Navrhovaná přírodní památka Cyrilka

Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor (13. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor (13. 6. 2003)

Základní údaje:  Navrhovaná přírodní památka Cyrilka představuje nejdelší pseudokrasovou jeskyni na Moravě. Nachází v masívu Radhoště ve zvlněné depresi v nadmořské výšce asi 250 m severovýchodně od rozhledny Cyrilka na Pustevnách v CHKO Beskydy. Katastrální území Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO  Beskydy. Celková výměra je 3,5 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Jedinečný geologický a geomorfologický fenomén - pískovcový pseudokras značných rozměrů s nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě, s celkovou délkou 552 m, stálý domov netopýrů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky, které zde představují střední godulské vrstvy (cenoman) godulského souvrství. Tvoří je lavicovitý pískovcový flyš s převahou odolných glaukonitických pískovců nad poddajnými a měkkými jílovci a slepenci. Vrstvy jílovců zde působí při vzniku rozsedlinových prostor jako kluzné plochy. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně.

Vstup do jeskyně je opatřen mříží (13. 6. 2003)   Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor (13. 6. 2003)

Vlastní vstup do jeskyně Cyrilka
je opatřen mříží (13. 6. 2003)

 

Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor
pod skalní stěnou (13. 6. 2003)

Pseudokrasové jevy: Rozsedlinová jeskyně Cyrilka je svou doposud známou délkou 552 m (stanoveno během nových průzkumů roce 2015) nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě a druhou nejdelší v České republice. (Primát drží Teplická jeskyně s celkovou délkou 1065 m, která je součástí unikátního pseudokrasového systému Poseidon v NPR Adršpašsko-teplické skály. Celková délka tohoto komplexu je nejméně 27,5 km, zároveň je největším pískovcovým podzemním systémem v Evropě.)

Vstup do jeskyně se nachází asi 250 m východně od rozhledny Cyrilka v mělké sníženině pod 2,5 m vysokou skalkou v blízkosti parkoviště na Pustevnách. Jeskyně je tvořena systémem tektonických puklin se zaklíněnými nebo překrytými pískovcovými bloky. Dříve se uvádělo, že velká část tehdy známých jeskynních prostor leží v těsné blízkosti povrchu, novější mapování však odhalilo, že se dno jeskyně nachází až v hloubce 16 m. Místy se na stropě jeskyně vysrážela z vyluhovaného vápnitého tmelu pískovců drobná brčka o délce 10 až 12 cm a o průměru 6 až 8 mm. V jeskyni je stálá teplota od čtyř do deseti stupňů a relativní vlhkost vzduchu nad 85 %. Vývoj jeskyní nebyl dosud ukončen a dochází zde k posunu kamenných bloků a k možnému řícení stropů. K zavalení vchodu do jeskyně došlo naposledy v roce 1998. Jeskyně Cyrilka je veřejnosti nepřístupná!

Vstup do jeskyně Cyrilka se nachází na okraji louky na Pustevnách (13. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Vstup do jeskyně Cyrilka se nachází na okraji louky na Pustevnách (13. 6. 2003)

Členové speleologického klubu ORCUS z Bohumína objevili v roce 1997 poblíž Cyrilky v lokalitě Záryje další rozsedlinovou jeskyni, která byla pojmenována Biskupovka I (Radegast). Chodby této pseudokrasové jeskyně jsou vysoké až tři metry, celková délka průlezných prostor je 46 metrů, hloubka 10 metrů.

Netopýr velký (Myotis myotis)   Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Netopýr velký (Myotis myotis)

 

Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Fauna: Jeskyně Cyrilka je významným zimovištěm několika druhů netopýrů. Spolu s Čertovou dírou a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v České republice. Pravidelné sčítání netopýrů se zde provádí již od roku 1996 (Wagner). V jeskyni byly zjištěny následující druhy: dominuje zde kriticky ohrožený vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), dále se vyskytuje netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr vousatý (Myotis mystacinus). V roce 2013 byla v jeskyni Cyrilka nalezena populace mrvnatky Crumomyia parentela alpicola, zástupce dvoukřídlého hmyzu (Diptera) z čeledi Mrvnatkovití (Sphaeroceridae) žijícího v jeskyních. Jedná se o první nález druhu na území České republiky, který zde zřejmě přežívá jako glaciální relikt.

Zastávka naučné stezky Radegast v blízkosti jeskyně Cyrilka (20. 12. 2002), foto © Z. Podešva

Zastávka naučné stezky Radegast v blízkosti jeskyně Cyrilka (20. 12. 2002)

Management, ohrožení: Velkou pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyně sloužící jako významné zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. Průzkumem a údržbou jeskyní se zabývá Speleologický klub ORCUS Bohumín. Informace o netopýrech a jejich ochraně poskytuje také Česká společnost pro ochranu netopýrů - ČESON.

Naučná stezka: U turistické cesty z Pusteven na Radhošť v blízkosti jeskyně Cyrilka je umístěna tabule naučné stezky Radegast (zastávka č. 3), která podává informace o geomorfologii, geologii a samotné jeskyni.

Historie: Jeskyním se na Valašsku říkávalo „ďúry”. Některé používali pastevci jako sklepy pro své produkty a také jako úkryty před nepřízní počasí. Jeskyně Cyrilka byla v minulosti známa také pod jmény „Radhošťské ďúry”, „pod Stupněmi” a „nad Pústevnami”. Vztahují se k ní, stejně jako k jeskyni Volařka na Radhošti, četné pověsti o zlatých pokladech, které údajně v radhošťských ďúrách v dávných dobách nashromáždili pohanští kněží.

Pustevny (21. 12. 2002), foto © Z. Podešva

Pustevny (21. 12. 2002)

Natura 2000: Jeskyně Cyrilka je součástí území, které bylo vyhlášeno jako Evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Nachází se také na okraji Ptačí oblasti Beskydy. 


Literatura:

Andreas, M., Cepáková, E. et Hanzal, V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. 2., aktualiz. a dopl. vyd. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 94 s.

Baroň, I. et Kašperáková, D. (2007): Numerická analýza gravitačního rozpadu slezského příkrovu pomocí FDM na příkladu svahové deformace Radhošť-Pustevny – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2006, 40: 49-52.

Cílek, V. (1995): O podzemí na Radhošti. Speleo 19: 35.

Demek, J. (1963): Jeskyně ve flyšových pískovcích Moravskoslezských Karpat. Československý kras 15: 127–130, NČSAV, Praha.

Felix, J. (1904): Ďůry na Radhošti a Pustevnách. Město Frenštát pod Radhoštěm.

Foldyna, J. (1968): Pseudokras v goduslkých vrstvách dílčího příkrovu godulského (Moravskoslezské Beskydy ). In: Sborník vědeckých prací VŠB v Ostravě, řada hornicko-geologická, 14 (2): 83-105.

Frühbauerová, O., Sedláčková, M. et Otáhal, I. (2007): Doteky přírody - geologie, botanika, zoologie. Katalog k expozici, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Horečka, F. (1931): Ďůry na Radhošti a Poustevnách. Vlastivěda Frenštátska, díl 1. Kniha o památném Radhošti, s. 108-110.

Hromas, J. (ed.) et al. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin, P., Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha, 608 p.

Kašing, M. (2020): Komplexní výzkum pseudokrasových jeskyní Vnějších Západních Karpat. – Disertační práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Petr Skupien.

Kuřec, L. (2013): Geomorfologické a geofyzikální hodnocení okolí pseudokrasové jeskyně Cyrilka (sedlo Pustevny, Moravskoslezské Beskydy). Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Pánek, Ph.D.

Lenart, J. (2010): Pseudokrasové geosystémy severní části Vnějších Západních Karpat (na příkladu vybraných lokalit). Diplomová práce. Ostravská univerzita, Katedra fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí práce: RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.

Lenart, J. (2011): Poznámky k výskytu některých bezobratlých v rozsedlinových jeskyních flyše Vnějších Západních Karpat. Acta Musei Beskidensis. 2011, 3, s. 49-54.

Lenart, J. (2012): Dynamika mikroklimatu rozsedlinových jeskyní české části Vnějších Západních Karpat (na příkladu vybraných lokalit). Slovenský kras, 50, s. 211-218.

Lenart, J. (2012): Rozsedlinové jeskyně ve flyši Karpat. Geografické rozhledy, 22, 1, s. 28-29.

Lenart, J. et Pánek, T. (2013): Crevice-type caves as indicators of slope failures: a review paying a special attention to the flysch Carpathians of Czechia, Poland and Slovakia. Acta Universitatis Carolinae – Geographica, 48/2, s. 35-50.

Lenart, J., Wagner, J. et Škarpich, V. (2013): Objevy rozsedlinových jeskyní ve flyši Karpat mezi roky 1997 a 2012. Speleofórum, 32, s. 34-37.

Lenart, J., Pánek, T. et Dušek, R. (2014): Genesis, types and evolution of crevice-type caves in the Flysch Belt of the Western Carpathians (Czech republic). Geomorphology 204, s. 459-476.

Lenart, J., Kašing, M., Tábořík, P., Piotrowska, N. et Pawlyta, J. (2018): The Cyrilka Cave – the longest crevice-type cave in Czechia: structural controls, genesis, and age. – Int. J. Speleo. 47 (3): 379–392.

Lenart, J. et Kupka, J. (2018): The fauna and exploration of the Cyrilka crevice-type cave. – In: Acta Musei Beskidensis 10: 1–11.

Malinčíková, K. (2013): Pseudokrasová jeskyně Cyrilka v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie. Vedoucí práce: Ing. Lada Hýlová, Ph.D.

Malinčíková, K. (2015): Geochemická a hydrochemická charakteristika jeskyně Cyrilka v Moravskoslezských Beskydech. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie. Vedoucí práce: Ing. Lada Hýlová, Ph.D.

Mlejnek, R. et Rejl, J. (2015): Zimoviště netopýrů v nekrasových jeskyních. Ochrana přírody 2/2015.

Novosad, S. (1966): Porušení svahů v godulských vrstvách Moravskoslezských Beskyd. – In: Sborník geologických věd, HIG 5. Praha. pp. 71-86.

Obšívač, J. V. (1927): Radhošť a Pustevně. – Hlučín: Lidová knihovna zábavy a poučení, ročník 1, svazek 5, 159 pp.

Opálka, F. (2017): Strukturní podmíněnost hlubokých svahových deformací v anizotropním prostředí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Rostislav Melichar.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Pavlica, J. ( 1980): Pseudokrasové jevy ve flyšových horninách Vnějších Karpat. In: Československý kras, 31: 75-83.

Roháček, J. (2014): First cavernicolous population of Crumomyia parentela (Séguy, 1963) and a review of cave-dwelling fauna of Sphaeroceridae (Diptera) in the Czech Republic. Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 63: 97-109, 2014, ISSN 2336-3193.

Skutil, J. (1957): Radhošťské ďůry a přání s nimi spojené. – In: Zprávy krajského muzea v Gottwaldově 3, pp. 2–3.

Šesták, L. (2016): Mikropohyby skalních bloků v sesuvných územích Vnějších Západních Karpat. – Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí: RNDr. Jan Lenart, Ph.D.

Šulgan, F. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 885 Jeskyně Cyrilka [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/885.

Tučník, D. (1953): Radhošťské jeskyně. (Pukliny na Poustevnách na hoře Radhošti). Československý kras, 6:185-186 Brno.

Vítek, J. (1980): Typy pseudokrasových jeskyní v ČSR. Československý kras 30: 17-28, Academia, Praha.

Vítek, J. (1981): Morfogenetická typizace pseudokrasu v Československu. Sborník Československé geografické společnosti 3, pp. 153-165.

Wagner, J. (1980): Objevy v pseudokrasové jeskyni na Pustevnách. Československý kras, 30 (1978) : 128-130, Praha.

Wagner, J. (1986): Nové objevy jeskyní v Moravskoslezských Beskydech. Československý kras 37: 87-93.

Wagner, J. (1984): Vývoj a morfologie pseudokrasových forem vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Československý kras: 34: 75-81.

Wagner, J. et al. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 77-78.

Wagner, J. (1991): Zpráva o výsledcích speleologických prací v oblasti CHKO Beskydy za období 1989–1990. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Wagner, J. (2010): Nově objevené jeskyně na Záryjích. Speleo 54, 2010: 27-30.

Wagner, J. (2012): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd. In: Sborník odborných referátů z mezinárodního semináře, 18.–21. října 2011, Kohútka, Nový Hrozenkov, s. 64–65.

Wagner, J. (2019): Netopýři a jeskyně Moravskoslezských Beskyd– In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2019, s. 3-4. 

Wagner, J. (2021): V říši boha Radegasta. – 1. vydání. Bohumín: Česká speleologická společnost 7-01 Orcus Bohumín, 272 s. ISBN 9788027099252.

Wagner, J. et Lenart, J. (2012): V jeskyni Cyrilce překonána délka půl kilometru. Speleofórum. 2012, roč. 31, s. 53-57.

Cyrilka – podrobné informace o jeskyni v rubrice Jeskyně Moravsko-slezských Beskyd na webu Speleologického klubu ORCUS Bohumín


Aktualizováno 14. 1. 2022 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět
Nahoru