Přírodní památka Svantovítova skála
Základní údaje: Přírodní památka Svantovítova skála představuje až 12 m vysokou pískovcovou skalní stěnu. Nachází se ve Vsetínských vrších na zalesněném severovýchodním hřbetu kóty Štípa (706,8 m), asi 420 m od vrcholu, v nadmořské výšce 614 až 633 m, nad údolím obce Malá Bystřice, 1 km jižně od přehrady Bystřička. Katastrální území Malá Bystřice, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 17/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 19. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2043. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,160 ha, výměra zákonného ochranného pásma 2,0 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování ojedinělé a esteticky působivé skalní stěny z pískovců a slepenců vypreparovaných selektivním zvětráváním z okolních hornin magurského flyše, význačná dominanta v okolním terénu.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území náleží k rusavským vrstvám (střední až svrchní eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Svantovítova skála vystupuje na hřbetu Štípy jako 60 m dlouhý skalní výchoz výrazně protažený ve směru východ - západ. Je tvořen hrubozrnnými pískovci až drobnozrnnými slepenci. Nachází se na poměrně exponovaném místě vystaveném povětrnostním vlivům. Je typickou strukturně denudační pískovcovou skalní stěnou (hradbou), která je rozčleněná množstvím příčných puklin do řady dílčích bloků. Povrch pískovcových stěn pokrývají drobné tvary zvětrávání. Největší ze tří oddělených skal dostala jméno Ploutev, dosahuje výšky až 12 m a nachází se ve východní části lokality. Prostřední se jmenuje Svatka, nejmenší je pak Svatoušek, asi 5 m vysoká a 6 m dlouhá věžička. Na deluviálních sedimentech v okolí Svantovítovy skály se vyvinula kambizem typická.
Flóra a vegetace: Chráněné území není botanicky nijak zvlášť významné, skalní útvary jsou téměř bez vegetace, porostlé několika druhy lišejníků a epilitických mechů, z ohrožených druhů se vyskytuje např. klaminka dlouholistá (Anomodon longifolius), dvouhrotec hnědožlutý (Dicranum fulvum), krondlovka drobná (Fissidens pusillus), děrkavka chluponosná (Grimmia trichophylla) a plazivec útlý (Isothecium myosuroides). Na stinných místech ve štěrbinách roste osladič obecný (Polypodium vulgare), na plošinách jestřábník zední (Hieracium murorum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium). V lesních porostech v okolí skal převažuje smrk ztepilý (Picea abies), přimíšen je buk lesní (Fagus sylvatica), v podrostu se vyskytuje např. bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina).
Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. V okolí se vyskytují běžné druhy ptactva. Lesnictví: V bezprostředním okolí Svantovítovy skály a v jejím ochranném pásmu se nacházejí hospodářské, převážně jehličnaté lesy se smrkem ztepilým (Picea abies), s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica) a břízy bělokoré (Betula pendula). Zásahy v těchto lesních porostech by měly být soustředěny především na obnovu přirozené druhové skladby dřevin.
Management, ohrožení: Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce, bylo zde vyznačeno na 35 cest. Lokalita je také často navštěvována turisty, vede k ní místní značená cesta (odbočka Naučné stezky Klenov). V případě nadměrné návštěvnosti může docházet ke střetům zájmů mezi ochranou přírody a sportovním i rekreačním využitím. Hrozí zde především nadměrný oděr skal a také poškozování a sešlap vegetace na skalách a v jejich okolí spojené s erozí. Poznámka: Skály dostaly jméno po Svantovítovi, staroslovanském bohu války a hojnosti, kterého uctívali západní Slované. Ve stěně skály Svatka je na její severní straně vytesán nápis „Svantovít 1924“. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bubík, M. et al. (2007): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, 25-233 Valašská Bystřice. MS, Česká geologická služba, 75 s. Praha. Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Goldbach, M. (2005): Výjimečné tvary reliéfu Vsetínských, Hostýnských, Vizovických vrchů a Javorníků. – Seminární práce, Gymnázium Jana Pivečky, Slavičín, 43 pp. Hasalová, E. (1992): Skalní tvary Vsetínských vrchů. - Diplomová práce, Ms., PřF UP Olomouc. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5. Kirchner, K. et al. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 722 Svantovítova skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/722. Kubešová, S., Tkačíková, J. et Dančák, J. (2009): Bryoflóra vybraných pískovcových výchozů na Vsetínsku. Bryonora 44 (2009): 13-20. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Pesl, V. et al. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000, list 25-233 Valašská Bystřice. MS, ČGÚ Praha. Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. Valašské Meziříší: Vl. Skýpala, 190 s. Žůrková, J. (2014): Charakteristika vybraných geologických lokalit v okolí Bystřičky a jejich význam ve výuce na základní škole. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc. |
| • Aktualizováno 19. 9. 2021 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |