|
OREL MOŘSKÝ - pták roku 2006
Jak to vlastně s těmi orly je? Ptají se mě často
lidé v práci nebo když procházím městem. Mořští orli
vzbudili v poslední době v novinách a televizi nebývalý
rozruch. A není divu, vždyť letící mořský nebo i jiný orel působí
nezapomenutelným dojmem.
Orel mořský (Haliaetus albicilla) je
ze všech našich orlů největší. Dospělí ptáci jsou více méně světle
hnědí, pouze ocas je k tělu nápadně krátký a čistě bílý,
také mohutný zobák je nápadný svým žlutým zbarvením a velikostí.
Tohoto zbarvení však dosahují pouze dospělí ptáci starší pěti
let. Mladí ptáci mají hlavu i ocas tmavý a na hrudi v různé míře
světlejší hnědé pruhování. V letu je možno pozorovat klínovitě
ukončený ocas, široká „prknovitá” křídla s rozpětím až
240 cm. U ptačích dravců platí pravidlo že samice bývá obyčejně větší
než samec. Samec má délku těla asi 70 cm a samice přes 90 cm. Statné
samice váží výjimečně do 10kg.
Možná to někoho překvapí, ale mořský orel patří
odedávna k naší zvířeně. Ze starých literárních údajů je
známo jeho hnízdění z jižních Čech a z Podunají na jižním
Slovensku. V sedmdesátých letech dvacátého století nastal nový
populační nárůst tohoto druhu v Evropě. V osmdesátých
letech dnes již minulého století se opět trvale usadili v jižních
Čechách. Také zde bylo poprvé po dvou stech letech prokázáno hnízdění
a to na Třeboňsku. Od té doby jejich stavy vzrůstají (v roce
1984 ornitologové odhadli populaci na 7-10 párů, v roce 1994 již
na 10 až 15 párů a populace utěšeně narůstá). Na Moravě byl
nalezen první pár při stavbě hnízda cca v roce 1993.
Orel mořský hnízdí většinou u velkých řek,
jezer, v rybničnatých oblastech a u mořského pobřeží. U nás
hnízdí převážně v lužních lesích, vybírá si tichá a odlehlá místa
kde na vysokých stromech staví poměrně velká hnízda, která každoročně
opravuje a přistavuje, takže časem hnízdo dosahuje značných rozměrů.
Zásnubní lety probíhají již v lednu, snůška bývá z pravidla
již v únoru, což se může zdát neobvykle brzy. V hnízdě bývají
z pravidla dvě vejce. Po čtyřiceti dnech sezení (sedí převážně
samice), se vylíhnou postupně mláďata, která jsou na hnízdě krmena
rodiči přibližně tři měsíce a ještě dalších pět týdnů po
vyvedení se domáhají od rodičů potravy ačkoliv jsou již letu schopná.
Ve volné přírodě byl prozatím nejstarší odchycený
a okroužkovaný orel stár 11 roků a 5 měsíců. V zajetí se však
dožívá i 40 let. Potravou jsou mu převážně ryby, dále savci a ptáci.
Nejčastěji však jako zdravotní policie krouží ve velké výšce nad
krajinou. Vyhledává hlavně uhynulá, zesláblá nebo poraněná zvířata,
avšak dokáže ulovit i zcela zdravé kusy. Několikrát jsem měl vzácnou
možnost pozorovat útok tohoto orla. Jednou, bylo to v zimě roku
1992, byla na rybníku potápka roháč se zraněným křídlem. Pták
jezdil spokojeně po vodní hladině a občas se potápěl za potravou.
Tehdy se objevil mořský orel, který na ni vytrvale naletoval, potápka
alespoň desetkrát úspěšně unikla pod vodní hladinu. Vyčerpaná stálým
potápěním však neměla tolik sil, aby mohla vydržet dlouho pod vodou
a tak ji dravec celkem snadno zemdlelou ulovil a odnesl na statný suchý
dub na okraji lesa kde ji zkonzumoval. Jindy jsem pozoroval téměř střemhlavý
útok do hejna divokých hus, který však pro něj nebyl úspěšný.
Pozorování tohoto druhu v našem kroměřížském
okrese koresponduje velmi dobře s novým šířením tohoto orla ve
střední Evropě. Jedno z prvních pozorování je ze Záhlinic,
kdy byl v září 1978 pozorován jeden mladý exemplář. Od té doby máme
záznamy o každoročních záletech v zimním období. Vyskytují se
od konce září do konce března, největší šance k pozorování
je v měsících prosinci, lednu a únoru. Od roku 1996 je možno říci,
že se orel mořský stal trvalou ozdobou naší zimní krajiny, neboť se
zde zdržuje zcela pravidelně a to ve vyšším počtu. Každoročně
probíhá zimní sčítání těchto orlů v celé ČR. V roce
1994 se celkové počty zimujících ptáků v celé ČR odhadovaly
do 80-ti kusů. V roce 2002 bylo jen na jižní Moravě v okolí
řeky Dyje a po Pálavou pozorováno přes 60 kusů. Stahují se k nám
totiž populace z celého Pobaltí.
Přejme těmto tulákům dobrý let a hodně štěstí.
Budou ho v naší zabydlené krajině určitě potřebovat!
Pavel Šálek
Sobota, 21. leden 2006
ČSOP Via Hulín
|

|
Vyhledáváme a monitorujeme území
s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a
v těsné spolupráci s orgány ochrany přírody provádíme
botanická a zoologická mapování a to nejen v katastru obce Hulín,
ale i v okresním a krajském měřítku. Navrhujeme také nástin
vhodného plánu péče v těchto územích…
|
|