Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren představuje několik uměle vytvořených mělkých tůní s drobnými depresemi v rovinatém terénu. Území zčásti obklopené zemědělsky využívanými pozemky se nachází v Hlucké pahorkatině (okrsek Uherskobrodská kotlina), v nadmořské výšce 222 až 230 m n. m., asi 2,5 km jižně od centra Uherského Brodu, v prostoru mezi jihozápadním okrajem průmyslového areálu Slováckých strojíren a Mlýnským potokem, po levé straně u silnice č. 490 a cyklostezky směr Nivnice. Katastrální území Uherský Brod, ochranné pásmo katastrální území Nivnice. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 13/2013 ze dne 16. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5989. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha přírodní památky: 7,7824 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma: 0,6172 ha (podle aktuálního plánu péče). Část lokality je od roku 2002 registrována jako VKP. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) – evropsky významný druh a její biotop (tůně a okolní mokřady).

Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia)   Zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum)

Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia)

 

Zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží je tvořeno kvartérními nezpevněnými sedimenty – fluviálními písčitými štěrky, které jsou místy překryty vrstvou spraší. V severní části území se nacházejí nezpevněné antropogenní sedimenty – navážka stavební suti a zeminy, která zde byla ukládána v 80. až 90. letech 20. století. Vznikla zde asi pět metrů vysoká halda, jejíž vrcholová část byla v roce 2004 zarovnána. Jedná se tak o nejvýše položené místo lokality. V půdních typech převažují černice – modální var. karbonátová a luvická.

Flóra a vegetace: V přírodní památce se nachází několik různě velkých tůní a převážně suchých vodních kanálů. Mokřad je bez trvalého přítoku vody a vykazuje během roku velké kolísání vodní hladiny, část lokality má charakter slaniska. Ze západní až jižní strany obklopuje území vzrostlý větrolam s topoly (Populus spp.), místy s bohatým keřovým patrem tvořeným bezem černým (Sambucus nigra), vrbami (Salix spp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa) a dalšími druhy. Ve východní části je obdělávaný zemědělský pozemek (je plánováno jeho zatravnění). Po celé lokalitě (mimo zmíněného pole) se nacházejí rozptýlené porosty křovin, v severním výběžku lokality na navážce jsou porosty vrb (Salix spp.) a topolů (Populus spp.).

Hlavaté vrby v přírodní památce Mokřad u Slováckých strojíren (19. 4. 2015), foto © Z. Podešva

Hlavaté vrby v přírodní památce Mokřad u Slováckých strojíren (19. 4. 2015)

Na podstatné části území se v tůních vyvinula makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod – rákosiny s orobincem širokolistým asociace Typhetum latifoliae s dominancí orobince širolistého (Typha latifolia), pouze menší plochy tvoří porosty s vegetací vysokých ostřic. Během botanické inventarizace (2005) bylo na lokalitě nalezeno 85 druhů cévnatých rostlin. Většinou se jedná o druhy osidlující břehy vodních toků a rybníků, příkopů, pobřežních houštin a vlhkých luk, vyskytují se zde i rostliny rumištní a plevelné. Vedle běžných druhů bylo na lokalitě nalezeno i několik vzácnějších rostlin, ze silně ohrožených druhů zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia), z ohrožených druhů kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) a drchnička modrá (Anagallis foemina). Ze vstavačovitých se zde pouze ojediněle vyskytuje kriticky ohrožený kruštík Tallósův (Epipactis tallosii).

Kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus)   Sítina (Juncus spec.)

Kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus),
PP Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

 

Sítina (Juncus spec.), PP Mokřad
u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

Fauna: Mokřad plní funkci biotopu pro významná společenstva bezobratlých a obojživelníků a také hnízdiště a tahové zastávky mokřadních i dalších druhů ptáků. Území se vyznačuje bohatou druhovou rozmanitostí a výskytem mnoha zvláště chráněných druhů živočichů. Z brouků zde bylo nalezeno celkem 149 druhů z čeledi střevlíkovitých (Carabidae), což je asi 30 % v současné době známých a žijících druhů v České republice. K nejvýznamnějším nálezům patří vzácní střevlíčci Acupalpus suturalis, Agonum angustatum, Amblystomus niger, Polistichus connexus, Pterostichus elongatus a kvapník Ophonus subsinuatus. Z vážek byly pozorovány pouze běžnější druhy – šídlatka hnědá (Sympecma fusca), šídlo královské (Anax imperator), vážka ploská (Libellula depressa), vážka rudá (Sympetrum sanguineum) a vážka žíhaná (Sympetrum striolatum).

V několika tůňkách nacházejí vhodné podmínky pro rozmnožování obojživelníci – čolek obecný (Lissotriton vulgaris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Pelophylax esculentus) a skokan hnědý (Rana temporaria), pouze vzácně se objevuje ropucha zelená (Bufotes viridis). Z plazů byla na lokalitě zaznamenána ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). V největší a nejhlubší tůni byla zjištěna rybí obsádka – cejn velký (Abramis brama), kapr obecný (Cyprinus carpio), slunka obecná (Leucaspius delineatus) a také invazní druhy karas stříbřitý (Carassius gibelio) a střevlička východní (Pseudorasbora parva).

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), foto © Z. Podešva

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

Z ptáků se v mokřadu a jeho okolí trvaleji zdržují nebo zde i hnízdí např. bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd kvíčala (Turdus pilaris), kos černý (Turdus merula), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos major), strnad obecný (Emberiza citrinella), sýkora koňadra (Parus major), špaček obecný (Sturnus vulgaris), ťuhýk obecný (Lanius collurio), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), kalous ušatý (Asio otus), káně lesní (Buteo buteo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). Několik dalších druhů bylo pozorováno při lovu a sběru potravy či na přeletu, např. ledňáček říční (Alcedo atthis), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), stehlík obecný (Carduelis carduelis), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), žluva hajní (Oriolus oriolus), kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), holub hřivnáč (Columba palumbus) a moták pochop (Circus aeruginosus). Ze savců žije v chráněném území a jeho okolí např. ježek východní (Erinaceus concolor), zajíc polní (Lepus europaeus), kuna skalní (Martes foina) a liška obecná (Vulpes vulpes), na pastvu sem přichází srnec obecný (Capreolus capreolus).  

Historické využití území: Z leteckých snímků pořízených v 50. letech minulého století je patrné, že celá plocha přírodní památky byla využívána jako orná půda, bylo zde několik políček. Ve východní části protékal drobný vodní tok, který byl později regulován. V 90. letech minulého století vznikla v severní části území rozsáhlá navážka zeminy a také menšího množství hrubé stavební suti (beton) pocházející ze stavebních prací v přilehlém areálu Slováckých strojíren. Navážka je přibližně 5 m vysoká, její vrcholová část je zatravněna a pravidelně kosena, svahy a severní část navážky jsou porostlé vrbami a náletem křovin.

Tůň vyhloubená v roce 2004, PP Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005), foto © Z. Podešva

Tůň vyhloubená v roce 2004, PP Mokřad
u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

Management, ohrožení: Mokřad vznikl z větší části uměle v místech, kde se vyskytovaly jen menší zamokřené a zavodněné prohlubeniny. V roce 2002 bylo na lokalitě vybagrováno pět malých tůní, v následujícím roce byly vyhloubeny další dvě navzájem oddělené tůně ve tvaru kanálu, na koncích rozšířené a prohloubené. V roce 2004 přibyly tři velké vodní plochy, dvě v přední části a jedna větší s ostrůvkem v zadní části. Po roce 2002 byla zahájena také pravidelná údržba lokality spočívající v kosení a odstraňování náletových dřevin, ponechány jsou solitéry a skupinky vrb, které jsou ošetřovány řezem na hlavu. V roce 2004 došlo k úpravě horní plochy na skládce zeminy, kdy se přebytečná zemina z bagrování tůní navezla nahoru, a terén se srovnal. Součástí projektu revitalizace byla rovněž výsadba břehových porostů a vytvoření valu, který přirozeně odděluje mokřad od sousedních pozemků. V roce 2011 byla provedena obnova stávajícího Mlýnského náhonu, včetně původní trasy s vytvořením hrází proti zaplavení objektů Slováckých strojíren. V této trase byly vyhloubeny průlehy a tůňky a další část pole zatravněna.

Lokalita je při déle trvajícím suchu potencionálně ohrožena změnami vodního režimu směrem k jejímu odvodnění a vysušení. Ohrožení biotopu spočívá také v přílišném zarůstání tůní vodní a mokřadní vegetací, zarůstání břehů náletovými dřevinami a opadem listí z okolních stromů, které se podílí na intenzívním zazemění tůní. Další ohrožení je v možném spatřovat ve znečištění vody splachy z okolních zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Závažným problémem pro zdárné rozmnožování obojživelníků je přítomnost nadměrné rybí obsádky v tůních, která je zde z tohoto důvodu nežádoucí. Ryby jsou vysazovány nelegálně místními obyvateli (rybáři), případně zavlékány vodními ptáky. Stav rybí obsádky je nutné pravidelně monitorovat a v případě zjištění nadměrné obsádky provést odlov elektrickým agregátem a zátahovou sítí, což zde již bylo v minulosti realizováno. Údržba přírodní památky bude i nadále spočívat v pravidelném kosení travinných porostů v okolí tůní, redukci nežádoucí vodní vegetace a odstraňování náletových dřevin. Hlavaté vrby je vhodné ořezávat jednou za 5 až 7 let. 

Natura 2000: Vyhlášení uvedeného zvláště chráněného území bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Mokřad u Slováckých strojíren (kód CZ0723412, rozloha 8,6276 ha) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice v kontinentální biogeografické oblasti. Předmětem ochrany EVL je kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (23. 8. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (23. 8. 2009)


Literatura:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. – Ms., 36 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Dolný, A., Bárta, D., Waldhauser, M., Holuša, O. et Hanel, L. [eds.] (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana rozšíření. The dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. – Český svaz ochránců přírody Vlašim, 672 s. (in Czech and English).

Čížek, L., Hauck, D., Čamlík, G. et Šebek, P. (2020): Ořezávané stromy – zapomenuté dědictví. Historie, současnost a význam v ochraně přírody. – 1. vydání. Věrovany: agentura gevak s. r. o., 88 pp. ISBN 978-80-86768-90-8.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Elsnerová, M. (2005): Výsledky botanického průzkumu mokřadu za Slováckými strojírnami v Uherském Brodě. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5.

Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 8/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144 pp.

Hanel, L. (1995): Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). – AOPK ČR, Praha, 78 s.

Hanel, L. et Zelený, J. (2000): Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. – Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9, Vlašim, 240 s.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Praha: Academia, 828 s.

Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8.

Knotková, M. (2009): Významné krajinné prvky Uherskobrodska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce: Knotek, J.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 180 pp. ISBN 978-80-200-2399-5.

Merta, L. (2015): Mapování ZCHD a EVD druhů ryb a mihulí na biotopově vhodných lokalitách malých toků a stojatých vod. Zlínský kraj (EVL Kotrlé, EVL Mokřad u Slováckých strojíren, EVL Popovické rybníky). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1.

Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3.

Nováková, K. (2010): Ochrana přírody a krajiny na Uherskobrodsku. – Bakalářská práce. Depon. in: Univerzita Palackého v Olomouci, katedra geografie.

Pavelčíková (Králová), L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Mokřad u Slováckých strojíren na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pazderová, M. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Mokřad u Slováckých strojíren. – AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín.

Resl, K. (2007): Výsledky faunistického průzkumu brouků (Coleoptera, Carabidae, Dytiscidae) v Uherském Brodě na lokalitě VKP – mokřad. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šálek, P. (2003): Průzkum a inventarizace obojživelníků a plazů na vodních plochách Uherskobrodska v r. 2003. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šálek, P. (2020): PP Mokřad u Slováckých strojíren. Zpráva z inventarizačního průzkum ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v roce 2020. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 17 s.

Veselý, J. et Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Mokřad u Slováckých strojíren z oboru batrachologie (kuňka žlutobřichá). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp.

Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4.

Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3.


Aktualizováno 2. 3. 2022 Úvodní stránka   Zpět
Nahoru