Přírodní památka Okluky

Nárazový břeh potoka Okluky s výchozem púchovských slínů (9. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Nárazový břeh potoka Okluky s výchozem púchovských slínů (9. 5. 2003)

Základní údaje: Přirozený výchoz v levém nárazovém břehu a korytě potoka Okluky, cca 15 m dlouhý a až 8 m vysoký. Nachází se v Hlucké pahorkatině asi 1,7 km jihozápadně od středu obce Hluk (tvrz), v nadmořské výšce 210 m n. m. Katastrální území Hluk. Vyhlášeno nařízením č. 14/2002 Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 16. 9. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2184. Kategorie IUCN: III - přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,5202 ha, vyhlášené ochranné pásmo 2,6826 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Jediný povrchový výchoz púchovských slínů v rámci magurského flyše v České republice.

Odkrytý profil púchovských slínů a slínovců v přírodní památce Okluky (1. 12. 2002)   Odkrytý profil púchovských slínů a slínovců v přírodní památce Okluky (1. 12. 2002)

Odkrytý profil púchovských slínů a slínovců
 v přírodní památce Okluky (1. 12. 2002)

 

Odkrytý profil púchovských slínů a slínovců
 v přírodní památce Okluky (1. 12. 2002)

Cihlově červené púchovské slíny a slínovce v PP Okluky (1. 12. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Cihlově červené púchovské slíny a slínovce v PP Okluky (1. 12. 2002)

Geologie, půdní poměry: Území přírodní památky je budováno dílčí bělokarpatskou jednotkou magurského flyše. V levém nárazovém břehu a korytě potoka Okluky jsou odkryty světle cihlově červené slíny až slínovce, vzácně šedě skvrnité nebo páskované, drobně střípkovitě až lupenitě rozpadavé, náležející k púchovským slínům hluckého vývoje bělokarpatské jednotky. Sedimenty jsou cca 3 m mocné, zbývajících 5 m tvoří zvětraliny. Stáří výchozu bylo stanoveno na základě laboratorního vyhodnocení sedimentů s bohatým obsahem vápnitého nanoplanktonu a foraminifer na období svrchní křídy (campan–maastricht). Púchovské slíny se zde usazovaly na sklonku druhohor asi před 65–70 miliony let. Nedaleko se nachází další významná geologická lokalita přírodní památka Pod Husí horou.

Flóra a vegetace: Území přírodní památky není z botanického hlediska nijak významné. Břehy potoka lemují vzrostlé stromy a keře, především olše lepkavá (Alnus glutinosa), hlohy (Crataegus spp.) a bez černý (Sambucus nigra), v podrostu se nachází nitrofilní vegetace.

Cihlově červené púchovské slíny a slínovce v PP Okluky (1. 12. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Cihlově červené púchovské slíny a slínovce v PP Okluky (1. 12. 2002)

Fauna: Při inventarizačním průzkumu byl zjištěn pouze sporadický výskyt obojživelníků, kteří jsou na lokalitě zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo bufo) a rosničkou zelenou (Hyla arborea). Z ptáků se vyskytují běžné druhy, např. pěvuška modrá (Prunella modularis), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), drozd kvíčala (Turdus pilaris), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), volavka popelavá (Ardea cinerea), poštolka obecná (Falco tinnunculus), ojediněle byl na průletu pozorován ledňáček říční (Alcedo atthis). 

Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí.

Přírodní památka Okluky (1. 12. 2002)

Přírodní památka Okluky (1. 12. 2002)

Management, ohrožení: V minulosti používali místní obyvatelé růžově až cihlově červeně zbarvené púchovské slíny na líčení podrovnávek domů. Lokalita je referenční pro púchovské slíny a je vhodná pro exkurzní účely a rovněž pro další studium. Vlastní odkryv není třeba ošetřovat. Jeho okolí, stejně jako potok Okluky, je znečistěné splavenými odpadky, které hyzdí tuto cennou lokalitu a je nutné je odstranit. Jen po předchozím souhlasu orgánů ochrany přírody je možné provádět terénní a vodohospodářské úpravy a veškerou další stavební činnost, umisťování nových staveb včetně mysliveckých zařízení, aplikace chemických prostředků, odstraňování a výsadbu dřevin a těžební činnost. Nedaleko přírodní památky prochází značená vinařská cyklostezka pod vinohrady na Husí hoře.

Přírodní památka Okluky (18. 4. 2014)

Přírodní památka Okluky (18. 4. 2014)


Literatura:

Bubík, M., Skupien, P. et Švábenická, L. (2008): Stratigrafie křídových pestrých oceánských vrstev karpatského flyše na Moravě. Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2007, Brno, s. 46-52.

Galuška, J. (2018): Analýza ekologicky významných lokalit Mikroregionu Ostrožsko. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce: RNDr. Jakub Trojan MSc, Ph.D.

Gregorová, R. (2011): Geologické poměry širšího okolí Hluku – svědectví oceánských hloubek. In: Břečka, Jan et al. Hluk: dějiny města. Vyd. 1. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z http://kronikahluk.cz/data/uploads/dejiny/geologie.pdf.

Horáková, M. (2006): Aktuální problémy ochrany přírody a krajiny na Uherskohradišťsku. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce Trnka, P.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. (2011): Příroda a krajina. In: Břečka, Jan et al. Hluk: dějiny města. Vyd. 1. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z http://kronikahluk.cz/data/uploads/dejiny/piroda-a-krajina.pdf.

Kohoutová, I. (2001): Ochrana geologických lokalit na okresech Hodonín a Uherské Hradiště. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, s. 109–114, Brno.

Plička, M. (1957): Geologické poměry širšího okolí Hluku (u Uherského Hradiště). Sborník ústředního ústavu geologického 23, 1956 – oddíl geologický, 2. díl. Praha, 1957, s. 79–123.

Stráník, Z. et al. (1989): Geologie hluckého vývoje bělokarpatské jednotky. - MS, ČGÚ Praha. Depon. in: KrÚ Zlín, AOPK ČR.

Stráník, Z., Bubík, M., Krejčí, O., Marschalko, R., Švábenická, L., Vůjta, M. (1995): New Lithostratigraphy of the Hluk Development of the Bílé Karpaty unit. - Geol. práce, Spr.; svazek: 100: 57-69.

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. - Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Šálek, P. (2003): Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů v deseti rezervacích v okrese Uherské Hradiště v roce 2003. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 36 s.

Švábenická, L., Bubík, M., Krejčí, O., Stráník, Z. (1997): Stratigraphy of Cretaceous sediments of the Magura Group of nappes in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 48, 3, 179–191.

Trávníček, D. et Elsnerová, M. (2003): Plán péče na období 2004–2013 pro zvláště chráněné území PP Okluky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Vůjta, M. et al. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 3097 Okluky [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/3097.


Aktualizováno 19. 1. 2022   Úvodní stránka Zpět
Nahoru