Přírodní rezervace Lazy

Foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Lazy (15. 6. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Lazy tvoří květnaté bělokarpatské louky s prameništi, mokřady a lesními porosty v rozsáhlém komplexu luk a pastvin na severovýchodně exponovaném pravém údolním svahu řeky Vláry pod vrchem Pláňava (598 m n. m.). Rozptýlená zeleň včetně solitérních stromů je i uvnitř plochy chráněného území, což způsobuje značnou členitost terénu. Lokalita se nachází v Lopenické hornatině v nadmořské výšce 380 až 450 m n. m, asi 840 m JJZ od železniční stanice v Bylnici. Katastrální území Bylnice, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 12. 7.1984 jako CHPV Lazy. Kód lokality ÚSOP: 911. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 3,12 ha, ochranné pásmo 5,1048 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Jedno z nejlépe zachovaných společenstev karpatských květnatých a přepásaných luk v severní části Bílých Karpat s výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. 

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří javorinské souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše (spodní paleocén až svrchní křída) s převahou pískovců. Na svahových sedimentech jsou vyvinuty kambizemě typické, na části svahu je patrný sesuv.

Foto © Zdeněk Podešva

Rozkvetlá louka v přírodní rezervaci Lazy (15. 6. 2004)

Flóra a vegetace: Pestrá vegetace je dána přítomností druhů květnatých bělokarpatských luk, svahových lučních mokřadů, lemových společenstev, křovin a karpatských dubohabřin s četným zastoupením druhů vzácných a chráněných. V travinobylinných porostech převažuje vegetace svazu Bromion erecti, která místy přechází k přepásaným karpatským loukám svazu Cynosurion. Bylo zde zjištěno téměř 290 druhů cévnatých rostlin. Území je mimořádně bohaté především na orchideje (vstavačovité), z nichž se zde vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík bahenní (Epipactis palustris), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík pontický (Epipactis pontica), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), vemeník dvoulistý × vemeník zelenavý (Platanthera × hybrida), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), v roce 2007 zde byl nalezen i tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana).

Pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), foto © Zdeněk Podešva   Zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), foto © Zdeněk Podešva
Pětiprstka žežulník pravá
(Gymnadenia conopsea subsp. conopsea
Zvonečník klasnatý
(Phyteuma spicatum)

Kromě zmíněných orchidejí jsou zastoupeny i další chráněné, ohrožené  a významné druhy rostlin jako např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), prvosenka vyšší (Primula elatior), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Významný je výskyt mechu krondlovky netíkovité (Fissidens adianthoides). Na mokřadních loukách svazu Calthion s ostřicí latnatou (Carex paniculata) roste kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a vítod nahořklý (Polygala amarella), v tůňce rdest maličký (Potamogeton pusillus) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans), podél potůčků zblochany (Glyceria sp.). Nacházejí se zde i fragmenty lučních pěnovcových pramenišť s ostřicí rusou (Carex flava) a lesní prameniště svazu Cardaminion amarae.

Téměř polovinu území přírodní rezervace Lazy zabírají karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli. V druhové skladbě dřevin je zastoupen zejména habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), líska obecná (Corylus avellana), hloh obecný (Crataegus laevigata), na zamokřených plochách se uchytila olše lepkavá (Alnus glutinosa).

Fauna: K charakteristickým druhům květnatých karpatských luk patří především motýli, vyskytuje se zde např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek nejmenší (Cupido minimus) a soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola), ojediněle i modrásek bahenní (Phengaris nausithous) a modrásek očkovaný (Phengaris teleius). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Přírodní rezervace Lazy (15. 6. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Lazy (15. 6. 2004)

Lesnictví: Významnou část území zaujímají lesní porosty, podle způsobu obhospodařování v minulosti se jedná o listnatou druhově bohatou přestárlou pařezinu s vyvinutým keřovým patrem.

Management, ohrožení: Původně jednosečné louky byly občas extenzívně přepásány. Podstatná část však byla zničena v období socialistické intenzifikace v zemědělství v 70. až 80. letech 20. stol. rekultivacemi, hnojením průmyslovými hnojivy a rozoráváním. V současné době není lokalita zemědělsky využívána, od okolního pastevního areálu je chráněna lesíky a zarostlými hrázemi. Luční porosty jsou v posledních letech pravidelně koseny. Přírodní rezervace Lazy je z botanického hlediska neobyčejně bohatá a cenná lokalita, zasluhující ochranu a zachovaní všech zastoupených rostlinných společenstev, včetně jednotlivých druhů. Vysokou hodnotu však má i z hlediska krajinářského, neboť představuje esteticky působivý přirozený krajinný celek v okolní krajině. Vzhledem k mimořádnému významu některých dalších lokalit v komplexu luk a pastvin na svazích vrchu Pláňava je navrhováno podstatné rozšíření plochy stávající přírodní rezervace. Podél  chráněného území prochází značená turistická stezka z Bylnice na Pláňavu, kde se otevírají pěkné výhledy na severní část Bílých Karpat.

Ve spodní části PR Lazy přecházejí louky v souvislé lesní porosty (15. 6. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Ve spodní části PR Lazy přecházejí louky v souvislé lesní porosty (15. 6. 2004)


Literatura:

 

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Batoušek, P. (1996): Epipactis pontica Taubenhein – nový druh květeny České republiky a Epipactis albensis Nováková et Rydlo – nový druh květeny Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště 1: 12-17.

Bojková, J., Chvojka, P. et Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Elsnerová, M. (1995): Vzácné a ohrožené druhy květeny okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Grüll, F. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu chráněného přírodního výtvoru Lázy. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé karpaty, Luhačovice.

Hájek M. (1997): Zajímavé nálezy cévnatých rostlin v Bílých Karpatech. – Sborn. Přír. Kl. Uh. Hradiště 2: 17–30.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1995): Botanický inventarizační průzkum. Přírodní památka Lazy, k. ú. Bylnice. – Ms., Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I. et Konvička, O. (2006): Plán péče PR Lazy na období 2007–2016. – Depon. in Správa CKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.

Jongepierová, I., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o přírodní rezervaci Lazy na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Konvička, J. et Konvička, O. (2020): Inventarizace MZCHÚ – PR Lazy – Saproxylický hmyz a epigeičtí predátoři. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Konvička, O. (2019): Průzkum brouků na lokalitě Bylnice – lesy na severních svazích kóty Pláňavy. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 290.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Mertlík, J. (2016): Druhy podrodu Orthathous Reitter (Coleoptera, Elateridae, Dendrometrini, Athous) České republiky a Slovenska. – Elateridarium 10: 94–132.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. – Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – KVM Olomouc.

Trávníček, R. (2005): Chráněná území na Brumovsku. – Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka. Valašské Klobouky: Městské muzeum, Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, roč. 6, č. 1/2005.

Vincenecová, K. (2007): Botanický inventarizační průzkum PR Lazy. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Wolf, P. (1996): Drobní zemní savci na vybraných lokalitách orchidejových luk v CHKO Bílé Karpaty. – Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. 


Aktualizováno 5. 12. 2021 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět
Nahoru