Přírodní památka Orlí hnízdo

Přírodní památka Orlí hnízdo - horní část (24. 10. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Orlí hnízdo představuje fragmenty starých bučin na skalních výchozech v centrální části Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina). Je situována na strmém východním svahu Čerňavy (843,6 m n. m.), asi 460 m JVV od jejího vrcholu a 900 m severně od rekreačního střediska Na Tesáku. Katastrální území Rajnochovice. Zřízeno Nařízením Zlínského kraje č. 6/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6098. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková výměra 3,0163 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: květnaté bučiny (9130 - bučiny asociace Asperulo-Fagetum), acidofilní bučiny (9110 - bučiny asociace Luzulo-Fagetum), jeskyně nepřístupné veřejnosti (8310), ohrožené druhy ptáků.

Staré bukové porosty v horní části PP Orlí hnízdo (24. 10. 2015)		Staré bukové porosty v horní části PP Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními sedimenty rusavských vrstev (střední až svrchní eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma. Račanská jednotka je charakterizovaná střídáním slepenců, pískovců a jílovců, převažují modrošedé hrubozrnné pískovce (organodetritické) nad jílovci. Na lokalitě se nacházejí četné pískovcové skalní výchozy, balvany a místy i suť. Je zde pouze jediná krátká jeskyně (výška 1 m, šířka 0,6 m a hloubka 1,2 m), která je podobná skalnímu převisu. Z půdních typů převažuje ranker kambický.

Přírodní památka Orlí hnízdo - spodní balvanitá část (24. 10. 2015)

Flóra a vegetace: Lesní porosty situované ve výše položené části přírodní památky Orlí hnízdo jsou tvořeny společenstvy květnatých bučin asociace Asperulo-Fagetum v mozaice se skalními výchozy, balvany a místy i sutí se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin. Květnaté bučiny nejsou vyvinuty v typické podobě, jsou zde patrné tendence k asociaci Festuco altissimae-Fagetum. V těchto exponovaných polohách dochází k okyselení substrátu, které se projevuje ochuzením druhového složení bylinného patra a tendencí k přechodu ke kyselým bučinám.

Skalní útvary v přírodní památce Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Naopak v místech s akumulací suti a substrátu lze zaznamenat prvky suťového lesa. V níže položené části území se nacházejí acidofilní bučiny asociace Luzulo-Fagetum, opět v mozaice se skalními výchozy, balvany i sutí. Ještě více je zde patrné okyselení substrátu na exponovaném povrchu, bylinné patro je velmi ochuzené a na většině plochy zcela chybí. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies) se na lokalitě vyskytuje pouze jako vtroušená dřevina, minimální podíl má javor klen (Acer pseudoplatanus). 

Doupný strom, PP Orlí hnízdo (27. 12. 2014)		Stará bučina, PP Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Fauna: Chráněné území je významným biotopem ohrožených druhů živočichů. Ze vzácnějších druhů ptáků byl pozorován lejsek malý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a žluna šedá (Picus canus), v těsné blízkosti lokality datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Z obojživelníků byl na lokalitě zaznamenán mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z bezobratlých byl blízko přírodní památky nalezen střevlík hrbolatý (Carabus variolosus).

Květnatá bučina v horní části přírodní památky Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Lesnictví: Lesní porosty byly vzhledem ke stanovišti zařazeny do kategorie lesů ochranných. Na území nedochází ani nedocházelo (nejméně 20 let) k úmyslným těžbám a plošnému zalesnění nepůvodními druhy dřevin, díky čemuž si uchovalo charakter lesa s přirozenou druhovou skladbou. Porostní skupinu tvoří dvě etáže ve věku 193 a 48 let (vztaženo k roku 2016). Celá plocha má charakter rozvolněné prostorově, věkově i dimenzně různorodé skupiny, při jejím severozápadním okraji do ní zasahuje výběžek menší skupiny tvořené smrkem ztepilým.

Skalní útvary v PP Orlí hnízdo (24. 10. 2015)		Stará bučina, PP Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Přírodní památka Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Historické využití: V území i jeho bezprostředním okolí jsou dodnes patrné stopy po těžbě kvalitního stavebního kamene, která skončila na počátku 20. století.

Management, ohrožení: V chráněném území nejsou patrné žádné hospodářské zásahy vyjma využívání suchého dřeva uživateli trampské chaty situované při jihovýchodním okraji lokality. Chata nesoucí nápis TO WOODCRAFT zde byla postavena hulínskými trampy v letech 1970 až 1975 na místě původní stavby z roku 1967 až 1968, v současné době patří Občanskému sdružení Čerňava Hulín. V přímé souvislosti s chatou nebylo v poslední době zjištěno negativní ovlivnění biotopů (skládkování odpadků), je však nutné zamezit dalším drobným stavbám v okolí chaty (zídky, posezení) s využíváním kamene, pálení dřevní hmoty a rušení ptáků návštěvníky chaty v hnízdním období duben až červenec.

Trampská chata při jihovýchodním okraji PP Orlí hnízdo (27. 12. 2014)

Pro vytvoření vertikální struktury a vyšší druhové, věkové i prostorové diferenciace je žádoucí ponechat původní dřeviny co nejdéle, zároveň velmi mírnými zásahy v případě potřeby uvolňovat okolních dřeviny přirozené druhové skladby průběžným odstraňováním smrku ztepilého. Pro zvýšení podílu málo zastoupených dřevin přirozené druhové skladby je žádoucí provádět dosadby (jedle bělokorá, javor klen, jilm horský). Přirozená obnova lesních porostů je vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře, především daňka evropského, prakticky nemožná. Pokud se v chráněném území a jeho širším okolí nepodaří radikálně snížit jejich stavy, bude nutné použít aktivní zásahy, které by postupně zvýšily stupeň přirozenosti lesa.

Největší skalní útvary nad chatou, PP Orlí hnízdo (24. 10. 2015)

Natura 2000: Přírodní památka je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Zasahuje také do evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (CZ0724429).

Horní část přírodní památky Orlí hnízdo (27. 12. 2014)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-