Národní přírodní rezervace Javorina

Národní přírodní rezervace Javorina od Lesné (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Javorina od Lesné (13. 5. 2005)

Základní údaje: Národní přírodní rezervace Javorina představuje zachovalé lesní porosty pralesovitého charakteru na severozápadních až severovýchodních svazích Velké Javořiny (970 m n. m.), nejvyššího vrcholu Bílých Karpat, a na ně navazující horskou smilkovou louku. Nachází se v Javořinské vrchovině (okrsek Javořinský hřbet), v nadmořské výšce 560 až 940 m n. m, asi 2,5 km jihozápadně od Květné, část obce Strání. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 264/2007 Sb. ze dne 10. 10. 2007. Evidenční kód ÚSOP: 140. Kategorie IUCN: Ia –  přísná přírodní rezervace. Celková rozloha NPR je 165,8910 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma (vrcholová louka) 17,7585 ha (podle aktuálního plánu péče). Chráněné území bezprostředně navazuje na přírodní rezervaci Veľká Javorina ve Slovenské republice (CHKO Biele Karpaty, rozloha 82,98 ha). Mapy.cz.

Květnaté bučiny pralesovitého charakteru v NPR Javorina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Květnaté bučiny pralesovitého charakteru v NPR Javorina (13. 5. 2005)

Předmět ochrany: Původní listnaté porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého v masivu Velké Javořiny vzniklé přirozenou cestou, tvořené především květnatými bučinami asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťovými lesy svazu Tilio-Acerion, mající ve své vrcholové části pralesovitý charakter. 

V podrostu místy dominuje česnek medvědí (Allium ursinum), foto © Z. Podešva

V podrostu místy dominuje česnek medvědí (Allium ursinum)

Cíl ochrany: Zachování významného reprezentativního krajinného celku s mimořádnými přírodními a kulturními hodnotami. Konkrétními managementovými postupy zlepšovat ekologickou stabilitu ekosystémů rezervace takovým způsobem, aby mohly být ponechány samovolnému vývoji. Cílem je rovněž ochrana populací chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Pralesovité porosty v NPR Javorina, foto © Z. Podešva   Terasové vodopády Veličky v NPR Javorina, foto © Z. Podešva

  Pralesovité porosty v NPR Javorina

 

Terasové vodopády Veličky v NPR Javorina

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen sedimenty javorinského souvrství  (svrchní křída – spodní paleocén) vlárského vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. V drobně až středně rytmických flyšových vrstvách převažují modrošedé a hnědošedé vápnité pískovce nad šedými a zelenošedými prachovými jílovci. Na eluviu a kamenito-hlinitých svahovinách se vyvinuly středně těžké kambizemě typické až dystrické, vykazují vyšší obsah skeletu, přesto jsou živné až obohacené, značně humózní. V nejvyšší vrcholové části hřbetu Velké Javořiny jsou příkré svahy, převážně severní až severozápadní orientace, rozčleněné sběrnými mísami zdrojnic Veličky (povodí Moravy) a Svinárského potoka (povodí Váhu).

Porosty pralesovitého charakteru v NPR Javorina (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Porosty pralesovitého charakteru v NPR Javorina (12. 6. 2004)

Flóra a vegetace: Na mírnějších svazích pralesovité části rezervace převládají květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, na prudších sklonech suťové javořiny asociace Lunario-Aceretum. Ve stromovém patře je dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), dále jsou zastoupeny jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v nižších polohách i javor mléč (Acer platanoides).

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina), foto © Z. Podešva   Kakost lesní (Geranium sylvaticum), foto © Z. Podešva

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina)

 

Kakost lesní (Geranium sylvaticum)

V jarním aspektu místy dominuje česnek medvědí (Allium ursinum), na většině území je hojná sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), roztroušeně se vyskytuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). V bylinném patře jsou dále zastoupeny charakteristické druhy květnatých bučin jako např. árón východní (Arum cylindraceum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennsis), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa), křivatec žlutý (Gagea lutea), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), popenec chlupatý (Glechoma hirsuta), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), silenka dvoudomá (Silene dioica), svízel vonný (Galium odoratum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

V lesních porostech je zastoupeno několik druhů kapraďorostů, např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), vzácně kapraď podobná (Dryopteris expansa) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), ve stinných a vlhkých žlebech se vyskytuje kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), na skalních výchozech vzácně sleziník červený tmavohnědý (Asplenium trichomanes subsp. quadrivalens) a puchýřník křehký (Cystopteris fragilis). V minulosti zde byl nalezen kriticky ohrožený lišejník Thelopsis rubella, vzácný druh starých zachovalých bučin.

Díky drsnému klimatu mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Díky drsnému klimatu mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary (13. 5. 2005)

Vrcholová louka na Velké Javořině v ochranném pásmu NPR Javorina je jediným typem horské smilkové louky v Bílých Karpatech. Jedná se o přechodový typ mezi karpatskými psinečkovými pastvinami svazu Cynosurion cristati, asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis a mezofilními podhorskými a horskými smilkovými trávníky svazu Violion caninae, asociace Festuco capilatae-Nardetum strictae. Dříve býval na louce hojný prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), dále se zde vyskytoval např. rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens) i hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica). Po přihnojování louky minerálními hnojivy na začátku 90. let 20. stol. byly tyto chráněné a ohrožené druhy bohužel téměř úplně vyhubeny, celkově byla značně ochuzena její druhová skladba. Dnes zde dominují úzkolisté druhy trav, jako např. smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava červená (Festuca rubra), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa).

Na louku se pomalu vrací některé dříve nezvěstné druhy, o čemž svědčí především rostoucí počet zástupců vstavačovitých. Nejhojnější je hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), naopak pouze ojediněle se zatím vyskytují prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Byla zde objevena také drobná kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria). Z běžných druhů zde rostou např. nápadná vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), kakost lesní (Geranium sylvaticum), prvosenka vyšší (Primula elatior), řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli) a zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), vzácně se vyskytují např. chlupáček květnatý (Pilosella floribunda), chlupáček myší ouško (Pilosella lactucella) a prasetník plamatý (Hypochaeris maculata). Na světlejších místech lesní části, v okrajích rezervace a kolem turistických stezek roste zvonek širolistý (Campanula latifolia), který zde má jedinou známou lokalitu v Bílých Karpatech.

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa), Velká Javorina (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva   Řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli), Velká Javorina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa)
Velká Javorina (12. 6. 2004)

 

Řeřišnice Matthioliho (Cardamine matthioli)
Velká Javorina (13. 5. 2005)

Fauna: Na Velké Javořině se můžeme setkat s typickou zvířenou horských lesních biotopů Bílých Karpat. V pralesních porostech se vyskytují horské druhy bezobratlých, z plžů jsou to např. nápadná modranka karpatská (Bielzia coerulans), skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus). Typické druhy brouků reprezentují střevlíci Abax schueppeli subsp. rendsmidtii, Carabus obsoletus, Carabus auronitens subsp. escheri, karpatské horské druhy střevlíčků Pterostichus foveolatus a Pterostichus pilosus, v potocích žije vzácně střevlík Carabus variolosus. Ve dřevě odumřelých buků se vyvíjí roháček bukový (Sinodendron cylindricum), ve starých choroších velmi vzácný brouk Mycetoma suturale. Z fytofágních brouků se v pralese vyskytují vzácné druhy nosatců, např. Alophus weber, Barynotus moerens, Donus ovalis, Otiorrhynchus equestris a velmi vzácný vymírající hnojník Aphodius hoberlandti. Dosud zde bylo zjištěno 38 druhů pavouků. Pod kůrou padlých kmenů a v hrabance žijí horské druhy sekáčů Platybunus bucephalus a Ischyropsalis helwigi, na březích potoků ve stržích náš největší sekáč Gyas titanus. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) byla nalezena kobylka pieninská (Isophya pienensis), horský druh, který byl v ČR objeven poprvé v roce 2004 v CHKO Beskydy.

Horská smilková louka (ochranné pásmo) na vrcholu Velké Javoriny (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Horská smilková louka (ochranné pásmo) na vrcholu Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Z denních motýlů je významný výskyt běláska horského (Pieris bryoniae). Vrcholové louky byly v minulosti stanovištěm dalších ohrožených druhů, např. jasoně červenookého (Parnassius apollo), který se dnes vyskytuje v Bílých Karpatech již jen na několika lokalitách na slovenské straně. Louku rovněž částečně využívá k letové aktivitě jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) vázaný jinak na okraje bukového lesa s dymnivkou. Prováděnými zoologickými průzkumy byly potvrzeny jen některé vzácné a ohrožené druhy motýlů, jako např. osenice Ochropleura praecox, blýskavka kapradinová (Phlogophora scita), blýskavka bahenní (Athetis pallustris), osenice černoskvrnná (Noctua orbona) aj. Z brouků byl na louce a okraji lesa nalezen vzácný dřepčík Minota halmae, mandelinky Chrysolina marcasitica a Chrysolina purpurascens

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), foto © Z. Podešva

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)

Z obojživelníků je hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). V lesních porostech nacházejí vhodné hnízdní podmínky ohrožené i běžné druhy ptáků, např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torquatus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) aj. Na vrcholové louce hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška lesní (Anthus pratensis) a skřivan polní (Alauda arvensis). Z drobných savců žije v lese rejsek horský (Sorex alpinus). 

Pokroucené stromy pod hřbetem Velké Javoriny (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Pokroucené stromy pod hřbetem Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Lesnictví: Porosty zastoupené především bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) mají pralesovitý charakter, jsou tloušťkově i výškově diferencovány a téměř celoplošně zmlazeny klenem, jejich zdravotní stav je dobrý. Díky drsnému klimatu (vrcholovému fenoménu hřbetu Velké Javořiny) mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary.

Vrcholový fenomén hřbetu Velké Javořiny (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Vrcholový fenomén hřbetu Velké Javořiny (13. 5. 2005)

Porosty jsou ca 200 let téměř bez zásahu a zásahy ani nevyžadují, pouze v 50. letech 20. stol. se provádělo odstraňování souší a vývratů. Rezervace bude i nadále ponechána přirozenému vývoji, je společnou chloubou ochránců přírody a lesníků. Lesní porosty v původní přírodní rezervaci Javořina jsou tvořeny kromě buku lesního a jasanu ztepilého i javorem klenem a javorem mléčem. Vyvíjejí se mnoho let bez větších zásahů, v minulosti zde byly prováděny pouze probírky, v současné době jsou také ponechány přirozenému vývoji. Na celé ploše přirozeně zmlazuje javor klen, místy i buk lesní. Na severní hranici území navazují různověké, převážně listnaté lesní porosty.

NPR Velká Javorina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva   Porosty pralesovitého charakteru (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva

NPR Velká Javorina (13. 5. 2005)

 

Porosty pralesovitého charakteru (12. 6. 2004)

Historie: Pralesní rezervace na Javořině byla vyhlášena původním majitelem knížetem Janem II.
z Lichtensteina již v roce 1909. Úředně byla rezervace „Javořina u Strání“ o rozloze 59,16 ha zřízena výnosem Ministerstva školství a národní osvěty č. 143.547/33-V ze dne 31. 12. 1933. Přehlášena byla vyhláškou Ministerstva kultury ČR ze dne 9. 3. 1951 a později výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. 11. 1988. Celková rozloha byla 79,29 ha. Přírodní rezervace Javořina byla zřízena vyhláškou Správy CHKO Bílé Karpaty č. 1, s účinností od 1. 1. 1994. Dodatečné vyhlášení další části území jako PR byl pouze taktický záměr, jehož cílem bylo rychlejší rozšíření stávajícího chráněného území (proces rozšíření NPR by byl zdlouhavější). Celková rozloha PR byla 27,70 ha.

Květnatá bučina v bývalé přírodní rezervaci Javořina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Květnatá bučina v bývalé přírodní rezervaci Javořina (13. 5. 2005)

Vyhláškou č. 264/2007 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 10.10. 2007, která nabyla účinnosti 1.11. 2007, byly obě tyto části sloučeny a rozšířeny. Důvodem pro nové vyhlášení národní přírodní rezervace Javorina byla potřeba jednotné územní ochrany této lokality, která byla zajišťována pomocí dvou zvláště chráněných území, NPR Javořina a PR Javořina, s rozdílnými ochrannými režimy. Zároveň byly odstraněny nedostatky původních zřizovacích předpisů tak, aby odpovídaly současným požadavkům.

Management, ohrožení: Lesní porosty NPR Javorina jsou ponechány přirozenému vývoji, bez zásahů. Vrcholová smilková louka vznikla vyklučením původního karpatského pralesa, pravděpodobně v pozdním středověku během valašské kolonizace. V nedávné minulosti byla louka kosena běžnou mechanizací jednou ročně. Na začátku 90. let 20. stol. byla pohnojena minerálními hnojivy, což způsobilo vymizení všech ohrožených druhů rostlin. Od té doby již hnojena nebyla a v posledních letech je pravidelně kosena.

Vrcholovou louku na Velké Javorině dělí státní hranice se Slovenskem, foto © Z. Podešva

Vrcholovou louku na Velké Javorině dělí státní hranice se Slovenskem

Louka pomalu regeneruje, o čem svědčí návrat orchidejí. Při okrajích lesa a v okolí objektu vysílače se na nekosených plochách silně rozšiřuje maliník. Rezervace je negativně ovlivňována především turistickým ruchem - tři frekventované turistické cesty NPR protínají, chráněným územím prochází rovněž Javořinská naučná stezka. Každoročně v červenci se na vrcholu Velké Javoriny pořádají Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků. Od roku 1992 se pořádá Česko-Slovenský Silvestr na pomezí, na Nový rok jsou podnikány výstupy z Květné k Vavrouškově mohyle. V době konání „Javořinských slavností“ by bylo vhodné zamezit vstupu lidí do NPR strážní službou nebo vhodnější organizací pohybu osob a automobilů. 

Velká Javořina je místo dalekého rozhledu, západním směrem lze spatřit Hodonín a Pálavu, na severozápadě Ždánický les a Chřiby s hradem Buchlovem, pod nimi jezera u Ostrožské Nové Vsi a Uherské Hradiště, na severu Uherský Brod s Vizovickou vrchovinou a za ní na obzoru Hostýnské vrchy. Nádherný je výhled na Slovensko východním směrem na Pováží, Malé Karpaty se zříceninou Čachtického hradu, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a další pohoří. Na vrcholu byl v 50. let 20. stol. vybudován vysílač Javorina (nachází se již na slovenské straně), který se stal dominantou a hlavním orientačním bodem celých Bílých Karpat.

Natura 2000: NPR Javorina se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Televizní vysílač na Velké Javorině (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Televizní vysílač na Velké Javorině (13. 5. 2005)


Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2006): Makromycety NPR Javořina. Nálezová zpráva za rok 2006. – Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2007): Makromycety NPR Javořina. Nálezová zpráva za rok 2007. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Batoušek, P., Kežlínek, Z. et Šmiták, J. (2006): Nové a ověřené lokality vzácnějších druhů orchidejí v ČR v roce 2005. – Roezliana 36: 40–50.

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Čoka, F. (1906): Příspěvky ku květeně moravské. – Věstník Klubu Přírodovědeckého v Prostějově, 8: 69–91.

Čoka, F. (1907): Příspěvky ke květeně moravské. II. – Věstník Klubu Přírodovědeckého v Prostějově, 9: 80–94.

Čoka, F. (1909): Příspěvky ku květeně moravské. III. Výsledky za rok 1907–1908. – Věstník Klubu Přírodovědeckého v Prostějově, 11: 132–160.

Fajmon, K. et Dřevojan, P. [eds.] (2013): Inventarizační průzkum národní přírodní rezervace Javorina z oboru botanika – stav v roce 2013. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Formánek, E. (1886): Beitrag zur Flora der Karpathen und des Hochgesenkes. – Österr. Bot. Zeit., Wien, 36: 181–185, 232–237, 271–276, 293–298, 336–341, 371–378, 406–409.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holuby, J. Ľ. (1856): Ein Ausflug auf die Jawořina. – Verh. Ver. Naturkunde, Presburg, 1: 69–73.

Holuby, J. Ľ. (1858): Ergänzung zu Dr. Kržisch's Flora des Ober-Neutraer Comitates. – Verh. Ver. Naturkunde, Presburg, 3/1: 58–65.

Holuby, J. Ľ. (1871): Kvetena Javoriny nad Lubinou. – Kníhtlačiarsko-účastninársky spolok, Turčiansky Svätý Martin.

Holuby, J. Ľ. (1871): Zweimal auf der Javorina. – Oest. Bot. Zeitschrift, Wien, 21, 3: 54–56.

Holuby, J. Ľ. (1888): Flora des Trencsiner Comitates. – F. X. Skarnitzl, Trenčín. 

Holuša, J. (2009): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě NPR Javorina. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Holzknecht, M. (1952): Lesostepní porosty a vegetace Bílých Karpat (problém vzniku lesostepních porostů na Bílých Karpatech). – Diplomová práce. Depon. in: Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Horal, D. (1999): Zoologický inventarizační průzkum ptáků (Aves) NPR a PR Javořina. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. & Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Horsák, M., Kment, P. et Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. - Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206-210.

Hort, L., Adam, D., Janík, D., Unar, P., Šamonil, P. et Král, K. (2020): Vyhodnocení současného stavu a dosavadního vývoje lesa ponechaného samovolnému vývoji v lokalitě Javorina v NPR Javorina v CHKO Bílé Karpaty v období 2009–2019. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., oddělení ekologie lesa, 40 pp.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hradílek, Z. (2003): Mechorosty NPR Javořina v Bílých Karpatech. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Hradílek, Z. (2014): Inventarizační průzkum NPR Javorina z oboru bryologie (mechorosty). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. 

Jagoš, B. (2006): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Javorina na období 2007–2017. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. 

Jagoš, B. (2015): Lesy v CHKO Bílé Karpaty. In: Ochrana přírody 6/2015.

Janík, D., Adam, D., Unar, P., Vrška, T., Hort, L., Šamonil, P. et Král, K. (2011): Javorina – monitoring lokality ponechané samovolnému vývoji. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., oddělení ekologie lesa, 16 pp.

Jatiová, M. et Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Ježek J., Chvojka P., Macek J. (2005): Závěrečná zpráva o výsledcích inventarizačního průzkumu vybraných skupin hmyzu (Trichoptera, Diptera: Psychodidae, Hymenoptera: Tenthredinoidea) v masivu Velké Javoriny (NPR Javořina, PR Javořina, evropsky významné území Bílé Karpaty, toky v 1. zóně). - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Ježek, J., Macek, J. et Chvojka, P. (2009): Inventarizační průzkum dvoukřídlých (Diptera: Psychodidae), blanokřídlých (skupiny Symphyta) a chrostíků (Trichoptera) na lokalitách NPR Zahrady pod Hájem, v NPR Javořina a v NPR Jazevčí (CHKO Bílé Karpaty). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2006): Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. 108 pp.

Jongepier, J. W., Fajmon, K. et Otýpková, Z. (2007): Významné nálezy cévnatých rostlin v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a v přilehlém okolí: nové druhy pro území. – Zprávy České botanické společnosti 42: 117–135.

Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. 202 s.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kirchner, K., Roštínský, P. et Máčka, Z. (2008): Svahové deformace v Bílých Karpatech v oblasti Velké Javořiny a Velkého Lopeníku. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2007. Česká geologická služba, Praha, 41: 95–97. ISSN 0514-8057.

Kirschnerová, L. et Kirschner, J. (2003): Změny v rozšíření Gentianella lutescens subsp. lutescens a subsp. carpatica v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 38: 205–216.

Klvaňová, A. a kol. (2016): Kam za ptáky v České republice. Grada Publishing a. s., 246 s. ISBN 978-80-247-5778-0.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Konvička, O. (2013): Příspěvek k rozšíření páteříčka Rhagonycha carpathica Ganglbauer, 1896 v České republice. – Acta Carp. Occ. 4: 86-88. ISSN 1804-2732.

Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Javorina z oboru saproxyličtí brouci. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Javorina z oboru vodní brouci. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Krejčí, O. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 702 Javorina (Svinárský potok) [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/702.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Kolektiv autorů (2020): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Všeobecné údaje, platnost 2021–2040. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž.

Lustyk, P., Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum NPR a PR Javořina, k. ú. Strání. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Macek, J. (2012): Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2): 819–896.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 283-283.

Malenovský, I. (2000): Křísi a mery NPR Javořina. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Malíček, J. et Vondrák, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Javorina z oboru lichenologie – stav v roce 2013. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, detašované pracoviště Veselí nad Moravou.

Maršáková-Němejcová, Štefan Mihálik a kol. (1997): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu, Academia Praha.

Mikula, J. (2004): Faunisticko-ekologická studie suchozemských stejnonožců (Crustacea: Isopoda: Oniscidea) CHKO Bílé Karpaty. - Bakalářská práce, depon. in: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí.

Mikyška, R. (1935): Pralesová reservace na Javořině v Bílých Karpatech. - Krása našeho domova, 27: 86–90.

Němec, J. (2000): Lesní vegetace severovýchodní části Bílých Karpat. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Nevole, J. (1947): Studie o lučních porostech Bílých Karpat. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 28: 45–53.

Novotný, I., Košnar, J., Berka, T., Holá, E., Hradílek, Z., Kubešová, S., Loskotová, E., Plášek, V., Szczepanski, M., Štechová, T., Vágner, A. et Zmrhalová, M. (2006): Mechorosty zaznamenané v průběhu 13. jarního setkání bryologicko-lichenologické sekce v Bílých Karpatech. [Bryophytes recorded during the 2006 Spring Meeting of the Bryological and Lichenological Section of the CBS in the Bílé Karpaty Mts.] – Bryonora, Praha, 37: 23-32.

Palečková, L. (2018): Variabilita společenstev suchozemských plžů v přírodě blízkých lesních biocenózách. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Jan Divíšek, Ph.D.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olonouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 BíléKarpaty, Veselí nad Moravou.

Podpěra, J. (1951): Rozbor květenného komponentu Bílých Karpat. – Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity Brno, ser. L5, 325: 1–62.

Přidal, A. (1999): Včely (Insecta: Hymenoptera: Apoidea) v rezervacích Bílých Karpat - závěrečná zpráva 1999. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Přidal, A. (2000): Včely (Insecta: Hymenoptera: Apoidea) v rezervacích Bílých Karpat - závěrečná zpráva 2000. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Resl, K. (2005): Zoologické podklady (Coleoptera, Carabidae) pro vypracování plánů péče o NPR Javořina, PR Javořina, PR Nová Hora, PP Vápenky, PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.

Sillinger, P. (1929): Bílé Karpaty. Nástin geobotanických poměrů se zvláštním zřetelem ke společenstvům rostlinným. – Rozpravy královské české společnosti nauk, třída matematicko-přírodovědecká, Nová řada, č. III. Praha 1929, s. 1–73.

Staněk, S. (1954): Náčrt květeny Gottwaldovského kraje. – Stud. Kraj. Mus. Gottwaldov, ser. natur., 1: 1–46.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Starý, J. (2002): Pancířníci (Acari: Oribatida) NPR Javořina, Bílé Karpaty. - In Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 7: 123-130.

Straka, M., Komzák, P., Boukal, D. et Trávníček, D. (2012): Minute moss and riffle beetles (Coleoptera: Hadraenidae, Elmidae) of the Bílé Karpaty Protected Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, 96 (2): 667–689.

Strejček, J. (1998): Průzkum fytofágních brouků čeledí Chrysomelidae, Bruchidae, Anthribidae a Curculionidae v CHKO Bílé Karpaty – komentář k výsledku provedených průzkumů vybraných lokalit v r. 1997 a 1998. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Svoboda, D. & kol.(2007): Lišejníky zaznamenané během 13. jarního setkání bryologickolicheno-logické sekce ČBS na exkurzích v Bílých Karpatech a dalších lokalitách na JV Moravě. Bryonora 39 (2007): 39-49.  

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. - Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tajovská, E. (2013): Variabilita společenstev měkkýšů lesních pramenišť Bílých Karpat: vliv faktorů prostředí a okolních stanovišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Tajovský, K. [ed.] (2001): Půdní fauna NPR Čertoryje a NPR Javořina (CHKO Bílé Karpaty). – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, D. (2003): Vodní brouci CHKO Bílé Karpaty (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Elmidae), chráněná území NPR Javořina, PR Javořina, PP Vápenky a PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Trávníček, D., Hájek, J., Straka, M. et Sychra, J. (2012): Adephagan and hydrophiloid water beetles (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, and Hydrophilidae) of the Bílé Karpaty Protected Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, 96 (2): 529–665.

Tuf, I. H. et Tufová, J. (2003): Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu tří lesních MZCHÚ v rámci CHKO Bílé Karpaty, Chilopoda & Diplopoda & Oniscidea. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vala, V. (1967): Motýlí lokality v Bílých Karpatech, Ochrana přírody, 22, 1967, s. 125–127.

Vávra, J. (2007): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, Hladké a Cestiska za rok 2007. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vávra, J. (2008): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, PR Kútky a PP Žerotín za rok 2008. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

Vorel, J. (1985): Ekologické hodnocení biotopů lesních ekosystémů podle jejich rostlinné složky. SPR Javořina v Bílých Karpatech. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vrabec, V. (2014): Inventarizační průzkum NPR Javorina z oboru entomologie (Lepidoptera). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vrška, T., Adam, D., Hort, L., Janík, D., Král, K., Šamonil, P. et Unar, P. (2017): Metodika stanovení přirozenosti lesů v ČR. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Odbor ekologie lesa, 33 pp.

Zeman, L. (1957): Výskyt strakapúda bělohřbetého (Dryobates leucotos) na hoře Javořině v Bílých Karpatech. – Zprávy MOS, 2: 3.


Aktualizováno 22. 12. 2021 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět
Nahoru