Přírodní památka Uvezené

Karpatská dubohabřina s dominantním česnekem medvědím v podrostu (22. 5. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Uvezené představuje lesní porost Hornoněmčického háje s typickou skladbou dřevin původních dubohabrových lesů nižších poloh Bílých Karpat. Nachází se na severozápadním svahu kóty Horní Kopec (607 m n. m.), asi 2,5 km jihovýchodně od obce Horní Němčí v nadmořské výšce 490 až 575 m. Katastrální území Horní Němčí, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991 jako CHPV Uvezené. Evidenční kód ÚSOP: 1436. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra: 14,3900 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Hlavním důvodem ochrany je zachování smíšeného listnatého lesa s bohatou dřevinnou skladbou, s hojným výskytem česneku medvědího v podrostu. Lesní porost zároveň dokladuje dřívější hospodaření v lesích pařezinovým způsobem. Lokalita je geologickou ukázkou vrstevných pramenů ve svážném území, které je typické pro flyšové horniny Bílých Karpat.

Přírodní památka Uvezené (29. 3. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen flyšovými sedimenty svodnického souvrství (paleocén-maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, převažují vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce. Lokalita se nachází ve východní části pramenné mísy potoka Okluky, vyskytují se zde četné pramenné vývěry a sesuvy půdy. Na velmi členitém a svážném terénu s prameništi a sesuvy jsou převažujícím půdním typem kambizemě typická a pseudoglejová, místy se vyskytují i pararendziny s projevy oglejení. Sesuvné aktivity v chráněném území se odrážejí i v jeho názvu.

Flóra a vegetace: Lesní porosty přírodní památky Uvezené tvoří původní karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patru převažuje dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V keřovém patru je zastoupen ohrožený klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) a chráněný lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném podrostu dominuje v jarním aspektu česnek medvědí (Allium ursinum), který zde vytváří bohaté populace. Dále zde rostou např. okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a ostřice chlupatá (Carex pilosa). Zajímavý je výskyt vzácnějších druhů mechů, rokytnatky nejjemnější (Serpoleskea confervoides) a rokytnatky útlé (Serpoleskea subtilis), které jsou v Bílých Karpatech známé jen z několika lokalit.


Lýkovec jedovatý, PP Uvezené (29. 3. 2003)		Přírodní památka Uvezené (22. 5. 2002)

Fauna: V přírodní památce Uvezené byly prováděny zoologické průzkumy zaměřené především na bezobratlé a ornitofaunu. Z měkkýšů (Mollusca) se vedle typických karpatských druhů modranky karpatské (Bielzia coerulans), vlahovky karpatské (Monachoides vicinus) a skalnice lepé (Faustina faustina) hojně vyskytují i druhy běžné, jako slimák popelavý (Limax cinereoniger), plzák žíhaný (Arion circumscriptus) a hlemýžď zahradní (Helix pomatia). Z brouků byla větší pozornost věnována střevlíkovitým (Carabidae), žije zde např. střevlík hrbolatý (Carabus variolosus). Ornitofauna je zastoupena typickými druhy karpatských dubohabřin, k nimž patří např. lejsek šedý (Ficedula striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), sýkora koňadra (Parus major), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), kukačka obecná (Cuculus canorus), holub hřivnáč (Columba palumbus), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud malý (Dendrocopos minor), žluna zelená (Picus viridis), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), brhlík lesní (Sitta europaea) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

Lesnictví: Lesní porost je tvořen dvěma etážemi, v nichž se vyskytuje rozmanitá směs listnatých dřevin. V horní etáži je dominantním dub zimní a buk lesní, ve spodní se nachází javor klen, jasan ztepilý, habr obecný, topol osika, bříza bělokorá a javor babyka. Druhově bohatá skladba původních dřevin ve zdejších lesích je dokladem hospodaření pařezinovým způsobem, jehož výsledkem jsou z hlediska ochrany přírody velmi cenná společenstva.

Management, ohrožení: V minulosti se v porostech přírodní památky Uvezené hospodařilo především výběrovým způsobem, neboť území je díky členitému terénu, sesuvům a prameništím těžko přístupné. Porost je v současné době ponechán bez zásahů, v budoucnu bude třeba zachovat původní druhovou skladbu.

Natura 2000: PP Uvezené se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Horní okraj přírodní památky Uvezené (29. 3. 2003)

Literatura:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Holuša, O. (2008): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Odonata) a pisivek (Psocoptera) lokalit na území Bílých Karpat. Strážnice na Moravě - PP Žerotín, Březová - PP Dubiny, Horní Němčí - PP Uvezené, Strání - PP Vápenky, Horní Němčí - PP Za lesem, Sudoměřice - pískovna, Březová - rybníky. – Ms. Závěrečná zpráva; Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hradílek, Z. (2003): Mechorosty PP Uvezené v Bílých Karpatech. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jagoš, B. (2003): Plán péče o PP Uvezené na období 2004–2013. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty, Luhačovice.

Jagoš, B. (2015): Lesy v CHKO Bílé Karpaty. In: Ochrana přírody 6/2015.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Komzák, P. (2009): Inventarizační průzkum chrostíků (Trichoptera) PP Uvezené a PP Za lesem a dalších vybraných lokalit na území CHKO Bílé Karpaty. – Ms., závěrečná zpráva; depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F. & Jongepierová I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 310.

Mikula, J. (2004): Faunisticko-ekologická studie suchozemských stejnonožců (Crustacea: Isopoda: Oniscidea) CHKO Bílé Karpaty. - Bakalářská práce, depon. in: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.

Resl, K. (2005): Zoologické podklady (Coleoptera, Carabidae) pro vypracování plánů péče o NPR Javořina, PR Javořina, PR Nová Hora, PP Vápenky, PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Šimečková, H. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Daniel Volařík.

Trávníček, D. (2003): Vodní brouci CHKO Bílé Karpaty (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Elmidae), chráněná území NPR Javořina, PR Javořina, PP Vápenky a PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vávra, J. (2009): Zpráva z výzkumu brouků lokalit PP Uvezené, NPR Porážky a NPR Jazevčí za rok 2009. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

•• Aktualizováno 16. 2. 2021