Základní údaje: Přírodní památka Včelín představuje fragment původní lesostepi se vzácnými společenstvy teplomilných druhů rostlin na sz. okraji Chřibů. Nachází se v Halenkovické vrchovině na výslunné stráni s jihovýchodní expozicí v nadmořské výšce 290 až 325 m. Je situována na pravém údolním svahu Cvrčovického potoka, východně od obce Cvrčovice, po levé straně silnice ze Cvrčovic do Milovic. Stráň je místy rozryta zasutými drobnými lomy, část je porostlá borovým lesíkem, skupinami keřů a ovocnými stromy. Katastrální území Cvrčovice u Zdounek. Vyhlášeno Výnosem ministerstva kultury ČSR ze dne 3. 9. 1953. Evidenční kód ÚSOP: 489. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha: 2,7211 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Výslunná stráň s výskytem teplomilné květeny.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty svrchního oddílu zdounecké jednotky (svrchní eocén) vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve středně rytmickém flyši se střídají šedé až šedomodré vápnité pískovce, jílovce a podřadné slepence. Půdy jsou převážně hlinité hnědozemě, chudé. Flóra a vegetace: Přírodní památka Včelín zahrnovala dva rozdílné biotopy, jednak travnatou stráň částečně porostlou keři, jednotlivými ovocnými stromy a dalšími dřevinami, lemovanou ze všech stran vzrostlou zelení (západní část území), a v minulosti také sekundární smíšený les částečně náletového původu (východní část), který zaujímal přibližně polovinu celkové rozlohy. Tyto lesní porosty byly z větší části vykáceny, dnes se zde nachází rozlehlá mýtina, na níž probíhá sukcese.
Brzy zjara rozkvétá na výslunné stráni dřín jarní (Cornus mas) v počtu několika jedinců, z dalších keřů zde rostou svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a hlohy (Crataegus spp.), vysázen byl dřišťál obecný (Berberis vulgaris), štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) a jihoevropský žanovec měchýřník (Colutea arborescens), dožívají zde ovocné stromy, převážně třešně. Nelesní vegetaci tvoří teplomilné širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a s řadou vzácných, méně běžných a teplomilných druhů. K těm nejvzácnějším patří vstavač nachový (Orchis purpurea), který se vyskytuje především v bývalé lesní části chráněného území.
Dále tady roste např. kruštík širolistý (Epipactis latifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), záraza vyšší (Orobanche elatior), len žlutý (Linum flavum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jetel červenavý (Trifolium rubens), ostřice Micheliova (Carex michelii), hvězdice chlumní (Aster amellus), oman vrbolistý (Inula salicina), oman britský (Inula britannica), oman hnidák (Inula conyza), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), jestřábník Bauhinův (Hieracium bauhini), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), mochna stříbrná (Potentilla argentea), modřenec chocholatý (Muscari comosum), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), smldník jelení (Peucedanum cervaria), prvosenka jarní (Primula veris), jarmanka větší (Astrantia major), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), chrastavec rolní (Knautia arvensis), černýš rolní (Melampyrum arvense), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), pcháč panonský (Cirsium pannonicum) a také několik zplaněných druhů, např. mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) a hlavatka obrovská (Cephalaria gigantea).
V lesní části přírodní památky byla zastoupena borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra) a vtroušené listnáče, např. dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a líska obecná (Corylus avellana). V bylinném podrostu se nacházela bohatá populace vstavače nachového (Orchis purpurea) čítající několik desítek exemplářů, dále např. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), barvínek menší (Vinca minor), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Vstavač nachový prosperuje i na nově vniklé mýtině, protože nemá tak vyhraněné ekologické nároky jako ostatní lesní druhy, které jsou na ústupu.
U potoka roste olše lepkavá (Alnus glutinosa), několik druhů vrb (Salix spp.) a bez černý (Sambucus nigra). Na vlhčích humózních půdách je hojná bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), devětsil lékařský (Petasites hybridus), prvosenka vyšší (Primula elatior), sasanka hajní (Anemone nemorosa), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), orsej jarní (Ficaria verna), plicník temný (Pulmonaria obscura), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), ocún jesenní (Colchicum autumnale) a parazitující podbílek šupinatý (Lathraea squamaria).
Fauna: Podrobnější zoologický průzkum nebyl prováděn, na výslunných stráních a lesostepních biotopech se dá předpokládat především bohatší fauna bezobratlých. Z brouků byl nalezen např. střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii), krasec polník habrový (Agrilus olivicolor), tesaříci Grammoptera variegata a Molorchus umbellatarum, kozlíček lískový (Oberea linearis) a kozlíček mrkvový (Phytoecia icterica), z motýlů např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), okáč voňavkový (Brintesia circe), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), perleťovec nejmenší (Boloria dia) a soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus). Z blanokřídlých byla pozorována drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a několik druhů čmeláků, z dalších zajímavých druhů hmyzu např. cikáda chlumní (Cicadetta montana). Z plazů žije na lokalitě ještěrka obecná (Lacerta agilis), z obojživelníků rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo). Území je útočištěm četných druhů ptactva, hnízdí zde konopka obecná (Carduelis cannabina), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a brhlík lesní (Sitta europaea), v okolí byl pozorován také čáp černý (Ciconia nigra).
Management, ohrožení: Přírodní památka Včelín je zbytkem lesostepi, jejíž část byla asi před 70 lety (počítáno k roku 2010) přeměněna na lesní porost s převahou borovice. Větší část těchto porostů byla na přelomu let 2010 a 2011 vykácena, protože se nacházela pod elektrickým vedením vysokého napětí. Je otázkou, jakým směrem bude na tomto stanovišti probíhat sukcese, což bude záležet na zvoleném způsobu managementu. Výslunná travnatá stráň byla v minulosti využívána jako pastvina pro ovce a také jako třešňový sad. Stráň je celkem neplodná, ovocným stromům se zde nedaří a jsou ponechány na dožití. Při spodním okraji chráněného území stojí velký, dříve spolkový včelín (odtud název přírodní památky), uprostřed území se nachází ještě jedna drobná nevyužívaná stavba, která je zarostlá křovinami. Kvůli chovu včel zde byly vysázeny ovocné stromy, akáty, různé keře a zřejmě i nektarodárná hlavatka obrovská. Včelín nebyl delší dobu využíván, teprve v roce 2012 zde byla obnovena činnost.
Chráněné území je ohroženo zarůstáním nepůvodními druhy dřevin hlavně zmíněným akátem a nežádoucí sukcesí bezu černého v části rezervace sousedící s potokem. Šířící se dřeviny je proto nutné pravidelně odstraňovat. Kvalita a pestrost bylinného porostu po ukončení pastvy je udržována pravidelným kosením a také redukcí náletových dřevin. Do budoucna by bylo vhodné alespoň částečně obnovit extenzivní pastvu ovcí. Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
