Přírodní památka Nazaret

Pískovcové suťoviště v přírodní památce Nazaret (24. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Pískovcové suťoviště v přírodní památce Nazaret (24. 11. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Nazaret chrání starý, přírodě blízký bukový porost na suťovišti s prameništěm pod nejvyšším hřbetem Chřibů. Území se nachází uprostřed Stupavské vrchoviny, na mírném svahu s jihozápadní expozicí v nadmořské výšce 450 až 497 m, asi 400 m SSV od bývalé Salašské hájovny a 600 m jižně od kóty Brdo (586,7 m n. m., nejvyšší vrchol Chřibů). Jen 120 m jihovýchodně leží další přírodní památka Máchova dolina. Katastrální území Salaš u Velehradu. Vyhlášeno nařízením č. 20/2000 Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 23. 10. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2195. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra: 2,8510 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachování ukázky starého lesního porostu tvořeného zástupci dřevin typických pro původní karpatské lesy s ojedinělou kombinací prameniště a rozsáhlejšího pískovcového suťoviště pokrytého několika druhy mechorostů.

Jarní aspekt v přírodní památce Nazaret (2. 5. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Jarní aspekt v přírodní památce Nazaret (2. 5. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními sedimenty lukovských vrstev (paleogén — paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu. Ve flyšových vrstvách se střídají nevápnité drobové pískovce a jílovce s polohami slepenců. Na deluviálních hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem typická varieta kyselá, na prameništi kambizem luvická vyluhovaná, půdy jsou hlinitopísčité, chudé na živiny. V kamenné suti ve středně hrubozrnném pískovci zde vyvěrá puklinový pramen limnokrenního typu.

Kameny v prameništi porostlé mechy a játrovkou mřížkovcem kuželovitým (24.11.2002), foto © Zdeněk Podešva

Kameny v prameništi porostlé mechy
a játrovkou mřížkovcem kuželovitým (24. 11. 2002)

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Nazaret tvoří lesní společenstva květnatých ostřicových bučin asociace Carici pilosae-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), dále je zastoupen dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), vtroušeny jsou další dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), třešeň ptačí (Cerasus avium) a jeřáb břek (Sorbus torminalis), ojediněle i bříza bělokorá (Betula pendula). Keřové patro je slabě vyvinuto, tvoří jej lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a přirozené zmlazení dřevin.

Mřížkovec kuželovitý (Conocephalum conicum)   Pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides)

Mřížkovec kuželovitý (Conocephalum conicum)
PP Nazaret (24. 11. 2002)

 

Pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides)
PP Nazaret (24. 11. 2002)

V poměrně chudém bylinném patře roste např. strdivka jednokvětá (Melica uniflora), strdivka nicí (Melica nutans), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice řídkoklasá (Carex remota), ostřice mnoholistá (Carex leersii), svízel vonný (Galium odoratum), svízel lesní (Galium sylvaticum), bika bělavá (Luzula luzuloides), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), violka lesní (Viola reichenbachiana), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík polabský (Epipactis albensis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis).

Játrovka mřížkovec kuželovitý, PP Nazaret (24. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Játrovka mřížkovec kuželovitý,
PP Nazaret (24. 11. 2002)

Především v okolí prameniště se můžeme setkat s četnými mechy a játrovkami, bylo zde zaznamenáno 16 druhů mechorostů. Trvale vlhké pískovcové kameny v prameništi jsou zcela porostlé játrovkou mřížkovcem kuželovitým (Conocephalum conicum).

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), foto © Zdeněk Podešva

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) se vyskytuje
v okolí čistých potůčků a studánek. Salašská hájovna (5. 10. 2002)

Fauna: Na prameniště je vázána početná populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), v pramenech se vyskytuje také drobný vodní korýš blešivec studniční (Niphargus aquilex). Z ptáků zde žijí běžné lesní druhy jako např. strakapoud velký (Dendrocopos major), v blízkém okolí hnízdí krkavec velký (Corvus corax). Z lovné zvěře se v okolních lesích vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).

Přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002)

Lesnictví: V lesních porostech přírodní památky Nazaret jsou zastoupeny listnaté dřeviny typické pro původní karpatské lesy s vysokým podílem buku. Byly zde vylišeny tři lesní typy: obohacená dubová bučina (3D), lipodubová bučina (3A) a bohatá dubová bučina (3B). Na lokalitě se v minulosti hospodařilo klasickým podrostním způsobem bukového hospodářství živných stanovišť středních poloh. Nejstarší buky zde dosahují věku přibližně let. V okolí přírodní památky se nacházejí lesní porosty s nepůvodními jehličnatými dřevinami zastoupenými smrkem a modřínem, které mají až charakter smrkových monokultur.

Kořenové náběhy buku na suťovisku, přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002)   Podzim v přírodní památce Nazaret (28. 10. 2005)

Kořenové náběhy buku na suťovisku

 

Podzim v PP Nazaret (28. 10. 2005)

Historie: Nazaret byl v minulosti oblíbeným výletním místem uprostřed hlubokých bukových lesů s vydatným pramenem. To zřejmě působilo na naše předky mysticky, což pravděpodobně zavdalo příčinu vzniku biblického názvu této lokality.

Přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002)

Management, ohrožení: Díky zhoršeným terénním podmínkám nevhodným pro intenzivní lesní hospodářství je v lesních porostech přírodní památky navržen přechod ke zcela bezzásahovému režimu. V současnosti způsobují největší ohrožení vysoké stavy zvěře, která negativně ovlivňuje přirozeného zmlazení dřevin, jejich okus, loupání a rozrývání půdy. Lokalita leží mimo frekventované turistické stezky a je na rozdíl od nedaleké rozhledny na Brdu poměrně málo navštěvovaná.

Natura 2000: Přírodní památka Nazaret je součástí Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.

Přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Nazaret (24. 11. 2002)


Literatura:

Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin PP Nazaret. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 44-58. ISBN 978-80-7375-341-2.

Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49-87.

Hrabec, J. (2008): NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. In SCHNEIDER, J., KUPEC, P. & REBROŠOVÁ, K.: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. 2008, s. 197 - 202. ISBN 978-80-7375-193-7.

Hrabica, A. (1999): „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Pechová, L. (2006): Evidence a základní charakteristika mokřadů v uherskohradišťské části přírodního parku Chřiby. - Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pechová, L. (2009): Hodnocení stavu a návrh managementu pro vybraná prameniště v Chřibech. - Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Rebrošová, K., Schneider, J. (2009): Chřiby - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2.

Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Schneider, J. (2009): SAPFO v Chřibech – hodnocení antropicky podmíněné funkční účinnosti lesních porostů zvláště chráněných území. In: Venkovská krajina 2009. 1. vyd. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii, regionální organizace CZ-IALE, 2009, s. 201-207. ISBN 978-80-87154-65-6.

Schneider, J., a kol. (2012): Plán péče přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012 – 2021. Újezd u Tišnova. Depon. in KrÚ Zlínského kraje. 

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Chřiby. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J. & Lampartová, I. (2013): Plán péče o Přírodní památku Nazaret na období 2014 - 2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In SCHNEIDER, J., KUPEC, P., REBROŠOVÁ, K. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2.


Aktualizováno 15. 4. 2020 Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Zpět
Nahoru