Přírodní památka Bražiska

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010)

Základní údaje: Přírodní památka Bražiska představuje lesní porosty s přirozenou skladbou dřevin a typickou karpatskou květenou. Nachází se v Hošťálkovské vrchovině, nejvýchodnějším výběžku Hostýnských vrchů, na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy v nadmořské výšce 295 až 330 m n. m., asi 1 km severozápadně od středu obce Jarcová a 1,5 km jihozápadně od Valašského Meziříčí. Katastrální území Jarcová, Poličná, okres Vsetín. Evidenční kód ÚSOP: dosud není zaevidováno. Kategorie IUCN: neuvedeno. Celková rozloha cca 5 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin a typickou karpatskou květenou v bylinném patře, geologická lokalita s významným výchozem křivských vrstev.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen křivskými vrstvami (svrchní eocén – spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše s převahou šedých vápnitých jílovců a odolnějších organodetritickýmch pískovců. Výchozy křivských vrstev jsou dobře patrné především ve skalnatém řečišti Bečvy jako příčné prahy a při levém břehu v délce asi 400 m od soutoku s Křivským potokem k jihu (částečně v ochranném pásmu přírodní památky).

Výchozy křivských vrstev vytvářejí v řečišti Bečvy příčné prahy (19. 1. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Výchozy křivských vrstev vytvářejí v řečišti Bečvy příčné prahy (19. 1. 2003)

Jednotlivé pískovcové lavice se vyznačují vyšší odolností vůči zvětrávání a přítomností organo-detritického materiálu (bohatou faunou tvořenou úlomky řas litothamnií, skořápkami velkých foraminifer, jehlicemi hub atd.). Většinou dosahují mocnosti do 1 metru a v některých místech sklonu až 90°. Jedná se o názornou ukázku typických sedimentů turbiditních proudů, na kterých se v řece vytvářejí drobné peřeje. Na deluviálních sedimentech se vyvinuly kambizemě. Jsou zde také patrné četné aktivní drobné sesuvy.

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides)   Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides)

 

Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Flóra a vegetace: Lesní porosty přírodní památky Bražiska představuje karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli s dominantní dřevinou habrem obecným (Carpinus betulus). Bylinné patro je tvořeno typickou karpatskou květenou, hojná je kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), dále se zde vyskytuje např. ladoňka karpatská (Scilla kladnii), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kopytník evropský (Asarum europaeum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), oměj vlčí (Aconitum vulparia), orsej jarní (Ficaria verna), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Na jednom z mála míst ve Zlínském kraji zde roste také jaterník podléška (Hepatica nobilis), který je v karpatské části Moravy vzácný. Při břehu řeky Bečvy byl zaznamenán výskyt penízku modravého (Thlaspi caerulescens).

Jaterník podléška (Hepatica nobilis), foto © Z. Podešva

Jaterník podléška (Hepatica nobilis)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl prováděn, z ptáků zde hnízdí např. strakapoud malý (Dendrocopos minor), v křovité stráni nad Bražisky vzácná pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). V řece Bečvě se vyskytuje asi 10 druhů ryb, nejbohatší druhové zastoupení je v místech s peřejemi a skalními prahy, kde je možné pozorovat např. parmu obecnou (Barbus barbus), ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipunctatus), jelce tlouště (Leuciscus cephalus), hrouzka obecného (Gobio gobio), pstruha obecného potočního (Salmo trutta) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss), mřenku mramorovou (Barbatula barbatula) a ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus).

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010)

Lesnictví: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin, zastoupeny jsou habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro místy zcela chybí, jinde roste jen bez černý (Sambucus nigra) a zmlazující javory.

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010)

Management, ohrožení: Území je ohroženo především nevhodným lesním hospodařením, drobnými lokálními sesuvy půdy a pracemi při opravě regulace řeky Bečvy po ničivých povodních v roce 1997. Na okraji přírodní památky na levém břehu Vsetínské Bečvy je umístěna tabule naučné stezky T. G. Masaryka (zastávka č. 11) se základními informacemi o tomto zvláště chráněném území.

Poznámka: Název lokality a potažmo přírodní památky Bražiska je zkomoleninou pojmenování kamenných prahů v řece Bečvě, kterým se na Valašsku říkalo pražiska. 

PP Bražiska se nachází na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy (19. 1. 2003), foto © Zdeněk Podešva

PP Bražiska se nachází na levém údolním svahu
Vsetínské Bečvy (19. 1. 2003)


Literatura:

Barak, P. et al. (2012): Databáze významných geologických lokalit: 3387 Bražiska - Pod Paléskou [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/3387.

Beran, L. (2007): Příspěvek k poznání vodních měkkýšů Vsetínské Bečvy a okolí (Česká republika). Malacologica Bohemoslovaca (2007), 6: 38–47, ISSN 1336-6939.

Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Kramář, J. et al. (2008): MUDr. Jan Bohuslav Kraicz. Naučná stezka T. G. Masaryka v širších souvislostech. – Valašské Meziříčí: 1. vyd., Český svaz ochránců přírody, 83 s.

Novotný, R. et al. (2011): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000, 25-142 Valašské Meziříčí. – ČGS, Praha.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

Trávníček, B. (2010): Ladoňky (rod Scilla s. lat.) v České republice. I. Původní taxony. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 45: 1–23.


Aktualizováno 16. 4. 2021 Úvodní stránka   Zpět
Nahoru