Přírodní rezervace Kovářův žleb

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervace Kovářův žleb představuje travnaté a křovinaté stráně na pravém údolním svahu Vlčnovského potoka s loukami, extenzivními ovocnými sady a hluboce zařezaným žlebem zarostlým lesní vegetací. Nachází se v Hlucké pahorkatině (okrsek Vlčnovská pahorkatina) na západních až jihozápadních svazích kóty Myšince (352,7 m n. m.), v nadmořské výšce 218 až 288 m n. m. na severním okraji obce Vlčnov. Na přírodní rezervaci Kovářův žleb bezprostředně navazuje přírodní památka Myšince. Katastrální území Vlčnov. Vyhlášeno 14. 1. 1956 jako chráněné botanické naleziště Kovářův žleb na výměře 0,2 ha, přehlášeno na SPR Kovářův žleb Výnosem MK ČSR ze dne 29. 11. 1988 a jako PR Kovářův žleb nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 18. 12. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 192. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha: 7,2565 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Květnaté subxerofilní louky a extenzivní ovocné sady lesostepního charakteru na středně svažitých pozemcích v kolinním stupni panonského termofytika. Jde o výjimečnou lokalitu teplomilné flóry a fauny, kdysi typické pro stepní zónu jihovýchodní Moravy a ukázku historické kulturní krajiny moravského Slovácka vytvořené citlivým hospodařením člověka.

Pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides), PR Kovářův žleb (26. 4. 2003), foto © Z. Podešva

Pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides),
přírodní rezervace Kovářův žleb (26. 4. 2003)

Geologie, geomorfologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurského flyše zastoupené vsetínskými vrstvami (svrch. eocén – spod. oligocén) zlínského souvrství. Ve flyšových vrstvách převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad pískovci, převážně glaukonitickými. Tyto horniny jsou zčásti překryty návějemi spraší, případně sprašových hlín. Terén je značně členitý a svažitý, severní částí rezervace probíhá asi 300 m dlouhý hluboce zařezaný žleb – strž typu ovrag s profilem tvaru písmene „V“. Především v jižní části území jsou patrné pozůstatky po staré drobné těžbě stavebního kamene. Půdními typy jsou hnědozem pseudoglejová a kambizem.

Flóra a vegetace: Na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech převažují polopřirozená společenstva širokolistých suchých trávníků (Festuco-Brometalia). Území je významné především výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin jako je např. len chlupatý (Linum hirsutum) na své poslední lokalitě na jihovýchodní Moravě, dále hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hořec křížatý (Gentiana cruciata), jetel červenavý (Trifolium rubens), kozinec dánský (Astragalus danicus), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), oman mečolistý (Inula ensifolia), plamének přímý (Clematis recta), prvosenka jarní (Primula veris), pryšec mnohobarevný (Euphorbia epithymoides), rozrazil vstavačovitý (Veronica orchidea) a záraza vyšší (Orobanche elatior).

Len chlupatý (Linum hirsutum)   Prvosenka jarní (Primula veris)

Len chlupatý (Linum hirsutum)

 

Prvosenka jarní (Primula veris)

Ze vstavačovitých se vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). V roce 2002 byl objeven v ochranném pásmu také tořič včelonosný (Ophrys apifera), který byl v roce 2007 nalezen i v samotné rezervaci. Na lokalitu byl introdukovaný hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a len žlutý (Linum flavum).

Mykologie: Přírodní rezervace Kovářův žleb je významná také z mykologického hlediska. V roce 2013 zde byla nalezena vzácná břichatkovitá houba palečka zrzavá (Tulostoma fulvellum). Jedná se o velmi vzácný evropský druh s ojedinělými nálezy v Japonsku a Rusku, PR Kovářův žleb je dosud jedinou známou lokalitou palečky zrzavé v České republice.

Mochna bílá (Potentilla alba), PR Kovářův žleb (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Mochna bílá (Potentilla alba), PR Kovářův žleb (23. 4. 2005)

Fauna: Chráněné území je poměrně bohaté na teplomilné druhy hmyzu. Z motýlů s denní aktivitou se vyskytují např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), okáč voňavkový (Brintesia circe), několik druhů z čeledi modráskovitých, např. modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar), z evropsky významných druhů přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). V lesních lemech se objevuje také batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris) a bělopásek topolový (Limenitis populi). Ještě na konci 20. stol. byl v rezervaci pozorován také žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), který je v současnosti považován v celé ČR za vyhynulý. Z nočních motýlů zde žije např. můra dřevobarvec bodlákový (Xylena exsoleta) a drsnokřídlec ovocný (Lycia pomonaria).

Ze střevlíkovitých brouků byli nalezeni např. krajník hnědý (Calosoma inquisitor) střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi) a svižník polní (Cicindela campestris), z čeledi vrubounovitých zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), vzácný je zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima). Na trouchnivějící dřevo starých dubů a některých dalších druhů stromů je svým vývojem vázaný roháč obecný (Lucanus cervus). Z dalších pozoruhodných a nápadných druhů hmyzu je hojná kudlanka nábožná (Mantis religiosa).

Plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis), ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a užovkou obojkovou (Natrix natrix). Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z ptáků byli pozorováni např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek šedý (Muscicapa striata), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěvuška modrá (Prunella modularis), strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud velký (Dendrocopos major), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus), z dravců včelojed lesní (Pernis apivorus) a krahujec obecný (Accipiter nisus). 

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis)   Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis)

 

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

Lesnictví: Část území, především ve žlebu, je zarostlá směsí dřevin jako je dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) a bohužel také trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia). Ze vzácných druhů dřevin se zde vyskytují dřín jarní (Cornus mas), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), jilm habrolistý (Ulmus minor) a třešeň křovitá (Prunus fruticosa).

Historie: Území bylo využíváno jako pastviny už v období subboreálu, tj. asi 1000 let před Kr. Později přešlo využití na ovocné sady a jednosečné louky. Vzhledem k nepřístupnosti nebylo nikdy zasaženo chemizací a jinými intenzifikačními snahami.

Spodní část Kovářova žlebu (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Spodní část Kovářova žlebu (23. 4. 2005)

Management, ohrožení: Značná část území je zarostlá náletem dřevin, který je postupně likvidován. Travnaté plochy rezervace jsou pravidelně koseny a je odstraňována stařina. Území ohrožují záměry výstavby rekreačních chat.

Natura 2000: Přírodní rezervace Kovářův žleb se nachází na území Evropsky významné lokality Kovářův žleb – Obora (CZ0720016) představující rozsáhlý a souvislý komplex ochranářsky cenných karpatských dubohabřin, bazifilních teplomilných doubrav, panonských dubohabřin, údolních olšin a porostů širokolistých suchých trávníků na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech. Celková rozloha: 214,19 ha.

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kovářův žleb (23. 4. 2005)


Literatura:

Anonymus (1998): Kovářův žleb. Lepidopterologický průzkum v r. 1998. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. - Ms., 36 s., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Batoušek, P. (2007): Inventarizační průzkum rostlin PR Kovářův žleb. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Čížek, L., Konvička, O., Hauck, D., Foltan, P. et Okrouhlík, J. (2015): Management populací evropsky významných druhů hmyzu v České republice: Roháč obecný (Lucanus cervus). Certifikovaná metodika. Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice. 34 s.

Elsnerová, M. et Trávníček, D. (2003): Plán péče o přírodní památku Kovářův žleb - Obora na období 2004–2013. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kurzu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště, 124 pp.

Hájek, M. (1996): Floristický materiál z okolí Hluku. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1: 18–27, Uherské Hradiště.

Hettenbergerová, E. & Fajmon, K. (2014): Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) – rozšíření a management v Bílých Karpatech. - Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Hrabec, J. et Kopeček, F. (1983): Chráněné naleziště "Kovářův žleb". Inventarizační průzkum. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. et al. (2015): The most species-rich plant communities in the Czech Republic and Slovakia (with new world records). – Preslia 87: 217–278.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II. Vyhlášené lokality, zachovalé lokality nebo zaniklé lokality se zachovaným okolím. – Příroda, Praha, 28: 203–224.

Kandrnál, L. (2006): Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter za rok 2006. Přírodní rezervace Kovářův žleb. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kopeček, F. (2003): Závěrečná zpráva z inventarizace Rhopalocer v MZCHÚ Kovářův žleb za rok 2003. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Králová, L. (2007): Tvorba plánu péče pro naturové území Kovářův žleb – Obora dle různých metodik a jejich následné zhodnocení. Diplomová práce, Katedra ekologie a ŽP, Přír. fakulta UP Olomouc.

Lacina, D. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje Část 10 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast - Hlucko a Uherskobrodsko EVL Kovářův žleb – Obora CZ0720016. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Maňák, R. (2015): 23. jarní setkání českých a slovenských mykologů. – Mykologické listy, Praha, 131: 43–45.

Maňák, R. (2017): První český nález palečky zrzavé – Tulostoma fulvellum. Mykologické listy, Praha, 137: 48–56. 

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. AOPK ČR, Praha.

Maršáková-Němejcová, Štefan Mihálik a kol. (1997): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu, Academia Praha

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Moštková, I. (1996): Flora území severovýchodně od Vlčnova. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce V. Grulich.

Novák, F. A. (1954): Přehled československé květeny z hlediska ochrany přírody a krajiny. Ochrana přírody, Praha 1954, díl 2, s. 193-407.

Nováková, K. (2010): Ochrana přírody a krajiny na Uherskobrodsku. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, katedra geografie.

Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Myšince na období 2013–2023. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pazderová, M. (2013): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Kovářův žleb – Obora CZ0720016. – AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Sedláček (1914): Nástin floristických poměrů v okolí Uherského Brodu, 18. výroční zpráva zem. reálky v Uh. Brodě 1913/14, Uh. Brod.

Schneider, J. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kovářův žleb - Obora. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Myšince na období 2012–2021. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Sladký, J. (2019): Vlčnov trochu jinak. – Malovaný kraj, 55, 5.

Sviečka, J. (2003): Inventarizační průzkum ptáků PR Kovářův žleb v roce 2003. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šálek, P. (2003): Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů v deseti rezervacích v okrese Uherské Hradiště v roce 2003. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 36 s.

Šmarda, F. (1963): Rozšíření xerotermních rostlin na Moravě a ve Slezsku. – Pr. Geogr. Úst. ČSAV, Brno.

Šmiták, J. (2002): Nové lokality vzácných druhů vstavačovitých na Moravě. – Roezliana 31: 50–51.

Šnajdara, P. (2002): Maloplošná zvláště chráněná území okr. Uherské Hradiště. Koncepce Okresního úřadu Uherské Hradiště ve znění §71 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. – Ms., 21 s. Uherské Hradiště.

Vozár, T. (2020): Klasifikace lesní vegetace pomocí družicových dat vysokého a velmi vysokého prostorového rozlišení. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Lucie Orlíková.

Zapletalová, E. (2017): Holocenní dynamika středoevropské lesní malakofauny. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: prof. RNDr. Michal Horsák, PhD.

Zapletalová, E. (2017): Srovnání lesní malakofauny střední Evropy a Jižního Uralu v kontextu holocenní sukcese. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: prof. RNDr. Michal Horsák, PhD.

Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119.


Aktualizováno 25. 11. 2021   Úvodní stránka Zpět
Nahoru