Přírodní památka Kotrlé

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Kotrlé představuje vlhkou louku s pěnovcovým prameništěm na mírném svahu s jižní orientací. Nachází se ve Vsetínských vrších (okrsek Valašskobystřická vrchovina) v údolí Jasenky, v nadmořské výšce 535 až 555 m n. m., při levé straně silnice ze Vsetína na Dušnou, asi 100 m SV nad osadou Kotrlé. Katastrální území Jasenka, ochranné pásmo k. ú. Jasenka a Růžďka, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením Zlínského kraje č. 8/2014 ze dne 22. 4. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 6107. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,3414 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Vrkoč útlý (Vertigo angustior) a jeho biotop.

Kruštík bahenní (Epipactis palustris)   Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

Kruštík bahenní (Epipactis palustris)

 

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří kvartérní kamenité až hlinito-kamenité sedimenty. Ze severu navazují újezdské vrstvy (eocén střední, eocén svrchní) zlínského souvrství račanské jednotky s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci a jílovci, z jihu pak sedimenty belovežského souvrství (paleogén – paleocén – střed. eocén) račanské jednotky, v drobně rytmickém flyši převažují rudohnědé a zelenošedé jílovce nad jemnozrnnými pískovci. Pěnovcové prameniště se nacházíé v západní části území, je zásobeno vodou se zvýšenou mineralizací a vysokým zastoupením zejména vápenatých a hydrogen-uhličitanových iontů. Vysrážený pěnovec vytváří sypké inkrustace zejména na rostlinném materiálu. V půdním pokryvu převládá kambizem dystrická, na vlastním prameništi se vytvářejí organozemě.

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009)

Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je květnatá bučina s kyčelnicí devítilistou asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Tento typ vegetace se v současnosti nachází v ochranném pásmu nad přírodní památkou. Luční pěnovcové prameniště mozaikovitě přechází do druhově bohaté vlhké pcháčové louky svazu Calthion palustris s druhy vlhkých tužebníkových lad asociace Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris, místy k vlhčím až suchým mezofilním loukám. V pěnovcovém prameništi se nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris), roste zde také suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), v minulosti byla v prameništi nalezena i pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) a bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora). Na vlhké pláčové louce s krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis) se ojediněle vyskytuje vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula ssp. speciosa) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), na sušších místech roste jalovec obecný (Juniperus communis) a hořec brvitý (Gentianopsis ciliata).

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009)

Fauna: V pěnovcovém prameništi se vyskytuje regionálně velmi významné a bohaté společenstvo měkkýšů s vitální populací drobného plže vrkoče útlého (Vertigo angustior), který je hlavním předmětem ochrany. Z motýlů se na mokřadní louce vyskytují dva druhy modrásků myrmekofilního rodu Phengaris, modrásek očkovaný (Phengaris teleius) a modrásek bahenní (Phengaris nausithous), kteří jsou svým vývojem vázaní na živnou rostlinu krvavec toten a specifické druhy mravenců (Myrmica scabrinodis, M. ruginodis, M. rubra). Plazi jsou na lokalitě zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis), ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara), z obojživelníků byla zaznamenána ropucha obecná (Bufo bufo).

Lesnictví: Téměř polovina plochy ZCHÚ je vedena v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, ve skutečnosti se zde již dlouhodobě nachází luční porosty. Z leteckých snímků pořízených v 50. letech 20. století je patrné, že také širší okolí přírodní památky bylo podstaně více odlesněné než je tomu v současnosti.

Historické využití: V minulosti byla louka kosena a využívána i jako pastvina asi do poloviny 90. let 20. století. Poté nebyla několik let obhospodařována, od roku 2000 je opět pravidelně kosena.

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009)

Management, ohrožení: Území je potencionálně ohroženo zarůstáním a hromaděním stařiny při absenci pravidelného kosení a šířením náletových dřevin z okolních lesních porostů. Kosení mokřadní vegetace na prameništi, s ohledem na kruštík bahenní a modrásky, je třeba provádět 1× ročně v pozdním vegetačním období v termínu od konce srpna do poloviny září. Zásahy mohou být prováděny ručně vedenou lištovou sekačkou, kosou nebo křovinořezem. Po usušení na místě bude seno odklizeno mimo plochu přírodní památky. Tento způsob managementu vyhovuje i vrkoči útlému. Pokud by docházelo k poškozování prameniště černou zvěří, je možná realizace dřevěného oplůtku.

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Kotrlé bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Kotrlé (kód CZ0723813, celková rozloha 0,4461 ha) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Kotrlé (31. 10. 2009)


Literatura:

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájek, M. et Hájková, P. (2000): Nové nálezy Eleocharis quinqueflora (Hartmann) O. Schwarz na moravskoslovenském pomezí. - In: Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 5: 76-79.

Hájek, M. et Hájková, P. (2001): Vzácné a zajímavé mechorosty rašelinišť a pramenišť Moravskoslovenského pomezí. Bryonora, Praha, 28: 10-14.

Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 s. 

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Juránková, E. (2011): Variabilita morfologických znaků mechů Fissidens adianthoides a Fissidens dubius var. dubius na území České republiky. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358.

Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. [eds.] (2005): Ecology and palaeoecology of spring fens of the West Carpathians. – 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 209 s. ISBN 80-244-1071-0.

Schneider, J. et Kozumplíková, A. (2011): Plán péče pro přírodní památku Kotrlé na období 2016–2025. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.


Aktualizace 27. 9. 2021 Úvodní stránka   Zpět
Nahoru