Základní údaje: Přírodní památku Barborka tvoří stará dubová bučina na jižním svahu kopce Modla (Barborka). Nachází se v nadmořské výšce 410 až 510 m, asi 0,5 km severovýchodně od hradu Buchlov v centrální části Chřibů. Katastrální území Buchlovice. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 2 ze dne 10. 6. 1994, přehlášeno Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 4/2001 o zřízení přírodní památky Barborka ze dne 21. 3. 2001. Evidenční kód ÚSOP: 1693. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková výměra 7,96 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Starý samovolně zmlazující porost dubové bučiny na extrémním svahu s vysokým podílem vypreparovaných pískovcových skalisek, na kterých se vyskytuje reliktní borovice lesní.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty lukovských vrstev soláňského souvrství (paleogén—paleocén) račanské jednotky magurského flyše. Je zde obnažena řada skalisek lukovských pískovců a slepenců s charakteristickými erozními skulpturami abiotického původu, tzv. Skály pod Barborkou. Největší skalní útvar se nazývá Hlavní kámen, další pak Plotna pod Barborkou, Dunivá plotna, Hradby, Pelcova plotna, Dvojitá věž, Sousední kámen, Baba, Prcek a Kohútik. Půdní pokryv tvoří kambizemě typické.
Flóra a vegetace: Vegetační kryt představují ochuzené květnaté bučiny asociace Melico-Fagetum a dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Dominantními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), zastoupena je také lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném podrostu se objevuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemorosa), svízel vonný (Galium odoratum) a další. Na skalkách a rozvolněných místech se nacházejí chudé acidofilní doubravy asociace Luzulo albidae-Quercetum, v nichž rostou méně náročné teplomilné druhy, např. tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), kokořík vonný (Polygonatum odoratum) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).
Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Z motýlů se zde vyskytují typické druhy bučin a listnatých lesů jako např. martináček bukový (Aglia tau) a okáč pýrový (Pararge aegeria). Karpatské druhy hmyzu zasahující na pravý břeh Moravy zde reprezentuje masařka Sarcophaga zumptiana. Ze zvláště chráněných druhů ptáků byli pozorováni např. lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Lesnictví: Zachovalá ukázka přirozeného lesa, která se udržela díky zhoršeným terénním podmínkám, nevhodným pro intenzivní lesní hospodářství. Cílem lesního hospodaření je dosáhnout 60% zastoupení buku a 30% dubu a podporovat vtroušené přirozené listnaté dřeviny - lípu, javor, habr.
Management, ohrožení: Území je vedeno v kategorii lesů zvláštního určení s nadřazeným významem ekologickým nad zájmem produkčním. Hospodaří se zde jednotlivě výběrným hospodářským způsobem, navržen je zcela bezzásahový režim. Pro relativně snadnou dostupnost jsou pískovcové skalní útvary hojně využívány horolezci.
Historie a kultura: Na vrcholu kopce Modla se nacházejí pozůstatky vrcholového hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné z 8. stol. před n. l. Opevnění nevelkého sídliště kultury slezsko-plátenické bylo tvořeno třemi liniemi sypaných valů s vnitřním příkopem, zbytky čtvrtého valu jsou patrné na úbočí. V 2. stol. př. n. l. se zde usadili Keltové. Dnes tvoří dominantu vrcholu kaple svaté Barbory, která stojí na místě raně gotického kostelíka zmiňovaného již v r. 1412. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1672 - 1673, je křížového půdorysu s třemi oltáři, završena kopulí. Původně sloužila jako rodová hrobka majitelů buchlovského panství. Natura 2000: Přírodní památka Barborka se nachází na území Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2. Jirková, P. et Novotný, R. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 3081 Barborka [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-17]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/3081. Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 131. Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonius Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). – Elateridarium 2: 156–171. ISSN 1802–4858. Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8. Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Pospíšil, A. (2006): Hodnocení vlivu rekreační zátěže na lesní ekosystémy PP Barborka a PP Břestecká skála. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D. Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc. Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. Valašské Meziříší: Vl. Skýpala, 190 s. Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání. Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7. Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2. Vaculová, L. (2016): Lezec v krajině – případová studie regionu Chřiby. Bakalářská práce. Mendelova unicerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geologie a pedologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Aleš Bajer, Ph.D. |
| • Aktualizováno 24. 11. 2021 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Zpět |