Přírodní památka Rochus

Přírodní památka Rochus (20. 5. 2014)

Základní údaje: Přírodní památka Rochus představuje xerotermní stráně s loukami a roztroušenými křovinami, četnými mezemi a remízky v místě bývalého vojenského cvičiště. Nachází se na západním okraji Prakšické pahorkatiny (okrsek Hlucké pahorkatiny) v kontaktu s Dolnomoravským úvalem (řeka Morava je vzdálena pouhých 600 m), asi 2 km severovýchodně od Uherského Hradiště, na východním a severním okraji místních částí Jarošov a Mařatice a 1,7 km západně od kóty Rovina (340 m n. m.). Je situována na mírných až prudkých, poměrně členitých svazích převážně severní, severozápadní až západní orientace v okolí kóty Černá hora (295 m n. m.) v nadmořské výšce 243 až 302 m n. m. Katastrální území Jarošov u Uherského Hradiště, Mařatice. Zřízeno vyhláškou č. 9/2013 ze dne 2. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5986. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha ZCHÚ je 20,3569 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 0,7973 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Bourovec trnkový (Eriogaster catax) - evropsky významný druh a jeho biotop – mozaika extenzivně sečených luk (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) a vysokých mezofilních a xerofilních křovin s dominancí trnky obecné (Prunus spinosa) a hlohu (Crataegus sp.).

Cíl ochrany: Zachování nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro život a rozmnožování bourovce trnkového (Eriogaster catax) prostřednictvím blokování sukcesních procesů ekosystému v určitém stádiu a dalších nástrojů ochrany přírody.

Přírodní památka Rochus (20. 5. 2014)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří spraše a sprašové hlíny (svrchní pleistocén). Na úpatí Černé hory vystupují sedimenty vsetínských vrstev (svrch. eocén — spod. oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve flyšových vrstvách převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad pískovci, převážně glaukonitickými. V půdním pokryvu se vyvíjejí hnědozemě.

Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací jsou panonské prvosenkové dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum betuli. Na xerotermních stráních se vyvinula rostlinná společenstva, které tvoří pestrá mozaika vysokých mezofilních a suchých křovin svazu Berberidion vulgaris, pionýrských dřevin a ruderální travino-bylinné vegetace a fragmentů společenstev lesních lemů svazu Trifolion medii a Geranion sanguinei. Vyskytují se zde také širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti, resp. Cirsio-Brachypodion pinnati a mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris.

V keřových porostech dominuje hloh (Crataegus sp.) a trnka obecná (Prunus spinosa), z dalších keřů pak růže šípková (Rosa canina), svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a další. Roztroušeně se vyskytují vzrostlé dřeviny a skupiny stromů jako např. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrby (Salix spp.), duby (Quercus spp.), javor mléč (Acer platanoides), topol (Populus sp.), třešeň, jabloň a další. Území je také postiženo náletem invazních druhů stromů, zejména trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a javoru jasanolistého (Acer negundo). Téměř všechny typy vegetace jsou výrazně ovlivněny lidskou činností. Zajímavostí je nález tořiče včelonosného (Ophrys apifera) při severním okraji přírodní památky v EVL Rochus.

Fauna: Přírodní památka a evropsky významná lokalita Rochus plní funkci refugia pro četné druhy živočichů v zemědělsky využívané krajině na okraji velké městské aglomerace. Od roku 2006 jsou zde prováděny rozsáhlé a široce pojaté přírodovědné průzkumy, při kterých byl prokázán výskyt celé řady zvláště chráněných druhů živočichů. Z motýlů je významný především výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax), hlavního předmětu ochrany. Z denních motýlů byl pozorován mimo jiné otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a batolec červený (Apatura ilia). Z brouků byla nalezena vzácná teplomilná majka Meloe decorus a několik druhů z čeledi střevlíkovitých, např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii), svižník polní (Cicindela campestris), prskavec větší (Brachinus crepitans) a prskavec menší (Brachinus explodens), z dalších skupin hmyzu např. několik druhů mravenců (Formica sp.). Obojživelníci jsou zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo bufo), ropuchou zelenou (Bufo viridis), rosničkou zelenou (Hyla arborea) a skokanem hnědým (Rana temporaria), plazi ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca).

Pestrá mozaika biotopů s roztroušenými křovinami nabízí vhodné hnízdní a potravní příležitosti pro řadu druhů ptáků. V hnízdním období byli zaznamenáni např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), žluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek šedý (Muscicapa striata), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), koroptev polní (Perdix perdix) a moták pochop (Circus aeruginosus). Na tahové zastávce nebo při vyhledávání potravy zde byl dále pozorován luňák hnědý (Milvus migrant), luňák červený (Milvus milvus), včelojed lesní (Pernis apivorus), dřemlík tundrový (Falco columbarius), moták pilich (Circus cyaneus), ostříž lesní (Falco subbuteo), krahujec obecný (Accipiter nisus), kalous pustovka (Asio flammeus), holub doupňák (Columba oenas), dudek chocholatý (Upupa epops), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), chocholouš obecný (Galerida cristata), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), kavka obecná (Corvus monedula) a krkavec velký (Corvus corax).

Lesnictví: Součástí chráněného území nejsou žádné lesní pozemky.

Historické využití: Širší okolí chráněného území na strategickém návrší nad řekou Moravou bylo využíváno člověkem již od pravěku, kdy se zde usídlili lovci mamutů. Později se začala vytvářet typická zemědělská krajina s pastvinami, ovocnými sady, vinicemi a poli. Od druhé poloviny 20. století bylo téměř celé území využíváno armádou jako vojenské cvičiště pro posádku z blízkého Uherského Hradišti. Z leteckého snímkování prováděného v roce 1953 je patrné, že pouze v severovýchodním výběžku se ještě nacházela drobná políčka. Převážná část plochy již byla udržována z důvodu přehlednosti a bezpečnosti výcviku jednotek pěchoty bez vzrostlé vegetace, byly likvidovány téměř všechny křoviny a stromy a při výcviku docházelo také k narušování půdního povrchu. Tyto činnosti podpořily vznik druhově pestré travinobylinné xerotermní vegetace a biotopů pro četné druhy živočichů. Po odchodu armády v roce 2000 bylo území ponecháno spontánnímu sukcesnímu vývoji a začalo rychle zarůstat náletovými dřevinami. Návrší se svou dominantou, kaplí svatého Rocha, je od konce 17. století (s přestávkami) využíváno také k náboženským účelům jako poutní místo.

Přírodní památka Rochus (28. 10. 2015)

Management, ohrožení: Pro zachování a zlepšení stavu biotopu bourovce trnkového je podle potřeby nutné provádět zřeďování porostů hustě zapojených křovin a vyřezáním mladých stromů zamezit vývoji v lesní společenstva. Optimálním biotopem bourovce trnkového je řídká mozaika shluků keřů, především hlohů a trnek, a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. V celé lokalitě je vyloučeno použití herbicidů, fungicidů a insekticidů.

V posledních letech zde bylo provedeno částečné prořezání křovin, které jednoznačně přispělo ke zlepšení stavu biotopu. Šlo o zásah asanační, prováděný částečně i těžkou technikou. V rámci údržby lokality probíhá pastva ovcí, jako prostředek údržby asanovaných ploch. Řízená pastva za jasně daných a respektovaných podmínek v kombinaci s pravidelnou prořezávkou (ve vhodném termínu) přestárlých nebo příliš hustých keřových porostů je pravděpodobně nejlepší metoda údržby lokality. Malá část lokality je využívána jako cyklokrosová dráha. Na SZ od okraje území je umělý lyžařský svah. Lokalitu využívají místní obyvatelé k procházkám a jako místo klidu v těsné blízkosti města s nádhernými výhledy na město Uherské Hradiště a okolní krajinu s řekou Moravou a pohořím Chřiby.

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Rochus bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Rochus (kód CZ0723024, rozloha 57,9347 ha) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.

Projekt Park Rochus: V okolí a částečně i v okrajových částech ZCHÚ probíhá realizace projektu Park Rochus (www.parkrochus.cz), který zahrnuje poměrně velké množství investičních akcí spojených především s rekreačním využitím lokality (skanzen, sad starých ovocných odrůd, přírodní labyrint, nízký les, ekostatek s pastvou ovcí, křížová cesta, naučná stezka, expozice místních rostlin a další). Část aktivit projektu je již realizována, další se připravují. Všechny záměry projektu jsou s ochranou lokality slučitelné za podmínky striktního respektování doporučení orgánů ochrany přírody a konzultování veškerých zásahů do ZCHÚ. Přírodní památkou prochází stezka Naučný okruh Parkem Rochus s několika zastávkami a informačními panely.

Historie a kultura: Dominantou celého území je barokní kaple svatého Rocha, která se nachází na návrší Černá hora asi 60 m od JV hranice přírodní památky. Římskokatolické poutní místo zasvěcené sv. Rochu stojí na místě kněžiště bývalého kostelíka postaveného jako připomínka morové epidemie v Uherském Hradišti v roce 1680. V roce 2009 byla dochovaná část kaple obnovena do podoby původního poutního kostelíka, půdorysný rozsah celé stavby objevený při archeologickém průzkumu byl zdůrazněn kamennou zídkou. Asi 200 m SV od kaple se nachází vzrostlý jírovec maďal, v jehož stínu stojí boží muka.

Přírodní památka Rochus (28. 10. 2015)

Literatura:

Banaš, M. (2010): Posouzení vlivu záměru „Park Rochus – komponovaná krajina“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. – Ms. Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště.

Beneš, J. et al. (2018): Monitoring evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v České republice v roce 2018. – Závěrečná zpráva pro AOPK ČR. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Bezděčka. P. et Rašticová, B. [eds.] (2009): Mařatice – Rochus významná přírodní lokalita Evropy. – Vydalo Město Uherské Hradiště, 72 pp.

Blahůšek, J. [ed.], Dvořáková, K., Odstrčilová, M., Pavelčíková, P. et Šáchová, I. (2019): Výroční zpráva Park Rochus, o.p.s., za rok 2019 [online]. – Uherské Hradiště: Park Rochus, o.p.s., 2017 [cit. 2021-02-11]. Dostupné z https://www.parkrochus.cz/doc/88/.

Fryšták, K. (2014): Poklad z Rochusu. – Zpravodaj města Uherské Hradiště 2014/7: 17.

Gottwald, A. (2012): Doplňující průzkum motýlů v Parku Rochus v závislosti na managementu území. Závěrečná zpráva. – Ms. Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště.

Gottwald, A. (2015): Doplňující průzkum výskytu denních motýlů v závislosti na uplatňovaném managementu území Evropsky významné lokality Rochus v roce 2015. Závěrečná zpráva. – Ms. Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Kolektiv autorů (2006): Biologické hodnocení Evropsky významné lokality Rochus (Uherské Hradiště. – Ms. Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště.

Kolektiv autorů (2017): Sborník průzkumů a zásahů 2015 [online]. Uherské Hradiště: Park Rochus, o.p.s., 2017 [cit. 2021-02-11]. Dostupné z https://www.parkrochus.cz/doc/494/.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Kopeček, F. (2011): Monitoring ploch s výskytem bourovce trnkového (Eriogaster catax) na vybraných zájmových plochách evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji od roku 2009 do roku 2011. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Kopeček, F. (2013): Monitoring druhu Eriogaster catax na lokalitě Rochus v letech 2012 - 2013. Závěrečná zpráva za období 2012-2013. – Ms. Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště.

Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Rochus z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový). Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Pavelčík, P. et Třebický, V. (2014): Hodnocení revitalizace přírodního areálu Park Rochus v kontextu udržitelného rozvoje Uherského Hradiště. - Park Rochus, obecně prospěšná společnost, Uherské Hradiště, ISBN: 978-80-260-5671-3.

Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Rochus (návrh na vyhlášení) na období 2013–2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Psotová, H. (2013): Evropsky významná lokalita Rochus – hledání udržitelného způsobu využití – In: Sborník z konference „Environmentální hodnocení v krajině (SEA/EIA)“ se zaměřením na problematiku rekreace a ochrana přírody, 1.–2. 5. 2013, hotel Santon u Brněnské přehrady, s. 3–6.

Sviečka, J. (2012): Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Rochus v r. 2012. - Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Sviečka, J. (2017): Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Rochus v roce 2015, p. 52–59. – In: Kolektiv autorů (2017), Sborník průzkumů a zásahů 2015 [online]. Uherské Hradiště: Park Rochus, o.p.s., 2017 [cit. 2021-02-11]. Dostupné z https://www.parkrochus.cz/doc/494/.

Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.](2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín, 180 pp.

Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D.

Zábranská, D. (2014): Tořič včelonosný, vzácná orchidej v Parku Rochus [online]. Uherské Hradiště: Park Rochus, o.p.s., 2014 [cit. 2021-02-11]. Dostupné z https://www.parkrochus.cz/doc/304/.

Zábranská, D. (2017): Management lokality – zvyšování biodiverzity v důsledku šetrného využívání krajiny a hospodaření, 60–72. – In: Kolektiv autorů (2017), Sborník průzkumů a zásahů 2015 [online]. Uherské Hradiště: Park Rochus, o.p.s., 2017 [cit. 2021-02-11]. Dostupné z https://www.parkrochus.cz/doc/494/.

Zábranská, D. (2017): Porovnání výsledků monitoringu v letech 2006, 2012, 2015 v závislosti na uplatňovaném managementu v EVL Rochus, shrnutí a doporučení, 73– 78. – In: Kolektiv autorů (2017), Sborník průzkumů a zásahů 2015 [online]. Uherské Hradiště: Park Rochus, o.p.s., 2017 [cit. 2021-02-11]. Dostupné z https://www.parkrochus.cz/doc/494/.

Zapletal, M. (2015): Monitoring bourovce trnkového (Eriogaster catax) na lokalitě Rochus u Uherského Hradiště v roce 2015. Závěrečná zpráva – Ms. Depon. in: ParkRochus, o.p.s Uherské Hradiště.

Zapletal, M. (2015): Výsledky inventarizačního průzkumu vybraných čeledí nočních motýlů s přihlédnutím na uplatňovaný management na území EVL Rochus v roce 2015. Závěrečná zpráva. – Ms. Depon. in: Park Rochus, o.p.s. Uherské Hradiště.

• Aktualizováno 30. 11. 2021

Úvodní stránka

Nahoru

Zpět