Přírodní rezervace Kovářův žleb

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Kovářův žleb tvoří travnaté a křovinaté stráně v členitém terénu s hluboce zařezaným žlebem. Nachází se v Hlucké pahorkatině na svazích kóty Myšince (353 m n. m.) v nadmořské výšce 240 až 300 m, na severním okraji obce Vlčnov. Na Kovářův žleb bezprostředně navazuje přírodní památka Myšince. Katastrální území Vlčnov. Vyhlášeno 14. 1. 1956 jako chráněné botanické naleziště Kovářův žleb na výměře 0,2 ha,  přehlášeno na SPR Kovářův žleb Výnosem MK ČSR ze dne 29. 11. 1988 a jako PR Kovářův žleb nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 18. 12. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 192. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 7,2565 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Květnaté subxerofilní louky a extenzivní ovocné sady lesostepního charakteru na středně svažitých pozemcích v kolinním stupni panonského termofytika. Jde o výjimečnou lokalitu teplomilné flóry a fauny, kdysi typické pro stepní zónu jihovýchodní Moravy a ukázku historické kulturní krajiny moravského Slovácka vytvořené citlivým hospodařením člověka.

Pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides), PR Kovářův žleb (26. 4. 2003), foto © Z. Podešva

Pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides),
přírodní rezervace Kovářův žleb (26. 4. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří paleogenní sedimenty bělokarpatské a račanské jednotky magurského flyše. Jde o střídání jílovců, zčásti vápnitých, a pískovců, převážně glaukonitických. Tyto horniny jsou zčásti překryty návějemi spraší, případně sprašových hlín. Půdními typy jsou hnědozemně a kambizemě.

Flóra a vegetace: Na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech převažují polopřirozená společenstva širokolistých suchých trávníků (Festuco-Brometalia). Území je významné především výskytem ohrožených druhů rostlin jako je např. len chlupatý (Linum hirsutum) na své poslední lokalitě na jihovýchodní Moravě,  chlumní velkoúborná (Aster amellus subsp. bessarabicus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hořec křížatý (Gentiana cruciata), prvosenka jarní (Primula veris), kozinec dánský (Astragalus danicus), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), oman mečolistý (Inula ensifolia), plamének přímý (Clematis recta), pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides), rozrazil vstavačovitý (Veronica orchidea) a záraza vyšší (Orobanche elatior). 

Len chlupatý (Linum hirsutum)   Prvosenka jarní (Primula veris)

Len chlupatý (Linum hirsutum)

 

Prvosenka jarní (Primula veris)

Ze vstavačovitých se vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V roce 2002 byla objevena v ochranném pásmu také populace tořiče včelonosného (Ophrys apifera). Reintrodukován byl hlaváček jarní (Adonis vernalis) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis).

Mochna bílá (Potentilla alba), PR Kovářův žleb (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Mochna bílá (Potentilla alba), PR Kovářův žleb (23. 4. 2005)

Fauna: Lokalita je bohatá na teplomilné druhy hmyzu, z motýlů se vyskytují otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), bělopásek topolový (Limenitis populi), teplomilné druhy čeledi modráskovitých, např. modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) a další, např. můra dřevobarvec bodlákový (Xylena exsoleta) a drsnokřídlec ovocný (Lycia pomonaria). Hojná je také kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Z obojživelníků se vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z ornitofauny byl zaznamenán výskyt lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca), strakapouda malého (Dendrocopos minor), strakapouda velkého (Dendrocopos major), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlé (Sylvia communis), pěvušky modré (Prunella modularis), krutihlava obecného (Jynx torquilla) a dalších.

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis)   Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis)

 

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

Lesnictví: Část území, především ve žlebu, je zarostlá směsí dřevin jako je dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) a bohužel také trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia). Ze vzácných druhů dřevin se zde vyskytují dřín jarní (Cornus mas), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), jilm habrolistý (Ulmus minor) a třešeň křovitá (Prunus fruticosa).

Historie: Území bylo využíváno jako pastviny už v období subboreálu, tj. asi 1000 let před Kr. Později přešlo využití na ovocné sady a jednosečné louky. Vzhledem k nepřístupnosti nebylo nikdy zasaženo chemizací a jinými intenzifikačními snahami.

Spodní část Kovářova žlebu (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Spodní část Kovářova žlebu (23. 4. 2005)

Management, ohrožení: Značná část území je zarostlá náletem dřevin, který je postupně likvidován. Travnaté plochy rezervace jsou pravidelně koseny a je odstraňována stařina. Území ohrožují záměry výstavby rekreačních chat.

Natura 2000: Přírodní rezervace Kovářův žleb se nachází na území Evropsky významné lokality Kovářův žleb - Obora (CZ0720016) představující rozsáhlý a souvislý komplex ochranářsky cenných karpatských dubohabřin, bazifilních teplomilných doubrav, panonských dubohabřin, údolních olšin a porostů širokolistých suchých trávníků na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech. Celková rozloha: 214,19 ha.

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005)


Literatura:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. - Ms., 36 s., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Elsnerová, M. et Trávníček, D. (2003): Plán péče o přírodní památku Kovářův žleb - Obora na období 2004 – 2013. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Hettenbergerová, E. & Fajmon, K. (2014): Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) – rozšíření a management v Bílých Karpatech. - Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II. Vyhlášené lokality, zachovalé lokality nebo zaniklé lokality se zachovaným okolím.#Příroda, Praha, 28: 203–224.

Králová, L. (2007): Tvorba plánu péče pro naturové území Kovářův žleb – Obora dle různých metodik a jejich následné zhodnocení. Diplomová práce, Katedra ekologie a ŽP, Přír. fakulta UP Olomouc.

Lacina, D. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje Část 10 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast - Hlucko a Uherskobrodsko EVL Kovářův žleb – Obora CZ0720016. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. AOPK ČR, Praha.

Maršáková-Němejcová, Štefan Mihálik a kol. (1997): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu, Academia Praha

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Moštková, I. (1996): Flora území severovýchodně od Vlčnova. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce V. Grulich.

Novák, F. A. (1954): Přehled československé květeny z hlediska ochrany přírody a krajiny. Ochrana přírody, Praha 1954, díl 2, s. 193-407.

Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Myšince na období 2013 – 2023. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sedláček (1914): Nástin floristických poměrů v okolí Uherského Brodu, 18. výroční zpráva zem. reálky v Uh. Brodě 1913/14, Uh. Brod.

Schneider, J. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kovářův žleb - Obora. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Myšince na období 2012 – 2021. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sladký, J. (2019): Vlčnov trochu jinak. - Malovaný kraj, 55, 5.

Šálek, P. (2003): Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů v deseti rezervacích v okrese Uherské Hradiště v roce 2003. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 36 s.

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119.


Aktualizováno 20. 1. 2020   Úvodní stránka Zpět