Přírodní památka Záhumenice

Straňanská kotlina s přírodní památkou Záhumenice (18. 6. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Záhumenice představuje bělokarpatské květnaté louky a bývalé pastviny s množstvím rozptýlené zeleně ve svážném území a ve žlebech na pravém údolním svahu pravostranného přítoku potoka Klanečnice. Nachází se ve Straňanské kotlině, v nadmořské výšce 450 až 610 m, asi 2 km jihovýchodně od obce Strání. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 797. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra ZCHÚ: 11,0056 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma: 22,3603 ha (leží zde většina trvalých travních porostů). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zbytek druhově bohatých květnatých bělokarpatských luk, nejbohatší lokalita kriticky ohroženého druhu hrachoru panonského (Lathyrus pannonicus), který se v okolí obce Strání vyskytuje na jediném místě v ČR, bohatá populace snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím (spodní paleocén - svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachových jílovců. Půdními typy jsou fluvizem typická podél vodního toku a kambizem pseudoglejová na svazích. Chráněné území protínají dva žleby.


Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) v přírodní památce Záhumenice (28. 5. 2008)		Nachází se zde nejbohatší populace hrachoru panonského (Lathyrus pannonicus) v ČR

Flóra a vegetace: Jedná se o zbytek kdysi rozsáhlých lučních porostů, které byly částečně rozorány a částečně zalesněny. Lokalita je poznamenaná hnojením a intenzivní pastvou v minulosti. Květnaté louky ve žlebech nad potokem jsou protkány několika prameništi s mokřadní vegetací svazu Calthion a lemovány lesíky svazů Carpinion (karpatské dubohabřiny) a Alnion incanae (údolní jasanovo- olšové luhy), popř. hrázemi s mezofilními a xerofilními křovinami svazu Berberidion. Na suchých místech převažují teplomilné širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana). V jižní části ochranného pásma se nacházejí mezofilní louky svazu Arrhenatherion.

Mezofilní louky v jižní části ochranného pásma PP Záhumenice (9. 5. 2008)

Přírodní památka Záhumenice představuje v současné době nejbohatší populaci kriticky ohroženého hrachoru panonského (Lathyrus pannonicus), který zde ve Straňanské kotlině roste na jediném místě v České republice na severní hranici svého areálu rozšíření. Vyskytují se tady také některé další chráněné a ohrožené druhy rostlin, např. snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec trávovitý (Iris graminea), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), odemka vodní (Catabrosa aquatica), ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), z orchidejí hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).


Pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea)		Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)

Fauna: Ze zajímavých druhů motýlů zde žije kromě perleťovce kopřivového (Brenthis ino) také vzácný kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson). Z brouků se na pastvinách vyskytuje náš největší zástupce hnojníků Coprimorphus scrutator z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae), na nepasených loukách pak mandelinky (Chrysomelidae), např. bázlivec Luperus luperus, Plateumaris consimilis, Smaragdina salicina aj. Z dalších bezobr1atlých bylo při průzkumech zjištěno 9 druhů mravenců (Formicidae) a 33 druhů pavouků (Araneida). PP Záhumenice je také jednou z mála lokalit zmije obecné (Vipera berus) v Bílých Karpatech. Ze vzácnějších druhů ptáků zde hnízdí např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Přírodní památka Záhumenice (9. 5. 2008)

Lesnictví: Chráněné území je bezlesím. Žleby zarůstají sukcesními stádii náletových dřevin, především olší lepkavou (Alnus glutinosa), břízou bělokorou (Betula pendula), lískou obecnou (Corylus avellana) a habrem obecným (Carpinus betulus).

Historie: Lokalita byla původně využívána jako jednosečné louky, které byly později přeměněny na pastevní areál. V době užívání Státním statkem Strání byly louky přihnojovány a intenzivně spásány hovězím dobytkem, což způsobilo ústup vzácných druhů rostlin a celkovou degradaci lučních společenstev. Podstatná část území však nebyla obhospodařována, žleby zarostly sukcesními stádii dřevin, část byla zalesněna smrkem.

Přírodní památka Záhumenice (9. 5. 2008)

Management, ohrožení: Po zákazu pastvy v roce 1994 jsou nejcennější plochy pravidelně koseny, louky postupně regenerují a jsou perspektivní pro zpětné šíření ohrožených druhů rostlin, především hrachoru panonského. V roce 1995-96 byly nejcennější plochy s lokalizací hrachoru zbaveny náletu dřevin. V roce 1997 došlo bohužel k vážnému poškození území porušením zákazu pastvy hovězího dobytka. Následně byla v roce 1998 plocha celého území oplocena a bylo obnoveno pravidelné kosení.

Jižní okraj ochranného pásma PP Záhumenice (9. 5. 2008)

Rozdíly mezi kosenými travními porosty a porosty intenzívně spásanými byly na lokalitě sledovány během výzkumu v rámci projektu „Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty“, který zde probíhal v letech 2000 až 2003. I nadále je nutné dodržovat zákaz pastvy jakéhokoliv dobytka za současného pravidelného kosení lučních ploch.

Natura 2000: Přírodní památka Záhumenice se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty.

Přírodní památka Záhumenice (9. 5. 2008)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bojková, J., Chvojka, P. et Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Hoskovec, L. (2007): Lathyrus pannonics (Jacq.) Garcke - hrachor panonský / hrachor panónsky. - Botany.cz [online]. 2007-07-22 [cit. 2008-02-05]. Dostupné z http://botany.cz/cs/lathyrus-pannonicus/.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Záhumenice. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepier, J. W. & Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52 - 75.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II. Vyhlášené lokality, zachovalé lokality nebo zaniklé lokality se zachovaným okolím. Příroda, Praha, 28: 203–224.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Kment, P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kozmáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava.

Macek, J. (2012): Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2): 819–896.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 317

Malenovský, I. (2013): New records of Auchenorrhyncha (Hemiptera) for the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 98(2): 235-263.

Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996. - Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

•• Aktualizováno 10. 2. 2020