Přírodní památka Kudlačena

Přírodní památka Kudlačena (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kudlačena (31. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Kudlačena představuje podhorské, převážně mokré a rašelinné louky s prameništi a několika uměle vyhloubenými tůňkami. Nachází se v Radhošťské hornatině (okrsek Mezivodská vrchovina) nad údolím potoka Dížená na mírně ukloněném, místy silně zamokřeném severním svahu podélného hřbítku, v nadmořské výšce 645 až 685 m n. m., asi 1 km severovýchodně od vodní nádrže Horní Bečva. Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru Vsetín ze dne 21. 12. 1988 s účinností od 1. 1. 1989 jako CHPV Kudlačena. Evidenční kód ÚSOP: 1521. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 5,6255 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Typická ukázka takzvané beskydské sihly - rašelinné louky na svahovém stupni, v jejímž podloží jsou jílovité vrstvy. Specifické podmínky umožnily vznik mokřadních společenstev, jejichž součástí je také několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území je istebňanské souvrství (senon, paleocén spodní) godulského vývoje dílčí slezské jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma, které je překryto mocnou vrstvou zvětralin. Půdní pokryv je tvořen hlubokými jílovitohlinitými hnědými lesními půdami, místy s rašelinnými oky.

Mokřadní společenstvo s puškovorcem obecným (31. 5. 2003), foto Z. Podešva   Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus)

Puškvorec obecný (Acorus calamus)

 

Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus)

Flóra a vegetace: Na rašelinných loukách jsou vyvinuta ostřicomechová rostlinná společenstva svazů Calthion a Caricion fuscae, která postupně ve směru severním přecházejí v suché louky s převládající smilkou tuhou (Nardus stricta). Charakteristickými rostlinami území jsou např. violka bahenní (Viola palustris), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), puškvorec obecný (Acorus calamus), pcháč potoční (Cirsium rivulare), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), řeřišnice hořká (Cardamine amara) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).

Tůňka v přírodní památce Kudlačena  (31. 5. 2003)  

Součástí travinobylinných společenstev jsou rostliny z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Vyskytuje se zde kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Nápadný svým květenstvím je také mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Na sušších místech roste například rozrazil lékařský (Veronica officinalis), lnice květel (Linaria vulgaris), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris) aj. V minulosti se zde hojně vyskytovala rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), její přítomnost se v posledních letech již nepodařilo potvrdit. Podobný je osud rosnatky i na některých dalších beskydských, dnes již historických lokalitách, dosud se hojně vyskytuje především v PP Obidová, dále v PP Podgrúň, málo početná je populace V Podolánkách.

Fauna: Bylo zde zaznamenáno více jak 60 druhů obratlovců, převážně ptáků. Území je životním prostředím několika chráněných druhů obojživelníků, např. kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Na několika místech rostou skupinky náletových dřevin s vrbou popelavou (Salix cinerea), břízou bělokorou (Betula pendula), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a topolem osikou (Populus tremula). Území obklopují převážně kulturní lesy se smrkem ztepilým.

Přírodní památka Kudlačena (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kudlačena (31. 5. 2003)

Management, ohrožení: Chráněná rostlinná společenstva se zde vyvinula v důsledku typického způsobu obhospodařování, které spočívalo v kosení v pozdním létě, případně vypásání. Do roku 1974 byly louky využívány extenzivním malohospodářským způsobem. Mokřady byly odvodňovány systémem stružek. Po roce 1975 byly sušší části obhospodařovány místním JZD, došlo ke zničení odvodňovacího systému, nástupu náletu na neudržovaná místa. Soustavnější péče (odstraňování náletu a kosení) je věnována území od devadesátých let 20. století. V roce 1994 zde byl podpořen výskyt obojživelníků zřízením asi desítky menších tůněk. Pravidelná údržba chráněného území spočívá v současnosti především v kosení trávy a odstraňování náletových dřevin aby byl zachován charakter přírodní památky Kudlačena jako mokřadní svahovité rašelinné louky. Území je přístupné po turistické stezce, nedaleko východního okraje prochází žlutě značená cesta z Horní Bečvy k rozcestí Kladnatá.

Přírodní památka Kudlačena (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kudlačena (31. 5. 2003)

Natura 2000: PP Kudlačena se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Již v minulosti bylo území přírodní památky zařazeno do programu CORINE - biotopy.


Literatura:

Bartošová, D. (1988): Státní přírodní rezervace Kudlačena (ve vyhlašovacím řízení). Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., 20 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1995): Trhaviny nemusí znamenat jen ničení. In: Veronica 1995/2, s. 36-37.

Darebník, J. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PP Kudlačena. Ms., 4 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Dršková, M. (2017): Vegetace mokřadních a rašelinných luk Rožnovské Bečvy a její změny vlivem různého managementu. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.

Duda, J. (1977): Rašelinné louky Kudlačena. Ms., 19 s., depon. in:  Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Duda, J. (1979): Rašelinné louky Kudlačena (Horní Bečva, okres Vsetín). Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, č. 201, 1979, s. 14–20.

Chytil, P. (2006): Plán péče přírodní památky „Kudlačena“ na katastrálním území Horní Bečva, v okrese Vsetín na období 2006–2014. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Janáčová, D. (2013): Změny ve struktuře krajiny vybraného území na základě studia leteckých a družicových snímků. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Geografická kartografie a geoinformatika. Vedoucí práce doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.

Kanioková, S. (2018): Význam ochranářských translokací u vážek se zaměřením na populaci druhu Leucorrhinia dubia v PP Kudlačena. – Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Koleček, J. (2008): Výsledky faunistického průzkumu vážek (Odonata) okresu Vsetín. – In: Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les, ZO ČSOP Vlašim.

Kovaříková, T. (1987): Botanický průzkum rašelinných luk Kudlačena. – Seminární práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křivonožka, J. (2007): Obnova přírodní památky Kudlačena. – Veronica, č. 6/2007, s. 21.

Leština, J. (2012): Populační genetika dvou ohrožených perleťovců moravských Karpat. – Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D.

Luxová, K. (1999): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) v Beskydech – současný stav a dynamika populací a návrhy managementu. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Maleňáková, H. (2015): Historický a současný stav populací Pedicularis sylvatica L. v Moravskoslezských Beskydech a možné příčiny jejich ústupu. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Nekvapilová, E. (2010): Přírodní památka Kudlačena. – Ms., 7 s. Jihočeská univerzita České Budějovice, Přírodovědecká fakulta.

Ohryzková, L. et Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Petřvalský J. (1988): Chráněný přírodní výtvor Kudlačena (návrh). Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1987. – Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Pivničková, M. (1997): Ochrana rašelinných mokřadů. AOPK ČR Praha.

Plánka, V. (2013): Historické a současné rozšíření rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) v karpatské části Moravy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Procházka, J. et Procházková, J. (2013): Ohlédnutí za činností ZČ HB Kolovrátek na PP Kudlačena. – In: Zachováme pestrost Beskyd?, Frýdek-Místek, 27.3. 2013. Konference ke 40. výročí CHKO Beskydy.

Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732.

Šmída, J. (2010): Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území Zlínského kraje. Bakalářská práce. Mendelova univerzita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D.

Taraška, V. (2012): Karyologická a morfologická studie vybraných populací okruhu Dactylorhiza maculata. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Taraška, V. (2014): Karyologická a morfologická variabilita okruhu Dactylorhiza maculata v České republice a na západním Slovensku. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D. 

Tkáčiková J. (2004): Inventarizační průzkum PR Kudlačena z oboru botanika. – Ms., 25 s., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

Vymazalová, P. (2015): Plán péče o přírodní památku Kudlačena na období 2015–2029. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,  s. 335. 


Aktualizováno 30. 9. 2021 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět