Přírodní památka Ondřejovsko

Přírodní památka Ondřejovsko (24. 4. 2015)

Přírodní památka Ondřejovsko (24. 4. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Ondřejovsko představuje zachovalé přírodě blízké lesní porosty ve vrcholových partiích zalesněného skalnatého hřbetu kóty Ondřejovsko (633,8 m n. m.) a svahů exponovaných převážně na jih a sever. Nachází se v jihozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Lukovská hornatina), v nadmořské výšce 580 až 634 m, nedaleko PP Bzová, asi 3 km severozápadně od obce Vlčková,  Katastrální území Vlčková. Vyhlášeno 16. 4. 1987. Kód lokality ÚSOP: 1429. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 4,2808 ha. Mapy.cz.

PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)   PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)

 

PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Předmět ochrany: Zachování původní druhové skladby vˆ lesních typech lipové javořiny a klenové bučiny s jedlí v Hostýnských vrších.

Mrazový srub v PP Ondřejovsko (5. 4. 2004)

Mrazový srub v PP Ondřejovsko (5. 4. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří hrubozrnné pískovce až polymiktní slepence lukovských vrstev (paleocén) svrchního soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. 

Mírně ukloněné skalní bloky porůstají mechy, PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)   Výklenky typu abri na úpatí mrazového srubu, PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Mírně ukloněné skalní bloky porůstají mechy,
PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)

 

Výklenky typu abri na úpatí mrazového srubu.
PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Tyto horniny vystupují ve vrcholových partiích na povrch jako skalnatý hřbet s mrazovým srubem. Půdní povrch je kamenitý až balvanitý, místy se sutěmi. Půdním typem jsou ve vyšších partiích rankery, v nižších polohách mezotrofní a pseudoglejové kambizemě.

Mrazový srub ve vrcholových partiích PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Mrazový srub ve vrcholových partiích PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Ondřejovsko tvoří společenstva květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, na sutích společenstva suťových lesů asociace Lunario-Aceretum. Převládající dřevinou stromového patra je buk lesní (Fagus sylvatica), hojně je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), nalezneme zde jilm horský drsný (Ulmus glabra), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ojediněle osiku obecnou (Populus tremula). V mlazině se kromě dříve vzpomenutých dřevin objevuje smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua) a vrba jíva (Salix caprea). Jedle bělokorá (Abies alba) je na ústupu a většina jedinců již uschla. 

Křivatec žlutý (Gagea lutea), PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)   Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Křivatec žlutý (Gagea lutea)
PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

 

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

V keřovém patře se zejména ve vrcholově skalnaté partii rozmáhá maliník (Rubus idaeus). Díky značnému prosvětlení hřebenových částí je vyvinuto velmi bohaté bylinné patro, jehož druhové složení je charakteristické pro květnaté bučiny, roste zde např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), hrachor jarní (Lathyrus vernus), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), křivatec žlutý (Gagea lutea), jestřábník zední (Hieracium murorum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a další.

Porost pralesovitého charakteru v přírodní památce Ondřejovsko (5. 5. 2004)

Porost pralesovitého charakteru v přírodní památce Ondřejovsko (5. 5. 2004)

Na skalách se poměrně hojně vyskytuje osladič obecný (Polypodium vulgare). Z chráněných druhů rostlin zde můžeme najít lilii zlatohlávek (Lilium martagon), měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva) a ojediněle i sněženku podsněžník (Galanthus nivalis).

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum),  PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum),  PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)

Fauna: Hřeben Ondřejovska a jeho širší okolí je významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva, vyskytuje se zde např. ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), datel černý (Dryocopus martius) a včelojed lesní (Pernis apivorus), v posledních letech zde pravidelně hnízdí krkavec velký (Corvus corax). Dříve bylo zaznamenáno i hnízdění výra velkého (Bubo bubo). Pozorován byl také čáp černý (Ciconia nigra), který by zde též mohl nalézt vhodné podmínky pro úspěšné zahnízdění. Bohatá je také entomofauna, vyskytuje se zde např. několik druhů střevlíků (Carabus).

Přírodní památka Ondřejovsko (24. 4. 2015)

Přírodní památka Ondřejovsko (24. 4. 2015)

Torzo buku lesního v roce 2004. PP Ondřejovsko (5. 5. 2004)   A stejní torzo o 10 let později. PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Torzo buku lesního v roce 2004.
PP Ondřejovsko (5. 5. 2004)

 

A stejní torzo o 10 let později.
PP Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Lesnictví: Z hlediska lesnické typologie se zde nachází suťová javořina kapradinová (5J5) a bohatá bučina s ostřicí chlupatou (4B5). Porost má výrazný pralesovitý charakter se dvěma vyvinutými etážemi. První etáž tvoří silná kmenovina složená především z buků o stáří 160 let. V druhé etáži převládá mlazina až tyčkovina, jež vzešla hlavní měrou přirozenou obnovou a jen místy pochází z výsadby. Věková struktura druhé etáže se pohybuje od 15 do 60 let.

Tlející padlé kmeny v přírodní památce Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Tlející padlé kmeny v přírodní památce Ondřejovsko (22. 3. 2014)

Management, ohrožení: Jedle bělokorá se zde původně vyskytovala ve značném počtu, avšak podobně jako v ostatních chráněných lesních územích Hostýnských vrchů je na ústupu a většina jedinců již uschla. Přirozené zmlazení jedle, které se tu a tam vyskytuje, trpí okusem zvěře, přesto však představuje jistou šanci, že se tato dřevina na lokalitě udrží. Bylo by však žádoucí zajistit její ochranu. Pro zachování charakteru této přírodní památky je třeba ponechat lesní porosty samovolnému vývoji, při probírkách budou odstraňovány pouze nepůvodní smrky a modříny.

Ručně vytesané korýtko „Janoškův veksl“ v PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)

Ručně vytesané korýtko „Janoškův veksl“ v PP Ondřejovsko (15. 10. 2002)

Přírodní památka Ondřejovsko je jednou ze zastávek naučné stezky, která vychází z Lukova. Návštěvníky zavede také k dalším chráněným územím (PP Bezedník, PP Bzová, PP Chladná dolina a PP Vela) a seznámí je tak s nejhodnotnějšími partiemi této části Hostýnských vrchů.

Lesní porost v jižní části PP Ondřejovsko (24. 4. 2015)

Lesní porost v jižní části PP Ondřejovsko (24. 4. 2015)

Natura 2000: PP Ondřejovsko tvoří jádrové území Evropsky významné lokality Ondřejovsko (kód CZ0720190) v kategorii PP o celkové rozloze 298,0803 ha. Tato EVL představuje rozsáhlý komplex se zachovalými lesními společenstvy, z nichž nejvýznamnější jsou květnaté bučiny asociace Asperulo-Fagetum, četná jsou také lesní pěnovcová prameniště, která jsou prioritním stanovištěm soustavy Natura 2000.

Lesní porost v západní části PP Ondřejovsko (23. 3. 2014)

Lesní porost v západní části PP Ondřejovsko (23. 3. 2014)


Literatura:

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kirchner, K. et Krejčí, O. (1995): Databáze významných geologických lokalit: 1058 Ondřejovsko [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1058.

Kravalová-Hrubcová, E. (1983): Floristická studie jižních svahů Hostýnských vrchů. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce F. Dvořák.

Kulková, P., Kelarová J., Schneider, J. (2011): Plán péče pro přírodní památku Ondřejovsko na období 2012-2021. Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 223.

Schneider J., Kozumplíková A., Pazderová M. & Lampartová I. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Ondřejovsko. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. & Šušolová, J. eds.: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp. 


Aktualizováno 20. 1. 2020 Hostýnské vrchy Úvodní stránka Nahoru Zpět