Přírodní rezervace Vrchové

Přírodní rezervace Vrchové (20. 5. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervace Vrchové představuje stepní až lesostepní stráň přecházející v lesní společenstva teplomilných doubrav. Nachází se v Prakšické vrchovině na úbočí Lhotského kopce (330 m n. m.) v nadmořské výšce 220 až 330 m n. m., asi 1,75 km sv. od obce Drslavice. Katastrální území Drslavice. Zřízeno usnesením ONV Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Vrchové (Chrástě) o celkové rozloze 25,175 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991 jako CHPV Vrchové - Chrástě, dále přehlášeno nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 5/2001 ze dne 24. 4. 2001 a naposledy přehlášeno jako PR Vrchové a upraveno na současnou výměru nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 19/2002 ze dne 16. 9. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 780. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 20,5540 ha, ochranné pásmo 10,8561 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Komplex původních květnatých luk, pastvin, sadů a teplomilných doubrav s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou vsetínské vrstvy (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Střídají se zde vápnité jílovce s glaukonitickými pískovci. Půdy jsou jílovitohlinité, náchylné k sesuvům.

Len tenkolistý (Linum tenuifolium)		Kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum)

Flóra a vegetace: Na bezlesých místech se vyskytují zbytky teplomilných luk se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Ze vzácnějších druhů zde roste např. hořec křížatý (Gentiana cruciata), len tenkolistý (Linum tenuifolium), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), oman vrbolistý (Inula salicina), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a mochna bílá (Potentilla alba).

Přírodní rezervace Vrchové (12. 5. 2004)

Fauna: Lokalita je významná i výskytem vzácných druhů hmyzu, především motýlů. Zjištěn byl např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli), okáč voňavkový (Brintesia circe), můry osenice znamenaná (Eugraphe sigma) a osenice borůvková (Xestia castanea), v minulosti byl pozorován i žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone). Ze vzácnějších druhů brouků zde žije např. roháč obecný (Lucanus cervus), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), chrobák ozbrojený (Odonteus armiger) a tesařík piluna (Prionus coriarius). Bylo zde zjištěno 38 druhů mravenců charakteristických pro stepní a lesostepní biotopy, např. Formica cunicularia, F. fusca, F. gagates, F. pratensis, a F. sanguinea.

Obojživelníci jsou na lokalitě zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo bufo), rosničkou zelenou (Hyla arborea), skokanem štíhlým (Rana dalmatina) a skokanem hnědým (Rana temporaria), plazi užovkou obojkovou (Natrix natrix) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Vhodné hnízdní podmínky a zdroje potravy zde nachází řada druhů ptáků, např. lejsek šedý (Muscicapa striata), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), budníček menší (Phylloscopus collybita), ťuhýk obecný (Lanius collurio), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), strakapoud velký (Dendrocopos major), krutihlav obecný (Jynx torquilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), poštolka obecná (Falco tinnunculus) a kalous ušatý (Asio otus). Ze savců zde žije např. ježek východní (Erinaceus concolor), zajíc polní (Lepus europaeus), srnec obecný (Capreolus capreolus), kuna lesní (Martes martes), a liška obecná (Vulpes vulpes).

Lesnictví: Celé území bylo původně bezlesí. Vzhledem k dlouholeté absenci kosení a pastvy dochází ke spontánnímu zarůstání hlohem (Crataegus spp.) a trnkou (Prunus spinosa), v okrajích je pak již vytvořen souvislý lesní porost.

Jeřáb oskeruše v přírodní rezervaci Vrchové (23. 3. 2003)

Management, ohrožení: Území je možné využívat částečně jako extenzivní sady, částečně jako jednosečné louky nebo extenzivní pastviny. Kosit jednou ročně nebo extenzivně přepásat. Lze uvažovat i o lokálních výsadbách ovocných stromů, vhodné by byly např. staré krajové odrůdy švestek a jeřáb oskeruše. Plochu s porosty hořce křížatého a na něj vázaného modráska hořcového je vhodné udržovat nejlépe pastvou, pokud kosením, tak až na podzim (konec září), nebo na jaře vyhrabáním a spálením stařiny na k tomu určených místech. V lese provádět přirozenou obnovu.

Historie: Území bylo dříve využíváno zčásti jako staré vinohrady, sady a pastviny (v současnosti místy zarostlé náletem z okolního lesa). Část byla evidována jako lesní půda a ostatní plocha (žleby u prameniště potoka). Území lokálně zarostlo náletem akátu, svídy krvavé, ptačího zobu, hlohu a olše. V letech 1998 až 2000 bylo zbaveno na větší části plochy náletových dřevin a bylo obnoveno pravidelné kosení luk.

Přírodní rezervace Vrchové (26. 4. 2013)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-