyperus fuscus), v mokřadu zblochan hajní (Glyceria nemoralis) a mléč bahenní (Sonchus palustris). Fauna: Pestrá mozaika lučních i lesních biotopů představuje významné útočiště pro vzácné a ohrožené druhy živočichů, především hmyzu. V posledních letech zde proběhly zoologické průzkumy zaměřené na několik skupin bezobratlých: motýli (Lepidoptera), střevlíci (Coleoptera: Carabidae), vrtalky (Diptera: Agromyzidae), květilkovití (Diptera: Anthomyiidae), škvoři (Dermaptera), švábi (Blattaria), rovnokřídlí (Orthoptera), kudlanky (Mantodea), křísi (Auchenorrhyncha), mery (Sternorrhyncha), ploštice (Heteroptera), některé další skupiny dvoukřídlých (Diptera: koutulovití - Psychodidae, ovádovití - Tabanidae) a širopasých blanokřídlých (Hymenoptera: Symphyta). Z ohrožených a vzácnějších druhů motýlů zde žije např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ohniváček modrolemý (Lycaena alciphron), ohniváček modrolesklý (Lycaena hippothoe), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), perleťovec maceškový (Argynnis niobe), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci). Ze střevlíkovitých brouků je hojný střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) a střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi). Zajímavý je také výskyt vzácných druhů fytofágních brouků, z nichž zde byli nalezeni např. nosatec Donus intermedius, lalokonosec Otiorhynchus multipunctatus a dřepčík Longitarsus brunneus. Z dalších skupin hmyzu se běžně vyskytuje např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák luční (Bombus pratorum), mravenec trávníkový (Formica rufibarbis) a mravenec stepní (Formica cunicularia). Plazi jsou na lokalitě zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis). V rezervaci a jejím okolní nachází vhodné hnízdní a potravní příležitosti řada druhů ptáků, vázaných na luční biotopy, lesní lemy a lesní porosty, ze vzácných druhů byl zaznamenán chřástal polní (Crex crex). Lesnictví: Horní část rezervace je porostlá listnatými háji a sukcesními porosty na bývalých loukách. Pestrou dřevinnou skladu tvoří dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), topol osika (Populus tremula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), hlohy (Crataegus sp.), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) a další druhy. Na části lesních ploch jsou také porosty nepůvodní borovice lesní (Pinus sylvestris). Management, ohrožení: Části rezervace byly v minulosti využívány jako jednosečné louky, které byly součástí rozlehlého lučního komplexu pod Novou horou, většina ploch však byla v 70. letech 20. stol. rozorána. V dolní části území byla drobná políčka a švestkové sady, dubohabrové hájky byly těženy výběrovým způsobem. V době hospodaření státního statku byly koseny jen snadno přístupné plochy. Většina zbylé části území, zvláště v horní části, zarostla nálety dřevin. Louky s masovým výskytem tořiče byly v 80. letech 20. stol. poničeny aplikací minerálních hnojiv. Po roce 1990 bylo přihnojování luk ukončeno a v letech 1993–95 zrekonstruovala ZO ČSOP Vlčnov nejcennější plochy luk likvidací náletu a stařiny a obnovila na nich pravidelné kosení. Stav lučních porostů se zlepšil natolik, že se opět objevily tořiče i jiné ohrožené druhy na místech jejich původního výskytu. Louky je možné kosit jednou ročně, zornit je možné jen minimální plochy v dolní části území a jen se souhlasem Správy CHKO Bílé Karpaty. Na políčkách je nepřípustné chemické ošetřování s výjimkou hnojení. V lesích je možno hospodařit výběrovým způsobem s upřednostňováním těžby jehličnatých dřevin a následnou přirozenou obnovou listnáčů. Natura 2000: Přírodní rezervace Nová hora se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (kód CZ0724090). Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788. Černý, M. (1999): Inventarizační průzkum vrtalek (Diptera) vybraných lokalit CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Devánová, K. (2009): Inventarizační průzkum PR Nová hora z oboru botanika. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. – Diplomová práce, depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc. Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104. Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1996): Botanický inventarizační průzkum PR Nová hora. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR. Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52 - 75. Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4. Jongepierová, I. et Jagoš, B. (2003): Plán péče o Přírodní rezervaci Nová hora na období 2004–2013. – Ms., depon. in Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR. Jongepierová, I., Tomešek, M. & Žmolík, M. (2013): Plán péče o Přírodní rezervaci Nová hora na období 2014–2023. Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR. Kočárek, P. (2008): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea v PR Nová hora v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Kozmáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s- 295 Malenovský, I., Kment, P. & Konvička, O. [eds] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933. Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. - Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Resl, K. (2005): Zoologické podklady (Coleoptera, Carabidae) pro vypracování plánů péče o NPR Javořina, PR Javořina, PR Nová Hora, PP Vápenky, PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty. Řezáč, M. (2009): Rozšíření a ochrana pavouků sklípkánků (Araneae: Atypus spp.) v České republice. Distribution and conservation of the purse-web spiders (Araneae: Atypus spp.) in the Czech Republic. Příroda, Praha, 28: 3-43. Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp. Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996. - Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Šnajdara P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání. Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P. Zábranská, D. (1980): Botanický průzkum CHKO BíIé Karpaty. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. |
• Aktualizováno 22. 8. 2023 | CHKO Bílé Karpaty | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |