Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn

Vrchol Kněhyně od Čertova mlýna (23. 10. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Vrchol Kněhyně od Čertova mlýna (23. 10. 2004)

Základní údaje: Území národní přírodní rezervace zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m n. m.) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205,8 m n. m., nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 965 až 1257 m n. m. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 1. 1989. Evidenční kód ÚSOP: 1138. Kategorie IUCN: Ia – přísná přírodní rezervace. Celková rozloha 198,7315 ha (144,6593 ha v okrese Frýdek-Místek a 54,0722 ha v okrese Vsetín). NPR Kněhyně – Čertův mlýn je svou rozlohou 3. největší rezervací v CHKO Beskydy. Mapy.cz.

Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum)   Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), NPR Kněhyně – Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Oměj tuhý moravský
(Aconitum firmum subsp. moravicum)

 

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea),
NPR Kněhyně – Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Předmět ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti.

Skalní útvar Čertův stůl (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvar Čertův stůl (10. 8. 2003)

Čertův mlýn - godulské pískovce (10. 8. 2003)   Čertův mlýn - godulské pískovce (10. 8. 2003)

Čertův mlýn - godulské pískovce (10. 8. 2003)

 

Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Na obou vrcholech jsou věnce skalisek, západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Rozekláno je rovněž temeno Čertova mlýna. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Strže zdrojnic tvaru V jsou vyplněny hrubým balvanitým materiálem. Půdním typem jsou mělké skeletovité horské podzoly.

Tahová trhlina pod vrcholem Čertova mlýna (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Tahová trhlina pod vrcholem Čertova mlýna (10. 8. 2003)

Pseudokrasové jevy: Na Čertově mlýně se nachází celkem 5 známých pseudokrasových jeskyní o délce od 5 do 74 m, četné skalní výchozy a útvary. Na jihovýchodních svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem, na jižním konci se nachází zajímavý skalní útvar zvaný Čertův stůl. Asi 150 m JJZ od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra. Jeskyně je výrazně vertikální, se dvěma vchody a vznikla na jediné tektonické poruše. Jeskyně Vasko je 30 m dlouhá a má také dva vstupy. Menší jeskyně Čertův mlýn I až III jsou rozsedlinového a suťového původu.

Čertův mlýn - pískovcové bloky pod vrcholem (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Čertův mlýn - pískovcové bloky pod vrcholem (10. 8. 2003)

Další pseudokrasové jevy se nacházejí na východním svahu hřebenu Kněhyně, který je ve vrcholové části zbrázděn několika řadami hlubokých depresí a rýh probíhajících souběžně s vrstevnicemi. Při průzkumu v letech 1975 až 1988 byla ve vrcholových partiích objevena řada jeskyní - Mariánka (celková délka 47 m), převážně vertikální rozsedlinová jeskyně Kyklop (40 m), suťová jeskyně Malý Kyklop (dutina 3×4 m), patrovitá Žánova jeskyně (20 m), Biskupovka II (16 m). Jeskyně č. 9 má převážně vertikální průběh o celkové hloubce 13 m, v jejím okolí se nachází několik pseudozávrtů, nevelká jeskyně č. 10 má celkovou délku prostor 10,5 m. Asi 750 m jihovýchodně od vrcholu Kněhyně, již mimo území rezervace (120 m od hranice), se nalézá přírodní památka Kněhyňská jeskyně s délkou průlezných prostor 280 m a s nejhlubší pseudokrasovou propastí v České republice zvanou Kněhyňská propast, která dosahuje hloubky 57,5 m.

Plochý vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Plochý vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004)

Flóra a vegetace: V lesní vegetaci převažují smrko-jedlové bučiny (Abieti-fageta piceae), na plochých vrcholech Kněhyně a Čertova mlýna se nacházejí zakrslé jeřábové smrčiny (Sorbi-piceeta humilia), na strmých svazích pod vrcholem Kněhyně jeřábové smrčiny (Sorbi-piceeta), na strmých svazích Čertova mlýna a Kněhyně se severní expozicí typické smrko-jedlové bučiny (Abieti-fageta piceae typica) a na chladných kamenitých až balvanitých sutích především na SZ svahu Kněhyně jedlo-smrkové bučiny (Fageta abietino-piceosa). Několik dalších lesních společenstev zaujímá pouze malé plochy rezervace. Hlavní dřevinou ve vrcholové části rezervace je smrk ztepilý (Picea abies) s dochovanou původní populací vzácného horského ekotypu, v nižších polohách pak buk lesní (Fagus sylvatica). Ze vzácných druhů keřů se v nejvyšších polohách vyskytuje rybíz alpský (Ribes alpinum) a rybíz skalní (Ribes petraeum).

Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), NPR Kněhyně – Čertův mlýn (10. 8. 2003)   Mléčivec alpský (Cicerbita alpina), NPR Kněhyně – Čertův mlýn (4. 7. 2010)

Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius),
NPR Kněhyně – Čertův mlýn (10. 8. 2003)

 

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina),
NPR Kněhyně – Čertův mlýn (4. 7. 2010)

K významnějším rostlinným druhům patří oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), který se v České republice vyskytuje pouze v Moravskoslezských Beskydech, dále oměj pestrý (Aconitum variegatum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) a zblochan hajní (Glyceria nemoralis). Z běžnějších druhů zde roste např. kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), poměrně hojný je hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), dále sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), bika lesní (Luzula sylvatica), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii) a papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium). Na tlejících padlých kmenech, především smrku, byl nalezen vzácný mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).

Rybíz skalní (Ribes petraeum), foto © Zdeněk Podešva

Rybíz skalní (Ribes petraeum)

Fauna: Na území rezervace byly provedeny výzkumy půdních bezobratlých, střevlíků a obratlovců. Zajímavostí je výskyt jediného druhu našeho slepého střevlíčka Duvaliopsis pilosella stobieckii. Kromě několika dalších beskydských vrcholů tento karpatský prvek nikde jinde v České republice nežije. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) zde byla nalezena kobylka pieninská (Isophya pienensis), horský druh, který byl v ČR poprvé zaznamenán v roce 2004 na několika lokalitách v CHKO Beskydy. Vzácnější druhy ptactva zastupují jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V hřebenových oblastech bývá pozorován také čáp černý (Ciconia nigra). 

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003)   NPR Kněhyně – Čertův mlýn (23. 10. 2004)

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)
na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003)

 

NPR Kněhyně – Čertův mlýn
(23. 10. 2004)

Čertův mlýn (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Z drobných savců se vyskytuje např. myšivka horská (Sicista betulina), rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Jeskyně Čertova díra je významným zimovištěm netopýrů. Spolu s jeskyní Cyrilka a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v České republice. Provádí se zde pravidelné sčítání netopýrů (Wagner), vyskytují se zde vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr ušatý (Plecotus auritus).

NPR Kněhyně – Čertův mlýn (23. 10. 2004)   Rys ostrovid (Lynx lynx)

NPR Kněhyně – Čertův mlýn (23. 10. 2004)

 

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Území je součástí biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx), žije zde kuna skalní (Martes foina), v posledních letech byl několikrát pozorován i medvěd hnědý (Ursus arctos). Do začátku osmdesátých let 20. stol. se v okolí Čertova mlýna vyskytoval a pravidelně rozmnožoval kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus). V devadesátých letech byl pozorován již jen ojediněle a druh je zde prakticky před vyhynutím.

Smrkové porosty pod vrcholem Kněhyně (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Smrkové porosty pod vrcholem Kněhyně (10. 8. 2003)

Lesnictví: Rozsáhlejší plochy přirozených porostů vysokohorského lesa ve věku 160 až 180 let se dochovaly na obou vrcholech tvořících území rezervace. Nejstarší stromové patro je z větší části v důsledku fyzického stáří, působením imisí a kůrovce odumřelé. Pod ochranou souší a padlých kmenů probíhá místy velmi úspěšné přirozené zmlazování dřevin.

Management, ohrožení: Vyšší polohy vrcholů nebyly pro svou nepřístupnost intenzivněji lesnicky využívány. V sedle a na úbočích docházelo v minulosti k pastvě ovcí. Radikální proměnou lidskými zásahy ještě před vyhlášením rezervace prošlo jihovýchodní úbočí Čertova Mlýna a západní svah Kněhyně. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu let 1978 a 79 bylo provedeno umělé zalesnění převážně nepůvodním smrkem.

Zbytky smrkových porostů na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Zbytky smrkových porostů na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003)

Vysokou pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyní sloužících jako významná zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. Informace o netopýrech a jejich ochraně poskytuje Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). Území je přístupné pouze po turisticky značených cestách, které procházejí přes vrcholové partie Čertova mlýna a úbočím  Kněhyně, značená turistická stezka na vrchol Kněhyně byla zrušena. Částí rezervace prochází také naučná stezka Čertův mlýn vedoucí z Pusteven na Martiňák. 

Vrchol Kněhyně s litinovým křížem na kamenném podstavci (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Vrchol Kněhyně s litinovým křížem na kamenném podstavci (10. 8. 2003)

Natura 2000: NPR Kněhyně - Čertův mlýn má důležité postavení v územním systému ekologické stability, v rámci kterého byla zařazena do biocentra nadregionálního významu. Je součástí území, Evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Rezervace je také jedním z jádrových území Ptačí oblasti Beskydy. 

Plochý vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004)

Historie: K Čertovu mlýnu se váže lidová pověst o čertovi, který stavěl a nedostavěl na tomto vrcholku Beskyd mlýn, aby tak splnil těžkou podmínku, jak získat nevěstu. Některými badateli je skalní útvar Čertův stůl považován za megalitickou stavbu (dolmen) a památku na keltské osídlení Beskyd. Na vrcholu Čertova mlýna nedaleko Čertova stolu byla instalována Vlasteneckým klubem z Frýdku-Místku informační tabule vysvětlující možný původ Čertova stolu.

Dva dominantní vrcholy Kněhyně (vlevo) a Čertův mlýn, pohled z Pusteven (20. 12. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Dva dominantní vrcholy Kněhyně (vlevo) a Čertův mlýn
pohled z Pusteven (20. 12. 2002)


Literatura:

Andreas, M., Cepáková, E. et Hanzal, V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. 2., aktualiz. a dopl. vyd. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 94 s.

AOPK ČR (2016): Plán péče o Národní přírodní rezervaci NPR Kněhyně – Čertův mlýn na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1985): Státní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn ve vyhlašovacím řízení. Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (2003): Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Zoologický průzkum se zaměřením na obratlovce. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bayer, J. (2015): Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravsko-slezských Beskyd. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Brabec, L. (1989): Brouci čeledi střevlíkovitých (Coleoptera) 6., 7. a 8. vegetačního stupně Čertova mlýna a Kněhyně (Morava, ČSSR). Zpravodaj OVM Vsetín: 13 - 21

Brabec, L. (1997): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) okresu Vsetín. Zpravodaj OVM Vsetín 1997, s. 13-28.

Bryja, J. et Heroldová, M. (2000): Výzkum základních otázek péče o nadregionální biocentrum Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech. Část 11-1: Struktura a diverzita společenstev drobných zemních savců ve vrcholových porostech Beskyd. – Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 22 s. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97.

Bryja, J. et Heroldová, M. (2000): Výzkum základních otázek péče o nadregionální biocentrum Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech. Část 11-2: Impakt drobných zemních savců na obnovu lesa. – Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 19 s. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97.

Bryja, J., Heroldová, M., Jánová, E., Šugerková, M. et Zejda, J. (2000): Diverzita společenstev drobných savců ve vrcholových partiích Beskyd. – In: Bryja, J. et Zukal, J. [eds.]: Zoologické dny Brno 2000. Brno, Česká zoologická společnost, s. 58–59. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97.

Bryja, J., Heroldová, M. et Zejda, J. (2001): Drobní zemní savci (Insectivora, Rodentia) vrcholových partií Moravskoslezských Beskyd. – Časopis Slezského zemského muzea, série A - vědy přírodní, 50: 105–112.

Bryja, J., Heroldová, M. et Zejda, J. (2001): Společenstva drobných savců ve vrcholových partiích Beskyd. – Beskydy, 14: 201–208.

Bryja, J., Šugerková, M. et Heroldová, M. (1999): Drobní zemní savci (Insectivora, Rodentia) nadregionálního biocentra Kněhyně – Čertův mlýn (předběžné výsledky). – Zpravodaj Beskydy, 12: 151–156.

Břežný, M. (2012): Geomorfologický průzkum rozsedlinových jeskyní hřbetu Kněhyně (Moravskoslezské Beskydy). Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Pánek, Ph.D.

Bubík, M., Krejčí, O. et Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 19–20.

Culek, M. [ed.] et al. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. Praha: AOPK ČR, 589 s. + CD. ISBN: 80-86064-82-4.

Čepelka, L., Suchomel, J., Purchart, L. et Heroldová, M. (2011): Small mammal diversity in the Beskydy Mts. forest ecosystems subject to different forms of management. – Beskydy: The Beskids bulletin, 4 (2): 101–108.

Demek, J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s.

Foldyna, J. et Pavlica, J. (1968): Pseudokras masívu Lysé hory a Kněhyně. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, řada hornicko-geologická 14/2: 69–82, Ostrava.

Folprecht, I. (2001): Kamenný stůl na Čertově mlýně. – In: Těšínsko 44(3), 21–24.

Frühbauerová, O., Sedláčková, M. et Otáhal, I. (2007): Doteky přírody - geologie, botanika, zoologie. Katalog k expozici, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hadaš, P. (2000): Klimatologická studie národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Homolka, M. et Heroldová, M. (2000): Vliv velkých býložravců na porosty jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) v NPR Kněhyně – Čertův mlýn. – In: Bryja, J. et Zukal, J. [eds.]: Zoologické dny Brno 2000. Brno, Česká zoologická společnost, s. 61–62. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97.

Homolka, M. et Heroldová, M. (2000): Výzkum základních otázek péče o nadregionální biocentrum Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech. Část 12: Úloha velkých býložravců v procesu obnovy porostů dřevin v oblasti Kněhyně. – Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 14 s. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97.

Hromas, J. (ed.) et al. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin, P., Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha, 608 p.

Chmelař, J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jankovský, L., Lička, D. et Ježek, K. (2003): Inventory of dead wood in the Kněhyně – Čertův mlýn National Nature Reserve, the Moravian-Silesian Beskids. – In: J.For.Sci., 50, 2004 (4):171–180.

Jonák, L. (2020): Umělý chov a reintrodukce tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Martin Ernst, Ph.D.

Kašpar, T. et Anděra, M. (2011): Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia). – Lynx, n. s. (Praha), 42: 113–132.

Kirchner, K. et Krejčí, O. (1999): Základní geologické a geomorfologické rysy NPR Kněhyně – Čertův mlýn. – Zpravodaj Beskydy 12, 15–22.

Kirchner, K. et Krejčí, O. (2000). Ke geomorfologii vrcholové oblasti Kněhyně a Čertova mlýna (Moravskoslezské Beskydy). In: Prášek, J. ed.: Současný stav geomorfologických výzkumů. Sborník referátů z mezmárodního semináře, konaného ve dnech 13.-14. dubna 2000 v Nýdku. OU Ostrava, 11-13.

Kirchner, K., Krejčí, O. et Máčka, Z. (2001): Geomorfologické aspekty výrazných svahových deformací na východní Moravě - Geomorphological aspects of significant slope deformations in the eastern Moravia. Geomorphologica Slovaca 1/2001, s. 78-83.

Kočárek, P. et Holuša, J. (2006): Faunistic records from the Czech Republic – 210. Orthoptera: Tettigoniidae. Klapalekiana 42: 331.

Kočárek, P. et Holuša, J. (2006): Kobylka Isophya pienensis (Orthoptera: Ensifera) zjištěna v České republice, p. 99-100. In: Bryja,J. & Zukal, J. (eds.): Zoologické dny Brno 2006, Sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2006, Ústav biologie obratlovců AVČR, Brno, 268 pp.

Kočí, M. (1999): NPR Kněhyně – Čertův mlýn. Floristický inventarizační průzkum. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kolektiv autorů (1997): Lesní hospodářský plán LHC Rožnov pod Radhoštěm, 1997–2006. LČR s.p.

Kolektiv autorů (2000): Oblastní plán rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast 40 – Moravskoslezské Beskydy. Platnost 2001–2020. ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek.

Kolektiv autorů (2014): Lesní hospodářský plán LHC Frenštát pod Radhoštěm, 2014–2023. LČR s.p.

Kolektiv autorů (2015): Lesní hospodářský plán LHC Ostravice, 2014–2024. LČR s.p.

Konvička, O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 141-159.

Konvička, O. (2014): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn z oboru fytofágní brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Konvička, O. (2014): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn z oboru saproxyličtí brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Konvičný, M. (2008): Analýza podmínek přirozené obnovy buku v ochranném pásmu NPR Kněhyně – Čertův mlýn. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce: Doc. Ing. J. Peňáz, CSc.

Kowal, A. (2013): Geomorfologie náplavových kuželů na východním svahu Kněhyně. – Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Karel Šilhán, Ph.D.

Kroča, J. (2013): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru hydrobiologie.– Výzkumný Ústav Vodohospodářský T. G. M., v. v. i., pobočka Brno, 59 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kroča, J. et Ježek, J. (2015): Moth flies (Psychodidae: Diptera) of the Moravskoslezské Beskydy Mts. and Podbeskydská pahorkatina Upland (Czech Republic). – Acta Musei Silesiae Sci. Natur., 64: 27-50.

Křenek, D. (2005): Ornitologický inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn. Ms., depon. in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Křenek, D. et Czerneková, B. (2005): Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn. Ornitologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Křenek, D. et Krupa, M. (2013): Vývoj populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v CHKO Beskydy v období let 1936-2013 a faktory jejího poklesu. In:Acrocephalus (Ostrava) 28 (2013): 21-28, Zpravodaj Slezské ornitologické společnosti.

Kučera, J. [ed.] (2005): Zajímavé bryofloristické nálezy VI (Interesting bryofloristic records, VI). – Bryonora, Praha, 36: 28.

Kučera, J. et al. (2014): Mechorosty zaznamenané během podzimních 26. bryologicko-lichenologických dní (2013) v Beskydech. Bryonora 54: 11–21.

Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786.

Kula, E. et Vysoký, V. (2003): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) hory Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 52: 23–44.

Lička, D. (2002): Význam tlejícího dřeva v podmínkách NPR Kněhyně – Čertův mlýn. Diplomová práce, MZLU Brno.

Lička, D. (2008): Management tlejícího dřeva a jeho význam pro biodiverzitu lesních ekosystémů a pro lesní hospodářství. Dizertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav ochrany lesů a myslivosti.

Lička, D. et Jankovský, L. (2003): Inventarizace tlejícího dřeva v NPR Kněhyně – Čertův mlýn, Moravskoslezské Beskydy. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Ostraviensis. 2003. sv. 210, č. 9, s. 97-106. ISBN 80-7042-940-2.

Liška, J. et Palice, Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). Příroda, Praha, 29: 3–66.

Maceček, L. (2018): Sedimentologické a sedimentárně-petrologické studium výchozů godulského souvrství. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Daniel Šimíček, Ph.D.

Macurová, T. (2015): Geomorfologie západního svahu Kněhyně (Moravskoslezské Beskydy). Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Jan Lenart, Ph.D.

Mácha, S. (1986): Měkkýší fauna pod vlivem změn v Moravskoslezských Beskydech II. – 1985. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Mácha, S. (1988): Výsledky malakozoologických výzkumů Moravskoslezských Beskyd v r.1988. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Malíček, J. et Vondrák, J. (2013): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru lichenologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 s.

Mikulenčák, J. (2017): Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního (Fagus sylvatica) v oblasti vnějších západních Karpat. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce prof. Ing. Otakar Holuša, Ph.D. et Ph.D.

Mlejnek, R. et Rejl, J. (2015): Zimoviště netopýrů v nekrasových jeskyních. Ochrana přírody 2/2015.

Molitor, Z. (1984): Státní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn ve vyhlašovacím řízení. Inventarizační průzkum na lesním fondu dle metodiky SÚPPOP Praha 1973. – Ms. depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Moravec, J. (2013): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru arachnologie (pavouci). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Mrlík, V. et Čapek, M. (2000): Výzkum základních otázek péče o nadregionální biocentrum Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech. Část 10: Podíl ptáků na šíření a ničení diaspor jeřábu ptačího v NPR Kněhyně - Čertův Mlýn. – Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 16 s. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97.

Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Opálka, F. (2017): Strukturní podmíněnost hlubokých svahových deformací v anizotropním prostředí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Rostislav Melichar.

Ottová, G. (2015): Vývoj přirozené obnovy v koncepci přírodě blízkých způsobů hospodaření - na příkladu Nadregionálního biocentra Kněhyně – Čertův mlýn. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Václav Hurt, Ph.D.

Pánek, T. (2012): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně - Čertův mlýn z oboru geomorfologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pánek, T., Tábořík, P. et Hradecký, J. (2007): Gravitační rozpad hřbetu Čertova Mlýna (Moravskoslezké Beskydy). Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2006, Brno 2007.

Pastuchová, D. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Smrku, Kněhyně a Mionší. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Pavelka, K. (1986): Kvantitativní rozbor ornitocenóz vybraných přirozených lesů Moravskoslezských Beskyd. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, K. (1991): Výskyt vzácných a ohrožených druhů obratlovců (Vertebrata) ve státní přírodní rezervaci Čertův mlýn - Kněhyně. Zpravodaj OVM Vsetín: 9 - 14.

Pavelka, K. (1997): Kvantitativní poměry ornitocenóz přírodních smrčin v NPR Radhošť a NPR Kněhyně – Čertův mlýn, zpráva o výsledcích výzkumu. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavluvčík, P. et Losík, J. (2013): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru mamaliologie – zemní savci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pařil, P. (1996): Výsledky hydrobiologických rozborů 1994–1995 (NPR Kněhyně – Čertův mlýn, NPR Mionší). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Pavlica, J. (1972) : Jeskyně v godulských pískovcích na Kněhyni v Moravskoslezských Beskydách. Československý kras ,11 (1970): 110-112, Praha.

Petřvalský, J. (1984): Státní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn ve vyhlašovacím řízení. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pižl, V. (1991): Přehled druhů půdních živočichů zjištěných na stacionárech Bílý Kříž a Kněhyně (Moravskoslezské Beskydy). Ms, 10 s. ÚPB ČSAV, České Budějovice.

Plášek, V. (2005): Inventarizační průzkum mechorostů NPR Kněhyně – Čertův mlýn. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plesník, J., Hanzal, V .et Brejšková, L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Obratlovci. Příroda, Praha, 23: 1–184.

Popelář, P. a kol. (2006): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Kněhyně – Čertův mlýn na období 2007–2016. Ms. depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Rafajová, A. (2001): Měkkýší fauna NPR Kněhyně – Čertův mlýn. – In: Beskydy – The Beskids Bulletin. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2001. s. 177–180. sv. 14. ISBN 80-7157-512-7.

Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.

Salátová, K. (2011): Vliv lesních stanovišť v různé fázi sukcesního vývoje na rozmanitost společenstev drobných zemních savců. Bakalářská práce. Mendelova univerzita Brno, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ekologie lesa. Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.

Sedláčková, M. (1973): Floristický soupis cévnatých druhů rostlin z trasy exkurze botanické sekce vlastivědného aktivu Sm Kraje z území CHKO Beskydy. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sedláčková, M. (2001): Aconitum firmum subsp. moravicum v České republice. Čas. Slez. Muz. Opava, ser. A, suppl., 50: 33-39.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Španihelová, K. (2019): Historické a současné rozšíření vzácných fytogeograficky významných prvků květeny CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Tesař, V. et al. (2000): Obnova a rekonstrukce lesních ekosystémů ve velkoplošných chráněných územích, subprojekt 1: Výzkum základních otázek péče o nadregionální biocentrum Kněhyně v Moravskoslezských Beskydech. Grant MŽP(CZ) ZZ/620/2/97. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Těšík, J. (2016): Stanovištní podmínky výskytu drobných zemních savců v lesních ekosystémech Moravsko-slezských Beskyd. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Tomášek, V., Myslikovjan, T. a kol. (2017): Regionální akční plán pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Beskydech. AOPK ČR, 42 s.

Vacek, O. (2013): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru pedologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Velička, M. (2001): Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. – Práce a studie Muzea Beskyd, č. 11, s. 155-172.

Vlčková, P. (2008): NPR Kněhyně – Čertův mlýn. Beskydy - Zpravodaj chráněné krajinné oblasti, ZO ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm, 2008/1, s. 8-9.

Vrabec, V. (2015): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru Lepidopterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vrška, T. et Hort, L. (2001): Podíl tlejícího dřeva v přírodních lesích ČR. In Jankovský et Čermák (eds.) Tlející dřevo 2001. Sborník referátů. MZLU Brno: 13 —23.

Vybral, P. (2012): Geografický výzkum areálu hořce tolitovitého v Radhošťské hornatině. – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Martin Culek.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 77-78.

Wagner, J. (1991): Zpráva o výsledcích speleologických prací v oblasti CHKO Beskydy za období 1989–1990. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,  s. 332–333.

Wolfová, J. (2014): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru chiropterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Wolfová, J. (2014): Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jejich monitoring – inventarizační průzkumy. Inventarizační průzkum NPR Kněhyně – Čertův mlýn z oboru mykologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Zahradník, D. et Banaš, M. (2015): Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy, zpráva za rok 2015 – Monitorovací zpráva. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

ZO ČSS 7-01 Orcus Bohumín (1986): Zpráva o výsledcích speleologických prací v oblasti Moravsko-slezských Beskyd za rok 1986. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Žárník, M. et Holuša, O. (2005): Podrobné lesnicko-typologické mapování MZCHÚ. Národní přírodni rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek, 5 s. 


Aktualizováno 14. 10. 2021 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět